Sociální sítě

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce do měsíce rozeslat školám metodický materiál k omezení používání telefonů ve školách, uvedl ministr před jednáním vlády. Dokument má být podporou pro ředitele, bude obsahovat téma prevence, využívání technologií ve výuce i příklady dobré praxe alternativního programu o přestávkách. Metodický materiál je podle něj prvním krokem, legislativa může následovat.

Evropská komise (EK) obvinila americkou technologickou společnost Meta Platforms z porušení pravidel hospodářské soutěže. Zdůvodnila to blokováním konkurence v oblasti umělé inteligence (AI) na platformě pro zasílání zpráv WhatsApp. Meta jako vlastník WhatsAppu umožnila od 15. ledna využívat na této platformě jen svého asistenta Meta AI, čímž omezila přístup konkurentů k trhu, uvedla EK.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.

Obvinění z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti čelí policista, který podle Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) loni v srpnu postřelil v pražských Ďáblicích muže, jenž na ulici napadl manželku, kterou se snažil odtáhnout do bytu, a následně se v bytě sám zabarikádoval. Muž poté zemřel v nemocnici. O obvinění policisty, kterému v případě odsouzení hrozí až 16 let vězení, informovaly Novinky.cz. Podle webu obviněný zůstává ve službě u pražské policie, působí ale beze zbraně.

Španělsko má v úmyslu zakázat sociální sítě pro své občany mladší 16 let. Bude také od těchto platforem vyžadovat, aby používaly přísné nástroje pro ověřování věku, které nebude možné snadno obelhat. Připojí se tak k Austrálii, Francii a Dánsku, které už oznámily vlastní pravidla, která mají snížit negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň chce Madrid zavést zákony, podle nichž by trestní odpovědnost za obsah sítí měli nést i manažeři firem provozujících sociální sítě.

Ve čtyřech základních školách ve Zlíně a v Otrokovicích se tento týden koná kybermaraton. Lektoři Českého telekomunikačního úřadu při něm upozorňují děti na nástrahy digitálního světa. Při hraní her nebo sledování videí mohou čelit například pedofilii, kyberšikaně či vydírání.

Francouzské Národní shromáždění schválilo část návrhu zákona, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším patnácti let. Důvodem jsou rostoucí obavy z on-line šikany a rizika pro duševní zdraví, podotkla agentura Reuters. Pokud zákon schválí i senátoři, začne platit od 1. září, upřesnila agentura AFP. Loni v prosinci schválila zákaz sociálních sítí dětem mladším šestnácti let Austrálie, krok následovaly další země.

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Na sociálních sítích se objevují podvržená videa i fotografie vytvořené pomocí umělé inteligence.

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví a psychiatr Jiří Horáček v Interview ČT24 hovořil o společnosti, digitálním světě, psychickém zdraví a léčbě psychedeliky. „Doba, ve které žijeme, nám dává jistou šanci spokojenosti a štěstí. Problém je absence smyslu a cíle,“ uvedl. „Pokud společnost ztrácí smysl svého směřování, tak zbyde pouze její obrana, tedy nacionalismus,“ myslí si Horáček. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že výhoda léčby psychických onemocnění pomocí psychedelik je její okamžitost, ale musí se pravidelně opakovat.

Neustálé škrábání se, trhání vlasů nebo řezání. Odborníci upozorňují na vážný problém, který se mezi dospívajícími objevuje čím dál častěji. Úmyslné ubližování si řeší nejen psychologové, ale také adiktologové, psychiatři a odborníci ve školách. Sebepoškozování vnímá významná část mladých lidí jako způsob, jak řešit problémy. Zároveň může podle odborníků vytvářet pocit kontroly nad vlastním tělem, když se jinak dospívající cítí bezmocně.

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.

Filozof a sociolog Václav Bělohradský v pondělním Interview ČT24 hovořil o svobodě slova, názorové ostrakizaci a demokracii. „Svoboda slova není vždy úplná, podléhá aktuálně vládnoucímu režimu slova,“ uvedl. "V Česku neexistuje dominance slova, tedy policejní diskurz, který by někomu zakazoval o něčem mluvit, ale ostrakizace je velmi silná. (...) Vaše výroky jsou často vytlačeny na okraj sféry relevance,“ myslí si Bělohradský. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že se lidstvo čvachtá v digitálních mělčinách, kde se mezi sebou plácají různé informace a dezinformace.

Prezident Petr Pavel přijme v pondělí 22. prosince v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Odbor komunikace prezidentské kanceláře to oznámil na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka (Motoristé). Turek potvrdil, že na Hrad v pondělí půjde.

Státní zástupce obžaloval třicetiletého muže z Příbramska, který měl v roce 2023 vyzývat k útokům na vysoce postavené české politiky nebo také na redakci jednoho zpravodajského webu. V případě prokázání viny mu za trestné činy podpory a propagace terorismu a vyhrožování teroristickým činem hrozí až patnáct let odnětí svobody. O případu teď bude rozhodovat Krajský soud v Praze. České televizi to potvrdil mluvčí soudu Jiří Wažik.

Příspěvek na sociálních sítích, který má stovky lajků a desítky komentářů, může poukazovat na oblíbenost autora, ale také podvodem, který má nalákat další sledující a vytvořit falešný dojem, že je nějaký produkt či postoj populárnější, než tomu je ve skutečnosti. Jak takový falešný profil poznat? „Často jsou velmi jednoduché – nemají historii a nemají život,“ přiblížila ve Studiu 6 moderovaném Jolkou Krásnou Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.

Americká administrativa pohrozila Evropské unii (EU) odvetnými opatřeními v případě, že bude dál „omezovat americké poskytovatele služeb“. Varování přišlo krátce poté, co Evropská komise (EK) vyměřila pokutu sociální síti X amerického miliardáře Elona Muska. Mluvčí Komise Thomas Regnier v reakci na americké výhrůžky uvedl, že Unie bude nadále od technologických firem vymáhat dodržování svých předpisů.

V Austrálii začal platit zákon, který zakazuje dětem mladším šestnácti let přístup na sociální sítě, jako jsou TikTok, Instagram, Facebook, ale i videoplatforma YouTube. Hned první den po zavedení si někteří rodiče stěžují na nová opatření, kvůli nimž se prý jejich děti ocitly v zoufalé situaci, uvedla ve středu agentura AP. Odborníci hovoří o pozitivní změně, kterou by měly zvažovat i státy Evropy.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje od zahraničních turistů, kteří pro vstup do Spojených států nepotřebují vízum, vyžadovat jejich historii na sociálních sítích za posledních pět let. Požadavek bude součástí žádosti o povolení vstupu do země prostřednictvím systému ESTA. Opatření se mimo jiné dotkne řady evropských zemí včetně Česka. Píše o tom deník The Washington Post s odvoláním na návrh Celní a pohraniční stráže ve federálním registru.

Už od 10. prosince nebudou mít v Austrálii děti a teenageři mladší šestnácti let přístup na sociální sítě. Většina odborníků rozhodnutí vítá, podle nich totiž algoritmy brzy nedostupných platforem v mladých cíleně vyvolávají závislost. Tamní vláda chce zákazem zlepšit mentální zdraví dětí a bojovat proti šikaně či šíření dezinformací. Ozývají se ale i kritické hlasy. Pro mnohé marginalizované skupiny jsou totiž sociální sítě jedním z mála bezpečných míst, kde mohou komunikovat s blízkými.