Sociální sítě

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.

Austrálie chce zpřísnit zákaz sociálních sítí pro mladé. Podle studií totiž drtivá většina dětí ve věku od dvanácti do patnácti stále tyto platformy i přes zákaz používá. Tamní vláda proto připravuje soubor právních opatření proti poskytovatelům služeb. Austrálie byla první ze zemí, které k zákazu přistoupily. Další státy včetně některých evropských ji následovaly. Zákaz do třinácti let už začalo zvažovat Německo.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) čelil při čtvrtečních sněmovních interpelacích výtkám opozice kvůli personálním změnám na ministerstvu. Jeho předchůdce v úřadu Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že Motoristé propustili odborníky a přijali „dezinformátory, influencery, řidiče kamionů a další nekompetentní lidi“. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zase odmítl vzít zpět svá slova o pokusu o ústavní puč či o prezidentovi jako o politickém nájezdníkovi.

Francouzský Senát varuje před vzestupem maskulinismu, který podle nové zprávy ohrožuje práva žen. Dokument Delegace pro práva žen při Senátu, do něhož měla redakce franceinfo možnost předem nahlédnout, vyzývá ke zvyšování povědomí o této ideologii a obsahuje 24 doporučení, jak fenomén omezit.

Nová pravidla pro používání mobilních telefonů ve školách by měla dle premiéra Andreje Babiše (ANO) začít platit od září 2027. Počítá s tím poslanecký návrh, který Babiš podepsal s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a který v pondělí nahraje do systému. Babiš to řekl ve videu na svých sociálních sítích. Už minulý týden uvedl, že návrh by měl přinést zákaz používání telefonů ve školách. Nyní může používání během výuky regulovat školní řád jednotlivých škol.

Na část Moskvy pršely černé kapky ropy poté, co byla zasažena rafinérie během největšího ukrajinského útoku od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Obyvatelé Moskvy sdělili BBC, že jemný déšť zanechal na jejich oblečení černé skvrny. Úřady padání jakéhokoliv „ropného deště“ popřely, ale oficiální telegramový kanál města obyvatele postižené čtvrti varoval, aby neotevírali okna. Silo, ze kterého po explozi vyletělo víko, podle médií i ruských proválečných blogerů zřejmě trefila raketa ruské protivzdušné obrany.

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.

Britská vláda zakáže dětem mladším šestnácti let přístup k sociálním sítím, oznámil v pondělí premiér Keir Starmer. Představil také plány na omezení platforem umožňujících přenášení živých videí. Vláda plánuje prosadit potřebnou legislativu do Vánoc a zákaz by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku. Agentura Reuters označuje plánovaná opatření za jedna z dosud nejrozsáhlejších omezení v oblasti internetu na celém světě.

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.

V případě nezveřejněného armádního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem chyboval jak ředitel kabinetu ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), tak šéf komunikačního oddělení generálního štábu. K závěru dospěla inspekce ministerstva obrany, napsal v pátek server Aktuálně.cz. Server uvedl, že prověřování neprokázalo, že rozhovor zakázalo zveřejnit ministerstvo obrany nebo že šlo o cílenou cenzuru. Generální štáb se zatím nevyjádřil.

Kanada zakáže sociální sítě pro děti mladší šestnácti let a bude regulovat chatboty, vyplývá podle agentury Reuters ze zákona o digitální bezpečnosti, který ve středu představila kanadská vláda. Provozovatelům, kteří se jím nebudou řídit, hrozí vysoké pokuty. Kanada ke kroku přistoupila několik měsíců poté, co sociální média pro mladé lidi zakázala jako první země na světě Austrálie.

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.

Miliony Indů uchvátila nová virální Lidová strana švábů, která se označuje za „hlas líných a nezaměstnaných“. Satirickou kampaň spustila nejapná poznámka předsedy nejvyššího soudu na adresu mladé generace. Protestní hnutí se během týdne stalo symbolem disentu mezi indickou generací Z, kterou trápí nezaměstnanost a frustrace z politického vedení, jež přehlíží mladé. Fenomén se už rozšířil do Pákistánu.

Na sociálních sítích se šíří nový nebezpečný trend, při němž řidiči přejíždí kruhový objezd napříč. Lidé se při průjezdu natáčejí a následně své jednání sdílí na internetu. Podobnými manévry přitom můžou ohrozit nejen sebe, ale i ostatní řidiče, říká k hrubému porušení dopravních předpisů odborník na dopravní bezpečnost z BESIPu Lukáš Hutta. Jeden takový případ teď řeší policisté v Plzni, kde auto najelo na zalesněný ostrůvek kruhového objezdu za bílého dne a plného provozu. Objezd přitom patří mezi nejvytíženější dopravní uzly v Plzni. Podobný případ se stal minulý týden i v Ústí nad Orlicí, pachateli teď hrozí pokuta až pět tisíc korun.

Respektovat soukromí obětí i pozůstalých, nepublikovat obrazové detaily, nevyvíjet tlak na rozhovory, varovat před citlivým obsahem, vyvarovat se vytváření senzace. Taková jsou doporučení odborníků, kteří diskutovali v Senátu o úloze médií během a po masových vraždách. Při takových mimořádných situacích, jakou byla i střelba na filozofické fakultě v Praze na konci roku 2023, mohou podle nich sdělovací prostředky škodit i pomáhat. Policie v této souvislosti hovoří o rychlosti a přesných sděleních a apeluje na novináře a veřejnost, aby nešířili dezinformace.

Podle nejnovějších údajů za rok 2024 jsou sebevraždy v Lotyšsku nejčastější vnější příčinou úmrtí. Znamená to, že si tam život vezme více lidí, než kolik jich zemře při dopravních nehodách. Vysoká je navíc míra sebevražd jak mezi dospívajícími, tak mezi dospělými, uvedl pořad lotyšské televize LTV De Facto.

V Evropě přibývá sabotážních útoků spojovaných s Ruskem. Zatímco u několika posledních případů je napojení na Moskvu teprve vyšetřováno, jiné, jako například žhářský útok v Londýně z března 2024, mají ruský původ prokazatelně. Podle typického scénáře hledají ruské tajné služby pro jednorázové sabotážní akce i dlouhodobější spolupráci na sociálních sítích jedince, kteří mají díky svým pasům snadný přístup do zemí NATO, vysvětlila v Zóně ČT24 expertka na zpravodajské služby z londýnské King's College Daniela Richterová. Jimi prováděné sabotáže na širokou škálu civilních nebo vojenských cílů mohou mít dle expertky za účel vytvořit tlak na členské země NATO, podlomit ochotu podporovat Ukrajinu, vyvolat chaos, způsobit ekonomickou škodu nebo testovat limity a sledovat reakci v dané zemi.

Moderátor Daniel Stach bude tváří nového diskusního pořadu Na dosah. Vysílat ho bude Česká televize (ČT) jednou za měsíc z různých koutů republiky. Tvořit ho budou mimo jiné diváci přímo na místě i přes sociální sítě. Formát tak nabídne propojení televizní debaty s odborníky a dalšími významnými osobnostmi různých oborů s bezprostřední zpětnou vazbou veřejnosti. První díl na téma Budoucnost medicíny nabídne živě ČT24 v úterý 19. května od 20:05 hodin.

Na TikToku se šíří videa s pracovními nabídkami, které slibují výdělek až 570 eur denně (zhruba 14 250 korun), za balení produktů z domova. Inzeráty lákají na flexibilní pracovní dobu i na to, že uchazeči nepotřebují žádné předchozí zkušenosti. Ve skutečnosti jsou ale falešné. Španělská civilní garda (Guardia Civil) a španělský Národní institut kybernetické bezpečnosti (INCIBE) serveru VerificaRTVE potvrdily, že jde o podvodné nabídky, které oběti přesměrovávají na španělská telefonní čísla na WhatsAppu. VerificaRTVE prověřila patnáct takových inzerátů, jež nabízely například balení gumiček do vlasů, bižuterie nebo ponožek.

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že sítě Instagram a Facebook od americké technologické společnosti Meta Platforms porušují unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Podle EK nedokázaly řádně identifikovat, posoudit a zmírnit rizika spojená s přístupem nezletilých osob mladších 13 let k těmto službám. Firmě hrozí vysoká pokuta. Komise také ve středu vyzvala státy EU k rychlému zavedení aplikace pro ověřování věku.

Kampaň před maďarskými parlamentními volbami v polovině dubna se z národní politické debaty změnila na geopolitické bojiště. Střety probíhaly především na sociálních sítích. Analytici společnosti Murmur Intelligence, která se zaměřila na síť X, prošli celkem sedm milionů příspěvků a 144 tisíc vzorků dokumentů od 81 tisíc uživatelů. Zjistili, že Maďaři tvořili asi jen procento z uživatelů, kteří se do geopolitických střetů a kulturních válek na sociální síti pustili. Na základě toho lze konstatovat, že dění na síti a tamní zdánlivé rozložení sil, neodráželo skutečné nálady maďarských voličů. Výsledky výzkumu podrobněji rozebrala Zóna ČT24.

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.