Sociální sítě

Na sociálních sítích se šíří nový nebezpečný trend, při němž řidiči přejíždí kruhový objezd napříč. Lidé se při průjezdu natáčejí a následně své jednání sdílí na internetu. Podobnými manévry přitom můžou ohrozit nejen sebe, ale i ostatní řidiče, říká k hrubému porušení dopravních předpisů odborník na dopravní bezpečnost z BESIPu Lukáš Hutta. Jeden takový případ teď řeší policisté v Plzni, kde auto najelo na zalesněný ostrůvek kruhového objezdu za bílého dne a plného provozu. Objezd přitom patří mezi nejvytíženější dopravní uzly v Plzni. Podobný případ se stal minulý týden i v Ústí nad Orlicí, pachateli teď hrozí pokuta až pět tisíc korun.

Respektovat soukromí obětí i pozůstalých, nepublikovat obrazové detaily, nevyvíjet tlak na rozhovory, varovat před citlivým obsahem, vyvarovat se vytváření senzace. Taková jsou doporučení odborníků, kteří diskutovali v Senátu o úloze médií během a po masových vraždách. Při takových mimořádných situacích, jakou byla i střelba na filozofické fakultě v Praze na konci roku 2023, mohou podle nich sdělovací prostředky škodit i pomáhat. Policie v této souvislosti hovoří o rychlosti a přesných sděleních a apeluje na novináře a veřejnost, aby nešířili dezinformace.

Podle nejnovějších údajů za rok 2024 jsou sebevraždy v Lotyšsku nejčastější vnější příčinou úmrtí. Znamená to, že si tam život vezme více lidí, než kolik jich zemře při dopravních nehodách. Vysoká je navíc míra sebevražd jak mezi dospívajícími, tak mezi dospělými, uvedl pořad lotyšské televize LTV De Facto.

V Evropě přibývá sabotážních útoků spojovaných s Ruskem. Zatímco u několika posledních případů je napojení na Moskvu teprve vyšetřováno, jiné, jako například žhářský útok v Londýně z března 2024, mají ruský původ prokazatelně. Podle typického scénáře hledají ruské tajné služby pro jednorázové sabotážní akce i dlouhodobější spolupráci na sociálních sítích jedince, kteří mají díky svým pasům snadný přístup do zemí NATO, vysvětlila v Zóně ČT24 expertka na zpravodajské služby z londýnské King's College Daniela Richterová. Jimi prováděné sabotáže na širokou škálu civilních nebo vojenských cílů mohou mít dle expertky za účel vytvořit tlak na členské země NATO, podlomit ochotu podporovat Ukrajinu, vyvolat chaos, způsobit ekonomickou škodu nebo testovat limity a sledovat reakci v dané zemi.

Moderátor Daniel Stach bude tváří nového diskusního pořadu Na dosah. Vysílat ho bude Česká televize (ČT) jednou za měsíc z různých koutů republiky. Tvořit ho budou mimo jiné diváci přímo na místě i přes sociální sítě. Formát tak nabídne propojení televizní debaty s odborníky a dalšími významnými osobnostmi různých oborů s bezprostřední zpětnou vazbou veřejnosti. První díl na téma Budoucnost medicíny nabídne živě ČT24 v úterý 19. května od 20:05 hodin.

Na TikToku se šíří videa s pracovními nabídkami, které slibují výdělek až 570 eur denně (zhruba 14 250 korun), za balení produktů z domova. Inzeráty lákají na flexibilní pracovní dobu i na to, že uchazeči nepotřebují žádné předchozí zkušenosti. Ve skutečnosti jsou ale falešné. Španělská civilní garda (Guardia Civil) a španělský Národní institut kybernetické bezpečnosti (INCIBE) serveru VerificaRTVE potvrdily, že jde o podvodné nabídky, které oběti přesměrovávají na španělská telefonní čísla na WhatsAppu. VerificaRTVE prověřila patnáct takových inzerátů, jež nabízely například balení gumiček do vlasů, bižuterie nebo ponožek.

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že sítě Instagram a Facebook od americké technologické společnosti Meta Platforms porušují unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Podle EK nedokázaly řádně identifikovat, posoudit a zmírnit rizika spojená s přístupem nezletilých osob mladších 13 let k těmto službám. Firmě hrozí vysoká pokuta. Komise také ve středu vyzvala státy EU k rychlému zavedení aplikace pro ověřování věku.

Kampaň před maďarskými parlamentními volbami v polovině dubna se z národní politické debaty změnila na geopolitické bojiště. Střety probíhaly především na sociálních sítích. Analytici společnosti Murmur Intelligence, která se zaměřila na síť X, prošli celkem sedm milionů příspěvků a 144 tisíc vzorků dokumentů od 81 tisíc uživatelů. Zjistili, že Maďaři tvořili asi jen procento z uživatelů, kteří se do geopolitických střetů a kulturních válek na sociální síti pustili. Na základě toho lze konstatovat, že dění na síti a tamní zdánlivé rozložení sil, neodráželo skutečné nálady maďarských voličů. Výsledky výzkumu podrobněji rozebrala Zóna ČT24.

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.

Estonská vnitřní bezpečnostní služba (KAPO) uvedla, že zpravodajství mainstreamových médií o ruských „levných kampaních na sociálních sítích“, jejichž cílem je rozdělovat společnost, je v Moskvě vnímáno jako „úspěch“.

Francouzský Senát v úterý projednává návrh zákona, který zakazuje dětem mladším patnácti let přístup na sociální sítě. Děti mohou být na sítích podle některých zákonodárců vystaveny šikaně, nevhodnému obsahu a příliš mnoho času na platformách se může podepsat i na jejich zdraví. Sociální sítě tak nejsou podle francouzských zákonodárců neškodné. A podléhá jim stále více i velmi mladých dětí. Přesto řada z nich zákaz nechce. Argumentují možností komunikovat s přáteli. Levicové strany a část veřejnosti zákon považují za omezování osobní svobody. Vláda očekává i spolupráci rodičů. Existuje totiž několik způsobů, jak zákon případně obejít – například pomocí falešných účtů. Návrh zákona schválili v lednu poslanci Národního shromáždění, pokud projde Senátem, měl by začít platit začátkem příštího roku.

Každým rokem jsou QR kódy stále populárnější. Jsou velmi praktické pro rychlý přístup k informacím i provádění plateb a dají se využít i k mnoha dalším účelům. S rostoucí oblibou je ale stále častěji zneužívají i podvodníci, kteří vytvářejí falešné QR kódy, informoval 29. března Lotyšský rozhlas.

Indonésie o víkendu zavedla zákaz používání sociálních médií, který platí pro všechny děti mladší šestnácti let. Země, kde žije 285 milionů lidí, tak následovala příklad Austrálie v oblasti ochrany mladých lidí před potenciálními on-line riziky.

Úřady v Nepálu zadržely bývalého premiéra Khadky Prasáda Oliho. Zadržení souvisí s jeho rolí při potlačování loňských demonstrací, které následně v září vedly k premiérovu odstoupení. V sobotu o tom informovaly tiskové agentury.

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.

Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu korun), píše agentura Reuters. Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost.

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.

Miliardář Elon Musk podvedl investory společnosti Twitter, přičemž sociální síť hanil, aby ji mohl koupit za nižší cenu, než byla jeho původní nabídka 44 miliard dolarů (931 miliard korun), rozhodl v pátek federální soud. Informuje o tom agentura Bloomberg. Muskovi právníci se chtějí odvolat.

Především na sociálních sítích se v posledních dnech šíří spekulace o údajném úmrtí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Rozvířily je zprávy o tom, že se premiér neúčastnil několika klíčových zasedání vládního kabinetu, dále přiživené pochybnostmi o autentičnosti videí na politikových účtech na sociálních sítích. Záběry podle některých hlasů působí jako vytvořené AI. Pořad Truth or Fake francouzské televize France 24 tyto spekulace vyvrací, upozornil ale, že v době generativní umělé inteligence je obtížné mít stoprocentní jistotu o autentičnosti videí.

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.