Sociální sítě strana 4 z 5

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.

Fotografie dítěte z ultrazvuku či zdánlivě neškodné příspěvky nebo fotografie na sociálních sítích jsou jen některé příklady digitální stopy, kterou po sobě lidé zanechávají. Ačkoliv počet trestných činů v kyberprostoru loni klesl zhruba o pět procent na 18 495 případů, počet případů zneužití takzvané digitální stopy vzrostl. Právě na tuto problematiku je zaměřen Den bezpečnějšího internetu, který letos připadá na 11. února.

Německo čekají předčasné volby a pozornost se upíná k imigraci. V této souvislosti se mluví o názorovém sblížení křesťanských demokratů a krajní pravice. A to i přesto, že lídr konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz rezolutně odmítl jakoukoliv spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). Do kampaně nyní promlouvají pouliční demonstrace i sociální sítě.

Policisté v souvislosti s víkendovým napadením dívky v Hodoníně prověřují i nevhodné komentáře a výhrůžky na sociálních sítích. Útokům čelí vedení školy, na kterou napadená dívka dochází. Matka žákyně obvinila pedagogy, že situaci dlouhodobě neřešili. To škola odmítá. Policie dál vyšetřuje také okolnosti samotného útoku i s využitím videozáznamu, který matka napadené zveřejnila na sociálních sítích.

Křišťálové srdce je cena Václava Bendy, kterou Ústav pro studium totalitních režimů tento týden udělil za boj proti komunistické diktatuře třeba Václavu Havlovi a Petru Pithartovi. Jedním z oceněných je i historik, spisovatel, publicista a spoluorganizátor Palachova týdne Petr Placák, podle kterého jsou velkým problémem současnosti sociální sítě, které využívají různé „zločinné režimy“. „Především tedy fašistický režim v Kremlu. Myslím si, že ten sociální sítě hodně využívá k tomu, aby západní společnost rozbil,“ řekl ve středečních Událostech, komentářích.

Výdaje na školní a vysokoškolský sport klesly od roku 2020 téměř o pětinu. Roste naopak podpora toho vrcholového – investice loni dosáhly bezmála sedmi miliard korun. Podíl dětí s nadváhou však od roku 1996 stoupl z deseti na pětadvacet procent. Tématu sportování a pohybu mladé generace se věnoval pořad Zkraje. O vhodných krocích debatovali například hejtman Moravskoslezského kraje a karatista Josef Bělica (ANO), matka hokejisty Davida Pastrňáka Marcela Ziembová či hlavní trenér juniorského týmu v Třinci René Mucha.

Policisté zaznamenali loni v Česku 173 322 trestných činů, což je o 8096 méně než o rok dříve. Kriminalita tak poklesla o 4,5 procenta. Policie objasnila téměř 55 procent zločinů a přečinů. Na této úrovni se objasněnost pohybuje dlouhodobě, řekl policejní prezident Martin Vondrášek. Loni se také snížil počet vražd, mírně ale vzrostla násilná kriminalita.

Prémioví klienti zažalovali profesní sociální síť LinkedIn ze skupiny Microsoft. Tvrdí, že platforma bez souhlasu zpřístupnila jejich soukromé zprávy třetím stranám za účelem trénování generativní umělé inteligence (AI). Žaloba požaduje neupřesněnou náhradu škody za porušení smlouvy a kalifornského zákona o nekalé soutěži a tisíc dolarů (přes 24 tisíc korun) na osobu za porušení federálního zákona o uložené komunikaci.

Dospělí, kteří často používají sociální sítě, jsou vznětlivější a trpí výrazně vyšší mírou podrážděnosti než ti, kteří se sociálním médiím vyhýbají. Zjistil to výzkum expertů z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě.

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.

Sociální sítě by podle šéfů společnosti Meta měly být oživené „neživými uživateli“. Avatary generované umělou inteligencí mají zvýšit míru toho, jak se lidští uživatelé zapojují například do diskuzí. Po bouřlivých reakcích na sociálních sítích se ukázalo, že Facebook i Instagram už s těmito technologiemi experimentovaly.

Už brzy by se na trhu mohly objevit umělé inteligence v podobě asistentů, kteří budou předvídat lidská rozhodnutí. Díky tomu budou schopné chování ovlivňovat, a navíc prodávat tyto vyvíjející se „záměry“ v reálném čase společnostem. Ty pak uspokojí potřebu ještě předtím, než si člověk uvědomí, že ji vůbec má, varují experti na etiku umělých inteligencí z Cambridgeské univerzity.

Prosincový díl Fokusu Václava Moravce se blíže podíval na problematiku svobody slova v demokratické společnosti. Má nějaké hranice a kde případně leží? Co smí, nebo nesmí zaznít v práci, ve škole nebo ve veřejném prostoru? A v čem se liší projev v reálném světě a na sociálních sítích? Tyto a další palčivé otázky otevřeli s moderátorem ČT Václavem Moravcem hosté pořadu: bývalá eurokomisařka Věra Jourová, bývalý vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti), spisovatelka Radka Denemarková, ústavní soudce Jiří Přibáň, novinářka Laura Kellö Kalinská a novinář Karel Hvížďala.

Obyvatelé Šumavy si stěžují na nájezdy řidičů, kteří se svými auty driftují ve sněhu po parkovištích i v zatáčkách na silnicích. Kromě obtěžování hlukem ohrožují účastníky silničního provozu. Podle starostů letos případů výrazně přibylo. A chtějí se obrátit přímo na krajská vedení policie. Sami řidiči se driftováním netají, videa pořízená z vozidel dávají na sociální sítě.

Rumunské úřady odhalily podrobnosti o pokusu o vměšování do prezidentských voleb v zemi prostřednictvím sociální sítě TikTok a série kybernetických útoků. Masivní kampaň a snahy o krádeže přístupových údajů k on-line volebnímu systému, které byly podle zpravodajské služby organizované ze zahraničí, měly hrát ve prospěch krajně pravicového kritika NATO Calina Georgesca, který tak překvapivě postoupil do druhého kola volby hlavy státu, píše server BBC.

Britský výrobce aut Jaguar představil nové směřování značky. Výrobce s více než stoletou tradicí zvolil odvážný marketing včetně změny loga před plánovaným přechodem na čistě elektrická vozidla. Reklama na Jaguar bez aut, zato s modelkami a modely různého věku i rasy, sklidila masovou kritiku na sociálních sítích. Společnost marketing nazývá efektivním, odmítá, že by šlo o manifestaci politické korektnosti.

Rumunský ústavní soud rozhodne po víkendu o tom, zda nezruší výsledky prvního kola prezidentských voleb. Požádal o to jeden z neúspěšných kandidátů. Soud už dříve nařídil přepočítání hlasů. Do druhého kola prozatím postoupili nacionalista Calin Georgescu a lídryně středopravicové opozice Elena Lasconiová. Podle bezpečnostní rady státu hlasování za pomoci masivní kampaně na sociálních sítích ovlivnily zahraniční aktéři. V neděli navíc Rumuny čeká ještě hlasování do parlamentu.

„Svět se stal nebezpečnějším. Vidíme, že se znovu zažehává studená válka,“ míní jeden z nejuznávanějších vojenských expertů Eeben Barlow. Zkušený armádní veterán z Jihoafrické republiky přijel do Prahy na konferenci o dezinformacích a jejich vlivu v Africe. Pro Události, komentáře poskytl rozhovor na téma globální bezpečnosti či aktuálních válek.

Češi sledují televizi v průměru tři a půl hodiny denně, ukazují data Asociace televizních organizací. Více ji sledují ženy a starší lidé. Více než polovina domácností už disponuje přijímačem připojeným k internetu. V Československu se začala televizní historie psát pět let po prvním představení tohoto přístroje, v roce 1953. Tehdy se vysílalo jen tři dny v týdnu. Historií televize, její úlohou ve společnosti i tím, zda obstojí v současném čase sociálních sítí a streamovacích služeb, se věnoval pořad 90′ ČT24. Hostem byl mimo jiné jednatel Asociace televizních organizací Michal Jordan.

Australská vláda předložila parlamentu návrh zákona, který má zakázat přístup na sociální sítě dětem do šestnácti let. Chce je tak chránit před tím, co označuje za „škodlivý obsah“. Národní úřad pro regulaci internetu má teď rok na to, aby našel způsob, jak zákon uvést do praxe. Provozovatelé sítí i někteří experti návrh kritizují. Mohl by prý odříznout skupiny, pro které je snazší komunikovat obsah právě na sociálních sítích.

Den po amerických prezidentských volbách, ve kterých zvítězil kontroverzní republikán Donald Trump, znamenal pro sociální síť X, dříve Twitter, Trumpova velkého spojence Elona Muska největší odchod uživatelů od roku 2022, kdy Musk Twitter převzal. K „exodu“ se přidaly i některé významné osobnosti či značky, jako je autor horrorových bestsellerů Stephen King, britský deník The Guardian nebo rakouské aerolinky Austrian Airlines. Jako důvod pro odchod uživatelé nejčastěji uvádějí nárůst falešných účtů a toxické prostředí, které za Muska na síti vznikly.

Na sociálních sítích existují skupiny lidí, kteří chrání ostatní uživatele před urážkami, hrozbami, spamem a podvody. Moderátoři neboli „admini“ sítí se ale s tímto zlem setkávají sami tak často, že to má negativní dopady na jejich duševní zdraví.

Premiér Petr Fiala (ODS) má nově svůj profil v čínské aplikaci pro sdílení krátkých videí TikTok. Bezpečnostní záležitosti jsou podle ředitele odboru komunikace úřadu vlády Václava Smolky zajištěny. Na TikToku založili už dříve své účty i další politici, zejména opoziční. V poslední době ale sociální síť začalo využívat i více vládních politiků. Před aplikací přitom v minulosti varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a odborníci na kybernetickou bezpečnost považují varování za stále platná. Ve Spojených státech amerických se pak dokonce řeší možný zákaz TikToku.

Francie řeší fenomén prostituce nezletilých dívek. Podle úředních odhadů jejich počet překročil deset tisíc. Za posledních pět let to znamená prudký nárůst o sedmdesát procent. Podle expertů v tom hrají neblahou roli sociální sítě, na kterých kuplíři vyhledávají a oslovují zranitelné dívky.