Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, ten tak nemusí zaplatit peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Pořadatel protivládních demonstrací tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček na Rusko a varoval před odvetným ruským útokem. Tuzemsko přitom jadernými zbraněmi nedisponuje. Případ se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Demokracie musí ustát šíření nesmyslů, řekl Ústavní soud
3 minuty
Události: Ústavní soud zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem
Ústavní soud ve svém nálezu ke kauze Vrabela argumentoval svobodou projevu. Soudce zpravodaj Tomáš Langášek uvedl, že pokud se v boji za demokracii obětuje svoboda projevu, nebude už za co bojovat. ÚS tak sice připustil, že stát musí čelit dezinformacím, ale zároveň dodal, že při tom musí chránit svobody.
„Opravdová demokracie musí šíření takových projevů a podobných nesmyslů ustát, aniž by sahala do trestního zákoníku. K tomu trestný čin šíření poplašné zprávy opravdu neslouží,“ uvedl Langášek. Vedle něho v tříčlenném senátu zasedli také ústavní soudci Jan Wintr a Jaromír Jirsa.
Vrabel tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček a varoval před odvetným ruským útokem. Soudy se jím zabývaly v souvislosti s tímto výrokem, který Vrabel prezentoval na sociálních sítích: „Jestli vás tohle nezvedá ze židle, že naše vláda chce útočit na Ruskou federaci jadernými zbraněmi, tak už nevím, co by vás ještě ze židle mohlo zvednout,“ sdělil Vrábel, ačkoli Česko žádné jaderné zbraně nemá.
V ústavní stížnosti Vrabel tvrdil, že výrok je vytržen z kontextu. Šlo prý o nadsázku a vyjádření názoru. Vrabel také zpochybnil, zda výrok mohl vyvolat strach, protože prý lidé sotva uvěří tomu, že by česká vláda mohla rozpoutat jadernou válku. Úterní rozhodnutí uvítal. „Lidé mají znovu svobodu slova, a to všichni,“ sdělil po vynesení rozhodnutí. Do jednací síně ho přitom doprovodilo asi dvacet přívrženců.
Projev politické povahy
ÚS poukázal na to, že výše zmíněný výrok byl spíše projevem politické povahy, který má navzdory prvkům dezinformace blíže k názorovému soudu či hodnocení než ke konstatování faktu. Vrabel totiž kritizoval plánovaný nákup letounů F-35, které jsou schopné nést jaderné hlavice. „Projev nelze zjednodušeně prohlásit za nepravdivý ve smyslu skutkové podstaty šíření poplašné zprávy,“ řekl Langášek.
Trestný čin šíření poplašné zprávy typicky postihuje například nahlášení bomby v nemocnici nebo lživý výkřik „Hoří!“ v plném divadle, protože může vzniknout panika nebo dojde k jiným škodám. „Kriminalizovat diskusi na sociálních sítích, jakkoliv je zavádějící, lživá, nepravdivá, je problematické už proto, že tam bezprostřední nebezpečí tohoto typu nehrozí,“ míní zpravodaj Langášek.
Soudce poukázal i na to, že na sociálních sítích lze jakékoliv informace rychle buď vyvracet, nebo verifikovat. Soud v nálezu zmiňuje model „tržiště idejí“, kde jsou informace a projevy testovány, popřípadě vyvraceny, v pomyslné soutěži. „V rozporu s tímto modelem by bylo spoléhat se na veřejnou moc jako na cenzora, jehož úkolem je pečovat o čistotu veřejné diskuse,“ stojí dále v nálezu.
„Veřejná moc má dnes jistě celou řadu jiných nástrojů, jakými může proti dezinformacím bojovat, například nějaké fact-checkingy a podobně. Trestní stíhání je opravdu nejzazší možnost, když už to nelze jinak,“ uvedl Langášek, podle kterého Vrabel kritizoval primárně vládní plán nakoupit letouny F-35, což doplnil divokou spekulací o jejich použití proti Rusku. Svoboda projevu ale chrání i politická vyjádření nadnesená a přehánějící, přičemž jsou ve veřejné debatě poměrně běžná.
Obvodní soud pro Prahu 1 původně Vrabelovi uložil čtyři měsíce vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku. Městský soud v Praze verdikt zmírnil na peněžitý trest deset tisíc korun. Nejvyšší soud dovolání odmítl. Zdůraznil, že svobodu projevu nelze zneužívat k šíření poplašných zpráv. V minulých letech pořádal Vrabel protesty proti vládní politice, některých se zúčastnily desetitisíce lidí.
Podle výzkumnice Masarykovy univerzity v Brně Lucie Čejkové mohou mít podobná vyjádření, jako bylo to Vrabelovo, široký dopad na společnost. Proto by jejich autoři měli být dostatečně zodpovědní. „Zvlášť u veřejně známých osobností by měla být nějaká obezřetnost, ale není to jen na samotných uživatelích sociálních sítí,“ podotkla.
