Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Nahrávám video

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.

V případu čelí obžalobě 11 lidí a dvě firmy. Krajský soud v Brně plánuje jednat o dalších dohodách mezi obžalovanými a státním zástupcem ve čtvrtek i v pátek.

Švachulu odsoudil za účast na zločinecké skupině, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku. Otázkou je, jak dlouhou dobu bývalý místostarosta ve vězení skutečně stráví. Necelé dva roky byl totiž ve vazbě, což se od uloženého trestu odečte. Následně musel nosit elektronický náramek.

U Švachuly jde o mírnější trest, než který mu soud uložil v roce 2022. Tehdy dostal 9,5 roku vězení a také propadnutí části majetku, například peněžních prostředků na účtech ve výši několika milionů korun. Původní rozhodnutí ale vrchní soud zrušil. Usnesením soud také menší část případu vrátil zpět k došetření, jde o zakázky za několik milionů korun.

Uzavřenými dohodami se podle žalobce Petra Šeredy celé řízení výrazně zrychlilo. „Obžalovaní se v dohodách k té trestné činnosti doznali v podstatě v celém rozsahu té podané obžaloby, takže se to řízení významným způsobem urychlilo. Zohledňujeme jak to doznání, tak i délku toho řízení,“ uvedl Šereda k nižšímu trestu pro Švachulu. Ten dříve vinu popíral, stejně jako někteří další obžalovaní.

Ovčarčinovi soud uložil pět let vězení, Smolkovi a Kosmákovi podmínku

Krajský soud v Brně v korupční kauze Stoka uložil podnikateli Pavlu Ovčarčinovi trest pět let vězení a peněžitý trest 600 tisíc korun. Soud tak pokračuje ve schvalování dohod, které uzavřeli obžalovaní se státním zástupcem. Ovčarčinovi uložil také zákaz výkonu funkce statutárního orgánu na pět let a propadnutí několika desítek tisíc korun.

V případě Smolky jde o nově uložený souhrnný trest dva roky a deset měsíců podmíněně odložených na čtyři roky, a to za účast na zločinecké skupině, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, přijetí úplatku a podplacení. Dále jde o peněžitý trest tři miliony korun a zákaz deset let vykonávat funkci statutárního orgánu.

Oproti předchozímu rozhodnutí jde o mírné snížení, před třemi lety Smolka odešel s trestem tři roky podmíněně odložených na pět let, plus stejný peněžitý trest i zákaz výkonu funkce. Mírnější tresty v uzavřených dohodách avizoval státní zástupce. Soud schválil i dohodu Smolkovy firmy Kros-stav, uložil jí peněžitý trest milion korun a zákaz účasti na veřejných zakázkách na pět let.

Lubomír Smolka, obžalovaný v kauze Stoka
Zdroj: ČTK/Patrik Uhlíř

Soud také uložil trest dva roky a deset měsíců vězení podmíněně odložený na čtyři roky bývalému technickému náměstkovi ve správě nemovitostí městské části Petru Kosmákovi a propadnutí čtyř milionů korun. Schválil s ním dohodu.

Korupce na radnici městské části Brno-střed se podle žalobců odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Podle původního rozsudku krajského soudu šlo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie.

Její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace dávaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent z ceny zakázky. Zmanipulované zakázky přesahovaly podle soudu 260 milionů korun; obžalovaní údajně získali úplatky za desítky milionů.

V pátek bude krajský soud rozhodovat o dohodách o vině a trestu dalších obžalovaných v kauze Stoka. Verdikt padne u bývalého vedoucího investičního odboru městské části Petra Liškutina (dříve ANO), který byl také místostarostou Brna-Ivanovic, podnikatele a bývalého politika ODS Jiřího Hose a podnikatele Michala Unzeitiga.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČasto netuší, že jsou v bezletové zóně. Přestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 5 mminutami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 20 mminutami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel z TOP 09

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 1 hhodinou

Na jihu Čech vydatně bouří

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
12:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 1 hhodinou

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
14:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 7 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.