Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.
Zablokování ruských aktiv tak nově nebude závislé na hlasování každého půl roku. Dosud bylo zmrazení aktiv vázáno na sankce EU vůči Rusku, které se musí jednomyslně prodlužovat každých šest měsíců. Existovalo proto riziko, že případné neschválení prodloužení sankcí – z důvodu vetování třeba Maďarskem či Slovenskem – by znamenalo, že budou muset být uvolněna i aktiva a vrácena Rusku.
Obávala se toho zejména Belgie, kde se většina zmrazených ruských aktiv nachází a která se kvůli možným krokům Moskvy zdráhala využít tyto prostředky ve prospěch napadané země.
Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) ruských aktiv. Většina těchto finančních prostředků je zadržována v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, další jsou ale i v belgických bankách a rovněž v bankách ve Francii.
Nynější rozhodnutí unijních států znamená, že aktiva zůstanou zmrazená do odvolání, zatímco sankce, které EU uvalila na Rusko po jeho plnohodnotné pozemní invazi na Ukrajinu v únoru 2022, se budou muset dál prodlužovat.
Rozhodnutí je prvním krokem na cestě k použití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Summit EU, který má řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026 a 2027, začne příští čtvrtek. Česko by měl zastupovat designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Summit bude mít na výběr ze dvou možností navržených Evropskou komisí. První je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná právě zmrazenými ruskými aktivy.
Rozhodování kvalifikovanou většinou umožňuje právo EU
O zmrazení ruských aktiv na neurčito se rozhodovalo kvalifikovanou většinou a nikoli jednomyslně, protože se Evropská komise opřela o článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU takto rozhodovat „v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci“.
Budapešť, která je proti půjčce pro Kyjev, navzdory tomu tvrdí, že schválení plánu pouze kvalifikovanou většinou je protiprávní. „Maďarsko proti tomuto rozhodnutí protestuje a udělá vše, co je v jeho silách, aby obnovilo situaci odpovídající právu,“ uvedl před pátečním hlasováním maďarský premiér Viktor Orbán.
Kromě Maďarska s reparační půjčkou nesouhlasí také Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v dopise předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi napsal, že na summitu příští týden nepodpoří „žádné řešení finančních potřeb Ukrajiny, které by zahrnovalo krytí vojenských výdajů Ukrajiny na následující roky“.
Schválení půjčky pro Kyjev není jisté
Zatímco Maďarsko a Slovensko byly při pátečním hlasování proti, další čtyři země hlasovaly sice pro, nicméně přidaly prohlášení, že toto rozhodnutí nepředjímá další kroky ohledně zmrazených ruských aktiv.
„Při zachování ducha spolupráce Belgie, Bulharsko, Itálie a Malta hlasovaly v současné písemné proceduře pro, ale upřesnily, že toto hlasování za žádných okolností nepředjímá rozhodnutí o možném využití ruských imobilizovaných aktiv, které musí být přijato na úrovni unijních lídrů,“ stojí v prohlášení čtyř zemí.
Podle českého ministra financí v demisi Zbyňka Stanjury (ODS), který se účastnil jednání v Bruselu, odcházející kabinet Petra Fialy (ODS) páteční rozhodnutí vždy podporoval, v pondělí se ale vláda v Česku mění a nemůže proto na toto téma vydávat „silná prohlášení“. „Naše vláda i já jsme samozřejmě pro. Myslím, že je to správný přístup, že agresor nemá mít přístup ke svým zdrojům,“ řekl Stanjura v Bruselu.
Babiš o garancích pro půjčku: To si neumím představit
Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili své rozhodnutí o použití zmrazených ruských aktiv až do prosince.
Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik a toho, že by se mohla dostat do problémů, pokud by Rusko žádalo odškodnění, tedy že by sama musela později hradit všechny náklady, kdyby Moskva uspěla s případnou žalobou. Od ostatních zemí chce proto belgický premiér Bart De Wever záruky, že „pokud bude peníze nutné vrátit, bude se na tom podílet každý členský stát“.
Velikost podílu by se přitom rozpočetla podle hrubého národního důchodu (GNI) jednotlivých zemí. V případě celkové částky 210 miliard eur by to pro Česko znamenalo přibližně 89 miliard korun.
„Tak to si úplně neumím představit,“ odpověděl designovaný premiér Babiš ve čtvrtek na dotaz, zda si dokáže představit, že by podobné záruky příští týden na summitu EU za Česko poskytl. Dodal ale, že nezná detaily.
Stanjura: Naše vláda by se k zárukám připojila
Například Německo, které nevidí alternativu k reparační půjčce pro Ukrajinu za použití zmrazených ruských aktiv, by Belgii poskytlo záruky na padesát miliard eur (1,2 bilionu korun) z celkového objemu 210 miliard eur.
„Belgie stojí o záruky a některé klíčové země se již vyjadřují, že jsou záruky připravené poskytnout,“ uvedl v pátek Stanjura. „Myslím, že je to rozumný požadavek. Protože jde o rozhodnutí společné, tak i rizika by měla být společná. Uvidíme, jak se k tomu postaví nová česká vláda,“ dodal s tím, že pokud by šlo o Fialův kabinet, ten by se k zárukám připojil.
Dánská ministryně financí Stephanie Loseová, jejíž země v současné době Evropské unii předsedá, řekla, že je ještě třeba zabývat se „některými obavami“. „Doufejme však, že se na zasedání Evropské rady příští týden podaří připravit půdu pro rozhodnutí,“ dodala s odkazem na blížící se unijní summit.
Ruská centrální banka v pátek oznámila, že u moskevského soudu žaluje belgickou finanční instituci Euroclear, kde je většina jejích aktiv zablokována. Za protiprávní označila také plány Evropské unie na jejich použití.
Dvě možnosti
Na summitu příští týden se budou unijní prezidenti a premiéři rozhodovat mezi dvěma navrhovanými možnostmi financování Ukrajiny. První možností podle Komise je, že by EU získala kapitál na kapitálových trzích a jako záruku použila rozpočet EU. Toto řešení ale vyžaduje jednomyslné schválení státy EU.
Pro druhé řešení, reparační půjčku pro Kyjev, by stačilo jen schválení kvalifikovanou většinou. Princip přitom spočívá v tom, že na počátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU.
Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů EU. Unie by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska. Půjčka by přitom směřovala jak na vojenské, tak na rozpočtové potřeby Ukrajiny a podléhala by přísné kontrole. Kyjev podle expertů tyto peníze nutně potřebuje nejpozději v dubnu.
Babiš čeká na informace o mírovém plánu
Mezitím se dál jedná na nejrůznějších úrovních o míru či příměří na Ukrajině. V sobotu by se mohla v Paříži konat další schůzka, která by navázala na čtvrteční jednání koalice ochotných. Nakonec ale podle Reuters byla zrušena, ovšem Elysejský palác ani francouzská média takovou zprávu nepřinesly.
Čtvrtečního jednání koalice ochotných se prostřednictvím videokonference za Česko zúčastnil premiér v demisi Fiala. „Je evidentní, že Ukrajina musí mít bojeschopnou armádu a dostatečně silné bezpečnostní garance. Jen tak může nastat trvalý mír. Pevně doufám, že Česká republika bude i nadále aktivním členem koalice ochotných. Jinak se povedou jednání o nás bez nás.“
Ruskou agresi proti Ukrajině na návštěvě Bruselu řešil také Fialův nástupce Babiš, který zdůraznil, že pomoc musí provázet jasný mírový plán. „Finanční pomoc Ukrajině musí být provázena i jasným plánem, jak bude konečně mír a konečně bude příměří. My tyto informace nemáme, nemáme ani informace od našich služeb a to se všechno dozvíme příští týden,“ uvedl. Babiš zároveň nechtěl ani upřesnit svůj postoj k finanční podpoře Ukrajiny v příštích dvou letech.
