Robert Fico

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

Slovenský parlament schválil v úterý hlasy vládních poslanců zpřísnění trestů za některé trestné činy, které v únoru sněmovna naopak výrazněji snížila. Nejnovější změny vláda zdůvodnila výsledkem konzultací s Evropskou komisí, která stejně jako další evropské instituce měla výhrady už vůči dřívějším změnám ve slovenském trestním právu či jejich schvalování ve zrychleném režimu.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Opoziční strany na Slovensku kritizovaly premiéra Roberta Fica (Smer–SD) za jeho projev během pátečních oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ve kterém Fico hovořil také o potřebě vybudování hráze proti progresivistickým a liberálním ideologiím a přirovnal je k rakovině. Oslavy na hradě Devín v Bratislavě byly první veřejnou akcí, které se Fico zúčastnil od poloviny května, kdy se stal terčem atentátníka.

Slovenský premiér Robert Fico se poprvé od květnového pokusu o atentát na svou osobu objevil na veřejné akci. V pátek večer se zúčastnil oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na hradě Devín na okraji Bratislavy, kde také vystoupil s projevem. Fico v něm kromě jiného kritizoval progresivismus a liberalismus, naopak ocenil maďarského premiéra Viktora Orbána za jeho cesty do Kyjeva a Moskvy. Páteční návštěva Orbána v Rusku vyvolala na evropské scéně řadu kritických reakcí.

Květnový atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer), který se zotavuje ze střelných zranění, úřady nově vyšetřují jako teroristický útok, dosud šlo o pokus o úkladnou vraždu. Změnu právní kvalifikace skutku oznámil generální prokurátor Maroš Žilinka, který tuto možnost zmínil už krátce po útoku na Fica.

Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Na Slovensku začal platit zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Místo ní je nově zřízena Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Předčasně tak končí dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Změny od začátku kritizuje slovenská opozice i část zaměstnanců stanice. Zákon označují za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium. Vláda i prezident to odmítají.

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců schválil takzvaný „lex atentát“, tedy zákon, kterým země omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotního platu také některým dalším bývalým vrcholným politikům. Opatření navrhla vláda v reakci na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Opozice i nevládní organizace Amnesty International změny kritizovaly, byť vládní koalice od několika původně navrhovaných opatření ustoupila.

Slovenský prezident Peter Pellegrini dorazil do Česka na svou první zahraniční návštěvu po nástupu do funkce. U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku obětí prosincové střelby. Na Pražském hradě ho následně přijal jeho český protějšek Petr Pavel, Pellegrini na tiskové konferenci po jednání prezidentů ujistil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na nejvyšší možné úrovni. Sešel se i s dalšími ústavními činiteli. V době, kdy oba prezidenti mluvili o posílení spolupráce, ovšem z Bratislavy zazněla nebývale ostrá kritika premiéra Petra Fialy (ODS) i české policie.

Úřad slovenské vlády vyjádřil znepokojení nad tím, že výroky schvalující květnový atentát na slovenského premiéra Roberta Fica považuje česká policie za projev svobody slova. Českou policii kritizoval za nestíhání autora zmíněných výroků zveřejněných na sociální síti i poslanecký klub Ficovy strany Smer. Slovenský prezident Peter Pellegrini reakci politiků chápe. České policejní prezidium už v reakci na zmíněná vyjádření sdělilo, že policie je vázána příslušnými právními předpisy.

Nejsilnější slovenská vládní strana Smer-sociálna demokracia (Smer) premiéra Roberta Fica mírní po kritice ze strany opozice a nevládních organizací podobu návrhů na omezení shromažďovacího práva a jiných opatření, která vláda navrhla po květnovém atentátu na Fica. Vyplývá to z pátečního vyjádření poslance Smeru a policejního exprezidenta Tibora Gašpara. Vládní koalice ale dál trvá na tom, aby součástí změn bylo zavedení doživotní renty a státní ochranky pro další bývalé vrcholné politiky, byť by to pomohlo patrně pouze Ficovi samotnému. Zákon o RTVS nicméně vládní strany v parlamentu prosadily a ten tak míří k podpisu prezidentovi.

Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer hlasy vládních poslanců schválila nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR), který opozice označila za prostředek k ovládnutí této stanice nynějším kabinetem premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Norma například předpokládá, že ve funkci předčasně skončí generální ředitel tohoto média, které nyní funguje pod značkou RTVS jako Rozhlas a televize Slovenska. Proti změnám opakovaně protestovala také část pracovníků RTVS, opoziční poslanci před hlasováním sněmovny zase opustili jednací sál.

Přísnější bezpečnostní opaření na Slovensku se mají dotknout politiků, online prostoru i demonstrací. Lidé třeba nebudou moci protestovat u vládních budov. Dlouhodobí premiéři mají získat doživotní rentu. Zákon zvaný „lex atentát“ podle útoku na premiéra Roberta Fica začal řešit parlament. Opozice varuje před možným zneužitím. Vicepremiér Robert Kaliňák připustil, že ve sporném návrhu může dojít ke změnám, v některých pasážích však úpravy předlohy odmítl.

Centrem Bratislavy v úterý vpodvečer prošel protestní pochod svolaný občanskými organizacemi proti řadě vládních návrhů, které podle organizátorů akce podkopávají základní občanská práva, svobodu institucí a ohrožují ochranu životního prostředí. Asi tisícovka demonstrantů šla z bratislavského Náměstí Slovenského národního povstání na náměstí Svobody, kde posléze začal koncert na podporu svobody médií. Protestující skandovali hesla jako „svobodu nedáme“ nebo „nebudeme zticha“.

Rychlé zotavování slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po atentátu souviselo s tím, že premiér sám chtěl a bojoval. Slovenskému listu Postoj to řekl jeden z ošetřujících lékařů, přednosta kliniky anesteziologie a intenzivní medicíny banskobystrické nemocnice Jozef Valky.

Ve slovenských médiích panují turbulentní časy. Jen za poslední dva týdny zažili novináři protesty, odchody, veřejnou kritiku i vzájemná ultimáta. Reportéři i šéfové médií teď proto s velkým očekáváním sledují nástup nového prezidenta Petera Pellegriniho, který má připojit podpis pod zákon o veřejnoprávních médiích.

Po pětiletém mandátu Zuzany Čaputové se její nástupce Peter Pellegrini, který je společně s ní dlouhodobě nejpopulárnějším politikem na Slovensku, v sobotu ujme prezidentského úřadu. Program inaugurace je dopředu striktně daný, nová hlava státu si přála jen drobné úpravy. Jedna důležitá část slavnostní ceremonie však s ohledem na květnový atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) neproběhne.

V Evropě došlo za poslední měsíc ke čtyřem fyzickým útokům na politické představitele. Naposledy se to stalo britskému propagátorovi brexitu Nigelu Farageovi. V některých zemích zvažují posílení ochrany volených zastupitelů, jinde politici omezují veřejná vystoupení.

Zuzana Čaputová je na dvoudenní návštěvě Česka, její poslední ve funkci slovenské prezidentky. Při této příležitosti poskytla České televizi rozhovor, v němž bilancovala svých pět let v čele země. S Čaputovou hovořil Michal Kubal.

Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.

Část pracovníků veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) v pondělí kolem poledne vstoupila do dopředu ohlášené zhruba tříhodinové výstražné stávky kvůli vládou prosazovanému novému zákonu o této stanici.

Volby do Evropského parlamentu (EP) na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Smer premiéra Roberta Fica s podporou 24,76 procenta. Celkově 15 křesel v EP si rozdělilo pět stran; osm mandátů získaly strany, které odmítají vojenskou pomoc Ukrajině bránící se ruské invazi. Oficiální výsledky hlasování, které v neděli večer oznámila státní volební komise, se shodují s údaji o podpoře stran, jež dříve během dne zveřejnila některá slovenská média. Volební účast dosáhla rekordních 34,38 procenta.