Robert Fico strana 2 z 5

Polské ministerstvo zahraničí odrazovalo prezidenta Andrzeje Dudu od cesty na sobotní oslavu osmdesátých narozenin bývalého českého prezidenta Miloše Zemana, tvrdí šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. Duda čelí za účast na akci kritice části domácího tisku a politiků vládních stran. Podle médií zřejmě cestoval vládním speciálem, přičemž oslava nebyla součástí jeho oficiálního programu. Podle Dudových zastánců byla naopak jeho účast na akci důkazem šíře jeho politických kontaktů.

Situaci na slovenské politické a mediální scéně poznamenal atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (SMER–SD). Podle šéfredaktorky deníku SME Beaty Balogové se v období po útoku vystupňovaly osobní útoky na její kolegy i na ni samotnou. Balogová upozornila, že vládní představitelé v čele s premiérem odmítají komunikovat s vybranými médii, což dále komplikuje novinářskou práci.

Hlavní povodňová vlna dosáhla polské Vratislavi, městský protipovodňový systém její nápor udržel, uvedl podle listu Gazeta Wyborcza starosta města Jacek Sutryk. Polský premiér Donald Tusk ale ještě ráno varoval před „neopodstatněnou úlevou“ a zdůraznil, že je stále brzy na to, aby bylo možné prohlásit záplavy za překonané. Právě ve Vratislavi se sešla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiéry Polska, Česka, Slovenska a Rakouska. Po jednání uvedla, že státy střední Evropy budou moci využít deset miliard eur z unijních fondů soudržnosti. Hladina Labe v Drážďanech kulminovala, v Braniborsku se připravují na povodňovou vlnu z Odry.

Povodňová vlna na řece Odře dorazila do polského města Olawa v Dolnoslezském vojvodství, připravuje se na ni Vratislav i další města. V polském městě Žagaň se kvůli kulminující řece Bobr evakuovaly některé ulice. Na povodňovou vlnu na Odře se připravují i v Braniborsku, v Drážďanech dosáhlo Labe třetího stupně. Na vysoké úrovni zůstává v Bratislavě Dunaj. V Maďarsku jeho kulminaci očekávají v pátek nebo sobotu. V Rakousku hladiny řek klesají. V Itálii se utopil hasič, který při povodních pomáhal.

Slovenská sněmovna v úterním tajném hlasování odvolala z funkce místopředsedy šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michala Šimečku. Návrh předložili vládní zákonodárci a podpořilo ho 76 poslanců, tedy minimální většina potřebná pro sesazení místopředsedy parlamentu. Opoziční strany předem oznámily, že jejich poslanci hlasovat nebudou. Vládní koalice se v parlamentu o sto padesáti členech opírá o 79 poslanců, hlasování o Šimečkovi se jich zúčastnilo 77.

Evropská komise (EK) připravuje návrh, který by mohl vést ke zmrazení peněz, které má Slovensko získat z evropských fondů. Brusel tak chce reagovat na porušování demokratických norem, napsala s odvoláním na svůj zdroj agentura Bloomberg. Také zdroje ČTK potvrdily, že v případě Slovenska chystá EK zahájit takzvané řízení o porušení unijního práva. Komisi prý konkrétně vadí zejména rozpuštění elitního útvaru prokuratury ÚSP.

Slovenský soud první instance uznal bývalého šéfa již zrušeného elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚSP) Dušana Kováčika vinným i v jeho druhé korupční kauze. Informují o tom tamní média. Osmiletý trest vězení, ke kterému byl Kováčik odsouzen předloni kromě jiného za převzetí úplatku v jiném případu, mu ale soud nyní nezpřísnil. Rozsudek není pravomocný, obhajoba ohlásila odvolání k nejvyššímu soudu. Kováčik je nyní na svobodě, protože výkon trestu vězení mu letos v srpnu přerušil svým rozhodnutím slovenský ministr spravedlnosti Boris Susko.

V Praze začal 19. ročník mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. Úvodní projev přednesl český prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ukrajině s tím, že je stále prostor pro větší efektivitu v pomoci napadené zemi, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Vystoupila také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která uvedla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. Třídenní akce se zúčastní zhruba deset premiérů a prezidentů nebo dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie.

Slovenský prezident Peter Pellegrini na oslavách 80. výročí od začátku Slovenského národního povstání (SNP), protifašistického vystoupení Slováků za druhé světové války, vyzval k překonání názorových rozdílů. Ceremoniálu v areálu Památníku SNP v Banské Bystrici se zúčastnili i slovenští ministři spolu s předsedou vlády Robertem Ficem či slovenští exprezidenti. Premiér kritizoval sankce a mluvil o suverenitě.

Policisté navrhli obžalovat muže, který podle nich schvaloval předloňskou vraždu dvou lidí u bratislavského gaybaru Tepláreň. ČT to řekl dozorující státní zástupce Martin Bílý s tím, že o policejním návrhu ještě nerozhodl. Za podporu a propagaci terorismu hrozí obviněnému muži pět až patnáct let vězení. Dva lidi před barem zastřelil devatenáctiletý útočník.

Slovenská vláda pokračuje ve změnách v oblasti justice a bezpečnosti. Ke konci srpna má zaniknout elitní protikorupční policejní útvar NAKA. Mimo službu byl v posledních týdnech postaven prokurátor akce Očistec Michal Šúrek a výkon trestu byl naopak pozastaven bývalému šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi odsouzenému za korupci. Kontroverze budí i jmenování Pavola Gašpara šéfem tajné služby SIS, je totiž synem bývalého policejního prezidenta a stíhaného poslance Smeru Tibora Gašpara. Opozice hovoří o rozkladu právního státu.

Národní divadlo (ND) symbolicky zahájilo novou sezonu, v pořadí už 142. Návštěvníci se dočkají dvou desítek premiér a dalších 66 inscenací. Ředitel první scény také předal ceny mladým umělcům a do síně slávy uvedl Aloise Švehlíka.

Slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko (PS), Sloboda a Solidarita (SaS) a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) ohlásily vyvolání mimořádné schůze sněmovny o návrhu odvolat ministryni kultury Martinu Šimkovičovou (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer). Opozice ale nemá ve sněmovně dostatek hlasů na odvolání člena vlády, podobný pokus opozice Šimkovičová přečkala už letos na jaře. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se Šimkovičové i Suska zastal.

Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Ropa může proudit do Maďarska jen z Ruska a pouze přes území Ukrajiny, alternativní řešení kvůli chybějící infrastruktuře neexistuje, prohlásil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Později uvedl, že ochotu dodávat ropné produkty vyjádřilo Bulharsko. Maďarsko a Slovensko už asi týden nedostávají naftu od ruské firmy Lukoil poté, co Kyjev firmu přidal na svůj sankční seznam. Slovenský prezident Peter Pellegrini Ukrajině pohrozil odvetou, pokud dodávky neobnoví.

Budapešť a Bratislava narychlo hledají alternativní dodavatele „černého zlata“ poté, co Ukrajina zpřísnila sankce vůči ruskému Lukoilu a zakázala tranzit ropy přes své území. Podle expertů hrozí problémy zejména v Maďarsku, kde může v příštích týdnech dojít k rychlému růstu cen i blackoutům. Obě země se obrátily na Evropskou komisi, podle maďarské diplomacie má tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár tvrdí, že Kyjev porušil asociační dohodu mezi Ukrajinou a EU.

Slovenský parlament schválil v úterý hlasy vládních poslanců zpřísnění trestů za některé trestné činy, které v únoru sněmovna naopak výrazněji snížila. Nejnovější změny vláda zdůvodnila výsledkem konzultací s Evropskou komisí, která stejně jako další evropské instituce měla výhrady už vůči dřívějším změnám ve slovenském trestním právu či jejich schvalování ve zrychleném režimu.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Opoziční strany na Slovensku kritizovaly premiéra Roberta Fica (Smer–SD) za jeho projev během pátečních oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ve kterém Fico hovořil také o potřebě vybudování hráze proti progresivistickým a liberálním ideologiím a přirovnal je k rakovině. Oslavy na hradě Devín v Bratislavě byly první veřejnou akcí, které se Fico zúčastnil od poloviny května, kdy se stal terčem atentátníka.

Slovenský premiér Robert Fico se poprvé od květnového pokusu o atentát na svou osobu objevil na veřejné akci. V pátek večer se zúčastnil oslav svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na hradě Devín na okraji Bratislavy, kde také vystoupil s projevem. Fico v něm kromě jiného kritizoval progresivismus a liberalismus, naopak ocenil maďarského premiéra Viktora Orbána za jeho cesty do Kyjeva a Moskvy. Páteční návštěva Orbána v Rusku vyvolala na evropské scéně řadu kritických reakcí.

Květnový atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer), který se zotavuje ze střelných zranění, úřady nově vyšetřují jako teroristický útok, dosud šlo o pokus o úkladnou vraždu. Změnu právní kvalifikace skutku oznámil generální prokurátor Maroš Žilinka, který tuto možnost zmínil už krátce po útoku na Fica.

Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Na Slovensku začal platit zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Místo ní je nově zřízena Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Předčasně tak končí dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Změny od začátku kritizuje slovenská opozice i část zaměstnanců stanice. Zákon označují za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium. Vláda i prezident to odmítají.