Ruský plyn v EU skončí

Nahrávám video

Unijní ministři energetiky v pondělí podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina a bylo tak možné Bratislavu a Budapešť v pondělí přehlasovat.

EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině. „Dohoda, které bylo dosaženo, přispěje k celkovému cíli, kterým je dosažení odolného a nezávislého trhu s energiemi v Evropské unii a zároveň zachování bezpečnosti dodávek v EU,“ stojí v prohlášení Rady EU, která zastupuje členské státy.

„Energeticky nezávislá Evropa je silnější a bezpečnější Evropa,“ uvedl dánský ministr energetiky Lars Aagaard. „Přestože jsme v posledních letech tvrdě pracovali a prosazovali odstranění ruského plynu a ropy z Evropy, ještě jsme k tomuto cíli nedospěli. Proto je zásadní, že se dánskému předsednictví podařilo zajistit drtivou podporu evropských ministrů energetiky pro legislativu, která definitivně zakáže vstup ruského plynu do EU,“ dodal ministr.

Návrh Evropské komise (EK) z letošního května se vztahuje jak na plyn z plynovodů, tak na zkapalněný zemní plyn (LNG) a je klíčovým výstupem plánu REPowerEU. Návrh už minulý týden podpořili europoslanci z výborů pro energetiku (ITRE) a pro mezinárodní obchod (INTA) a očekává se, že brzy budou zahájeny takzvané trialogy, tedy rozhovory mezi Evropským parlamentem (EP), Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropskou komisí.

„Rada EU potvrdila, že dovoz ruského plynu bude od 1. ledna 2026 zakázán, přičemž pro stávající smlouvy bude zachováno přechodné období,“ stojí v prohlášení. „Zejména krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2025 mohou pokračovat do 17. června 2026, zatímco dlouhodobé smlouvy mohou platit do 1. ledna 2028,“ dodává dokument.

Maďarsko a Slovensko stále ruský plyn odebírají. K ukončení odběru ruských energií oba státy opakovaně vyzývala jak EU, tak i její členové a další státníci. Ve svém nedávném projevu k Valnému shromáždění OSN podobný krok požadoval rovněž americký prezident Donald Trump, který si následně o ruských energiích telefonoval přímo s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Česko nabízí Slovensku při problémech po odstřižení pomoc

Slovenský premiér Robert Fico návrh EK ukončit dovoz ruského plynu do EU opakovaně kritizoval a označil ho za ideologický. Řekl například, že krok povede ke zvýšení cen plynu. Slovensko podle něj také přijde o tranzitní poplatky za přepravu ruského plynu a bude muset naopak platit více za dopravu plynu pro vlastní potřebu z jiných zdrojů. Fico také upozornil na riziko, že Slovensko bude čelit arbitráži, pokud nedodrží kontrakt s ruským koncernem Gazprom o dodávkách plynu.

Česká republika je připravena Slovensku pomoci v případě, že se ocitne v problémech kvůli odstřižení od dodávek ruského plynu, řekl v Lucemburku ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který Česko na jednání zastupuje.

„Já jsem slovenské kolegyni nabízel několikrát – naposledy, když jsme se setkali před čtrnácti dny v Bratislavě na Evropském jaderném fóru –, že pokud bude Slovensko potřebovat těsnější spolupráci s Českou republikou, tak Česká republika je na to připravena,“ řekl ještě před zahájením pondělního jednání Vlček.

Ministr také připustil, že obavy Bratislavy a Budapešti ohledně dopadů ukončení dovozu ruského plynu na jeho dodávky či cenu energií jsou relevantní. „Kladu si ale otázku, proč na to tyto členské státy v předchozích letech nereagovaly tak, jako reagovala Česká republika. My jsme na to reagovali, zmodernizovali jsme ropovod TAL, zajistili jsme si plynové zásobníky a tak dále,“ dodal Vlček.

Do České republiky v současnosti teče ropa jen západní cestou přes italský ropovod TAL a na něj navazující ropovod IKL. Do začátku letošního jara tekla ropa do Česka také z ruského ropovodu Družba, na začátku března však byly dodávky z něj zastaveny. Od té doby je Družba nevyužívaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
před 23 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 4 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 7 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 13 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...