Ruský plyn v EU skončí

Nahrávám video

Unijní ministři energetiky v pondělí podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina a bylo tak možné Bratislavu a Budapešť v pondělí přehlasovat.

EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině. „Dohoda, které bylo dosaženo, přispěje k celkovému cíli, kterým je dosažení odolného a nezávislého trhu s energiemi v Evropské unii a zároveň zachování bezpečnosti dodávek v EU,“ stojí v prohlášení Rady EU, která zastupuje členské státy.

„Energeticky nezávislá Evropa je silnější a bezpečnější Evropa,“ uvedl dánský ministr energetiky Lars Aagaard. „Přestože jsme v posledních letech tvrdě pracovali a prosazovali odstranění ruského plynu a ropy z Evropy, ještě jsme k tomuto cíli nedospěli. Proto je zásadní, že se dánskému předsednictví podařilo zajistit drtivou podporu evropských ministrů energetiky pro legislativu, která definitivně zakáže vstup ruského plynu do EU,“ dodal ministr.

Návrh Evropské komise (EK) z letošního května se vztahuje jak na plyn z plynovodů, tak na zkapalněný zemní plyn (LNG) a je klíčovým výstupem plánu REPowerEU. Návrh už minulý týden podpořili europoslanci z výborů pro energetiku (ITRE) a pro mezinárodní obchod (INTA) a očekává se, že brzy budou zahájeny takzvané trialogy, tedy rozhovory mezi Evropským parlamentem (EP), Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropskou komisí.

„Rada EU potvrdila, že dovoz ruského plynu bude od 1. ledna 2026 zakázán, přičemž pro stávající smlouvy bude zachováno přechodné období,“ stojí v prohlášení. „Zejména krátkodobé smlouvy uzavřené před 17. červnem 2025 mohou pokračovat do 17. června 2026, zatímco dlouhodobé smlouvy mohou platit do 1. ledna 2028,“ dodává dokument.

Maďarsko a Slovensko stále ruský plyn odebírají. K ukončení odběru ruských energií oba státy opakovaně vyzývala jak EU, tak i její členové a další státníci. Ve svém nedávném projevu k Valnému shromáždění OSN podobný krok požadoval rovněž americký prezident Donald Trump, který si následně o ruských energiích telefonoval přímo s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Česko nabízí Slovensku při problémech po odstřižení pomoc

Slovenský premiér Robert Fico návrh EK ukončit dovoz ruského plynu do EU opakovaně kritizoval a označil ho za ideologický. Řekl například, že krok povede ke zvýšení cen plynu. Slovensko podle něj také přijde o tranzitní poplatky za přepravu ruského plynu a bude muset naopak platit více za dopravu plynu pro vlastní potřebu z jiných zdrojů. Fico také upozornil na riziko, že Slovensko bude čelit arbitráži, pokud nedodrží kontrakt s ruským koncernem Gazprom o dodávkách plynu.

Česká republika je připravena Slovensku pomoci v případě, že se ocitne v problémech kvůli odstřižení od dodávek ruského plynu, řekl v Lucemburku ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který Česko na jednání zastupuje.

„Já jsem slovenské kolegyni nabízel několikrát – naposledy, když jsme se setkali před čtrnácti dny v Bratislavě na Evropském jaderném fóru –, že pokud bude Slovensko potřebovat těsnější spolupráci s Českou republikou, tak Česká republika je na to připravena,“ řekl ještě před zahájením pondělního jednání Vlček.

Ministr také připustil, že obavy Bratislavy a Budapešti ohledně dopadů ukončení dovozu ruského plynu na jeho dodávky či cenu energií jsou relevantní. „Kladu si ale otázku, proč na to tyto členské státy v předchozích letech nereagovaly tak, jako reagovala Česká republika. My jsme na to reagovali, zmodernizovali jsme ropovod TAL, zajistili jsme si plynové zásobníky a tak dále,“ dodal Vlček.

Do České republiky v současnosti teče ropa jen západní cestou přes italský ropovod TAL a na něj navazující ropovod IKL. Do začátku letošního jara tekla ropa do Česka také z ruského ropovodu Družba, na začátku března však byly dodávky z něj zastaveny. Od té doby je Družba nevyužívaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.