Lukáš Vlček

Premiér Andrej Babiš podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (oba ANO) navrhne Filipa Turka (Motoristé) do čela ministerstva životního prostředí. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Prezident Petr Pavel Turka dlouhodobě odmítá. Resort dočasně vede předseda Motoristů Petr Macinka, který je zároveň v čele ministerstva zahraničí.

S novým rokem chce vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) začít naplno prosazovat své priority. Protože začne hospodařením v provizoriu, hodlá jako první schválit rozpočet, který jí umožní naplňování slibů. Mezi ně patří zrušení hlavních bodů důchodové reformy, rozhodnout má též o restartu elektronické evidence tržeb. Kabinet také plánuje znovu zavést některé daňové slevy. Rušení úsporných kroků a zvyšování výdajů na dluh ale s obavami sledují zástupci předchozí vlády.

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.

V pondělí skončili ve funkcích po téměř čtyřech letech jak nyní už expremiér Petr Fiala (ODS), tak i členové jeho vlády. Pro řadu z nich tím ale jejich působení v politice nekončí, často setrvají v Poslanecké sněmovně. Exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si rozmyslí svou budoucnost během pár týdnů volna.

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako první na Pražský hrad dorazil před desátou dopoledne nominant na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten po jednání sdělil, že s hlavou státu diskutovali o hospodářské politice či energetice. Havlíček deklaroval, že vznikající vláda bude „protržně orientovaná“. Motorem růstu musí být podle kandidáta do čela resortu průmyslu a obchodu privátní sektor.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Strany končící vlády chtějí ve sněmovně znovu otevřít otázku dělení daňových výnosů mezi kraji. Lidovci už příslušnou novelu předložili, vychází z návrhu Asociace krajů. Plánují to i Starostové. Současným systémem se zabývá také Ústavní soud. Vzorec totiž napadla skupina senátorů, podle kterých některé regiony znevýhodňuje.

Evropská komise (EK) schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř jedenáct miliard korun) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Společnost by měla podle Komise do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm investovat 1,64 miliardy eur (téměř čtyřicet miliard korun).

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.

Vláda schválila záměr ucházet se u Evropské komise o projekt takzvané AI Gigafactory. Česko předloží oficiální žádost v prvním čtvrtletí příštího roku. Hodnota obřího evropského datového centra pro AI je okolo devadesáti miliard korun, třicet pět procent by mělo jít z evropských nebo národních zdrojů, zbytek má zaplatit soukromý investor. O schválení záměru informovalo po zasedání kabinetu ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.

Projekt rozšíření meziskladu použitého paliva v Temelíně se posouvá dál. Souhlas připojilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Resort nezjistil negativní dopady na životní prostředí ani na lidské zdraví. „Fakticky se jedná o rozšíření stávajícího skladu, se kterým jsme počítali od samotného počátku, proto byl původní projekt koncipován tak, aby rozšíření kapacity umožňoval,“ říká mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

Novým předsedou TOP 09 byl na sněmu zvolen Matěj Ondřej Havel. TOP 09 podle Havla nemá alternativu na politickém spektru. Chce z ní sebevědomou stranu, která dokáže čelit rostoucímu populismu. Končící šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vyzvala stranu, aby dělala politiku pro lidi, ne pro sebe. Nelze podle ní rezignovat na obranu demokracie. Prvním místopředsedou se stal Jiří Pospíšil.

Prezident Petr Pavel požádal premiéra v demisi Petra Fialu (ODS), aby všechny resorty svým nástupcům předal hladce a co nejrychleji. Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) k hladkému předání moci dojde, sám prý činí konkrétní kroky, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou. „Neprobíhá to hladce a neprobíhá to bez problému,“ oponoval 1. místopředseda ANO Karel Havlíček.

Budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů plánuje změnit stavební zákon a zavést prvky centralizované stavební správy. Legislativu bude chtít schválit ve zrychleném řízení, uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Již dříve sdělil, že se navrátí k podobě návrhu z roku 2021, jenž zřizoval například Nejvyšší stavební úřad.

Nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ve sněmovně definitivně schválit návrh státního rozpočtu na příští rok 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu, řekl ČT pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). O rozpočtu chce v novém sněmovním výboru jednat už 19. listopadu. Současná vláda by však musela návrh sněmovně poslat do dvou týdnů, což zatím není definitivní, přestože většina ministrů je pro.

Vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se v návrhu programového prohlášení zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Budoucí vláda chce zároveň veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu, kterou požaduje Pakt stability a růstu. Strany se také zavázaly k tomu, že nepřijmou euro a že zestátní ČEZ.

Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedy pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů, vyplývá z informací, které sdělila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. ODS a STAN již oznámily své nominanty na předsedy výborů. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno, požádali proto ostatní strany budoucí opozice o přerozdělení vedení výborů.