Lukáš Vlček

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako první na Pražský hrad dorazil před desátou dopoledne nominant na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten po jednání sdělil, že s hlavou státu diskutovali o hospodářské politice či energetice. Havlíček deklaroval, že vznikající vláda bude „protržně orientovaná“. Motorem růstu musí být podle kandidáta do čela resortu průmyslu a obchodu privátní sektor.

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla firma na svém webu. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon více než 950 MW. Vypnutí neohrozí české domácnosti, uvedl pro ČT ministr průmyslu v demisi Lukáš Vlček (STAN).

Strany končící vlády chtějí ve sněmovně znovu otevřít otázku dělení daňových výnosů mezi kraji. Lidovci už příslušnou novelu předložili, vychází z návrhu Asociace krajů. Plánují to i Starostové. Současným systémem se zabývá také Ústavní soud. Vzorec totiž napadla skupina senátorů, podle kterých některé regiony znevýhodňuje.

Evropská komise (EK) schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř jedenáct miliard korun) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Společnost by měla podle Komise do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm investovat 1,64 miliardy eur (téměř čtyřicet miliard korun).

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.

Vláda schválila záměr ucházet se u Evropské komise o projekt takzvané AI Gigafactory. Česko předloží oficiální žádost v prvním čtvrtletí příštího roku. Hodnota obřího evropského datového centra pro AI je okolo devadesáti miliard korun, třicet pět procent by mělo jít z evropských nebo národních zdrojů, zbytek má zaplatit soukromý investor. O schválení záměru informovalo po zasedání kabinetu ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vláda v demisi na středečním jednání rozhodla mimo jiné o tom, že vyhoví požadavku vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů a nově zvolené sněmovně pošle návrh státního rozpočtu na příští rok. Je identický s původním návrhem z konce září. Rozhodnutí bylo podle premiéra v demisi Petra Fialy (ODS) přijato jednomyslně. Končící kabinet podle Fialy krok učinil ve chvíli, kdy je ve sněmovně ustaven patřičný výbor. Ve večerních hodinách už byl rozpočet i s přílohami k dispozici na webu sněmovny.

Projekt rozšíření meziskladu použitého paliva v Temelíně se posouvá dál. Souhlas připojilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Resort nezjistil negativní dopady na životní prostředí ani na lidské zdraví. „Fakticky se jedná o rozšíření stávajícího skladu, se kterým jsme počítali od samotného počátku, proto byl původní projekt koncipován tak, aby rozšíření kapacity umožňoval,“ říká mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

Novým předsedou TOP 09 byl na sněmu zvolen Matěj Ondřej Havel. TOP 09 podle Havla nemá alternativu na politickém spektru. Chce z ní sebevědomou stranu, která dokáže čelit rostoucímu populismu. Končící šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vyzvala stranu, aby dělala politiku pro lidi, ne pro sebe. Nelze podle ní rezignovat na obranu demokracie. Prvním místopředsedou se stal Jiří Pospíšil.

Prezident Petr Pavel požádal premiéra v demisi Petra Fialu (ODS), aby všechny resorty svým nástupcům předal hladce a co nejrychleji. Podle ministra průmyslu a obchodu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) k hladkému předání moci dojde, sám prý činí konkrétní kroky, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou. „Neprobíhá to hladce a neprobíhá to bez problému,“ oponoval 1. místopředseda ANO Karel Havlíček.

Budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů plánuje změnit stavební zákon a zavést prvky centralizované stavební správy. Legislativu bude chtít schválit ve zrychleném řízení, uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Již dříve sdělil, že se navrátí k podobě návrhu z roku 2021, jenž zřizoval například Nejvyšší stavební úřad.

Nastupující vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů chce ve sněmovně definitivně schválit návrh státního rozpočtu na příští rok 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu, řekl ČT pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO). O rozpočtu chce v novém sněmovním výboru jednat už 19. listopadu. Současná vláda by však musela návrh sněmovně poslat do dvou týdnů, což zatím není definitivní, přestože většina ministrů je pro.

Vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se v návrhu programového prohlášení zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Budoucí vláda chce zároveň veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu, kterou požaduje Pakt stability a růstu. Strany se také zavázaly k tomu, že nepřijmou euro a že zestátní ČEZ.

Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedy pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů, vyplývá z informací, které sdělila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. ODS a STAN již oznámily své nominanty na předsedy výborů. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno, požádali proto ostatní strany budoucí opozice o přerozdělení vedení výborů.

Unijní ministři energetiky v pondělí podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina a bylo tak možné Bratislavu a Budapešť v pondělí přehlasovat.

Pokud by se v listopadu po ustavení sněmovny nerýsoval vznik nového kabinetu, současná vláda by mohla návrh rozpočtu znovu předložit, sdělil v Otázkách Václava Moravce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Nevylučuji to,“ řekl. Podle zjištění ČT se i další členové z nynější vládní koalice, je jich většina, kloní k tomu, aby v případě průtahů ve vyjednávání o novém kabinetu rozpočet do sněmovny znovu poslali.

Končící vláda ve středu schválila akční plán pro řešení dopadů připravované výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Dokument počítá s celkem 35 opatřeními s předpokládanými výdaji za dohromady patnáct miliard korun. Stát z toho poskytne dvanáct miliard. Peníze mají eliminovat rizika spojená se zatížením dopravní infrastruktury, bydlení, zdravotnictví a dalších oblastí v regionu.

TOP 09 dostala od ANO nabídku na vedení sněmovního školského výboru, uvedl v úterý po jednání s místopředsedkyní ANO Alenou Schillerovou šéf klubu TOP 09 Jan Jakob. Hnutí STAN má mít místopředsedu sněmovny a předsedy výboru pro obranu a pro regionální rozvoj. Pirátům nebyla nabídnuta žádná pozice předsedy výboru či komise. Dle Schillerové proto, že je vznikající koalice pokládá za nejmenší opoziční stranu.

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

Poslanci hnutí STAN vybrali za předsedkyni svého poslaneckého klubu Michaelu Šebelovou. Na místopředsedu sněmovny nominovali předsedu hnutí Víta Rakušana. Starostové ve volbách získali 11,23 procenta hlasů a ztratili třetinu mandátů. Rakušan v sobotu uvedl, že dosažený zisk není brilantní. Hnutí ale skončilo nad dříve vytyčenou hranicí neúspěchu, kterou bylo deset procent. Proto se Rakušan nechystá rezignovat na předsednickou funkci.

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček v Událostech, komentářích prohlásil, že s ANO „nebude diskuze“ o referendu týkajícím se vystoupení z Evropské unie či NATO. Poslanec SPD Radek Koten připustil, že v současné situaci je to „nejvíce, čeho lze dosáhnout“. O povolebním rozložení sil debatovali ve speciálních Událostech, komentářích ještě Jiří Pospíšil (SPOLU), Lukáš Vlček (STAN), Michal Bláha (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé).

Starostové a nezávislí budou v budoucí sněmovně v opozici, řekl předseda hnutí Vít Rakušan. Předvolební ambice se podle něj nepodařilo naplnit. Opoziční roli chce hrát hnutí co nejdůstojněji, k témuž Rakušan vyzval koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráty. Chce rovněž ukázat, že hlasy pro hnutí měly smysl.