Lukáš Vlček strana 5 z 5

Stát v případě dlouhodobějšího omezení dodávek z ruského ropovodu Družba půjčí rafinérské společnosti Orlen Unipetrol až 330 tisíc tun ropy z nouzových zásob, což vystačí na více než měsíc provozu rafinerií. Půjčka, která tvoří třetinu státních zásob, má zajistit dostatek suroviny na českém trhu. Rozhodla o tom vláda, řekl šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Společnost ČEZ spouští službu, kdy po souhlasu domácnosti bude moct na dálku lidem regulovat výrobu z fotovoltaiky (FVE). Majitelé solárních elektráren tak dostanou zaplaceno za neposílání nadbytečné elektřiny do sítě. Podobné služby připravují i další dodavatelé.

Do Česka opět přestala téct ropa z ruského ropovodu Družba. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) pro Českou televizi uvedl, že důvodem mají být neuskutečněné platby mezi společností Orlen Unipetrol a ruskými dodavateli. Nedostatek suroviny pro tuzemské potřeby by hrozit neměl, rafinerie pokračují ve výrobě bez omezení.

Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory. Na Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to v úterý uvedli zástupci korejské firmy. Představitelé českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.

Český kabinet bude po korejské společnosti KHNP, která by měla v Dukovanech postavit dva jaderné reaktory, ještě před uzavřením finální smlouvy k projektu žádat garanci alespoň třicetiprocentního podílu českých firem na stavbě, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Pokud se tak nestane, dokázal by si představit posunutí termínu podpisu. Celkově pak platí požadavek na zapojení českého průmyslu do šedesáti procent projektu.

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.

Odkládá se projednávání energetického zákona, který do Poslanecké sněmovny vrátil Senát. Dolní komora přitom normu mohla posoudit už v úterý. Koalice ale zatím nemá jasno v tom, kterou verzi podpořit. Budou o tom ještě jednat nejen poslanecké kluby, ale i špičky vládních stran. Senát chce z normy označované jako lex OZE III vypustit individuální kontroly solárních elektráren, které do návrhu vložili v dolní komoře vládní zákonodárci.

Chystá se revize pravidel pro kamna a kotle na dřevo. Evropská komise přišla s návrhy na větší účinnost zařízení a nižší emise, tak aby byly ještě ekologičtější. Kritika už zazněla třeba od výrobců a organizací z oboru. Navrhované parametry jsou podle nich těžko dosažitelné, kotle by podražily a v konečném důsledku by to ohrozilo podniky, které je vyrábějí. Návrh odmítá také ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf resortu Lukáš Vlček (STAN) chce přesvědčit Evropskou komisi, že je i nevýhodný.

Poslanci podpořili poslanecký návrh, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Má zajistit dost elektřiny při útlumu uhlí. Projednávání zákona o digitální ekonomice sněmovna přerušila do další schůze. Na programu byly rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.

Ministři, poslanci a senátoři dostanou lednové výplaty až o tři týdny později, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v reakci na úterní rozhodnutí Senátu. Ten návrh na růst platů politiků o sedm procent neschválil ani neupravil. K prezidentovi se tak dostane až v polovině února. Soudci podle resortu spravedlnosti kvůli průtahům nakonec získají víc peněz, než vláda plánovala.

Stát bude mít zřejmě další dva roky na dokončení digitalizace svých služeb, aby se na ni úřady mohly připravit. Odklad na rok 2027 schválil ve středu Senát. Proti odkladu se dříve postavil senátní ústavně-právní výbor. Dále se členové horní komory parlamentu postavili proti novým podmínkám individuálních kontrol části solárních elektráren. V rámci novely energetického zákona, přezdívané Lex OZE III, odmítli omezovat městské stavební předpisy.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Na stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech by se mohla podílet americká firma Westinghouse. České televizi to řekl Jooho Whang, výkonný ředitel jihokorejské KHNP, která tendr vyhrála. Do podpisu smlouvy největší zakázky v dějinách státu zbývají dva měsíce. ČEZ, vláda i KHNP věří, že se tak stihne do konce března, a to i přes nestabilní politickou situaci v Jižní Koreji a spory, které tendr provází. Celý rozhovor se šéfem KHNP odvysílá ČT24 v sobotu v 15:15.

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.

Posílení obchodních vztahů, ale také užší spolupráci ve vědě a výzkumu mezi Českem a Vietnamem si slibují premiér Petr Fiala (ODS) a jeho vietnamský protějšek Pham Minh Chinhem od strategického partnerství, na které obě země povýšily své vzájemné vztahy. Politici to oznámili v pondělí po jednání ve Strakově akademii.

Korejské firmy KHNP a KEPCO se dohodly s americkou společností Westinghouse na urovnání sporů ohledně duševního vlastnictví, které se týkaly jaderných technologií, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení firmy KEPCO. Prohlášení vydala i firma Westinghouse, ve kterém rovněž oznamuje ukončení všech právních sporů s korejskými společnostmi. Dohodu přivítal český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) i společnost ČEZ, která má český jaderný tendr na starosti. Zopakovala, že chce završit jednání s Korejci o smlouvě k Dukovanům do konce března.

Iniciativa aktuální americké administrativy k omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci (AI) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nepřináší nic definitivního. Také podle ministerstva zahraničí je nařízení teprve ve fázi připomínek a schvalování. Regulace bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ve středu USA zpřísnily i omezení týkající se pokročilých počítačových polovodičů.

Novelu zákona o vojácích z povolání, která počítá mimo jiné s navýšením náborového příspěvku a benefitů pro vojáky, vláda schválila. Na prvním zasedání v novém roce také podpořila poslanecký návrh zákona, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Dále schválila, že bezplatně převede 17 obcím postiženým povodněmi státní pozemky.

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.

Česko je připraveno poskytnout Slovensku přepravní kapacity plynu přes své území. V dopise adresovaném slovenské ministryni hospodářství Denise Sakové (Hlas) o tom ujistil šéf českého resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Oba ministři byli následně v telefonickém kontaktu.

Spolkový sněm schválil v pátek dopoledne novelu zákona, jež ruší poplatek za tranzit plynu přes Německo, který dosud platilo také Česko. Berlín zrušení poplatku slíbil sousedním zemím už v květnu. Kvůli listopadovému rozpadu koaliční vlády kancléře Olafa Scholze ale dlouho nebylo jasné, zda se příslušnou normu podaří schválit do konce roku. Kromě vládních sociálních demokratů a zelených ji nyní podpořila i část opozice. Německé poplatky byly podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) důvodem zvýšených dodávek z Ruska.