Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
Cla na dovoz hliníku a oceli Trump zavedl už za svého prvního funkčního období. Tehdy se vývoz těchto surovin z Evropské unie do USA snížil na polovinu, uvedla agentura DPA. Trump podle agentury AP nyní odstranil výjimky ze svých cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý její dovoz se bude vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo. U těch na hliník zvýšil tarif z deseti na 25 procent. Nově podepsané dokumenty o změně Trumpových nařízení z prvního období v Bílém domě vstoupí v platnost 12. března.
„Neoprávněná cla vůči EU nezůstanou bez odezvy – vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření,“ reagovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Je důležité, aby Evropa v tomto postupovala jednotně. My sami se snažíme být aktivní, abychom dali konkrétní připomínky a požadavky k Evropské komisi,“ zdůraznil Vlček, který už o české pozici jednal se zástupci tuzemských ocelářů.
Vlček ale zároveň zdůraznil, že i s ohledem na velikost společného obchodu Unie se Spojenými státy by vzájemná celní válka nikomu nepomohla. Podle něj bude potřeba hledat dohodu, která bude pro obě strany přijatelná. „Je ale velmi důležité, aby Evropa byla aktivní,“ podotkl. K případnému zavádění dalších cel ze strany Spojených států uvedl, že vzhledem k nepředvídatelnosti Trumpovy politiky je nyní těžko cokoliv předvídat.
Svaz průmyslu a dopravy: Nová cla mohou zvýšit náklady na výrobu
Zavedení nových cel by podle Svazu průmyslu a dopravy mohlo narušit dodavatelské řetězce v Evropě a zvýšit náklady na výrobu. USA pro Evropu představují druhé největší odbytiště oceli, loni tam směřovalo 2,23 milionu tun hotových výrobků z této suroviny. Největším trhem je pro Evropu Turecko. Podle SP by zavedení cel mohlo mít důsledky pro český ocelářský průmysl. Hodnota tohoto materiálu a výrobků z něj, které Česko loni vyvezlo do USA, činila 614 milionů korun.
Předsedkyně Ocelářské unie Marcela Kubalová už dříve řekla, že Česká republika do Spojených států příliš výrobků z této suroviny nevyváží. „Cla by tak samotnou výrobu v Česku ohrozit neměla. Nicméně přibližně devadesát procent exportované oceli z Česka jde do zemí EU a zde je možné, že se dále zpracují do výrobků, které se do USA vyvážejí. Něco jiného to tak bude na celoevropské úrovni, kde se předpokládá podíl vývozu ocelových výrobků do USA ve výši 17,4 procenta z celkového vývozu z EU za rok 2024,“ upřesnila.
Cla se týkají také hliníku. „V roce 2024 vyvezla Česká republika do Spojených států výrobky z hliníku a hliník v hodnotě 872 milionů korun, což představuje zhruba 1,4 procenta celkového českého vývozu těchto komodit,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Přímý dopad by tak měl být podle SP menší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník, a to z důvodu přesměrování dodavatelských řetězců.
Cla by se mohla dotknout chomutovských válcoven
Cla by se dotkla společnosti Válcovny trub Chomutov. Firma totiž vyváží do USA část produkce, na kterou se dosud cla nevztahovala, řekl ředitel hutních podniků skupiny Z Group, pod kterou chomutovský podnik patří, Vladimír Sako.
Válcovny trub Chomutov vyrábějí ocelové bezešvé trubky, které se používají například při výrobě kotlů, ve vodárenství nebo ropném průmyslu. „Existují různé rozměrové řady těchto trubek, do určitého průměru na ně platila cla i teď, tuto řadu jsme tam nevyváželi. Pokud budou cla nyní na všechno, potom by se to dotklo Válcoven trub Chomutov,“ upřesnil Sako.
V hutnictví je podle něj už nyní velmi složitá situace s ohledem na energetickou náročnost výroby. Od loňského roku se navíc hutní firmy potýkají s přílivem ocelových výrobků z Ukrajiny. „Přes Ukrajinu proudí zboží na trh EU a to je obrovská konkurence, se kterou skoro nedokážeme bojovat. Máme podezření, že to je zboží, které není vyráběno na území Ukrajiny,“ tvrdí Sako.
Válcovny trub Chomutov podle výroční zprávy prodaly předloni 6382 tun trubek, z toho devadesát procent bylo určeno na export. Většina produkce směřovala na trhy v členských zemích EU, největšími odběrateli byly firmy z Německa a Nizozemska. Do Ameriky směřovala zhruba desetina produkce. Celkové tržby firmy v roce 2023 činily 438,6 milionu korun a firma hospodařila se ztrátou 157,1 milionu korun. Válcovny zaměstnávaly kolem devadesáti lidí.
Obavy z dopadu na evropský trh
Hutní společnost Třinecké železárny (TŽ) vyváží do USA jen minimum své produkce, a tak se jí zavedení cel na tamní trhy přímo zásadně nedotkne. „Objem exportu Třineckých železáren do USA představuje pouze jedno až dvě procenta celkové výroby. Drtivá většina naší produkce směřuje do Evropy,“ sdělila mluvčí společnosti Petra Macková Jurásková.
„Zavedení cel na USA trhy však bude mít velmi pravděpodobně nepřímý negativní dopad na situaci na evropském trhu. Výrobci ze zemí, jimž bude ztížený vstup na americký trh, budou hledat nové trhy zejména v zemích EU, kde se oceláři dlouhodobě potýkají s ochlazením na trhu a nízkou poptávkou,“ dodala mluvčí. Připomněla, že oceláři a celý evropský průmysl dlouhodobě volají po účinných opatřeních na ochranu trhu a omezení dovozu ze zemí, kde se vyrábí nadměrné objemy oceli.
Mluvčí ostravské společnosti Vítkovice Steel (VS) Jana Dronská sdělila, že na VS cla žádný přímý dopad mít nebudou. „Avšak máme obavy z toho, že toto opatření významně zvýší tlak na evropský trh, protože povede k přesměrování toků materiálu směrem do EU, která není takto silně chráněna. Bude tak potřeba, aby Evropská komise urychleně začala pracovat na přípravě efektivních ochranných opatření vnitřního trhu, jinak hrozí zánik evropského ocelářství,“ doplnila Dronská.
Generální ředitel VS Radek Strouhal uvedl, že nejde jen o importy z Číny, ale v podstatě jisté je i využití jejích továren v Indonésii a dalších zemích. „Jediná možnost je okamžitá příprava adekvátních ochranných opatření pro trh EU. Jen musí být Evropa odvážná a nečekat na hromady studií ukazujících, že dochází k poškození evropských výrobců, ale jednat ihned, tak jako to dělá USA,“ míní Strouhal.
Oceláře podle něj dlouhodobě trápí drahé energie a slabá tržní poptávka v kombinaci se silnými dovozy. „Spotřeba oceli dlouhodobě v EU klesá, což je potvrzení postupné deindustrializace Unie,“ uzavřel Strouhal.
Místopředseda představenstva a ředitel pro strategii průmyslově-obchodní skupiny MTX Group David Bečvář uvedl, že americká cla nejsou dobrou zprávou pro obchodní vztahy mezi Evropou a Amerikou ani pro spotřebitele, protože EU už deklarovala, že zavede reciproční opatření. „V důsledku to povede k větším dovozům oceli a hliníku do EU z jiných zemí, které by jinak toto zboží nabídly do USA. Výrobců obou surovin je ve světě dostatek, zavedení cel povede akorát k nárůstu jejich dovozu z asijských zemí do Unie,“ míní Bečvář.
Podle datového ekonoma Evropa na clech vydělá
„Evropské ocelárny na tom možná budou hůře. Ne kvůli tomu, že by ztratily vývoz do Ameriky, protože žádný není, ale proto, že se ostatní takzvaně natlačí do Evropy,“ řekl datový ekonom Petr Bartoň a dodal, že moc oceláren v Evropě nezbylo, protože Evropa dlouhodobě zdaňuje energie.
„Když tady bude více energie, tak ocelárny na tom sice budou hůř, ale všichni ostatní, kteří z ocele nebo hliníku něco vyrábějí, na tom budou lépe, protože cena bude následkem cel o něco nižší. A tím pádem někdo ztratí, ale mnohem více lidí získá. Když to potom spočítáme, tak Evropa na těchto konkrétních clech vydělá, nikoliv prodělá,“ míní Bartoň, podle něhož to ale neznamená, že cla jsou dobrá věc.
Bartoň reagoval i na vyjádření představitelů Evropské unie o reakci. „Jediné smysluplné vysvětlení je, že si Evropská unie chce udělat široká ramena vůči Trumpovi, aby předešla clům, která by skutečně mohla s evropskou ekonomikou něco udělat,“ míní.
Za špatnou reakci by Bartoň považoval uvalení odvetných cel. „Cla vždycky platí lidé, kteří importují. To znamená, že Evropská unie by zvýšením cel zdanila svoje vlastní lidi, na Ameriku by to téměř nedopadlo. Stejně jako americká cla dopadají hlavně na Američany, a ne nutně na ty ostatní. To je paradox, který mnoho lidí nechápe,“ doplnil Bartoň, podle něhož by rozumnou reakcí bylo začít s Trumpem vyjednávat.
Ekonomové se obávají budoucích dopadů
Podle ekonoma investiční platformy XTB Pavla Peterky cla nebudou tvrdou ranou jen pro hutě, ale pro celý průmysl, který surovinu spotřebovává. „Z pohledu celé evropské ekonomiky budou tyto dopady mírné vzhledem ke specifickým sektorům, kterých se cla dotknou. Problém je, co to bude znamenat do budoucna. EU totiž může odpovědět odvetnými opatřeními, což by rozšířilo negativní dopady i na další sektory. Negativní dopady obchodních válek se tak nakonec mohou projevit i v dalších sektorech ekonomiky. Doufám, že EU nebude na cla odpovídat cly, protože v případě zavádění prohrávají oba,“ dodal Peterka.
Ani ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil si nemyslí, že budou mít cla makroekonomický dopad na Česko a EU. „Jediným významnějším evropským vývozcem tohoto zboží do USA je Německo, ale i pro něj se jedná pouze o malý zlomek celkového vývozu a v kontextu celé německé ekonomiky jde o zanedbatelný objem,“ sdělil.
Větší riziko podle Hradila představuje signální hodnota tohoto kroku, kterým Trump potvrzuje svůj úmysl narušovat mezinárodní obchodní výměnu za účelem dosažení vlastních politických cílů. Roste tím tak podle něj pravděpodobnost, že v dohledné době přijde s opatřeními, která Unii i Česko zasáhnou mnohem citelněji.
Pokud by se snížil vývoz z evropských oceláren na americký trh a zároveň se nepodařilo najít nové odbytiště, lze podle analytiků očekávat zpomalení evropské ekonomiky a růst nezaměstnanosti.
Asociace: Zbrojařské firmy by nová cla výrazně ovlivnit neměla
Zavedení cel na hliník a ocel by podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka nemělo mít velký vliv na české zbrojařské firmy, jelikož některé z nich mají výrobu v USA. Pokud by EU v odvetném kroku cla na tyto suroviny zavedla také, bude se podle něj jednat o politické gesto. Unie by se měla spíše soustředit na to, aby zlepšila podmínky podnikání pro zbrojařské firmy, dodal.
Podobně jako Hynek a další odborníci vidí situaci také nový šéf rakouské zbrojařské společnosti Steyr Arms vlastněné skupinou RSBC a prezident Česko-americké obchodní komory Milan Šlapák. Doplnil, že vzhledem k cenám energií v EU nemá hutní průmysl v Evropě dlouhodobou perspektivu. Jedná se podle něj o ochranu lokální americké výroby, která je v tomto odvětví silná, v přístupu lze ale sledovat určitou změnu. Tentokrát se totiž jedná o tarify zaměřené na konkrétní hutnický průmysl, nikoliv geografické zaměření na zemi, konstatoval.
