Průmysl

Do Česka už od 4. března neproudí ropovodem Družba surovina z Ruska. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČT, že by se společnost Orlen, která v tuzemsku vlastní rafinerie, už neměla k odběru ruské ropy vrátit. Rozhodnutí je ale na polské firmě. Odstřižení od ruské ropy mělo podle vlády původně nastat v polovině roku – aktuální dění to může uspíšit. Více suroviny by se tak mělo do Česka dostávat přes evropský ropovod TAL.

Evropská komise (EK) povolila České republice uvolnit ve formě státní podpory 960 milionů eur (24 miliard korun) na podporu investic do strategických odvětví. Peníze mají usnadnit přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Podpora se bude udílet ve formě přímých grantů a je určena podnikům všech velikostí.

Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) se podařilo dojednat zhruba dvacetiprocentní zapojení českých firem do dostavby Dukovan. Řekl to v rozhovoru pro Týden v politice. Vláda ještě před podpisem smlouvy požaduje minimálně třicetiprocentní zapojení. Zástupci opozice tvrdí, že kabinet se má soustředit zejména na druh prací, nikoli jen na podíl. Vlček věří, že kontrakt na dostavbu Dukovan by měl být podepsaný na konci března.

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je však možné navyšovat výdaje na obranu pouze v případě, že se tak bude činit „efektivně a správně“. Havlíček v Interview ČT24 uvedl, že je nutné navyšovat počet lidí v armádě, a zmínil také, že je potřeba ukončit rusko-ukrajinskou válku.

Zanedlouho to budou dva roky, co v čele státu stojí prezident Petr Pavel. V současnosti se přitom zdá, že se celý svět nachází na křižovatce a Praha spolu se spojenci hledá cestu, jak pokračovat v čím dál nevyzpytatelnější situaci. Tomuto i dalším tématům se věnuje bilanční rozhovor s hlavou státu pro Českou televizi, který vedl reportér Michal Kubal.

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Celkem až osm set miliard eur (dvacet bilionů korun) by mohly mobilizovat nové plány Evropské unie na posílení evropského obranného průmyslu i na poskytnutí okamžité pomoci Ruskem napadené Ukrajině, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. EK navrhne nový nástroj, který poskytne členským státům 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) na půjčky na investice do obrany, dodala předsedkyně.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Evropská komise (EK) představila plán na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který zahrnuje vynaložení 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Součástí této Dohody o čistém průmyslu jsou například i opatření na podporu poptávky po ekologicky šetrných produktech vyrobených v EU či zjednodušení pravidel pro státní pomoc. Premiér Petr Fiala (ODS) dohodu kritizuje za její protichůdné trendy. EK také navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí.

Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS) jednali se zástupci obranného průmyslu. Po setkání Fiala sdělil, že investice do obrany jsou dobře vynaložené peníze, přispívají dle něj i k inovacím. Předseda vlády v pondělí uvedl, že je potřeba zásadně navýšit výdaje na obranu, a to na minimálně tři procenta HDP během několika dalších let. Černochová v úterý na velitelském shromáždění sdělila, že resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta HDP, dále by pak měl nárůst pokračovat rok od roku.

Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory. Na Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to v úterý uvedli zástupci korejské firmy. Představitelé českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.

Nákladní vůz Tatra 815 se za více než čtyřicet let výroby zařadil mezi automobilové legendy. Řada 815 se stala nejdéle vyráběnou modelovou řadou kopřivnické automobilky a díky své univerzálnosti dosáhla širokého uplatnění mezi civilními odběrateli i armádou. Tatra vyrobila celkem 158 065 kusů všech provedení této řady. Její výroba teď končí, v úterý se v Kopřivnici koná rozloučení s posledním vyrobeným vozem Tatra 815-2 Terra, určeném pro službu u hasičů.

Čína dominuje trhu s humanoidními roboty. Tyto stroje už se nasazují i do průmyslu, zejména do výroby elektromobilů a do jejich servisu. Nahradit člověka v oborech, kde je zapotřebí větší kreativita, ale bude zřejmě trvat ještě dlouhou dobu.

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.

Ruská agrese stále silněji dopadá na ukrajinské hospodářství. Kromě masivních škod po bombardování totiž začínají v mnoha oborech chybět muži – stovky tisíc odešly na frontu, jiní do zahraničí. Nejvíce je to znát v průmyslu, dopravě nebo zemědělství. Zaměstnavatelé se začínají ohlížet po ženách. Jen vloni jich technickými rekvalifikacemi prošlo 44 tisíc. V Kyjevské oblasti natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.

Průmyslová výroba v Česku loni meziročně klesla o 1,4 procenta. Snížila se druhý rok po sobě, v roce 2023 zaznamenala pokles o 0,8 procenta. Druhý rok po sobě loni kleslo i stavebnictví, meziročně o 2,4 procenta. Přispělo k tomu zejména pozemní stavitelství, tedy stavby budov. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Evropská unie je prý připravena na tvrdá jednání s USA a bude chránit své zájmy ohledně možných cel. Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl ale tvrdí, že dopad na automobilový průmysl je už teď velmi negativní. Generální ředitel PBS Group vyrábějící proudové motory Petr Kádner připomíná, že Trumpova administrativa své záměry neskrývala, podle ekonoma Jana Švejnara si je Trump vědom důležitosti spojenectví s Evropou.

Na stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech by se mohla podílet americká firma Westinghouse. České televizi to řekl Jooho Whang, výkonný ředitel jihokorejské KHNP, která tendr vyhrála. Do podpisu smlouvy největší zakázky v dějinách státu zbývají dva měsíce. ČEZ, vláda i KHNP věří, že se tak stihne do konce března, a to i přes nestabilní politickou situaci v Jižní Koreji a spory, které tendr provází. Celý rozhovor se šéfem KHNP odvysílá ČT24 v sobotu v 15:15.

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.