Revitalizace toků v obcích po povodních bude stát deset miliard, řekl Hladík

11 minut
Brífink po jednání vlády (17. 9. 2025)
Zdroj: ČT24

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

Ministři ve středu projednali rozsáhlou zprávu o záplavách, které před rokem postihly například Jeseník, Opavu a Krnov. Dokument obsahuje i některá doporučení. Podle Hladíka budou opatření v obcích prováděna tak, aby se ideálně zabránilo dalším povodním. Na většině míst, kde to jde, tedy budou koncipována na takzvanou stoletou vodu. Práce na Vidnávce, Opavě a Opavici podle ministra potrvají několik let.

V reakci na nedávné výtky Nejvyššího kontrolního úřadu k hospodaření státu s penězi určenými na odstraňování škod po povodních Hladík zdůraznil, že opravy vodní a dopravní infrastruktury si vyžádají mnohaleté investice, které vláda měla do loňského rozpočtu započíst. Ta loni kvůli škodám navýšila rozpočtovou rezervu o třicet miliard korun, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. Tuto částku Hladík potvrdil, financování oprav bude podle něj víceleté.

3 minuty
Události: Evakuační centra
Zdroj: ČT24

Pomoc byla podle ministra vícestupňová, začala rychlou podporou 20 tisíc domácností, pokračovala investicemi do vybudování nové vodohospodářské infrastruktury a dopravní infrastruktury. V různém stadiu procesu dotací ministerstva pro místní rozvoj je 11 miliard korun, uvedl Hladík s tím, že zřejmě nejvíc, a to zhruba deset miliard, si vyžádá revitalizace toků v intravilánech měst.

Náklady na obnovu území po loňských zářijových povodních v Česku jsou podle Pavly Štěpánkové z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka odhadovány na 70 miliard korun. Na úterní konferenci k povodním podotkla, že nezahrnují skutečný rozsah škod, ale představují pouze prvotní odhad nákladů, které jsou nezbytné pro obnovu základních funkcí. Centrální evidence ekonomických dopadů významných povodní stále neexistuje.

Zároveň ve středu proběhl pokus o dohodu mezi vládou a odbory na lednovém zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyzval zástupce odborů, aby se příští středu pokusili o sblížení názorů na to, jak mají růst příjmy úředníků, školních kuchařek nebo lidí pracujících v kultuře.

Kabinet nabídl navýšení tarifních platů zmíněných profesí o sedm procent a třeba sociálních pracovníků a zdravotníků ve státních nemocnicích o procent pět. Odbory ale chtějí podstatně víc. U první skupiny skoro dvojnásobek.

7 minut
Události: Vláda řešila platy státních zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Kritika klimatických cílů EU

Vláda se také opět zabývala klimatickými cíli Evropské unie k roku 2040. Ty podle Hladíka musejí vycházet z technologických možností. Česko je nevidí například pro ocelářství, chemický průmysl a výrobu cementu, dodal ministr před odletem na jednání unijních ministrů životního prostředí. Česká vláda zastává odmítavé postoje k plánu na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990 dlouhodobě.

Česko podle Hladíka nemá problémy s naplněním nynějších cílů. Ty, o nichž se jedná, ale musejí podpořit konkurenceschopnost Evropské unie, nikoli ji podkopávat. Česko proto vede podle vlády pragmatickou diskusi, chce znát dopady plánů do jednotlivých resortů.

Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, chtělo v tomto týdnu schválit návrh Evropské komise (EK) na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990. Kvůli nedostatečné podpoře o něm ale nakonec budou muset jednat v říjnu na Evropské radě premiéři a prezidenti jednotlivých členských zemí. Proti se podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) postavily také Francie, Itálie a Německo. Spolu s Hladíkem situaci komentoval na tiskové konferenci po jednání vlády.

Evropská komise (EK) navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července, chce jím doplnit právní rámec EU, podle kterého má být Unie klimaticky neutrální do roku 2050. Zástupci EK uvedli, že přijetím cíle poskytne Unie jistotu investorům, inovacím, posílí průmysl a zvýší energetickou bezpečnost Evropy. Dánské předsednictví Rady EU plánovalo hlasovat o schválení cíle při jednání ministrů životního prostředí ve čtvrtek. Vyslanci členských zemí při EU ale tento plán v pátek zrušili, uvedly agentury s odkazem na diplomatické zdroje. Neexistuje totiž podle nich jednoznačná podpora návrhu EK.

Několik zemí včetně Francie, Německa, Itálie a Polska si vyžádalo přesunutí diskuse na úroveň Evropské rady. Diplomati podle agentur potvrdili, že o klimatickém cíli budou v rámci Rady EU ministři diskutovat, nicméně před uzavřením dohody ho budou muset v říjnu projednat i lídři unijních zemí na summitu Evropské rady. Dánské předsednictví uvedlo, že chce ve věci najít shodu do konce roku.

Vláda rovněž ve středu schválila návrh nařízení ministerstva zahraničí, podle kterého budou muset držitelé diplomatických a služebních pasů Gruzie mít víza pro krátkodobé cesty do České republiky kvůli represím gruzínských úřadů vůči občanské společnosti. Vízová povinnost bude platit pro pobyty na českém území, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů za půl roku, a to právě pro držitele platných diplomatických a služebních pasů vydaných Gruzií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Okamura: Resort obrany připraví podklady k ukončení své role v muniční iniciativě

Předseda sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura sdělil, že peníze ze státního rozpočtu nepůjdou na zbraně a munici pro Ukrajinu. Řekl to na tiskové konferenci po pondělním jednání poslaneckého klubu SPD, kde jeho členové projednávali mimo jiné i výroky ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Ten se bude napříště vyjadřovat k armádě a jejímu zabezpečení, zatímco postoje vlády k zahraničním otázkám včetně toho k Ukrajině bude sdělovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dohodla se na tom koaliční rada ANO, SPD a Motoristů, oznámil už dříve místopředseda SPD Radim Fiala. Šlo o reakci na Zůnovy páteční výroky. Muniční iniciativu, ke které se Zůna v pátek také vyjádřil, projedná sedmého ledna Bezpečnostní rada státu.
09:47Aktualizovánopřed 10 mminutami

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
před 26 mminutami

Babiš vloží Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust

Premiér Andrej Babiš (ANO) do 8. ledna nevratně vloží holding Agrofert do svěřenského fondu RSVP Trust, který založila poradenská společnost Roklen s právní podporou právní kanceláře DBK. Ta o tom v pondělí informovala agenturu ČTK a Babiš následně potvrdil, že tak učiní do termínu stanoveného zákonem, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem. Správcem tohoto fondu je bankéř Wilfried Reinhard Elbs a dohlížet na něj bude protektorka Věra Výtvarová. Elektorem je právník Patrik Bureš.
19:17Aktualizovánopřed 30 mminutami

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
13:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prodejci zbraní letos nahlásili devět podezřelých pokusů o nákup

Policie za rok řešila devět podezřelých nákupů nebo pokusů o nákup zbraní. Osm jich vyhodnotila jako nezávadné, jeden případ ještě prověřuje, uvedlo pro ČT policejní prezidium. Jednalo se například o situace, kdy se někdo pokusil koupit zbraň bez potřebných dokladů. Prodejci zbraní a střeliva mají novou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy od ledna.
před 3 hhodinami

Pokud Babiš navrhne Turka na ministra, Pavel ho nejmenuje

Prezident Petr Pavel předpokládá, že premiér Andrej Babiš (ANO) na ministra životního prostředí čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nenavrhne. Pokud by ho navrhl, prezident by ho nejmenoval, ač to považuje za mimořádný krok. Uvedl to Hrad po Turkově schůzce s Pavlem. Podle předsedy Motoristů Petra Macinky Turek kandidátem na ministra zůstává. Babiš se chce s Turkem a Macinkou do Vánoc sejít, Pavlovi stanovisko řekne 7. ledna u novoročního oběda.
03:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
11:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...