Revitalizace toků v obcích po povodních bude stát deset miliard, řekl Hladík

Nahrávám video
Brífink po jednání vlády (17. 9. 2025)
Zdroj: ČT24

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

Ministři ve středu projednali rozsáhlou zprávu o záplavách, které před rokem postihly například Jeseník, Opavu a Krnov. Dokument obsahuje i některá doporučení. Podle Hladíka budou opatření v obcích prováděna tak, aby se ideálně zabránilo dalším povodním. Na většině míst, kde to jde, tedy budou koncipována na takzvanou stoletou vodu. Práce na Vidnávce, Opavě a Opavici podle ministra potrvají několik let.

V reakci na nedávné výtky Nejvyššího kontrolního úřadu k hospodaření státu s penězi určenými na odstraňování škod po povodních Hladík zdůraznil, že opravy vodní a dopravní infrastruktury si vyžádají mnohaleté investice, které vláda měla do loňského rozpočtu započíst. Ta loni kvůli škodám navýšila rozpočtovou rezervu o třicet miliard korun, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. Tuto částku Hladík potvrdil, financování oprav bude podle něj víceleté.

Nahrávám video
Události: Evakuační centra
Zdroj: ČT24

Pomoc byla podle ministra vícestupňová, začala rychlou podporou 20 tisíc domácností, pokračovala investicemi do vybudování nové vodohospodářské infrastruktury a dopravní infrastruktury. V různém stadiu procesu dotací ministerstva pro místní rozvoj je 11 miliard korun, uvedl Hladík s tím, že zřejmě nejvíc, a to zhruba deset miliard, si vyžádá revitalizace toků v intravilánech měst.

Náklady na obnovu území po loňských zářijových povodních v Česku jsou podle Pavly Štěpánkové z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka odhadovány na 70 miliard korun. Na úterní konferenci k povodním podotkla, že nezahrnují skutečný rozsah škod, ale představují pouze prvotní odhad nákladů, které jsou nezbytné pro obnovu základních funkcí. Centrální evidence ekonomických dopadů významných povodní stále neexistuje.

Zároveň ve středu proběhl pokus o dohodu mezi vládou a odbory na lednovém zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyzval zástupce odborů, aby se příští středu pokusili o sblížení názorů na to, jak mají růst příjmy úředníků, školních kuchařek nebo lidí pracujících v kultuře.

Kabinet nabídl navýšení tarifních platů zmíněných profesí o sedm procent a třeba sociálních pracovníků a zdravotníků ve státních nemocnicích o procent pět. Odbory ale chtějí podstatně víc. U první skupiny skoro dvojnásobek.

Nahrávám video
Události: Vláda řešila platy státních zaměstnanců
Zdroj: ČT24

Kritika klimatických cílů EU

Vláda se také opět zabývala klimatickými cíli Evropské unie k roku 2040. Ty podle Hladíka musejí vycházet z technologických možností. Česko je nevidí například pro ocelářství, chemický průmysl a výrobu cementu, dodal ministr před odletem na jednání unijních ministrů životního prostředí. Česká vláda zastává odmítavé postoje k plánu na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990 dlouhodobě.

Česko podle Hladíka nemá problémy s naplněním nynějších cílů. Ty, o nichž se jedná, ale musejí podpořit konkurenceschopnost Evropské unie, nikoli ji podkopávat. Česko proto vede podle vlády pragmatickou diskusi, chce znát dopady plánů do jednotlivých resortů.

Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, chtělo v tomto týdnu schválit návrh Evropské komise (EK) na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990. Kvůli nedostatečné podpoře o něm ale nakonec budou muset jednat v říjnu na Evropské radě premiéři a prezidenti jednotlivých členských zemí. Proti se podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) postavily také Francie, Itálie a Německo. Spolu s Hladíkem situaci komentoval na tiskové konferenci po jednání vlády.

Evropská komise (EK) navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července, chce jím doplnit právní rámec EU, podle kterého má být Unie klimaticky neutrální do roku 2050. Zástupci EK uvedli, že přijetím cíle poskytne Unie jistotu investorům, inovacím, posílí průmysl a zvýší energetickou bezpečnost Evropy. Dánské předsednictví Rady EU plánovalo hlasovat o schválení cíle při jednání ministrů životního prostředí ve čtvrtek. Vyslanci členských zemí při EU ale tento plán v pátek zrušili, uvedly agentury s odkazem na diplomatické zdroje. Neexistuje totiž podle nich jednoznačná podpora návrhu EK.

Několik zemí včetně Francie, Německa, Itálie a Polska si vyžádalo přesunutí diskuse na úroveň Evropské rady. Diplomati podle agentur potvrdili, že o klimatickém cíli budou v rámci Rady EU ministři diskutovat, nicméně před uzavřením dohody ho budou muset v říjnu projednat i lídři unijních zemí na summitu Evropské rady. Dánské předsednictví uvedlo, že chce ve věci najít shodu do konce roku.

Vláda rovněž ve středu schválila návrh nařízení ministerstva zahraničí, podle kterého budou muset držitelé diplomatických a služebních pasů Gruzie mít víza pro krátkodobé cesty do České republiky kvůli represím gruzínských úřadů vůči občanské společnosti. Vízová povinnost bude platit pro pobyty na českém území, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů za půl roku, a to právě pro držitele platných diplomatických a služebních pasů vydaných Gruzií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud rozhodne o vazbě pro dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze oznámilo, že navrhlo vazbu pro člověka zadrženého a obviněného v sobotu v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. O vazbě rozhodne Okresní soud v Pardubicích, informovali na webu zástupci VSZ. Soudce pardubického okresního soudu Karel Gobernac sdělil, že vazební zasedání se bude konat v 15:00.
09:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 3 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 4 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 5 hhodinami

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
před 5 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 6 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 15 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 16 hhodinami
Načítání...