Revitalizace toků v obcích po povodních bude stát deset miliard, řekl Hladík

Nahrávám video

Nejnákladnějšími a časově nejnáročnějšími pracemi spojenými s loňskými povodněmi na Moravě budou zřejmě revitalizace toků řek uvnitř obcí, řekl po středečním jednání vlády ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyžádá si to podle něj zhruba deset miliard korun. Vláda se také zabývala třeba klimatickými cíli EU či vízovou povinností gruzínských diplomatů při cestách do České republiky.

Ministři ve středu projednali rozsáhlou zprávu o záplavách, které před rokem postihly například Jeseník, Opavu a Krnov. Dokument obsahuje i některá doporučení. Podle Hladíka budou opatření v obcích prováděna tak, aby se ideálně zabránilo dalším povodním. Na většině míst, kde to jde, tedy budou koncipována na takzvanou stoletou vodu. Práce na Vidnávce, Opavě a Opavici podle ministra potrvají několik let.

V reakci na nedávné výtky Nejvyššího kontrolního úřadu k hospodaření státu s penězi určenými na odstraňování škod po povodních Hladík zdůraznil, že opravy vodní a dopravní infrastruktury si vyžádají mnohaleté investice, které vláda měla do loňského rozpočtu započíst. Ta loni kvůli škodám navýšila rozpočtovou rezervu o třicet miliard korun, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. Tuto částku Hladík potvrdil, financování oprav bude podle něj víceleté.

Nahrávám video

Pomoc byla podle ministra vícestupňová, začala rychlou podporou 20 tisíc domácností, pokračovala investicemi do vybudování nové vodohospodářské infrastruktury a dopravní infrastruktury. V různém stadiu procesu dotací ministerstva pro místní rozvoj je 11 miliard korun, uvedl Hladík s tím, že zřejmě nejvíc, a to zhruba deset miliard, si vyžádá revitalizace toků v intravilánech měst.

Náklady na obnovu území po loňských zářijových povodních v Česku jsou podle Pavly Štěpánkové z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka odhadovány na 70 miliard korun. Na úterní konferenci k povodním podotkla, že nezahrnují skutečný rozsah škod, ale představují pouze prvotní odhad nákladů, které jsou nezbytné pro obnovu základních funkcí. Centrální evidence ekonomických dopadů významných povodní stále neexistuje.

Zároveň ve středu proběhl pokus o dohodu mezi vládou a odbory na lednovém zvýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyzval zástupce odborů, aby se příští středu pokusili o sblížení názorů na to, jak mají růst příjmy úředníků, školních kuchařek nebo lidí pracujících v kultuře.

Kabinet nabídl navýšení tarifních platů zmíněných profesí o sedm procent a třeba sociálních pracovníků a zdravotníků ve státních nemocnicích o procent pět. Odbory ale chtějí podstatně víc. U první skupiny skoro dvojnásobek.

Nahrávám video

Kritika klimatických cílů EU

Vláda se také opět zabývala klimatickými cíli Evropské unie k roku 2040. Ty podle Hladíka musejí vycházet z technologických možností. Česko je nevidí například pro ocelářství, chemický průmysl a výrobu cementu, dodal ministr před odletem na jednání unijních ministrů životního prostředí. Česká vláda zastává odmítavé postoje k plánu na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990 dlouhodobě.

Česko podle Hladíka nemá problémy s naplněním nynějších cílů. Ty, o nichž se jedná, ale musejí podpořit konkurenceschopnost Evropské unie, nikoli ji podkopávat. Česko proto vede podle vlády pragmatickou diskusi, chce znát dopady plánů do jednotlivých resortů.

Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, chtělo v tomto týdnu schválit návrh Evropské komise (EK) na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990. Kvůli nedostatečné podpoře o něm ale nakonec budou muset jednat v říjnu na Evropské radě premiéři a prezidenti jednotlivých členských zemí. Proti se podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) postavily také Francie, Itálie a Německo. Spolu s Hladíkem situaci komentoval na tiskové konferenci po jednání vlády.

Evropská komise (EK) navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července, chce jím doplnit právní rámec EU, podle kterého má být Unie klimaticky neutrální do roku 2050. Zástupci EK uvedli, že přijetím cíle poskytne Unie jistotu investorům, inovacím, posílí průmysl a zvýší energetickou bezpečnost Evropy. Dánské předsednictví Rady EU plánovalo hlasovat o schválení cíle při jednání ministrů životního prostředí ve čtvrtek. Vyslanci členských zemí při EU ale tento plán v pátek zrušili, uvedly agentury s odkazem na diplomatické zdroje. Neexistuje totiž podle nich jednoznačná podpora návrhu EK.

Několik zemí včetně Francie, Německa, Itálie a Polska si vyžádalo přesunutí diskuse na úroveň Evropské rady. Diplomati podle agentur potvrdili, že o klimatickém cíli budou v rámci Rady EU ministři diskutovat, nicméně před uzavřením dohody ho budou muset v říjnu projednat i lídři unijních zemí na summitu Evropské rady. Dánské předsednictví uvedlo, že chce ve věci najít shodu do konce roku.

Vláda rovněž ve středu schválila návrh nařízení ministerstva zahraničí, podle kterého budou muset držitelé diplomatických a služebních pasů Gruzie mít víza pro krátkodobé cesty do České republiky kvůli represím gruzínských úřadů vůči občanské společnosti. Vízová povinnost bude platit pro pobyty na českém území, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů za půl roku, a to právě pro držitele platných diplomatických a služebních pasů vydaných Gruzií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V pátek mohou přijít silné bouřky, o víkendu se ochladí

V Česku se budou v následujících dnech vyskytovat bouřky, v pátek mohou být i silné. Teploty budou ve čtvrtek a v pátek stoupat ke třiceti stupňům Celsia, na Moravě a ve Slezsku meteorologové v pátek očekávají až 33 stupňů. Na víkend se ochladí a počasí bude proměnlivé s přeháňkami, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 51 mminutami

První z letounů Embraer bude slavnostně předán do výzbroje české armády

Do výzbroje české armády bude ve čtvrtek slavnostně předán první ze dvou transportních letounů Embraer C-390 Millennium. Smlouvu na nákup dvou středních transportních letounů uzavřelo s brazilským výrobcem ministerstvo obrany v říjnu 2024 pod vedením tehdejší ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Celková cena zakázky činí 11,3 miliardy korun bez DPH a zahrnuje také doplňkové vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných.
03:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet případů boreliózy roste. Stojí za tím změna hlášení i delší klíšťová sezona

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje významný nárůst počtu případů lymské boreliózy. Za první pololetí roku 2026 SZÚ zaznamenal 5320 případů, o čtyři tisíce víc než loni za stejnou dobu. Za nárůstem stojí nový způsob sběru dat a prodlužující se klíšťová sezona. České televizi to sdělila Kateřina Kybicová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu. Přidala také varování kvůli podceňované prevenci ve městech, kde jsou klíšťata mnohem více infikovaná než v lesích.
před 3 hhodinami

Turek řekl, že by v případě trestního stíhání kvůli nehodě nevyužil imunitu

Poslanec Motoristů Filip Turek by nevyužil poslaneckou imunitu, pokud by policie žádala o jeho vydání k trestnímu stíhání kvůli pondělní autonehodě. Řekl to ve středu Blesku. K okolnostem nehody už se nechce s ohledem na policejní vyšetřování vyjadřovat. Turkův automobil se v pondělí v centru Prahy střetl s nemocničním vozem, jeho řidič je podle mluvčí Fakultní nemocnice Motol a Homolka Martiny Dostálové v pracovní neschopnosti. K jeho zdravotnímu stavu se však nemůže nemocnice vyjadřovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Požádal jsem, aby se to už neopakovalo, řekl Okamura ke sporu o peníze pro Ukrajinu

Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura zásadně nesouhlasí s českým příspěvkem na financování zbraní pro Ruskem napadenou Ukrajinu a požádal koaliční partnery, aby se to už neopakovalo. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem s tím, že se o penězích dozvěděl až poté, co odešly. K takovým věcem by podle něj nemělo v koalici docházet a vládní strany by se o krocích, které by mohly být v rozporu s koaliční smlouvou, měly informovat v předstihu.
před 12 hhodinami

VideoPravidla pro nálezy zkamenělin se ve světě liší. V Česku je třeba ty významné hlásit

Vzácnou kostru Tyranosaura Rexe vydražili v New Yorku v přepočtu za rekordní částku miliardu korun. Jde o jeden z nejzachovalejších a největších exemplářů. Prodej znovu rozvířil debaty o tom, zda mají podobné výjimečné nálezy končit v soukromých sbírkách. Pravidla pro nálezy zkamenělin se liší podle země, typu vlastnictví pozemku a vědecké hodnoty nálezu. V Česku záleží na tom, kde a jak vzácnou fosilii člověk objeví. Za významný paleontologický nález, který je ze zákona třeba ohlásit například muzeím, odborníci obvykle považují kosterní pozůstatky. Pokud si laik není jistý, měl by se obrátit na vědecké instituce. V minulosti se v tuzemsku nalezl například čtyři centimetry dlouhý dinosauří zub nebo otisk stopy pravděpodobně menšího dravého dinosaura v lomu u Červeného Kostelce.
před 12 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 12 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.