Marian Jurečka

Platy politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent, navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platová novela je ve sněmovně před schvalováním. Poslanci podpořili i návrh vládní koalice, podle kterého se digitalizace služeb státu zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Důvodem je, aby se úřady stačily na vše připravit. Na začátku jednání zákonodárci minutou ticha uctili oběti loňské střelby na filozofické fakultě v Praze. Sněmovna se znovu sejde až v lednu.

Vláda schválila, že se většině zaměstnanců státu a veřejných služeb od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. V pořadu Press klub rádia Frekvence 1 to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) později potvrdil, že se z rozhodnutí kabinetu zvednou učitelům platové tarify o sedm procent. Přidáno dostanou též lidé z bezpečnostních sborů.

Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné do budoucna použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Nyní musí být takto využita jen polovina výnosů. Změnu přinese v návaznosti na unijní směrnice novela, kterou ve středu schválil Senát. Předlohu, která by mohla nabýt účinnosti začátkem příštího roku, ještě dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Sněmovna ve středu schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Dolní komora doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení. Novelu dostane k posouzení Senát.

Průmyslové odbory jsou připraveny svolat protestní akce, pokud by se do projednávané novely zákoníku práce dodatečně ve sněmovně dostala možnost výpovědi bez udání důvodu, řekl před jednáním předsednictva tripartity šéf odborů KOVO Roman Ďurčo. Jako další důvod k protestům zmínil podobu důchodové reformy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že k protestům racionální důvody nevidí a zopakoval, že výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku není.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.

Neregistrovaných zařízení sociálních služeb, která obcházejí zákon, na jihovýchodní Moravě přibývá. Upozorňují na to krajští úředníci, kancelář ombudsmana i lékaři oslovení ČT. Podle nich péči v takových zařízeních poskytují převážně laici, schází vhodná výživa i ošetření nemohoucích klientů. Kraj ale nemá pravomoc je zavřít. Redakce České televize se vydala hned do pěti takových zařízení, aby ověřila, jak to v nich vypadá i jaké služby poskytují.

Senát beze změn schválil důchodovou reformu, kterou chce vláda mimo jiné postupně zvýšit věk odchodu do penze z 65 na 67 let. Zdůvodňuje to nutností zajistit financování důchodů i pro budoucí penzisty. I když má k reformě výhrady opozice, odbory i část členů horní komory z frakcí vládních stran, senátní výbory ji doporučily schválit beze změn.

Meziročně o dvě miliardy korun více budou mít příští rok na své hospodaření sociální služby. Ministerstvo práce pro ně celkem počítá s více než 28 miliardami. Finance na sociální služby získávají kraje od státu a následně je přerozdělují.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyzvala Senát, aby vrátil důchodovou reformu zpět sněmovně. Na pondělní tiskové konferenci to oznámil odborový předák Josef Středula. Poslanci novelu penzí schválili začátkem listopadu, horní komora ji projedná tento týden. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice za zákonem stojí a vrácení ze Senátu by její poslance nezviklalo, nemělo by tak logiku.

Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.

Pokuty, které letos udělil firmám Státní úřad inspekce práce (SÚIP) za nelegální zaměstnávání, výrazně narostly. Instituce letos do konce října uložila za tento prohřešek sankce za 143,6 milionu korun, což je o více než deset milionů více než za celý loňský rok. Někteří cizinci si sami na pracovní podmínky stěžují. Do tíživých situací je přitom mnohdy dostávají jejich krajani.

Mezi plány vlády v oblasti digitalizace v příštím roce zmínil premiér Petr Fiala (ODS) například chystanou evidenci doplatků na léky či portál pacienta a lékaře pro snadnější komunikaci. Změny se ale budou týkat také agend ministerstva dopravy, práce či vnitra. V roce 2025 má být plně digitalizovaná Česká správa sociálního zabezpečení. Portál dopravy má poskytovat devadesát procent nutných úkonů elektronicky.

Úřad práce zúží seznam poboček, které se chystá uzavřít. Místo původně plánovaných 83 jich bude asi pět desítek. Dál by měla zůstat zatím v provozu pracoviště v takzvaných obcích s rozšířenou působností, tedy ve větších místech. S rušením se počítá v menších obcích. Po úterním jednání s generálním ředitelem úřadu práce Danielem Krištofem to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V Česku by mělo vzniknout dvacet nových domovů pro seniory s 2500 lůžky. Vybuduje je Česká asociace pojišťoven (ČAP). Při podpisu memoranda mezi vládou a ČAP o spolupráci v zajištění dlouhodobé péče to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Služeb pro seniory je už teď nedostatek a se stárnutím společnosti poptávka ještě vzroste. Fiala chybějící péči označil za palčivý problém, na jehož řešení se budou podílet společně veřejný a soukromý sektor.

Poslanci ve třetím čtení zákona schválili předlohu o obchodování s emisními povolenkami. Ta počítá s tím, že peníze z prodeje povolenek bude možné využít jen na boj s následky klimatické změny. Předseda ANO Andrej Babiš dopoledne více než dvě hodiny blokoval svým projevem páteční jednání sněmovny. V jeho úvodu jí neúspěšně navrhl projednat psychický stav předsedy vlády a ODS Petra Fialy, mimo jiné kvůli jeho příslibu srovnat české platy s německými. Jednací sál v reakci opakovaně opustili představitelé vlády. Jednání bylo odpoledne přerušeno, pokračovat bude až 3. prosince.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Všechny služby státu nebudou elektronicky dostupné. U těch málo využívaných se to podle vlády nevyplatí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto předloží sněmovně pozměňovací návrh. A také o dva roky posune účinnost digitální ústavy, tedy práva občanů komunikovat s úřady on-line.

Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.

Zářijové záplavy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) způsobily celkové škody za zhruba šedesát miliard korun. Suma ale není konečná a zřejmě se ještě zvýší, jelikož odstraňování škod stále pokračuje, řekl šéf státní kasy během návštěvy Jeseníku.

Důchodová reforma, která postupně zvyšuje věk odchodu do penze, pravděpodobně projde Senátem. Zjistila to Česká televize, když oslovila předsedy největších senátorských klubů. Všichni koaliční senátoři pro normu ale s největší pravděpodobností hlasovat nebudou. Šéfové klubů očekávají obsáhlou debatu o konkrétních parametrech. Hlavně o nově definované skupině náročných profesí.

Kabinet chce sjednotit měsíční hlášení firem úřadům. Odpadlo by tak samostatné posílání potvrzení o zdanitelných příjmech, přehledu výše pojistného nebo informací a statistik o průměrném výdělku. Místo toho zaměstnavatelé pošlou jen jeden formulář, který si pak jednotlivé úřady převezmou. „Pilotní projekt spouštíme od července 2025, počítáme pak s plným náběhem od začátku roku 2026,“ informoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.