Sociální služby dostanou do konce roku další miliardu korun. Polovinu částky už stát podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) poslal krajům, zbytek má následovat během října a listopadu. Opozice ale namítá, že peníze přicházejí pozdě, a ani dodatečná miliarda podle ní nedostatek financí nevyřeší. Ministerstvo zároveň připravuje nový systém financování sociálních služeb.
„Ten zbytek, který má doplnit ministerstvo financí, bude během října a listopadu tak, aby to do konce roku bylo,“ uvedl Juchelka. Podle něj vláda už dříve avizovala, že kraje dostanou na dofinancování sociálních služeb celkem další miliardu korun.
Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje postup vlády za příliš pomalý. Podle něj bylo už od začátku roku zřejmé, že v systému chybí zhruba 2,8 miliardy korun, mimo jiné kvůli zvýšení platů. „Z hlediska administrativy a vyplacení je to extrémně pozdě,“ řekl Jurečka. Vláda podle něj peníze poskytovatelům posílá postupně místo toho, aby jejich potřebu zohlednila už na začátku roku.
Zařízení žádají o miliony, jinak odloží investice
Nedostatek peněz řeší například Městská správa sociálních služeb v Mostě. Organizace nyní žádá kraj v rámci dofinancování zhruba o čtyři miliony korun pro domov pro seniory a další dva miliony pro pečovatelskou službu. Pokud peníze nedostane, bude podle ředitele Luboše Trojny muset odložit například některé investice nebo vyplácení odměn.
„Problém je zásadní z mého pohledu v tom, že to dofinancování je až v průběhu roku. O tom posledním se dozvíme až v listopadu, možná v prosinci, a do konce roku by ty prostředky měly být utraceny,“ popsal.
Napjatá finanční situace se podle pracovníků zařízení promítá také do personálních možností. Pečovatelka Jana Gänslerová v mosteckém domově pracuje jedenáct let. Mezi její každodenní úkoly patří koupání klientů, podávání jídla, převazy, úklid nebo kontrola jejich zdravotního stavu.
Na samotný kontakt se seniory podle ní často nezbývá dost času. „Člověk by s nimi chtěl strávit i nějakou tu chvíli, ale na to je času strašně málo, protože pečovatelek je hrozně málo,“ popsala.
Ministerstvo chystá změnu financování
Model, podle kterého by se sociální služby měly financovat v dalších letech, nyní na ministerstvu práce připravuje zhruba třicetičlenný tým. Podrobnější představu chce mít resort do konce roku. Větší roli by podle resortu mohly získat kraje a obce. Změnit se mají mimo jiné takzvaná směrná čísla, tedy podíly, podle kterých stát rozděluje dotace mezi jednotlivé kraje.
Podle Juchelky je jejich současné nastavení dlouhodobě nespravedlivé. Resort je proto přepočítal na základě několika parametrů. „Některé kraje na tom budou bohužel bity,“ uvedl ministr.
Jurečka se staví proti tomu, aby některé kraje v důsledku změny dostávaly méně peněz. Podle něj by při rostoucí poptávce po sociálních službách měla podpora růst ve všech regionech, pouze rozdílným tempem. O návrzích chce ministerstvo jednat s poskytovateli služeb, zástupci měst a krajů i poslaneckých a senátorských klubů.
Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) zdůraznila, že základní sociální služby musí zajistit stát společně s kraji a obcemi. Soukromý sektor podle ní může systém doplňovat, veřejné instituce ale musí samy garantovat dostatečnou kapacitu.
Podle další místopředsedkyně výboru Pavly Pivoňka Vaňkové (STAN) by měly mít sociální služby především větší jistotu při plánování. „Financování sociálních služeb musí být předvídatelné, nejlépe dvouleté nebo víceleté, aby se služby na to mohly připravit. A také musí být dostatečné,“ sdělila.
V současnosti kraje rozdělují dotace poskytovatelům vždy pouze na jeden rok. Organizace na ně navíc nemají automatický nárok a musejí o podporu opakovaně žádat.
Poptávka po péči bude rychle růst
Pro příští rok stát vyčlenil na dotace pro celorepublikové sociální služby a služby působící ve více krajích třicet miliard korun. Peníze mají obdržet kraje a následně jednotliví poskytovatelé. Tlak na systém přitom bude kvůli stárnutí populace v následujících desetiletích růst. Počet lidí starších 65 let by se měl z nynějších přibližně 2,3 milionu zvýšit na více než tři miliony v roce 2050.
Nejrychleji má přibývat lidí starších 85 let, kteří dlouhodobou péči potřebují nejčastěji. Podle dostupných scénářů by počet klientů sociálních služeb mohl vzrůst ze současných zhruba 90 tisíc na 135 tisíc.
Výrazně se má zvýšit také zatížení domovů se zvláštním režimem, které pečují například o lidi s demencí, Alzheimerovou nemocí nebo dalšími duševními onemocněními.
Současně bude potřeba výrazně více pracovníků. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR bude v příštích deseti letech zapotřebí zhruba 55 tisíc dalších pečovatelů. Nedostatek zaměstnanců přitom zařízení pociťují už nyní.
„Když vyhlásíme výběrové řízení nebo poptávku po nějakém místě, přijde jeden nebo dva lidé, zeptají se na podmínky a benefity, jdou do jiného zařízení a porovnají si to. Už to není o tom, že si můžeme vybírat,“ popsala předsedkyně moravskoslezské krajské organizace Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Marcela Mikulová.
