Demografie

Porodnost v Polsku je jednou z nejnižších v celé Evropě. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených byl nejnižší od konce druhé světové války. Jen loni ubylo 152 tisíc obyvatel země. „Je to číslo, které vystrašilo celou řadu Poláků a potvrdilo velmi negativní trend, který je patrný už někdy od roku 2012,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Výrazný pokles plodnosti v Česku mezi lety 2021 a 2022 souvisí podle vědkyň z Národního institutu SYRI s očkováním proti covidu-19. Vědkyně modelovaly plodnost pro rok 2022 a vycházely při tom z předpokladu, že ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků látky vědomě odkládaly svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace.

V Česku se rodí rekordně málo dětí. Od založení rodiny lidi odrazují vysoké ceny bydlení, jeho nedostupnost i nedostatek míst v mateřských školách. Klesá také průměrný počet dětí na ženu – statistika ukazuje, že v roce 1920 měly ženy v průměru skoro tři děti, nyní se toto číslo pohybuje pod hodnotou 1,5. Přibývá ale také mužů a žen, kteří děti nechtějí mít vůbec.

Počet obyvatel Česka za letošní první tři čtvrtletí klesl o 3300 na 10,897 milionu. Počet zemřelých rekordně převažoval nad narozenými, úbytek obyvatel zmírňovala migrace ze zahraničí. Oproti prvním třem čtvrtletím loňska se letos narodilo výrazně méně dětí, počet úmrtí přitom v podstatě stagnoval. Snížil se počet sňatků, přibylo naopak rozvodů, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Stát i zřizovatelé škol řeší, jak v příštích letech vyřešit odchod tisíců učitelů do důchodu. Pedagogů do třiceti let je na základních školách jen jedenáct procent. Více než třetině už naopak bylo padesát let. Stát si chce od univerzit objednat více budoucích učitelů. Podle resortu školství to ale stačit nebude. Problémem je totiž také demografie. Čerství učitelé, kteří teď míří do škol, jsou narození ve slabých ročnících. Naopak do důchodu budou odcházet nejsilnější ročníky sedmdesátých let.

Japonské seriály, včetně těch animovaných, jsou plné vyzývavé sexuality. Mladí Japonci ale milostné vztahy s jinými lidmi nevyhledávají. Podle nové studie si jen dvanáct procent středoškoláků už vyzkoušelo pohlavní styk a pouhá pětina se políbila s jinou osobou. Jde o dosud nejnižší hodnoty v průzkumu, který běží od roku 1974.

V posledních dvou desetiletích došlo v USA k výrazným změnám a přesunům obyvatelstva. Vnitřní i vnější migrace upravuje vliv jednotlivých částí Spojených států, což díky tamnímu volebnímu systému způsobuje i proměnu toho, jak důležité jsou ohledně prezidentských voleb.

Rusko chce zakázat propagaci života bez dětí. Nový zákon ve čtvrtek prošel prvním čtením v tamním parlamentu. Za šíření této myšlenky na internetu, v médiích nebo v reklamě budou hrozit vysoké pokuty. Jde tak o další opatření, kterým chtějí úřady zvrátit nepříznivý trend klesající porodnosti.

Peking už nebude povolovat adopce dětí zájemcům ze zahraničí. Čínské úřady rozhodnutí nevysvětlily. Jedním z důvodů nečekaného kroku může být neustále klesající porodnost v zemi. Výjimkou zůstane adopce dítěte nebo nevlastního dítěte pokrevními příbuznými. Od roku 1992 adoptovali cizinci více než 160 tisíc čínských dětí – nejvíc si jich osvojili Američané. Zákaz se vztahuje i na rozjednané žádosti.

Do konce prázdnin slibuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) definitivní dohodu v koalici na úpravách důchodové reformy. Poslanci se k debatě o změnách v penzích vrátí v září. Většina koaličních stran se kloní k návrhu demografů. Doporučují pomalejší zvyšování věku odchodu do důchodu, než představila vláda. Debatovat o úpravách důchodů chce Jurečka i s opozicÍ. Během srpna má v plánu schůzku s SPD. ANO společnou diskuzi odmítá.

Průmyslové odbory budou pro příští rok vyjednávat o růstu mezd o sedm až deset procent, sdělil po jednání Průmyslové aliance odborových svazů šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. V některých oborech jako energetika či chemie budou odboráři požadovat po zaměstnavatelích zřejmě i vyšší přidání. Odbory pracovníků průmyslu už také neodmítají návrh na další růst důchodového věku nad 65 let, svaz KOVO navrhuje ale mírnější posouvání než projednávaná vládní reforma penzí, a to o měsíc ročně. Organizace také státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť Liberty Ostrava.

V Česku bude v příštích letech ještě víc důchodců, než se předpokládalo. Počet seniorů se má podle prognóz zvýšit o milion. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravuje důchodovou reformu, která mimo jiné počítá s postupným navyšováním věku odchodu do penze. „Určitému zvyšování hranice důchodového věku se do budoucna nevyhneme," připustil v Interview ČT24 demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Takový proces by měl být humánní – například spravedlivým zvyšováním důchodového věku pro jednotlivé generace.

Nejpopulárnějšími jmény mezi rodiči nově narozených dětí byla loni stejně jako o rok dříve Jakub a Eliška. Jakub se v čele žebříčku drží od roku 2011, Eliška od roku 2012. Na dalších místech se v případě chlapců umístil Matyáš a Jan, u dívek Viktorie a Anna. Informoval o tom předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Z první dvacítky vypadla jména Petr a Veronika.

„Viděli jsme, že stárnou sestry, že bude během sedmi let odcházet největší vlna do důchodu – co udělal pan ministr, aby navýšil počty na školách pro zdravotní sestry?“ ptá se šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO). Řešením, která Válek navrhuje, se podle místopředsedy výboru Toma Philippa (KDU-ČSL) nedá vyhnout, ať už bude u moci „taková vláda, nebo maková“. O možných reformách v tuzemském zdravotnictví diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Prezident Petr Pavel a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí znovu probrali návrh důchodové reformy. Hnutí ANO účast na schůzce odmítlo, podle místopředsedy jeho poslaneckého klubu Aleše Juchelky ale poslalo prezidentovi dopis, kde mu vysvětlilo své argumenty. Odmítá ale dál dělat „stafáž“ vládní koalici. První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek míní, že u hnutí ANO není jasné, jaké rozhodnutí bude platit. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Česko za dvacet let od vstupu do Evropské unie (EU) nezvládlo dohnat evropský průměr ve zdraví. Úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít, je v Česku o čtvrtinu vyšší než unijní průměr. Na vině je zejména nezdravý životní styl Čechů, uvedli vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Charakteristickými jsou podle výzkumníků zvýšená konzumace alkoholu, kouření, nezdravá strava nebo nedostatek fyzické aktivity.

Řecko má demografický problém. Obyvatelé stárnou a venkovské lokality se vylidňují. Zemi po hluboké ekonomické krizi zasáhla krize v porodnosti. Ta nyní dosahuje historicky nejnižších hodnot.

Mnohé části České republiky čelí odlivu lidí, především mladších ročníků. Míří často do zahraničí, ale i jinam po Česku. Situace je vážná například v pohraničí. Místní politici s tím chtějí něco udělat, třeba prosadit daňově zvýhodněnou zónu. Například krušnohorské město Rotava je teď skoro poloviční ve srovnání se stavem před třiceti lety.

Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl ze zhruba 10,83 milionu na 10,90 milionu. Nárůst zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let, oznámil Český statistický úřad. Díky stěhování ze zahraničí přibylo loni asi 94 700 obyvatel České republiky. Naopak přirozenou výměnou, tedy rozdílem mezi počtem zemřelých a narozených, 21 600 obyvatel ubylo. Celkový přírůstek tak činil asi 73 tisíc obyvatel.

Polsko čelí demografické krizi. Porodnost je v zemi jedna z nejnižších v Evropě. V prosinci a lednu přišlo na svět poprvé v novodobé historii Polska méně než dvacet tisíc dětí za jeden měsíc. Úbytek obyvatelstva navíc zrychluje, nejvíc na venkově.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Desátým rokem v řadě se do Polska více lidí vrátilo, než z něj odešlo. Z drtivé většiny jde o Poláky, kteří emigrovali. Ať už za prací, nebo dříve z politických důvodů. Je, ale i jejich potomky do země láká rostoucí ekonomika nebo pocit bezpečí.

Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Jejich podíl se tak dostane z pětiny na třicet procent. Přibýt by mělo hlavně osob nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat.

Svateb v Česku ubývá. Oproti loňské svatební sezóně, která trvá od května do září, hlásí matriky v Česku pokles počtu svatebních obřadů až o dvacet pět procent. České televizi to sdělily oslovené matriční úřady. Trend potvrzují i poslední dostupná data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle demografů už pro mladé lidi není vstup do manželství dostatečně atraktivní, zároveň nechtějí investovat do oslavy. Oslovení svatební dodavatelé se také shodují, že páry letos odkládaly svatby i kvůli všeobecnému zdražování.