Střední školy navštěvovalo v minulém školním roce téměř 515 tisíc žáků, nejvíce od roku 2011/2012. Jejich počet roste od roku 2018/2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysoké školy kvůli blížícímu se vrcholu demografické vlny žádají navýšení rozpočtů. ČSU sledoval i počet dětí v mateřských školkách, kterých bylo v minulém školním roce naopak poprvé od roku 2012/2013 méně než 350 tisíc.
Počet žáků SŠ se od školního roku 2018/2019 do minulého školního roku zvýšil o 22,4 procenta na zhruba 514 900 žáků. Jedná se o všechny žáky SŠ bez ohledu na druh a formu vzdělávání.
Necelá polovina žáků středních škol navštěvovala v minulém školním roce odborné obory s maturitou, 28 procent gymnázia a 20,6 procenta obory s výučním listem. Nejvyšší podíl žáků ve středním vzdělávání s výučním listem zaznamenaly školy v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. Naopak v Praze byl tento podíl nejnižší.
Podíl středoškoláků, kteří se vzdělávali v gymnáziích, byl nejvyšší v hlavním městě, a to 37,6 procenta, uvedli statistici. Odborníci dlouhodobě upozorňují na nedostatek míst v žádaných oborech, například gymnáziích v Praze a velkých městech.
Vysoké školy žádají kvůli silným populačním ročníkům na středních školách navýšení rozpočtu, aby se mohly připravit na navyšování počtu studentů. Pokud by peníze určené na vzdělávací činnost veřejných VŠ zůstaly v roce 2027 fakticky na úrovni letošního roku, budou školy schopné přijmout maximálně 59 tisíc nových studentů z řad maturantů, uvedla začátkem srpna Česká konference rektorů.
Při předpokládaném vrcholu demografické vlny v roce 2027 by se na veřejné VŠ nemuselo dostat asi devět až deset tisíc uchazečů, tedy asi deset procent celé maturitní populace, uvedli rektoři.
Přibývá žáků na základních školách
Počet žáků ZŠ za posledních deset let narostl o asi čtrnáct procent, v uplynulém školním roce jich bylo asi 1,0029 milionu. Nejvyšší nárůst byl podle Venduly Kašparové z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ v okolí Prahy a Brna, naopak v pohraničních oblastech zejména na západě a severu Čech v mnoha okresech žáků ubylo.
„Když se podíváme na poslední čtyři roky, na rozdíl toho, jaký počet žáků byl na prvním a druhém stupni (ZŠ), můžeme konstatovat, že zatímco na prvním stupni počet žáků narůstal, na druhém stupni klesal,“ řekla Kašparová. Nicméně vzhledem k prognóze vývoje počtu obyvatel se tento vývoj podle ní brzy změní. Připomněla také, že některé děti odchází z druhého stupně ZŠ na víceletá gymnázia.
Cizinci tvořili v roce 2025 asi osm procent žáků základních škol. Nejvyšší podíl byl ve školách v Praze, nadprůměrně jich bylo také v Karlovarském a Plzeňském kraji. Naopak výrazně podprůměrně je těchto dětí ve školách v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, uvedla Kašparová.
Nízký počet dětí ve školkách
Za poslední tři roky se snížil počet dětí v MŠ o 21 407, tedy o zhruba 5,8 procenta. V minulém školním roce navštěvovalo školky celkem 347 798 dětí. Tento úbytek podle statistiků souvisí s poklesem počtu narozených dětí.
Podle Kašparové se dá očekávat, že dětí ve školkách bude ubývat i do budoucna. Porodnost podle úřadu setrvale klesá pátým rokem po sobě. Loni se v Česku narodilo zhruba 77 600 dětí, což je nejméně v historii statistického zjišťování sahající do roku 1785.
Mateřských škol bylo v minulém školním roce v Česku asi 5400. Do školek chodí typicky děti, které dosáhly před zahájením školního roku tří až pěti let. Pokud má MŠ místo, může přijmout i mladší děti. Loni bylo ve školkách dětí mladších tří let asi 8,8 procenta a převažovaly mezi nimi dívky. Naopak šestiletých a starších dětí bylo v minulém školním roce ve školkách asi 4,7 procenta a převažovali mezi nimi chlapci.
Podíl dětí s cizí státní příslušností se po skokovém nárůstu v roce 2022 dále mírně zvýšil na 6,2 procenta v roce 2025. Více než polovinu z nich tvořily ukrajinské děti.
Snižování podílu dětí s odkladem
Kašparová zároveň upozornila, že od školního roku 2021/2022 se v populaci šestiletých snižuje podíl dětí s odkladem, a sice z 24,1 procenta v září 2021 na 17,7 procenta v září 2025. Odklad povinné školní docházky se v loňském roce týkal necelých 21 tisíc dětí.
Na vysoký podíl dětí, které nastupují do základních škol později, upozorňují odborníci dlouhodobě. Pomoci by měla novela školského zákona, která pravidla pro udělování odkladů zpřísňuje.
Přísnější pravidla začínají platit postupně podle data narození dětí, letos se týkala těch, které se narodily mezi 1. zářím 2019 a 31. březnem 2020. Odklad mohly dostat tehdy, pokud jejich zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Žádost bylo třeba doložit doporučením klinického psychologa nebo lékaře specialisty, například onkologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři doporučení vydat nemohli.
Děti narozené 1. dubna 2020 a později mohly dostat odklad podle starých pravidel, tedy například pokud nejsou přiměřeně duševně nebo tělesně vyspělé. U těchto žádostí směl doporučení vydat i pediatr.
