Policejní odborníci ve středu přistoupili k exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky na hřbitově v Lánech na Kladensku. Může to pomoci při objasňování okolností jeho úmrtí z března 1948 po pádu z okna pražského Černínského paláce, prohlásil ve středu ráno mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Hřbitov je na dva dny uzavřený pro veřejnost, střeží jej policisté a na zajištění exhumace se podílejí desítky lidí. Šéf vyšetřovacího týmu Jan Trnečka z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zatím nechtěl komentovat metodu vyzvednutí a zkoumání ostatků.
Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka takto zemřel necelý měsíc po komunistickém převratu v únoru 1948. Podle oficiální dobové verze spáchal sebevraždu, policejní ÚDV ale prověřuje možnou vraždu.
„Dnes (2. září) na lánském hřbitově provádíme úkony trestního řízení v souvislosti s prověřováním úmrtí Jana Masaryka v roce 1948, které spočívají v exhumaci jeho ostatků a jejich zkoumaní za využití nejmodernějších kriminalistických metod,“ nastínil Vinčálek. Cílem je dle něj mimo jiné vyvrátit různé spekulace, které jsou s tímto případem spojené. „Věříme, že nás dnešní úkony přiblíží k objasnění okolností vedoucích ke smrti Jana Masaryka,“ dodal s tím, že na exhumaci se podílejí policisté z různých útvarů a soudní lékaři.
Moderní metody mají dle Trnečky objasnit okolnosti Masarykova úmrtí. „Další informace sdělíme, jakmile to bude možné. Jsou tam velké neznámé, ale počítáme, že to bude během dne,“ řekl dopoledne na místě bez dalších podrobností. Konečné výsledky zkoumání budou dle policie k dispozici zřejmě až za několik měsíců.
Starosta Lán Ernest Kosár (nestr.) potvrdil, že předal klíče od hřbitova, ale další podrobnosti o situaci na místě nesdělil. „Jsem vázán mlčenlivostí,“ uvedl.
Exhumaci mrtvoly může podle trestního řádu nařídit v přípravném řízení státní zástupce, později pak soudce. Na hřbitově byl od rána přítomen dozorující státní zástupce Michal Muravský. Dále přijel ředitel ÚDV Dalimil Sypták nebo někdejší šéf oddělení vražd pražské policie a současný badatel ÚDV Josef Mareš.
Vchod na hřbitov střežila od 6:00 dvojice policistů, kteří za bránu nepouštěli ani pozůstalé mířící k jiným náhrobkům. Okolo hřbitovní zdi se táhla policejní páska, aby zabránila zvědavcům nahlížet dovnitř. Na místě bylo také auto pohřební služby. Patrně se tam ale nenacházela žádná těžká technika – exhumující si přinesli lopatu nebo skládací metr. Mezi místními obyvateli nevyvolala neobvyklá událost příliš zájmu, přijeli se na ni ale podívat například dva senioři na cyklovýletě.
Památkově chráněná hrobka Masarykovy rodiny, kterou obklopují dvě lípy, se nachází v zadní části hřbitova. Vedle ostatků Jana Masaryka zde spočívají i ostatky jeho otce Tomáše Garrigua Masaryka, matky Charlotty a sestry Alice.
Nové poznatky a indicie
Mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala v pondělí sdělil, že prověřování úmrtí Jana Masaryka pokračuje zkoumáním dalších nových poznatků a indicií. „Nyní jsou realizovány další nezbytné úkony, které odpovídají potřebě spojené s vypořádáním, potvrzením či vyvrácením nových poznatků, teorií či hypotéz, s kterými byly orgány činné v trestním řízení obeznámeny a které by mohly vést k podrobnějšímu zjištění skutkového stavu věci,“ nastínil Cimbala.
Připomněl, že prověřování se znovu otevíralo už několikrát, ať už na základě poznatků badatelů, nových listinných důkazů či znaleckého zkoumání.
Ředitel ÚDV Sypták loni řekl, že případ je zajímavý jak samotnou osobou Masaryka, tak i okruhem potenciálních pachatelů, kteří ho mohli zavraždit. K dalšímu postupu naznačil, že by vyšetřovatelé mimo jiné zkoumali, jestli na těle nebo ošacení nezůstaly známky trestného činu. Loni ÚDV také obdržel překlady listin z diplomatických archivů Francie, USA a Velké Británie.
