Ostatky

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Ostatky válečného hrdiny, velitele výsadkové skupiny Iridium, Miroslava Špota, se vrátily do Jičína, kde žil a studoval. Více než osmdesát let byly uloženy v Perlacherském lese u Mnichova. Příbuzní je převzali už v září při pietním aktu na pražském Vítkově, nyní je s vojenskými poctami uložili do rodinného hrobu.

Po více než šedesáti letech se vracejí ostatky mocného českého šlechtice Jindřicha z Lipé do krypty baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Tomuto aktu předcházel více než rok trvající výzkum kosterních pozůstatků, které od roku 1991 spočívaly na náhradním místě. Podle vědců potvrdil, že kosti velmi pravděpodobně patřily moravskému zemskému hejtmanovi a partnerovi královny vdovy Elišky Rejčky.

Na pražském Ďáblickém hřbitově začala exhumace ostatků tří politických vězňů. Vilém Sok, Karel Sabela a Miloslav Jebavý byli za protikomunistický odboj zavražděni v pankrácké věznici před 76 lety. Jejich těla byla tajně uložena do šachtového hrobu číslo čtrnáct, který nyní archeologové a antropologové odkrývají. Odborníci dál pokračují i s hledáním informací o druhém odboji. Těla jeho členů, včetně parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, by měla být v šachtách na samém konci hřbitova.

Už několik měsíců pátrá Martina Simovová z Ostravy po ztracených ostatcích své babičky. Urna byla uložena v hrobě, za který prý řádně platila. Přesto obvodní radnice v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích místo přenechala jinému nájemci. Po otevření hrobu pak žena zjistila, že jedna z původních uren chybí.

Do České republiky se po více než osmdesáti letech vrátily ostatky devíti bojovníků proti nacismu, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojenský speciál přivezl rakve se šesti parašutisty, jedním členem domácího odboje a dvěma zavražděnými příslušníky Stráže obrany státu. Jedná se o největší přepravené množství ostatků hrdinů zapojených do druhého odboje.

Sedmačtyřicetiletý japonský výzkumník Rebun Kajo hledá lidské ostatky na japonské Ninošimě. Ostrov, vzdálený asi čtyři kilometry od hypocentra exploze atomové bomby v Hirošimě, sloužil jako polní nemocnice. Během několika týdnů po výbuchu bylo přes moře přepraveno asi deset tisíc obětí – živých i těl. Mnozí přeživší brzy zemřeli, a když krematoria nestačila, byli lidé pohřbíváni hromadně. Kajovu práci inspirují členové jeho rodiny, jejichž ostatky nebyly nikdy nalezeny. Zároveň ji vnímá jako způsob, jak navrátit důstojnost lidem pohřbeným v neoznačených hrobech.

Tři členové protikomunistického odboje – Karel Sabela, Miloslav Jebavý a Vilém Sok, byli před 76 lety zavražděni v pankrácké věznici a jejich těla bez vědomí rodin pohřbena do šachtového hrobu na pražském Ďáblickém hřbitově. Vláda nyní schválila jejich exhumaci, aby mohli být uloženi k důstojnému odpočinku.

Tým českých odborníků identifikoval ostatky významné barokní osobnosti, lékaře, šlechtice a rektora Univerzity Karlovy Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. Na objevu se podíleli antropologové Národního muzea, Kriminalistický ústav Policie ČR, Ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice, archiváři a také knihovníci.

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.

Vypořádávání pozůstalosti může přinést nejedno překvapení. Týká se to i nedávno zemřelého muže z Makova u Svitav. Příbuzní objevili osmdesát let staré tajemství. Našli doklady a osobní věci padlého německého vojáka. A dokonce zjistili, že je pochovaný na zahradě u domu. Teď o něm chtějí zjistit víc.

Prostor za komínem chalupy na Náchodsku vydal tajemství z druhé světové války. Řemeslníci tam našli ostatky a drobné předměty, které si za protektorátu u tehdejší majitelky schovali nejspíš její židovští přátelé.

Na Základní škole UNESCO v Uherském Hradišti používali učitelé k výuce ostatky důstojníka uherské armády. Husara, který byl zabit kolem roku 1866. Zjistili to žáci ve spolupráci s vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Teď vojákovi škola chystá pohřeb.

Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova, tvrdí dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl Židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.

Z pohoří Himálaj se při nedávné úklidové akci, kterou pravidelně pořádají nepálské úřady, podařilo snést tělo českého horolezce Milana Sedláčka, který tam zahynul v roce 2012. Napsal o tom zpravodajský web BBC News, podle kterého nepálská armáda nalezla Sedláčkovy dokumenty totožnosti. České ministerstvo zahraničí však nemá zatím úředně potvrzeno, že tělo skutečně patřilo Sedláčkovi. Při akci byla snesena i další tři těla a jedna kostra.

Kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze Vladimír Kelnar přivezl do kostela v polském Braciszówě ostatek svatého Jana Nepomuckého. Rakev nejznámějšího českého světce se otevírá jednou za sto let. Počet částí relikvií k darování je tak omezený. Pražské arcibiskupství se ale rozhodlo vyhovět žádosti kostela blízko česko-polských hranic. Právě Janu Nepomuckému je totiž zasvěcen.

Ostatky Karla Schwarzenberga uložila v neděli rodina do hrobky u zámku Orlík na Písecku, sdělil její zástupce. Stalo se tak v den, kdy by bývalý politik a příslušník starobylého šlechtického rodu úzce spjatého s historií českých zemí oslavil 86. narozeniny. Uzavřený obřad, na který se sjeli hosté ze zahraničí, skončil zhruba v půl druhé odpoledne.

Amatérský hledač artefaktů s detektorem kovu našel v lese v Rozdrojovicích na Brněnsku vojenský ešus z druhé světové války a pod ním také lidské kosti. Svůj nález oznámil a odborníci z Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP) ve válečném hrobě našli ostatky tří těl. Jejich výzkum poblíž frekventované cesty vyvolal u místních pozornost, proto o nálezu informovali na svých internetových stránkách, ač ostatky a nalezené předměty čeká ještě ohledání v laboratoři.

Hroby z někdejšího libereckého centrálního hřbitova zůstanou pod parkem v Budyšínské ulici. Archeologové, kteří tam dělají průzkum na pěti místech, jejich počet odhadují až na sedmnáct set. V padesátých letech, kdy se hřbitov rušil, nikdo ostatky neexhumoval. Při budoucích revitalizacích parku bude město zohledňovat, že jde o pietní místo.

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Do poutního kostela ve Staré Vodě nedaleko Libavé na Olomoucku se v pondělí vrátily ostatky kněží z řádu piaristů. Členové řádu byli v kryptě pohřbíváni od roku 1691. Ostatky tří kněží byly ale v devadesátých letech převezeny do Moravského zemského muzea v Brně. Díky snaze místního varhaníka se nyní vrací zpět do krypty.

Belgický premiér Alexander De Croo 20. června oficiálně předá rodině prvního demokraticky zvoleného konžského premiéra Patrice Lumumby jeho ostatky. Konkrétně půjde o zub politika, kterého zabily konžské separatistické milice podporované Belgičany v lednu 1961, jen několik měsíců poté, co Kongo získalo na Belgii nezávislost. Informuje o tom server Politico.

Vojenský speciál přepravil do České republiky ostatky brigádního generála Františka Moravce, bývalého velitele československé rozvědky a iniciátora útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Urna byla za doprovodu čestné stráže dopravena na čáslavský hřbitov a uložena v kolumbáriu. Ukládání ostatků se účastnili politici, armáda i veřejnost, provázely ho salvy čestné stráže a modlitba.

Do kaple katedrály svatého Václava v Olomouci budou tuto sobotu uloženy ostatky čtyř významných osobností evropských i světových dějin, které za svého života město navštívily. Půjde o ostatky papeže Jana Pavla II., humanitární pracovnice a řeholnice Matky Terezy, polského řeholníka Adama Chmielowského a také císaře Karla Habsburského, od jehož smrti uplyne o den dříve rovných sto let. Uložení ostatků bude doprovázet slavnostní mše svatá, řekl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.