Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
Přezkoumání ostatků by mohlo napomoci s vyřešením příčiny smrti, na které se jednotlivé historické prameny dlouhodobě neshodují. Městské státní zastupitelství v Praze se k případu znovu vrátilo letos v lednu, napsal server iROZHLAS.
„Nyní jsou realizovány další nezbytné úkony, které odpovídají potřebě spojené s vypořádáním, tedy potvrzením, či vyvrácením nových poznatků, teorií či hypotéz, se kterými byly orgány činné v trestním řízení obeznámeny a které by mohly vést k podrobnějšímu zjištění a pochopení skutkového stavu věci,“ uvedl pro Radiožurnál mluvčí státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Znovuotevření případu
Policie České republiky případ znovu otevřela v lednu 2025, protože její útvar Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) měl podezření na vraždu. Důvodem byly nově získané dokumenty z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie.
Archiválie získalo ministerstvo zahraničí v srpnu 2024, informoval tehdy server Aktuálně.cz.
První poválečný ministr zahraničí zemřel po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci. Co se v bytě stalo, je tématem řady spekulací. Na rozdíl od dobové verze se například vyšetřování z let 2001 až 2003 přiklonilo k názoru, že Masaryk byl zavražděn. Jeho smrtí se později zabývaly desítky odborníků a bylo vedeno několik vyšetřování. Žádné z nich nedokázalo zcela vyvrátit některou z verzí – sebevražda, vražda či nešťastná náhoda.
Jan Masaryk (1886 až 1948) byl synem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, diplomatem a politikem. Během války v roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády, po válce zůstal jako bezpartijní ve stejné funkci ve vládách Zdeňka Fierlingera i Klementa Gottwalda.
V únoru 1948 se nepřidal k demisi nekomunistických ministrů. Po komunistickém puči a zhroucení demokracie v Československu se chtěl usadit v Londýně a začít nový život. Namísto toho jej v noci na 10. března 1948 stihla tragická smrt.
