Islanďané v referendu odmítli návrh na přístupové rozhovory s EU

Nahrávám video

Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před třinácti lety, tak hlasovalo přibližně o dvanáct tisíc lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA. Evropská komise rozhodnutí respektuje, Island podle ní zůstává blízkým partnerem EU.

Ze začátku až do 5:15 SELČ vypadala čísla lépe pro vstup do EU, údaje ale ovlivňoval vyšší počet sečtených hlasů v Reykjakvíku, jehož obyvatelé jsou obnově přístupových jednání nakloněni více než jiné obvody. Posléze se trend obrátil a nástup odpůrců se už jen zvyšoval.

Volební právo má něco málo přes 270 tisíc Islanďanů. Podle tamní televize odevzdala svůj hlas pětina z nich předem.

Voliči se přiklonili na stranu těch, podle nichž jsou islandské rybolovné vody příliš cenné na to, aby se o nich rozhodovalo jinde. Podle agentury Reuters výsledek hlasování zklame Brusel. Pokud by Islanďané bývali hlasovali pro, mohlo by to podle některých unijních úředníků pomoci zmírnit skepsi vůči rozšíření EU a strategicky posílit blok v době, kdy je v centru pozornosti bezpečnost v Arktidě.

Nahrávám video

„Vítězství demokracie“

Islandská premiérka Kristrún Frostadóttirová po vyhlášení výsledku sdělila, že vláda v tomto volebním období nepovede přístupová jednání s EU. Hlasování není podle ní neúspěchem, nýbrž „vítězstvím demokracie“. Sociálně demokratická politička již dříve uvedla, že bude výsledek referenda respektovat.

Stejného názoru je i Evropská komise. Také podle předsedy Evropské rady Antónia Costy bude Island i nadále jedním z nejbližších a nejspolehlivějších partnerů EU. Costa se podle svého mluvčího po vyhlášení výsledků spojil s islandskou premiérkou. Oba vyjádřili přání dále prohlubovat vztahy mezi EU a Islandem.

Země s pouhými 400 tisíci obyvateli požádala o členství v EU již během finanční krize v roce 2009. Po parlamentních volbách v roce 2013 však nová euroskeptická vláda plány na přistoupení pozastavila.

V poslední době v kontextu růstu životních nákladů, ruské války na Ukrajině či výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa o potřebě ovládnout Grónsko se zájem o vstup do EU na Islandu zvýšil.

Před zmrazením rozhovorů s EU v roce 2013 Island uzavřel jedenáct z 33 kapitol přístupových rozhovorů. Po případném uzavření všech kapitol by musel ještě vyhlásit další samostatné referendum o samotném vstupu.

Výsledek vítají Le Penová či Farage

Výsledek referenda přivítali evropští euroskeptičtí politici. Francouzská politička Marine Le Penová na síti X napsala, že Islanďané připomněli „zřejmou pravdu“, že členství v EU „není přirozeným horizontem“ pro každou evropskou demokracii.

Lídr britské strany Reform UK a známý euroskeptik Nigel Farage na síti X uvedl, že gratuluje Islandu „k rozhodnutí zachovat si nezávislost“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 19 mminutami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 49 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 11 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 13 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 14 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.