Nigel Farage

Labouristická strana dosáhla v britských volbách do sněmovny mimořádného úspěchu a téměř dorovnala svůj dosud nejlepší výsledek. Do čela nové vlády se postaví vůdce labouristů Keir Starmer. Naopak historickou porážku utrpěli konzervativci v čele se současným premiérem Rishim Sunakem.

Triumf labouristů v britských volbách je dán hlavně znechucením voličů z řady afér konzervativců, kteří zemi vedli čtrnáct let, hodnotí britští komentátoři výsledek čtvrtečního hlasování. Některá média hovoří o „politickém zemětřesení“. Analýzy poukazují i na rostoucí nepředvídatelnost britských voličů. Spojené království je mnohem více roztříštěné, než by se na první pohled mohlo zdát, upozornil server Politico.

Ve Velké Británii se uzavřely volební místnosti a začíná sčítání hlasů. Výsledky rozhodnou o tom, jak bude vypadat rozdělení 650 křesel v dolní sněmovně tamního parlamentu. Vítěz bude také sestavovat příští britskou vládu. Podle takzvaných exit pollů drtivě vyhráli středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicoví konzervativci po 14 letech u moci zřejmě utrpěli porážku, jakou strana ještě nezažila. Další křesla patrně obsadí liberální demokraté, nacionalistická strana Reform UK nebo skotští nacionalisté.

Voliči ve Spojeném království si ve čtvrtek vyberou nové členy dolní komory parlamentu ve volbách. Podle komentátorů může hlasování „otřást tamní politickou scénou“. K zisku většiny hlasů podle všeho směřují středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po čtrnácti letech hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Od 23 hodin začíná v České televizi speciální volební vysílání, které potrvá do jedné hodiny po půlnoci.

Konzervativní strana vedla Velkou Británii čtrnáct let. Během nich Londýn nasměrovala k brexitu, musela se vypořádat s pandemií koronaviru a aférami s ní spojenými. V současnosti zemi sužují problémy zdravotního systému a krize životních nákladů. Podle předvolebních průzkumů čelí toryové v blížících se parlamentních volbách výrazné porážce.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

V Evropě došlo za poslední měsíc ke čtyřem fyzickým útokům na politické představitele. Naposledy se to stalo britskému propagátorovi brexitu Nigelu Farageovi. V některých zemích zvažují posílení ochrany volených zastupitelů, jinde politici omezují veřejná vystoupení.

Měsíc před britskými volbami vstoupil do děje nečekaně nový hráč – Nigel Farage, hlasitý kritik vlád, euroskeptik, tahoun brexitu a silný hlas proti přistěhovalectví. Před pěti lety se z britské politiky stáhl a věnoval se kariéře v médiích. V pondělí ohlásil návrat do čela své strany Reform UK, za kterou chce kandidovat do parlamentu.

Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Počet Britů, kteří litují brexitu, dosáhl nové hranice. Čerstvý průzkum společnosti YouGov ukázal, že jen devět procent obyvatel Spojeného království považuje odchod z EU pro svou zemi za úspěch, 62 procent naopak mluví o nezdaru. Vláda mezitím musí řešit další problémy, které brexit působí. Nově si stěžuje automobilový průmysl.

Před pěti lety vyrazili Britové do volebních místností a v brexitovém referendu rozhodli o odchodu Spojeného království z Evropské unie. Pro bylo zhruba 52 procent oprávněných voličů. Ostrovní země nakonec odešla po sérii velmi komplikovaných vyjednávání, odkladů a téměř padesáti letech členství. Stalo se tak během loňského ledna. Nový průzkum nyní naznačuje, že nálady v britské společnosti se přes veškeré zvraty a kontroverze za uplynulých pět let příliš nezměnily.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska po 47 letech opustilo Evropskou unii. Začalo tak jedenáctiměsíční přechodné období, během něhož se bude vyjednávat podoba nových vztahů. Několik minut před odchodem se k národu obrátil premiér Boris Johnson. Ujistil, že brexit není pro Británii koncem, ale začátkem nové éry. EU označil za skvělou s mnoha plusy, ovšem stav, do kterého se vyvinula, už Britům nevyhovoval.

Referendum, které změnilo dějiny Evropy. Spojené království opouští po 47 letech evropský blok. Nový reportážní dokument Cesta k brexitu zpravodaje ČT v Londýně Bohumila Vostala mapuje nejdůležitější momenty při vystoupení Velké Británie z EU.

Ve Štrasburku skončila první letošní řádná schůze Evropského parlamentu. Znamenala taky definitivní konec působení britských europoslanců. Země na konci ledna opouští Evropskou unii, s tím končí i mandát jejích zástupců. Zatímco někteří slaví, jiní neskrývají smutek.

Dva a půl roku od posledních parlamentních voleb budou Britové ve čtvrtek znovu hlasovat o složení Dolní sněmovny. Předčasné volby by měly přinést odpověď na otázku, kterou se Británie zabývá už od referenda v roce 2016: kdy, jak a jestli vůbec opustí Evropskou unii. Pokud vyhrají konzervativci, jak předpokládají předvolební průzkumy, chce jejich lídr a současný premiér Boris Johnson brexit dokončit. Jestliže ale vyhrají opoziční labouristé, může dojít i na vypsání dalšího referenda.

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Ta pro čtvrteční televizní debatu o reakci na změnu klimatu odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra pak umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Lídr britské protiunijní Strany pro brexit Nigel Farage oznámil, že jeho uskupení v prosincových předčasných volbách nepostaví kandidáty v obvodech, které v předchozích volbách v roce 2017 získali vládní konzervativci. Týká se to 317 křesel. Farage dodal, že si nepřeje, aby volby vyhrály strany vystupující proti odchodu země z Evropské unie. Jeho krok uvítal premiér Boris Johnson; podle agentury Reuters to výrazně zvyšuje jeho šance na zisk parlamentní většiny. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn naopak postup Strany pro brexit označil za splněné přání Donalda Trumpa.

Pět týdnů před plánovanými prosincovými volbami byla rozpuštěna Dolní sněmovna britského parlamentu a oficiálně tak začala předvolební kampaň. Podle premiéra Borise Johnsona v hlasování půjde hlavně o to, zda se Velká Británie posune kupředu s jeho konzervativci, nebo se jen bude dál odkládat brexit s labouristy. Předčasné parlamentní volby se budou v zemi konat 12. prosince.

Britský premiér Boris Johnson hluboce lituje toho, že se mu nepodařilo dodržet slib a vyvést zemi z Evropské unie do 31. října. Řekl to v rozhovoru na stanici Sky News. Za své selhání se prý hodlá omluvit členům své Konzervativní strany. Zároveň jim ale slíbil, že pokud strana vyhraje prosincové volby, může být ohledně brexitu jasno už do Vánoc.

Britský premiér Boris Johnson už nebude při přesvědčování voličů dál používat hrozbu, že by země mohla opustit Evropskou unii bez dohody. Ve svém předvolebním programu už Konzervativní strana o takovém scénáři vůbec nehovoří, namísto toho chce Brity získat slibem, že brexit dokončí co nejdříve a na základě dohody vyjednané premiérem, uvedl britský deník The Times.

Strana pro brexit europoslance Nigela Farage postaví v nadcházejících předčasných volbách kandidáty po celé Velké Británii vyjma Severního Irska, bude-li premiér Boris Johnson prosazovat svou dohodu o brexitu. Farage, jehož uskupení požaduje odchod z Unie bez dohody, to oznámil při zahájení předvolební kampaně. Dosud se spekulovalo, že by obě strany prosazující brexit mohly ve volbách spolupracovat. Vládní konzervativci ale jakýkoli předvolební pakt odmítají a Johnson v reakci uvedl, že vyjednal „fantastickou dohodu“.

Už za necelý měsíc a půl by měla Velká Británie odejít z Evropské unie, jenže stále nikdo neví, za jakých podmínek. Podle spisovatelky žijící v Londýně Ivy Pekárkové se už zdá, že by Britové s výjimkou pár politiků z brexitu nejradši vycouvali, ale cosi jim to nedovolí. O tom, jak snášejí nejistotu a jak se v neustále se měnící situaci orientují, mluvila v pořadu Události, komentáře. Rozhovor vedla Daniela Písařovicová.