Nigel Farage

Šéf britské protiimigrační a populistické strany Reform UK Nigel Farage čelí obviněním, že na elitní internátní škole rasisticky a antisemitsky urážel své spolužáky. Farage, jehož strana vede v průzkumech, popřel, že by někoho přímo rasisticky urážel.

Britský soud poslal v pátek krajně pravicového politika a bývalého poslance Evropského parlamentu (EP) Nathana Gilla na 10,5 roku do vězení. Podle rozsudku přijímal úplatky za to, že v médiích a před evropskými zákonodárci opakovaně pronášel pochvalná vyjádření o Rusku.

Potřebujeme, aby bylo vidět, že jsme se změnili, uvedla ve středu na výroční konferenci britské opoziční Konzervativní strany její šéfka Kemi Badenochová. Stranu podle ní čeká těžká práce, aby si získala zpět voliče. Badenochová také představila návrh na rozpočtové škrty a zrušení některých daní.

Velká Británie stojí podle premiéra Keira Starmera na rozcestí mezi slušností a rozdělením společnosti. Obliba jeho labouristů se pouhých čtrnáct měsíců po drtivém volebním vítězství propadá, spekuluje se dokonce o výměně šéfa vlády. Body naopak sbírá brexitový politik Nigel Farage, jehož protiimigrační Reformní strana by mohla zbořit tradiční britský systém. Podle Starmera probíhá „boj o duši“ země – podobně jako kdysi po válce.

Spojené království zváží zpřísnění pravidel pro migranty, kteří se budou chtít v zemi trvale usadit. Podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové bude země od žadatelů požadovat „prokázání jejich hodnoty pro společnost“. Londýn už v letošním roce zpřísnil migrační politiku v několika vlnách.

Britští reformisté se na dvoudenním sjezdu začínají připravovat na nástup k moci. Strana, která nyní vévodí průzkumům, získává body i hlasitou protiimigrační rétorikou. Lídr Nigel Farage slibuje, že do dvou týdnů od přijetí patřičných zákonů už žádné čluny s nelegálními běženci nepřistanou.

Šéf opoziční britské strany Reform UK Nigel Farage prohlásil, že pokud se jeho platforma v budoucnu dostane k moci, deportuje ze země až 600 tisíc migrantů. Šéf britských populistů také řekl, že zakáže žádat o azyl každému, kdo se do Spojeného království dostane na člunu. Migrace právě tímto způsobem trhá v Británii rekordy a je nejdůležitějším politickým tématem. Reagují na něj i vládní labouristé, kteří chtějí zrychlit azylové řízení a s ním i případné deportace. Farageovy plány označují mimo jiné za neústavní a neekonomické.

Britská vláda oznámila, že uzavřela nové dohody s Evropskou unií o posílení obranné spolupráce, zjednodušení obchodu s potravinami i hraničních kontrol. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že dohody rovněž sníží byrokracii, podpoří růst britské ekonomiky a obnoví vztahy s EU poté, co Británie v roce 2020 blok opustila. Summit v Londýně byl prvním od brexitu.

Protiimigrační strana Reform UK vedená Nigelem Faragem zaznamenala úspěch ve čtvrtečních místních volbách v Anglii a v doplňovacích volbách získala také další křeslo v britském parlamentu ke čtyřem stávajícím mandátům. Parlamentní křeslo si připsala s náskokem pouhých šesti hlasů, což byl podle Reuters nejmenší rozdíl v historii. Kvůli těsnému výsledku musela volební komise hlasy přepočítat, Farage nicméně svou stranu ihned prohlásil za hlavní opozici vůči labouristickému premiérovi Keiru Starmerovi.

Každý pátý Brit, který volil v loňských červencových volbách konzervativce, by nyní dal svůj hlas protiimigrační pravicové straně Reform UK Nigela Farage. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, o kterém informovala stanice Sky News. Poprvé tak v průzkumu YouGov strana, která bývá označována za populistickou, těsně předstihla vládnoucí labouristy i opoziční konzervativce, kteří se dlouhodobě střídají u moci.

Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.

Americký miliardář Elon Musk obvinil britského premiéra Keira Starmera, že ve své někdejší roli státního zástupce selhal v potírání sexuálního násilí proti dětem. Musk do veřejného prostoru opakovaně vrací už více než deset let starý případ, kdy prokuratura, kterou Starmer v letech 2008 až 2013 vedl, řešila rozsáhlou kauzu zneužívání dětí gangy násilníků většinou pákistánského původu v anglickém městě Rotherhamu. Britský premiér v reakci odsoudil šíření lží a dezinformací. Kritiku si Musk vysloužil i od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Pět měsíců po drtivém vítězství labouristů v parlamentních volbách obliba strany dramaticky klesla. Kabinet musí pod tlakem okolností přijímat jeden nepopulární krok za druhým, včetně zvyšování daní. A veřejnost začíná být značně netrpělivá.

Labouristická strana dosáhla v britských volbách do sněmovny mimořádného úspěchu a téměř dorovnala svůj dosud nejlepší výsledek. Do čela nové vlády se postaví vůdce labouristů Keir Starmer. Naopak historickou porážku utrpěli konzervativci v čele se současným premiérem Rishim Sunakem.

Triumf labouristů v britských volbách je dán hlavně znechucením voličů z řady afér konzervativců, kteří zemi vedli čtrnáct let, hodnotí britští komentátoři výsledek čtvrtečního hlasování. Některá média hovoří o „politickém zemětřesení“. Analýzy poukazují i na rostoucí nepředvídatelnost britských voličů. Spojené království je mnohem více roztříštěné, než by se na první pohled mohlo zdát, upozornil server Politico.

Ve Velké Británii se uzavřely volební místnosti a začíná sčítání hlasů. Výsledky rozhodnou o tom, jak bude vypadat rozdělení 650 křesel v dolní sněmovně tamního parlamentu. Vítěz bude také sestavovat příští britskou vládu. Podle takzvaných exit pollů drtivě vyhráli středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicoví konzervativci po 14 letech u moci zřejmě utrpěli porážku, jakou strana ještě nezažila. Další křesla patrně obsadí liberální demokraté, nacionalistická strana Reform UK nebo skotští nacionalisté.

Voliči ve Spojeném království si ve čtvrtek vyberou nové členy dolní komory parlamentu ve volbách. Podle komentátorů může hlasování „otřást tamní politickou scénou“. K zisku většiny hlasů podle všeho směřují středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po čtrnácti letech hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Od 23 hodin začíná v České televizi speciální volební vysílání, které potrvá do jedné hodiny po půlnoci.

Konzervativní strana vedla Velkou Británii čtrnáct let. Během nich Londýn nasměrovala k brexitu, musela se vypořádat s pandemií koronaviru a aférami s ní spojenými. V současnosti zemi sužují problémy zdravotního systému a krize životních nákladů. Podle předvolebních průzkumů čelí toryové v blížících se parlamentních volbách výrazné porážce.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.

V Evropě došlo za poslední měsíc ke čtyřem fyzickým útokům na politické představitele. Naposledy se to stalo britskému propagátorovi brexitu Nigelu Farageovi. V některých zemích zvažují posílení ochrany volených zastupitelů, jinde politici omezují veřejná vystoupení.

Měsíc před britskými volbami vstoupil do děje nečekaně nový hráč – Nigel Farage, hlasitý kritik vlád, euroskeptik, tahoun brexitu a silný hlas proti přistěhovalectví. Před pěti lety se z britské politiky stáhl a věnoval se kariéře v médiích. V pondělí ohlásil návrat do čela své strany Reform UK, za kterou chce kandidovat do parlamentu.

Britský premiér Rishi Sunak překvapil ve středu večer britskou veřejnost, když před sídlem premiérů 10 Downing Street v Londýně oznámil termín parlamentních voleb – 4. července. Čekalo se přitom, že volby, ve kterých má jeho Konzervativní strana podle průzkumů mnohem menší šance na úspěch než její největší soupeři z řad labouristů, odloží až na podzim. Podle některých politických komentátorů Sunak vsadil na to, že se v posledních dnech zlepšilo několik významných ukazatelů britské ekonomiky, a chce nyní pozitivních nálad ve společnosti využít pro kampaň.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.