Nigel Farage

Britský premiér Keir Starmer v reflexi výsledků místních voleb, v nichž jeho labouristé ztratili téměř 1500 křesel a získali jen asi 1070, převzal za propad zodpovědnost, rezignovat ale odmítl. Znamenalo by to podle něj uvržení země do chaosu. Protiimigrační subjekt Reform UK, jenž volby na počet mandátů vyhrál, je podle něj nebezpečím pro celou zemi. Nejméně 70 labouristických zákonodárců již otevřeně podle BBC vyzvalo Starmera, aby připravil harmonogram svého odchodu.

Britská vládní Labouristická strana ve Walesu utrpěla historickou porážku a nebude ve velšském parlamentu u moci poprvé od roku 1999, píše agentura AFP. Nejvíce křesel v této části země si zajistila nacionalistická strana Plaid Cymru, která obsadila 43 z celkových 96 míst. Labouristům připadlo pouze devět mandátů. Zároveň podle stanice BBC protiimigrační strana Reform UK Nigela Farage v místních volbách v Anglii dosud získala přes tisíc křesel a posiluje také Strana zelených. Na konečné výsledky čtvrtečních voleb se teprve čeká.

Velká část Británie včetně Londýna si ve čtvrtek vybírala nové zástupce do místních samospráv. Hlasovalo se také o složení velšského a skotského parlamentu. Podle agentury AP průzkumy hovořily o velkých ztrátách vládnoucích labouristů, které mohou uspíšit odchod premiéra Keira Starmera. Média předpovídaly také další roztříštění britské politické scény, na níž se u moci v posledních dekádách střídali labouristé a konzervativci.

Britskému premiérovi Keiru Starmerovi hrozí po čtvrtečních místních volbách stranický puč. Průzkumy totiž očekávají drtivou porážku jeho vládních labouristů, kteří se k moci dostali v roce 2024 jednoznačným vítězstvím. Nyní by mohli ztratit až tři čtvrtiny křesel, která obhajují. Předvolební kampaň je v Londýně i na mnoha dalších místech v Anglii jiná než obvykle. V metropoli si věří levicoví Zelení. Mimo ni pak hlavně protipřistěhovalečtí Reformisté Nigela Farage. Starmer už měsíce bojuje s nízkou podporou a také se skandálem kolem výběru amerického velvyslance. Tlak na premiéra ze strany některých vládních poslanců už řadu měsíců stoupá. Už teď sepisují dopis, ve kterém premiéra vyzývají ke stanovení data odchodu. Někteří vládní ministři před stranickým pučem varují. A i samotný Starmer říká, že neodejde bez boje.

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.

V doplňovacích volbách v oblasti Velkého Manchesteru zvítězila kandidátka Zelených Hannah Spencerová. Hlasování naopak přineslo porážku Labouristické straně premiéra Keira Starmera, v regionu strana dominovala téměř jedno století. Agentura Reuters hodnotí výsledek jako „rozpad desetiletí trvající britské politiky dvou stran“.

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.

Šéf britské protiimigrační a populistické strany Reform UK Nigel Farage čelí obviněním, že na elitní internátní škole rasisticky a antisemitsky urážel své spolužáky. Farage, jehož strana vede v průzkumech, popřel, že by někoho přímo rasisticky urážel.

Britský soud poslal v pátek krajně pravicového politika a bývalého poslance Evropského parlamentu (EP) Nathana Gilla na 10,5 roku do vězení. Podle rozsudku přijímal úplatky za to, že v médiích a před evropskými zákonodárci opakovaně pronášel pochvalná vyjádření o Rusku.

Potřebujeme, aby bylo vidět, že jsme se změnili, uvedla ve středu na výroční konferenci britské opoziční Konzervativní strany její šéfka Kemi Badenochová. Stranu podle ní čeká těžká práce, aby si získala zpět voliče. Badenochová také představila návrh na rozpočtové škrty a zrušení některých daní.

Velká Británie stojí podle premiéra Keira Starmera na rozcestí mezi slušností a rozdělením společnosti. Obliba jeho labouristů se pouhých čtrnáct měsíců po drtivém volebním vítězství propadá, spekuluje se dokonce o výměně šéfa vlády. Body naopak sbírá brexitový politik Nigel Farage, jehož protiimigrační Reformní strana by mohla zbořit tradiční britský systém. Podle Starmera probíhá „boj o duši“ země – podobně jako kdysi po válce.

Spojené království zváží zpřísnění pravidel pro migranty, kteří se budou chtít v zemi trvale usadit. Podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové bude země od žadatelů požadovat „prokázání jejich hodnoty pro společnost“. Londýn už v letošním roce zpřísnil migrační politiku v několika vlnách.

Britští reformisté se na dvoudenním sjezdu začínají připravovat na nástup k moci. Strana, která nyní vévodí průzkumům, získává body i hlasitou protiimigrační rétorikou. Lídr Nigel Farage slibuje, že do dvou týdnů od přijetí patřičných zákonů už žádné čluny s nelegálními běženci nepřistanou.

Šéf opoziční britské strany Reform UK Nigel Farage prohlásil, že pokud se jeho platforma v budoucnu dostane k moci, deportuje ze země až 600 tisíc migrantů. Šéf britských populistů také řekl, že zakáže žádat o azyl každému, kdo se do Spojeného království dostane na člunu. Migrace právě tímto způsobem trhá v Británii rekordy a je nejdůležitějším politickým tématem. Reagují na něj i vládní labouristé, kteří chtějí zrychlit azylové řízení a s ním i případné deportace. Farageovy plány označují mimo jiné za neústavní a neekonomické.

Britská vláda oznámila, že uzavřela nové dohody s Evropskou unií o posílení obranné spolupráce, zjednodušení obchodu s potravinami i hraničních kontrol. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že dohody rovněž sníží byrokracii, podpoří růst britské ekonomiky a obnoví vztahy s EU poté, co Británie v roce 2020 blok opustila. Summit v Londýně byl prvním od brexitu.

Protiimigrační strana Reform UK vedená Nigelem Faragem zaznamenala úspěch ve čtvrtečních místních volbách v Anglii a v doplňovacích volbách získala také další křeslo v britském parlamentu ke čtyřem stávajícím mandátům. Parlamentní křeslo si připsala s náskokem pouhých šesti hlasů, což byl podle Reuters nejmenší rozdíl v historii. Kvůli těsnému výsledku musela volební komise hlasy přepočítat, Farage nicméně svou stranu ihned prohlásil za hlavní opozici vůči labouristickému premiérovi Keiru Starmerovi.

Každý pátý Brit, který volil v loňských červencových volbách konzervativce, by nyní dal svůj hlas protiimigrační pravicové straně Reform UK Nigela Farage. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, o kterém informovala stanice Sky News. Poprvé tak v průzkumu YouGov strana, která bývá označována za populistickou, těsně předstihla vládnoucí labouristy i opoziční konzervativce, kteří se dlouhodobě střídají u moci.

Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.

Americký miliardář Elon Musk obvinil britského premiéra Keira Starmera, že ve své někdejší roli státního zástupce selhal v potírání sexuálního násilí proti dětem. Musk do veřejného prostoru opakovaně vrací už více než deset let starý případ, kdy prokuratura, kterou Starmer v letech 2008 až 2013 vedl, řešila rozsáhlou kauzu zneužívání dětí gangy násilníků většinou pákistánského původu v anglickém městě Rotherhamu. Britský premiér v reakci odsoudil šíření lží a dezinformací. Kritiku si Musk vysloužil i od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Pět měsíců po drtivém vítězství labouristů v parlamentních volbách obliba strany dramaticky klesla. Kabinet musí pod tlakem okolností přijímat jeden nepopulární krok za druhým, včetně zvyšování daní. A veřejnost začíná být značně netrpělivá.

Labouristická strana dosáhla v britských volbách do sněmovny mimořádného úspěchu a téměř dorovnala svůj dosud nejlepší výsledek. Do čela nové vlády se postaví vůdce labouristů Keir Starmer. Naopak historickou porážku utrpěli konzervativci v čele se současným premiérem Rishim Sunakem.

Triumf labouristů v britských volbách je dán hlavně znechucením voličů z řady afér konzervativců, kteří zemi vedli čtrnáct let, hodnotí britští komentátoři výsledek čtvrtečního hlasování. Některá média hovoří o „politickém zemětřesení“. Analýzy poukazují i na rostoucí nepředvídatelnost britských voličů. Spojené království je mnohem více roztříštěné, než by se na první pohled mohlo zdát, upozornil server Politico.

Ve Velké Británii se uzavřely volební místnosti a začíná sčítání hlasů. Výsledky rozhodnou o tom, jak bude vypadat rozdělení 650 křesel v dolní sněmovně tamního parlamentu. Vítěz bude také sestavovat příští britskou vládu. Podle takzvaných exit pollů drtivě vyhráli středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicoví konzervativci po 14 letech u moci zřejmě utrpěli porážku, jakou strana ještě nezažila. Další křesla patrně obsadí liberální demokraté, nacionalistická strana Reform UK nebo skotští nacionalisté.