Deset let po referendu se britská vláda znovu snaží prohloubit vztahy s EU. Šéf kontrarozvědky MI5 potvrdil, že se Rusko pokoušelo ovlivňovat debatu před hlasováním, důkazy o změně jeho výsledku ale nepředložil. Ekonomické odhady a průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, proč se v Británii znovu otevírá otázka, jaké vztahy s Unií budou pro zemi nejvýhodnější. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že na listopadovém summitu s EU představí možnosti budoucí spolupráce.
„Brexit napáchal více škody než přinesl užitku,“ prohlásil nedávno britský ministerský předseda na stranické konferenci vládnoucích Labouristů. Londýn vystoupil z unijního bloku v roce 2020 a letos si připomíná deset let od historického referenda.
Burnham, který se do čela vlády dostal v červenci tohoto roku a vystřídal tak stranického kolegu Keira Starmera, se v kontextu ekonomického vývoje země a politického tlaku svých oponentů pokouší o znovusblížení Spojeného království s EU.
Představitelé unijní sedmadvacítky tento posun uvítali, včetně možnosti plnohodnotné členství, které Burnham v pozdějším rozhovoru pro BBC nevyloučil. „Španělsko by Británii uvítalo zpět s otevřenou náručí,“ prohlásil například premiér pyrenejské monarchie Pedro Sánchez.
Rusko jako hrozba číslo jedna
Nedlouho poté Burnham prohlásil, že Rusko zasahovalo do referenda o odchodu Británie z EU v roce 2016. Bylo to vůbec poprvé, co britský premiér s takovým tvrzením přišel, připomněla BBC. Podle serveru The Guardian to představuje výrazný odklon od postoje předchozích vlád. Předseda vlády rovněž zmínil, že se podobné aktivity odehrávají i v dalších evropských zemích.
Podrobnosti o povaze či rozsahu aktivit Moskvy během britského referenda o odchodu z EU nesdělil. „Je všeobecně známo, že se ruští aktéři pokoušeli zasahovat do britských voleb v roce 2019 a je nemyslitelné, že by to bylo poprvé,“ reagoval na dotazy opozičních konzervativců v parlamentu.
Vláda později upřesnila, že pokusy Ruska o vměšování byly neúspěšné. Mluvčí Burnhama uvedl, že vláda i nadále považuje výsledek referenda z roku 2016 za legitimní. Kreml, který podobná obvinění dlouhodobě popírá, se k situaci nevyjádřil.
Obavy z Moskvy navíc posílil šéf britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum, který ve svém výročním projevu Rusko označil za agresora číslo jedna, uvedli stanice BBC News a Sky News. Podpořil i Burnhamova tvrzení o ruských pokusech ovlivnit výsledky referenda. Zdůraznil ale, že tyto aktivity nebyly příliš sofistikované ani úspěšné.
Nedostatečné vyšetřování
Opakovaná obvinění Kremlu z pokusů o zasahování do referenda nicméně nebyla nikdy podrobena oficiálnímu vyšetřování, a to mimo jiné proto, že konzervativci neměli zájem ho nařídit, připomíná The Guardian.
Výrazněji se tématem zabýval pouze mezistranický parlamentní výbor pro zpravodajské služby a bezpečnost ve své zprávě o Rusku, zveřejněné v červenci 2020, v rámci níž neveřejně vyslechl svědectví britských zpravodajských služeb.
Výbor dospěl k závěru, že vláda „nezaznamenala ani nehledala důkazy o úspěšném zasahování do demokratických procesů ve Spojeném království“ a zároveň zkritizoval britské zpravodajské služby.
Předseda strany Reform UK (dříve Strana pro brexit) Nigel Farage – jeden z nejvýraznějších zastánců brexitu – označil Burnhamův komentář k ruskému vměšování za „pobuřující“ a obvinil premiéra, že je „lhář“. „K žádnému vměšování nedošlo, celá tato záležitost byla od začátku do konce založena na falešných informacích,“ tvrdí.
Bývalý konzervativní premiér a zastánce brexitu Boris Johnson uvedl v příspěvku na síti X, že mu bezpečnostní služby již před deseti lety sdělily, že neexistují „žádné důkazy o úspěšném zasahování do referenda v roce 2016 ze strany Ruska či jakékoli jiné mocnosti“.
Ekonomické tlaky
Další palčivou otázkou, kterou pobrexitová Británie řeší, je ekonomika. Ačkoli hodnota vývozu britského zboží a služeb podle vládních údajů v posledním desetiletí výrazně vzrostla, otázky imigrace a tlaky na financování Národní zdravotní služby vyvolávají větší spory než kdy dříve, uvádí CNBC.
Britská ekonomika se po narušení vztahů se svým největším obchodním partnerem nedokázala vzpamatovat a libra se nikdy nevrátila na úroveň z doby před referendem, dodává CNBC.
The Guardian nedávno zveřejnil analýzu dat britského celního úřadu HMRC, kterou zpracovala Národní unie zemědělců. Podle ní vývoz britských potravin a nápojů do EU od roku 2019 klesl o více než třetinu. U jednotlivých produktů byly propady ještě výraznější.
Britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost ve svém aktuálním výhledu z letošního července počítá s tím, že obchodní vztah zavedený po brexitu sníží dlouhodobou produktivitu britské ekonomiky o čtyři procenta oproti scénáři, v němž by země v Unii zůstala.
Jde o modelový odhad, nikoli o přímo naměřenou ztrátu, kterou lze celou připsat odchodu. Podle úřadu jsou jedním z hlavních mechanismů vyšší necelní překážky obchodu, které omezují využívání výhod společného trhu.
Pragmatický přístup k EU podporuje veřejnost, míní Burnham
Burnham dává potřebu bližších vztahů s EU i do kontextu s náladami ve společnosti. Většina Britů má podle průzkumů veřejného mínění nyní pocit, že brexit byl spíše neúspěchem, a poukazuje na negativní dopady na ekonomiku a životní náklady. Dlouhodobé sledování agentur YouGov a Statista ukazují, že od poloviny roku 2021 převládá u Britů názor, že odchod z EU byl chybou.
Zatímco v červnu 2016 se pro odchod vyslovilo 51,9 procenta hlasujících, v posledním průzkumu YouGov z letošního června 57 procent dotázaných uvedlo, že odchod Velké Británie z EU považují za špatný.
„Veřejnost sice možná souhlasí s tím, že brexit neproběhl hladce, ale není jasné, zda by se našla většina, která by byla pro opětovné přistoupení,“ okomentoval vývoj ekonom společnosti ING James Smith. Podle něj rovněž není jasné, do jaké míry bude EU ochotná při jednáních ustoupit, vzhledem k nestabilitě britské politiky a možnosti, že v budoucnu vznikne vláda vedená stranou Reform UK.
Ačkoli je Burnhamovo prohlášení politicky významné, dosažení hmatatelného ekonomického růstu závisí na konkrétních změnách v obchodních vztazích, což by mohlo trvat roky, uvedl Smith. „Ačkoli premiér naznačil možnost plného členství v EU, čelí stejným omezením, která brzdila i jeho předchůdce,“ doplnil.
Burnham již dříve naznačil, že mezi tyto budoucí možnosti by mohlo patřit opětovné připojení k jednotnému trhu, celní unii nebo dokonce k celé EU, což zopakoval i v nedávném rozhovoru pro BBC.
Hlubší vazba s Bruselem má podporu i mezi veřejností. Ze zářijového průzkumu YouGov vyšlo najevo, že 73 procent Britů podporuje užší spolupráci Spojeného království, aniž by se země vracela do EU, vstupovala do jednotného trhu nebo celní unie. Plnohodnotné znovupřipojení pak podporuje 59 procent Britů.
Pokud by vláda vyjednala dohodu o opětovném vstupu do EU, 64 procent Britů se dle říjnového průzkumu stejné agentury domnívá, že by se o tom mělo konat referendum. Tento názor převažuje mezi všemi skupinami voličů, včetně těch, kteří by pro návrat hlasovali. Premiér referendum prozatím odmítá, nicméně do budoucna jej nevylučuje.
Listopadový summit s EU jako příležitost
Zdá se, že ruskou hrozbu se Burnham pokusí využít při své snaze o prohloubení vazeb s Unií. Pokusy Ruska o vměšování do evropské politiky podle něj ukazují, proč musí Velká Británie navázat užší vztahy s EU, uvedl premiér s tím, že „stávající stav není dostačující“. Britským poslancům řekl, že by bylo „zanedbáním povinností“, kdyby se o posílení vztahů s blokem nesnažil.
Nejbližší příležitostí k tomu bude společné setkání lídrů EU a Británie, kteří se 20. listopadu sejdou na výročním summitu. Spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Burnhama v Bruselu přivítá předseda Evropské rady António Costa, podle něhož bude schůzka šancí k posílení partnerství a spolupráce, mimo jiné s cílem zajistit mír a bezpečnost v Evropě.
„Prohloubením spolupráce můžeme zvýšit naši schopnost vypořádat se s výzvami dneška, posílit naši odolnost a prosazovat stabilitu v Evropě i v okolí,“ uvedl šéf unijních summitů Costa.
„Využiji příležitosti kolem nadcházejícího summitu a představím vám i celé zemi, jaké jsou podle mého názoru různé možnosti dlouhodobých vztahů Británie s našimi evropskými partnery,“ řekl Burnham podle agentury Reuters.
„Británii nezajistíme jasnou cestu, kterou potřebujeme pro zbytek tohoto století, dokud nerozhodneme o dlouhodobém vztahu s trhem, který je pro nás stále tím největším,“ dodal podle AFP. Uvedl také, že na summitu bude chtít hovořit o možnosti začlenit britské výrobky do kategorie produktů vyrobených v EU, které mají mít preferenční přístup na unijní trh.
Konkrétně zmínil, že setkání bude příležitostí k vyjádření obav ohledně iniciativy „Made in Europe“. Tu označil za protekcionistický program EU, který podle Británie poškodí výrobce ostrovního státu.
Po skončení summitu by Británie měla vést „seriózní dialog o různých možnostech našich dlouhodobých vztahů“, řekl Burnham o budoucí spolupráci s Unií. „Pokud to s podporou růstu, regulací imigrace, hájením našich hodnot a bezpečnosti myslíme vážně, je to rozhovor, který musíme vést,“ dodal.
Politické překážky
Na odpor vůči návratu do Unie vládnoucí Labouristé narážejí v britské Dolní komoře, a to především od Reform UK a nejsilnější opoziční strany – konzervativců.
Například předsedkyně opoziční Konzervativní strany Kemi Badenochová kritizovala premiéra za to, že se soustředí na vztahy s EU. Podle ní Burnham ještě na počátku letoška tuto debatu odmítal. „A přesto tu nyní rozebírá dohodu, kterou tato země podepsala s EU deset let po referendu. Lepší dohodu nezíská, EU je tvrdým vyjednavačem,“ míní.
„Stejně jako si někteří lidé mysleli, že odchod z EU vyřeší všechny problémy Británie, někteří si nyní myslí, že všechny naše problémy vyřeší opětovné přistoupení. Ani jeden z těchto postojů není seriózní,“ dodala Badenochová.
Spor o Brexit tak deset let po referendu zdaleka nekončí. Británie sice zatím nemá konkrétní plán na návrat do EU, její vláda však znovu otevírá možnosti, které ještě před několika lety považovala za politicky neprůchodné.
Listopadový summit může ukázat, zda se tento posun promítne do konkrétních dohod, například v obchodě a průmyslu, nebo zůstane především součástí domácí politické debaty. Ruské pokusy o ovlivnění referenda mezitím zůstávají důležitou otázkou bezpečnosti, nikoli důkazem, že výsledek hlasování nebyl legitimní.
