António Costa

Evropská unie a Kanada chtějí do summitu v roce 2027 upřesnit podobu užšího přidružení Kanady k Unii, které nebude znamenat plné členství, stojí v závěrečném prohlášení z dvoudenního summitu, jenž v pátek skončil v Montrealu. Podle tohoto dokumentu vytvoří Alianci pro budoucnost, která propojí jejich ekonomiky, posílí hospodářskou a strategickou bezpečnost a zvýší odolnost dodavatelských řetězců, zejména v oblasti kritických surovin a strategických technologií. Cílem je rovněž prohloubit spolupráci v energetice, obraně, digitálních technologiích a obchodu.

Deset let po referendu se britská vláda znovu snaží prohloubit vztahy s EU. Šéf kontrarozvědky MI5 potvrdil, že se Rusko pokoušelo ovlivňovat debatu před hlasováním, důkazy o změně jeho výsledku ale nepředložil. Ekonomické odhady a průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, proč se v Británii znovu otevírá otázka, jaké vztahy s Unií budou pro zemi nejvýhodnější. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že na listopadovém summitu s EU představí možnosti budoucí spolupráce.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie projednávali na summitu v Bruselu návrh nového dlouhodobého unijního rozpočtu, potvrdil na síti X ve čtvrtek odpoledne předseda Evropské rady António Costa. Irské předsednictví o víkendu navrhlo o osm procent nižší rozpočet, než byl ten původní z pera Evropské komise. Mnohé země jsou ale s návrhem i nadále nespokojené. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ráno při příchodu na summit uvedl, že názorové rozdíly jsou obrovské. Večer mluvčí šéfa Evropské rady informoval, že proběhla debata mimo jiné o rozšíření EU. Tématem na summitu byly ve čtvrtek také vysoké ceny energií.

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.

Islandští voliči v referendu odmítli obnovit jednání o vstupu do Evropské unie. Proti bylo 52,8 procenta, pro 47,2 procenta hlasujících. Podle agentur to vyplývá z konečného výsledku sčítání. Proti obnově jednání, která byla přerušena před třinácti lety, tak hlasovalo přibližně o dvanáct tisíc lidí více, než kolik bylo pro, uvedla agentura DPA. Evropská komise rozhodnutí respektuje, Island podle ní zůstává blízkým partnerem EU.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.

Evropská komise v pondělí schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur (asi 147,1 miliardy korun). Na Ukrajinu, která v pondělí slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti, dorazil předseda Evropské rady António Costa či nový britský premiér Andy Burnham. V Kyjevě jednali zástupci více než třiceti zemí z koalice ochotných podporujících Ruskem napadenou Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je požádal o střely protivzdušné obrany.

Devět mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově záchranáři nalezli pod troskami budovy tělo mrtvého muže, kvůli ruským útokům ve městě utrpělo zranění přes třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries a čtyři ruské tankery.

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina. Tusk později dodal, že není důvod si myslet, že cílem rakety bylo Polsko.

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.

Už první červnovou neděli si budou Arméni volit nové složení parlamentu. U moci se chce udržet premiér Nikol Pašinjan, který v poslední době zakročil proti svým politickým soupeřům. Mezi ně se řadí například exprezident, jenž „nedokázal konstruktivně vyřešit konflikt v Karabachu“, či arménsko-ruský magnát spojovaný s FSB. „V minulých volbách jsme viděli, že voliči kritičtí k Pašinjanovi ho nakonec volili, protože jakákoliv jiná alternativa pro ně nakonec byla ještě horší,“ říká politický geograf Vincenc Kopeček.

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.

Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. V projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po šestnácti letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Premiér Andrej Babiš podotkl, že se na spolupráci s Magyarem těší a věří, že se i díky němu povede obnovit V4.

Na začátku týdne se konal summit Evropského politického společenství (EPC) poprvé na Kavkaze – konkrétně v Arménii. Ta se s Evropskou unií v deklaraci zavázala mimo jiné k evropské orientaci. Podle experta Vincence Kopečka se však nyní přijetí této země do EU neočekává, jde spíše o mentální přiblížení. Tato kavkazská země je navíc energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny.