António Costa

Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ve Wiesbadenu na západě Německa začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků, oznámil ve středu šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Na jeho pozvání se večer také sejdou vybraní evropští státníci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Nová šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa jen několik hodin po nástupu do funkcí přijeli do Kyjeva. Sešli se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a členy ukrajinské vlády. Svojí cestou chtějí vyjádřit pokračující podporu Ukrajině v obraně proti ruské agresi. Costa přislíbil další finanční pomoc.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Česká republika má dobrou šanci získat v Evropské komisi silné portfolio, myslí si její místopředsedkyně Věra Jourová. Je lepší, když jsou kandidáti do Komise zaměření na jednu oblast, a to ekonomiku, než aby byli univerzalisté či „Brouci Pytlíci“, prohlásila také v pořadu Události, komentáře.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

První odhady výsledků nedělních předčasných parlamentních voleb v Portugalsku naznačují, že souboj o první místo bude těsný, vítězství si připíše jedna ze dvou hlavních politických stran. S největší pravděpodobností se potvrdí i očekávaný nárůst krajní pravice. Napsala to agentura AP s odkazem na výsledky průzkumu provedeného mezi voliči před volebními místnostmi.

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa oznámil rozpuštění parlamentu po demisi premiéra Antónia Costy. Předčasné volby se uskuteční 10. března, uvedl podle agentur v televizním projevu. Parlament tak bude mít čas, aby schválil státní rozpočet na příští rok.

Portugalský premiér António Costa podal demisi kvůli vyšetřování údajných případů korupce, které se týkají lithiových dolů a dalších průmyslových projektů. Costa v projevu řekl, že má čisté svědomí, ale premiérská funkce není slučitelná s pochybami ohledně jeho poctivosti. Socialistický politik Costa byl předsedou portugalské vlády od roku 2015. S premiérem končí celá vláda.

Portugalský parlament schválil zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na 40 druhů potravin. Nulová DPH bude platit jen do konce října a má pomoci potravinářskému a zemědělskému sektoru, který čelí výraznému růstu výrobních nákladů, píše agentura EFE. V zemi se od začátku roku uskutečnila řada protestů i stávek za opatření proti nadměrnému zdražování potravin a zvyšování životních nákladů.

Jihoukrajinskou Oděsu postihl velký výpadek elektřiny v důsledku ruského ostřelování. Na sanaci velkých škod způsobených ruskou agresí poprvé zamíří peníze zabavené Američany Rusům pod sankcemi. Ukrajina dostala i další slib vojenské pomoci, konkrétně neupřesněný počet tanků Leopard 2 z Portugalska. Kromě toho se také uskutečnila výměna válečných zajatců.

Hasiči na jihu Francie a Španělska bojují s lesními požáry, kvůli kterým muselo své domovy opustit už přes deset tisíc lidí. Plameny trápí i Portugalsko, Řecko nebo Rakousko. Se suchem a vysokými teplotami se potýkají rovněž v Itálii a Turecku. Velká Británie kvůli očekávání teplot dosahujících čtyřiceti stupňů Celsia vyhlásila stav nouze.

Vládnoucí středolevá Socialistická strana (PS) premiéra Antónia Costy zvítězila v portugalských předčasných volbách. Po sečtení více než devětadevadesáti procent hlasů získává 41,6 procenta, což jí zajistí nejméně 117 křesel ve dvěstětřicetičlenném parlamentu. Costa ve vítězném projevu hovořil o odpovědnosti a slíbil, že jeho vláda bude sloužit všem Portugalcům.

Portugalsko ve středu zaznamenalo nejvyšší přírůstek nových případů koronaviru od konce února. I v Moskvě se epidemie dramaticky rozšiřuje, varuje starosta města. Místní úřady nařídily povinnou vakcinaci proti covidu-19 pro pracovníky v sektoru služeb. Ukrajina prodloužila karanténu do konce srpna, ale rozvolňuje. Rozvolňuje také Slovensko, ve kterém se zvyšuje počet okresů, kde platí jen mírná epidemická omezení. Zlepšení pozorují i ve Španělsku nebo Francii, kde ohlásili, že brzy zruší povinnost roušek venku.

Kvůli rychlému nárůstu počtu nakažených koronavirem z posledních dní zavede Rakousko od úterý 3. listopadu zákaz nočního vycházení. Zrušena bude velká většina společenských akcí, restaurace budou smět fungovat pouze přes výdejní okénka či roznáškovou službu. Británie v sobotu překonala hranici milionu pozitivních testů od začátku pandemie. Premiér Boris Johnson vzhledem k novému rozmachu nákazy znovu nařídil částečnou uzávěru ekonomiky. Další přísná opatření zavádí také Portugalsko, které vyhlásí uzávěru na velké části svého území.

Řecko ve středu obnovilo provoz regionálních letišť, na která budou moci opět létat mezinárodní spoje. Od 15. června se mohlo ze zahraničí létat pouze do Atén a Soluně. Země tak doufá, že se jí ještě podaří zachránit letošní turistickou sezonu, cestovní ruch v Řecku totiž zaměstnává zhruba 700 tisíc lidí. Z vybraných evropských letišť se navíc může létat i na Maltu.