Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
O obě změny usilovaly země Visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, které v požadavcích podpořily také Itálie a Řecko.
„Evropská rada vyzývá Evropskou komisi, aby znovu posoudila dopady systému ETS 2, zejména jeho nastavení a ochranné mechanismy,“ stojí nově v článku 8 závěrů summitu. Přibyl rovněž nový článek 7 týkající se takzvané rezervy tržní stability (MSR), která pomáhá regulovat nabídku povolenek na trhu a zmírňovat její výkyvy. „Evropská rada vyzývá spolunormotvůrce, aby urychlili probíhající legislativní proces týkající se rezervy tržní stability s cílem zmírnit nadměrné kolísání cen,“ uvádí text.
Komise už dříve tento rok předložila určité úpravy systému emisních povolenek a rovněž rezervy tržní stability, čeští představitelé ale opakovaně uváděli, že tyto úpravy jsou nedostatečné. Nyní o těchto navrhovaných změnách jedná i Evropský parlament.
Představitelé jednali o vysokých cenách energií
Prezidenti a premiéři začali na summitu jednat o vysokých cenách energií již ve čtvrtek dopoledne, jednání se ale protahovala a následně bylo rozhodnuto, že se k tématu energií vrátí ještě později večer. Namísto toho pak odpoledne začali debatovat o návrhu nového sedmiletého rozpočtu EU od roku 2028.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve uvedl, že bude prosazovat další změny systému emisních povolenek ETS, a při příchodu na čtvrteční jednání uvedl, že za V4 předloží změny v závěrech Slovensko, které nyní skupině předsedá.
Podle informací ČTK požadovaly státy V4 tři změny v závěrech, z nichž dvě byly podle všeho splněny a třetí částečně. Původně se totiž hovořilo o tom, že by chtěly do závěrů prosadit i výzvu Evropské komisi k přehodnocení systému ETS 2 a odkladu jeho zavedení nejméně do roku 2030. Proti se ovšem postavilo Německo i další státy.
V4 podle Babiše získala spojence v Itálii
Český premiér v pátek rovněž ocenil, že skupina V4 „funguje velice dobře“ a že, pokud jde o energie, získala důležitého spojence v Itálii. Doplnil, že těm, kteří prosazují ETS 2, v sále řekl, že „jim to prohraje volby“.
Evropská rada v závěrech zčásti zopakovala formulace z červnového prohlášení o úpravách systému ETS 2, na nichž se Evropský parlament a Rada EU dohodly v rámci trialogu. Zpravodajkou návrhu za Evropský parlament byla česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z Evropské lidové strany (EPP).
Evropská komise se tehdy zavázala, že do října 2027 posoudí uplatňování systému na budovy, silniční dopravu a další sektory a také přiměřenost stávajících opatření na ochranu zranitelných domácností. V nových závěrech summitu Evropská rada rovněž vyzvala EK k aktualizaci posouzení dopadů ETS 2, zejména jeho konstrukce a ochranných mechanismů, konkrétní termín ale nestanovila.
Debata o víceletém rozpočtu EU
Babiš se po čtvrtečním jednání v Bruselu domnívá, že se lídrům nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku. Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu, uvedl český premiér při příchodu na druhý den summitu.
Unijní prezidenti a premiéři vedli debatu o svých požadavcích do rozpočtu ve čtvrtek odpoledne a panují mezi nimi zásadní rozdíly. Předseda Evropské rady António Costa přitom několikrát zdůraznil, že doufá v dohodu právě nejpozději v prosinci.
Podle českého premiéra byla čtvrteční diskuse o novém sedmiletém rozpočtu EU velmi náročná. „Můj pocit je takový, že je celkem možné, že se to nedomluví do Vánoc. Ty pozice jsou extrémně rozdílné,“ řekl Babiš novinářům. Pro Česko je podle něj důležité, aby ve vyjednávacím návrhu zůstaly finance pro kohezi a zemědělství. „Bojujeme o stovky miliard a bude se v tom dále pokračovat koncem listopadu,“ dodal premiér s tím, že další summit na toto téma se uskuteční 26. listopadu.
Irské předsednictví o minulém víkendu navrhlo snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu korun), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet ve výši 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise.
Reakce na návrh
Mezi prvními reagovalo na nový návrh Švédsko, které ho označilo za nepřijatelný. Podobně se později vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, podle kterého jsou škrty nedostatečné. Švédsko patří společně s Německem, Nizozemskem či Rakouskem mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, kteří požadovali snížení rozpočtu o několik set miliard eur. Proti škrtům v rozpočtu se naopak staví skupina sedmnácti zemí známá jako „Přátelé koheze“, mezi nimiž jsou Itálie, Španělsko, Polsko či Česká republika.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek během jednání za zavřenými dveřmi podle diplomatických zdrojů zdůraznil, že v době blížících se francouzských prezidentských voleb v dubnu 2027 již nebude mít politický mandát k podpisu dohody o rozpočtu. Informovala o tom agentura Reuters a server Politico s tím, že Macron varoval unijní lídry, že by se měli na rozpočtu dohodnout ještě letos.
„Je to pravda. Pokud se na tom nedohodneme nyní, bude to v roce 2027 ještě obtížnější a v roce 2028 nebudeme připraveni,“ uvedl pro Reuters nejmenovaný diplomat ze severoevropské země. Diplomat ze země východní Evropy, který francouzské varování potvrdil, uvedl, že konec prosince není striktním konečným termínem, avšak vyjednávání by se neměla protáhnout dlouho za první měsíce roku 2027.
Volby se totiž následně konají v několika evropských zemích. Ve Francii se například v dubnu a květnu uskuteční prezidentské volby, v nichž by se k moci mohla dostat představitelka krajní pravice Marine Le Penová. Ta přislíbila snížení francouzského příspěvku do rozpočtu EU a vyzvala lídry Unie, aby dohodu neuzavírali před francouzskými volbami. K volbám zamíří také voliči v Polsku, Itálii, Řecku, Finsku a na Slovensku.
Babiš považuje některé návrhy k rozpočtu za nepřijatelné
Babiš už ve čtvrtek ráno před začátkem summitu prohlásil, že pro ČR jsou naprosto nepřijatelné návrhy Evropské komise na nové vlastní zdroje budoucího víceletého rozpočtu EU.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise už loni navrhla pět nových vlastních zdrojů. Jde o výnosy z emisních povolenek (EU ETS), příjmy z uhlíkového cla (poplatky u emisně náročného zboží dováženého do EU), poplatek z nesesbíraného elektroodpadu, daň z tabáku a příspěvek velkých firem (CORE) působících na jednotném trhu EU.
Celkem Komise odhaduje, že těchto pět zdrojů by mohlo přinášet asi 58,5 miliardy eur ročně. Využití těchto pěti zdrojů navrhuje i irské předsednictví.
„Nebudeme naši daň z tabáku dávat do centrálního rozpočtu, proč bychom to dělali?“ uvedl v pátek český premiér. Problém naopak nemá s uhlíkovým clem CBAM. „Francouzský prezident mluvil o digitální dani. To se zase nelíbí našemu ministerstvu, musíme si to vydiskutovat,“ řekl. Nikdo podle něj nemluví o lepším výběru DPH. „A lepším výběru cel, protože tam si stále myslím, že to není úplně dostatečné,“ dodal Babiš.
