Švédsko

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange ve středu před americkým soudem na souostroví Severní Mariany přiznal vinu v případu vyzrazení tajných informací. Soud následně schválil jeho dohodu s prokuraturou a pustil ho na svobodu. Krátce po skončení soudního jednání se Assange vydal soukromým letadlem do rodné Austrálie, informovala agentura AFP.

Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.

Okresní soud Plzeň-sever podmíněně zastavil stíhání mladíka, který čelil obžalobě z vyhrožování bombovými útoky v cizině. Nařídil mu sociální výcvik a psychologické poradenství, další rok a půl pak nesmí spáchat trestný čin. Vyplývá to z pravomocného rozhodnutí, které ČT získala. Muž z Plzeňska v roce 2021 vyhrožoval přes sociální síť odpálením bomby ve dvou mediálních firmách v USA a Švédsku. Českou policii na případ upozornila americká FBI.

Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.

Už v pátek a v sobotu čekají tuzemské voliče volby do Evropského parlamentu. Termín ale není pro všechny unijní státy stejný – některé země své zástupce mohou volit už nyní. Takzvaná volba v předstihu běží ve Švédsku, Finsku, Dánsku a Estonsku. Obyvatelé této pobaltské země mohou své kandidáty volit od pondělka až do soboty – lze tak učinit i on-line, přes internet. Od podzimu navíc budou moci Estonci volit i přes mobilní telefon.

Schodek rozpočtu ke konci května byl podle pondělního oznámení ministerstva financí 210,4 miliardy korun, tedy o 61 miliard nižší než loni. Ekonom David Marek to považuje za dobrý signál, ke skutečnému pokroku ohledně schodků je ale podle něj ještě třeba udělat hodně práce. V Interview ČT24 řekl, že je nutné přijmout další konsolidační balíček.

Ruské rakety zabily v noci na pátek v Charkově šest lidí a pětadvacet dalších zranily, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Předchozí zprávy uváděly pět zabitých. Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusko útočilo na třech místech města a zasáhlo mimo jiné pětipatrový obytný dům. Úřady hlásí také ruský útok na Kyjev, kde střely zničily trafostanici. Rusko hovoří o ukrajinském útoku a zraněných v ropném závodě v Krasnodarské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve Stockholmu podepsal bezpečnostní dohody se Švédskem, Norskem a Islandem.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Hokejový zápas mezi Českem a Švédskem sledovali lidé napříč republikou. Fandilo se doma u televizí i v ulicích, restauracích nebo třeba domovech pro seniory. Zájem o mistrovství je velký, zaznamenalo rekord v návštěvnosti. Na turnaj dosud zavítalo přes 754 tisíc diváků, čímž překonali maximum z roku 2015, kdy se hrálo také v Česku.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.

Do Čáslavi se po devíti letech vrátily gripeny. Naostro začalo cvičení Lion Effort, kterého se účastní letectva vyzbrojená nejen těmito stroji. Ve vzduchu se objeví dopravní a tankovací letouny, další spojenecké stíhačky nebo domácí L-159, které budou simulovat nepřátele. Manévry se konají každé tři roky a zohledňují současné bezpečnostní hrozby.

V 68. ročníku Eurovize zvítězilo Švýcarsko. Reprezentoval jej zpěvák a rapper Nemo s písní The Code o cestě k poznání sebe sama jako nebinárního člověka. Skladba kombinovala prvky žánrů drum and bass, opery, rapu a rocku. Na druhém místě skončilo Chorvatsko a třetí byla Ukrajina. Česko se zpěvačkou Aiko se do finále nedostalo. Událost ve švédském Malmö poznamenaly protesty proti izraelské účasti v soutěži kvůli válce v Pásmu Gazy.

Švédsko v příštích dnech čeká nápor hudebních fanoušků. Do tamních restaurací, hotelů a dalších podniků zamířili jako první příznivci mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, ještě více jich má přijet na tři koncerty americké zpěvačky Taylor Swiftové do Stockholmu. Ekonomové očekávají, že místní podniky díky popové hvězdě vydělají – v českých korunách – přes jedenáct a půl miliardy.

Mladík, který v roce 2021 na sociální síti vyhrožoval odpálením bomby ve dvou mediálních firmách v USA a ve Švédsku, půjde před soud. České televizi to řekla okresní státní zástupkyně z Plzně-severu Lenka Kocurová. Muž je obžalován z šíření poplašné zprávy a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Podnět české policii dal americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Kvůli ruské hrozbě posilují obranu svých hranic i pobaltské země – a nezaměřují se jen na ty východní, ale i na západní hranice. Lotyšsko oznámilo, že rozmístí na březích Baltského moře protilodní zbraně. Jejich nákup uspíšilo o pět let.

V historické budově burzy cenných papírů v Kodani vypukl požár. Jde o jednu z nejznámějších staveb dánského hlavního města. Plameny zachvátily věž, která se zřítila. Všichni lidé, kteří se nacházeli uvnitř, stihli včas uniknout. Příčina požáru zatím není známá. Na podzim měla dánská metropole oslavit 400 let od jejího vzniku, na místě probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Ruská agrese na Ukrajině mění pohled Evropy na obranu starého kontinentu. Finsko a Švédsko přiměla ke vstupu do Severoatlantické aliance, dalším západním státům pak připomněla, že ve válce záleží primárně na počtu vojáků. Právě ti na kontinentu po konci studené války chybí, zájem o vstup do armády navíc každým rokem klesá. Inspirovat ostatní by mohlo právě Švédsko se svým modelem povinné vojenské služby.

„Platí, že jsme schopni z této iniciativy dodávat munici na Ukrajinu už v průběhu června, pak postupně do konce roku,“ prohlásil na návštěvě Litvy premiér Petr Fiala (ODS). „Uvědomujeme si, že Ukrajina nevede boj jenom za svou nezávislost a svobodu, ale za bezpečnost celé Evropy,“ poznamenal po návštěvě vojenské základny Rukla. V pobaltské zemi má šéf vlády na programu ještě večeři pořádanou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.

Ruský vládce Vladimir Putin oznámil, že chce u hranic s Finskem rozmístit vojáky a zbraně. V rozhovoru pro RIA Novosti a televizí Rossija-1 zároveň označil vstup Finska a Švédska do NATO za „bezvýznamný krok“. Putin také znovu pohrozil, že pokud bude existence Ruska v ohrožení, je Moskva připravena vést jadernou válku.

Před sídlem NATO v Bruselu byla za zvuku švédské hymny vyvěšena vlajka Švédska. Aliance tak slavnostně zakončila proces vstupu skandinávské země do organizace. Švédsko se stalo členem NATO minulý týden, o přijetí požádalo stejně jako Finsko v důsledku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Švédský premiér Ulf Kristersson při slavnostním ceremoniálu mimo jiné prohlásil, že jeho země je hrdým členem Aliance.