Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.
Plánované setkání v Polsku, které inicioval šéf politického odboru Pentagonu Elbridge Colby, je podle šesti diplomatů obeznámených s přípravami v podstatě pracovní skupinou zaměřenou na budoucnost NATO, podotkli novináři Politico v článku.
Mnohé ze zemí, které pozvánku neobdržely, mezi něž patří například Spojené království, Francie či pobaltské státy, vynakládají na obranu značné prostředky a hrají v Alianci klíčovou roli. Jejich diplomaté si proto kladou otázku, proč jsou z jednání vyloučeni.
Diplomaté spekulují, zda administrativa neupřednostňuje některé země způsobem, který by mohl ještě více rozdělit Alianci, která již nyní čelí rostoucí ruské agresi a vyčerpaným zásobám zbraní.
Nejmenovaný představitel jedné z vyloučených zemí podotkl, že „děláme vše, co se od nás žádá“. „Snažíme se pochopit, jaká jsou kritéria a jaký je účel těchto schůzek,“ doplnil s tím, že představitelům vyloučených zemí zatím nebylo sděleno mnoho informací. Bílý dům na žádost o komentář nereagoval a Pentagon se k věci odmítl vyjádřit.
Trump a jeho nejbližší spolupracovníci od svého návratu k moci kritizují NATO, a to v mnoha ohledech. Kritika se týká odmítnutí členských států podpořit válku proti Íránu či toho, že některé země nedodržují závazek vynakládat pět procent svého hrubého domácího produktu na obranu.
Trumpova kritika členů NATO
„Vždy jsem považoval NATO, kde ročně utrácíme stovky miliard dolarů na ochranu těchto zemí, za jednosměrku. My je budeme chránit, ale oni pro nás neudělají nic, zejména v době nouze,“ rozhořčil se Trump letos v příspěvku na síti Truth Social.
V dubnu informoval server Politico o tom, že Bílý dům přišel s něčím na způsob seznamu „kdo je in a kdo je out“, přičemž hledal způsoby, jak potrestat spojence, kteří se neřídili Trumpovými přáními. V srpnu náhle omezil plánované společné vojenské cvičení Spojených států a Jižní Korey a zároveň si postěžoval na odmítnutí Soulu zapojit se do války proti Íránu.
Ministr obrany Pete Hegseth povzbuzoval „vzorové spojence“ a varoval, že ti, kteří nepodporují zájmy USA, ponesou následky. Podrobnosti o nové pracovní skupině NATO jsou stále nejasné, avšak navazují na hrozbu odměňování některých zemí na úkor ostatních.
Bergenská skupina
Colby již uspořádal dvě podobná setkání, na která pozval Norsko, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo a Nizozemsko. Zástupci zemí účastnících se těchto setkání, známých pod názvem „Bergenská skupina“, ale trvají na tom, že jejich cílem není rozdělit NATO. Anonymně to uvedl diplomat jedné z pozvaných zemí. Skupina má naopak v úmyslu přijít s návrhy, které předloží celé Alianci k dalšímu důkladnému posouzení.
„Může to být hnacím motorem transformace pro celé NATO,“ řekl dále diplomat. Doplnil, že si uvědomuje, že někteří spojenci jsou z tohoto vyloučení frustrováni, zejména proto, že mnozí z nich splnili nebo dokonce překročili výdajové cíle požadované Trumpovou administrativou.
Colby se dlouhodobě zajímá o jednání v užším kruhu mezi členskými státy NATO. Podle další osoby obeznámené s plánováním by USA mohly do tohoto klubu příště přidat Dánsko, a to vzhledem k dohodě uzavřené mezi oběma zeměmi o rozšíření americké vojenské přítomnosti v Grónsku. V předchozích letech se Colby soustředil na oživení Německa jako vojenské mocnosti s cílem zadržet Rusko a na nasazení amerických vojsk k řešení vzestupu Číny.
Avšak podle Politica se i pozvaní spojenci ptají, proč Colby a další představitelé obrany pečlivě vybírali účastníky a vynechali některé z největších obranných mocností kontinentu, jako je Velká Británie. „Pokud se pokusí rozdělit NATO na ty dobré a ty špatné, je to pro USA nebezpečné,“ řekl další z těchto šesti diplomatů. „Ale pro Evropu je to otázka přežití,“ zdůraznil.
