Finsko

Nejrůznějších krizí – od přírodních katastrof po hrozbu hybridních útoků – v Evropě v posledních měsících výrazně přibývá. Brusel se proto snaží posílit svou schopnost rizika předvídat a rychle a účinně na ně reagovat. V novém rozpočtu na to Evropská komise chce vyčlenit dva biliony eur (přibližně 49 bilionů korun), trojnásobek oproti současnému stavu. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to potvrdila evropská komisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová.

Rusko-čínská spolupráce v Arktidě sílí. Země budují Polární hedvábnou stezku a jednají o společném rozvoji ruských přístavů, námořního výzkumu a výměně technologií. Severní mořská trasa v době zablokovaných úžin kvůli konfliktu na Blízkém východě vzkvétá. Západ rusko-čínská osa znepokojuje – Moskva provozuje na severu desítky ledoborců a svou část Arktidy militarizuje. Peking zase v regionu významně investuje, přičemž jeho vědecké stanice budí obavy z dvojího užití. Evropská unie představila novou strategii, jež počítá s navýšením počtu ledoborců, vznikem Centra pro námořní bezpečnost či důslednějším monitoringem ruské stínové flotily v Arktidě.

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe v úterý jednali po telefonu s ruským vládcem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedla v prohlášení Stubbova kancelář. „Diskuse byla otevřená a věcná,“ doplnila. Po telefonátu s Putinem hovořili Stubb a Störe i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Vlády v Evropě i dalších částech světa ve středu vypínaly své webové stránky kvůli nově odhaleným bezpečnostním chybám v programovacím jazyku PHP, informovala agentura Reuters. Ve středu večer byl kvůli provedení bezpečnostních oprav zhruba na dvě hodiny preventivně odstaven také web Úřadu vlády ČR. Je k dispozici aktualizace PHP, která chyby eliminuje. Vývojáři PHP vyzvali uživatele k její okamžité instalaci. Tento postup doporučil i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Existuje základ pro dosažení příměří ve válce na Ukrajině, prohlásil americký vyjednávač Steve Witkoff na úvod středeční schůzky s ruským vládcem. Uvedl, že přivezl návrhy na urovnání konfliktu, a doufá, že Vladimir Putin zváží obnovení americko-rusko-ukrajinských rozhovorů, během nichž by bylo možné posoudit technické otázky, napsaly agentury. Poradce Kremlu po asi tříhodinovém jednání řekl, že Moskva je ochotná trojstranná jednání v listopadu obnovit. Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského návrh USA na trojstranné rozhovory podporuje.

Ukrajinská delegace v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským jednala v Oslu se zvláštními zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, který se připojil dálkově, o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Norský premiér Jonas Gahr Störe avizoval, že cílem jednání je přivést diplomatické snahy o ukončení konfliktu „na konstruktivnější cestu“. Witkoff z Osla zamíří jednat do Ruska.

Česko nepodpořilo finský návrh na omezení vstupu Rusů do Evropské unie, podle serveru Seznam Zprávy o tom rozhodl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česká republika podobné omezení sama uplatňuje, Rusové ale mohou do Česka vstoupit z okolních zemí. Podle Finska ruské sabotáže a další hybridní operace ohrožují EU, Unie by proto měla změnit vízovou politiku vůči Rusku. Macinka se na tiskové konferenci po jednání vlády vůči článku Seznam Zpráv vymezil.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.

V konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná platit energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu také vyzývá k tomu, aby ho nikdo neporušil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že o příměří nevěděl. Moskva podle něj mezitím zaútočila na ukrajinský energetický závod.

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.

Spojené království nabídlo členům vojenského partnerství „Joint Expeditionary Force“ (JEF, česky Společné expediční síly) „jaderný deštník“ v rámci širší dohody o obraně.

Dohoda mezi Ukrajinou a Finskem, kterou 23. září v New Yorku podepsali prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Alexander Stubb, počítá s předáváním technologií a informací mezi oběma zeměmi a se společnou výrobou obranného vybavení. Oznámil to Stubb.

Nedělní útok ruského dronu na vlak na ukrajinské hranici s Polskem, které je členem NATO, měl za cíl zastrašit západní země podporující Ukrajinu, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Kreml uvedl, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský vládce Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.

Izrael uzavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě a zakáže vstup do země dvanácti britským občanům. Uvedl to podle agentury AFP izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Rozhodnutí je reakcí na omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu, které v úterý oznámily Británie a jedenáct dalších západních zemí.

Přírodovědné, čtenářské a matematické dovednosti patnáctiletých žáků v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) loni dál klesly, vyplývá z výsledků srovnávacích testů PISA, které OECD organizuje. V celosvětovém srovnání se dařilo hlavně asijským zemím. Česko sice zůstalo nad průměrem OECD, v celosvětovém žebříčku si však oproti roku 2022 pohoršilo.

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.

Po Německu a Švýcarsku také Rakousko a Finsko požádaly Itálii, aby přijímala zpět žadatele o azyl v souladu s ustanoveními nového Paktu o migraci a azylu.

Stíhačky mise NATO sestřelily v pátek nad ránem dron, který pronikl do lotyšského vzdušného prostoru, oznámily tamní ozbrojené síly. Aliance později zásah potvrdila. Riga kvůli incidentu vyhlásila vzdušný poplach pro několik oblastí na východě země. Finsko ve stejnou dobu omezilo leteckou a námořní dopravu ve východní části Finského zálivu. Neznámý dron se pak v pátek zřítil v zalesněné oblasti Rumunska poblíž hranic s Ukrajinou.

Stále více Čechů v létě cestuje do Skandinávie. Prodejci letenek odhadují, že celkově by ji letos mohlo navštívit asi o pětinu českých cestovatelů více než loni. „Klienti, kteří chtějí aktivnější dovolenou, nebo poznávací zájezdy, i kvůli teplotám volí sever,“ potvrzuje trend mluvčí cestovní kanceláře Fischer Jan Bezděk. Právě rostoucí teploty napříč Českem i obvyklými dovolenkovými destinacemi poptávku podporují. A to i přesto, že průměrná dovolená ve Skandinávii vyjde o třetinu až polovinu dráž než ta ve Španělsku nebo Řecku. Zvýšený zájem Čechů zaznamenali i majitelé hotelů a penzionů v Alpách. Několikátým rokem po sobě roste zájem také o Polsko, kam se letos chystá dvanáct procent Čechů.