Finsko strana 2 z 5

Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o historický krok, informovala agentura Reuters. Aby byla ratifikace vstupu do Aliance platná, musí ji ještě podepsat maďarský prezident.

Česká republika dělá všechno pro to, aby letos splnila cíl NATO a vydala na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), prohlásila v Bruselu česká ministryně obrany Jana Černochová, která se v sídle NATO zúčastnila zasedání aliančních ministrů obrany. Šéf NATO Jens Stoltenberg podle ní apeloval na všechny členské státy, aby ještě do červencového summitu ve Washingtonu případně přehodnotily své rozpočty a tento závazek splnily. Černochová také uvedla, že Česko má vojenské kapacity a nyní hledá spojence, kteří by se zapojili do vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy.

Finové si o víkendu zvolili nového prezidenta. Souboj o post hlavy státu byl mnohem poklidnější, než je zvykem v dalších zemích. Poražený kandidát okamžitě po oznámení předběžných výsledků vzkázal, že země dostává dobrého prezidenta. Zároveň svou porážku uznal a soupeři pogratuloval. Vítěz voleb zase přijel za svým sokem do volebního štábu, kde mu poděkoval za poctivý souboj. Podle politologa Miloše Brunclíka je podobné chování severských politiků standardem.

Novým finským prezidentem se stane bývalý premiér Alexander Stubb. Jeho soupeř, někdejší ministr zahraničí Pekka Haavisto, po nedělním druhém kole prezidentských voleb uznal svou porážku. Podle konečných výsledků získal Stubb 51,6 procenta hlasů, zatímco Haavisto obdržel 48,4 procenta hlasů. Volební účast činila 70,7 procenta, uvedla agentura DPA.

V druhém kole prezidentských voleb se Finové rozhodují mezi Alexanderem Stubbem z vládní pravicové Národní koaliční strany a zeleným kandidátem Pekkou Haavistem. Oba jsou známými tvářemi, Stubb byl předsedou vlády, Haavisto vystřídal několik ministerských funkcí. Půjde zřejmě o těsný souboj. Rozhodnou jej voliči kandidátů, kteří skončili v prvním kole, předpokládá veřejnoprávní televize Yle. Hlasování se koná v neděli 11. února.

Do druhého kola prezidentských voleb ve Finsku postoupili bývalý premiér Alexander Stubb a někdejší ministr zahraničí Pekka Haavisto. Ukazují to výsledky ze 100 procent sečtených okrsků, které v neděli večer zveřejnila veřejnoprávní stanice Yle. V prvním kole prezidentských voleb skončil jako první se ziskem 27,2 procenta hlasů konzervativně-liberální kandidát Stubb, zelený politik Haavisto je na druhém místě, hlasovalo pro něj 25,8 procenta voličů.

Po Spojených státech, Kanadě či Austrálii oznámily v sobotu pozastavení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) také Itálie, Velká Británie, Finsko, Nizozemsko či Německo. Země se pro tento krok rozhodly poté, co Izrael obvinil některé pracovníky úřadu, že se zapojili do útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na jihu Izraele ze 7. října.

Turecko oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední krok v ratifikaci ve čtvrtek udělal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když podepsal příslušný dokument, který toto úterý schválil turecký parlament. Dokončení procesu ratifikace v Turecku vzápětí přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Více než tisíc lidí dorazilo v posledních měsících do Finska přes jeho východní hranici s Ruskem. Podle Helsinek se Moskva tím, že pouští dále migranty bez potřebných dokumentů, snaží destabilizovat situaci v regionu. Podle tamních zpravodajských služeb za tím může být i další snaha – získávání informací. Finská rozvědka tvrdí, že se Rusko snaží žadatele o azyl naverbovat ke špionáži. Nárůst migrace navíc zatěžuje tamní úřady a zpomaluje identifikaci osob, které by mohly být hrozbou pro zemi. Finsko proto také minulý týden prodloužilo uzávěru své hranice s Ruskem zhruba o čtyři týdny do 11. února.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Evropa stále řeší, co dělat s obstaveným majetkem sankcionovaných Rusů a firem. Unie už schválila dvanáct sankčních balíčků a zajistila nemovitosti i podniky za miliardy eur. Některé zmrazené objekty uprostřed měst chátrají a státy zatím nemají možnost je zkonfiskovat. Někde povolují dotčeným společnostem pokračovat v provozu.

Ruská agrese se nezastaví na Ukrajině, Kreml by mohl v budoucnu napadnout i další státy včetně členů NATO, varují západní bezpečnostní analytici i státní představitelé. Cílem Moskvy by se podle nich mohlo stát Moldavsko či Pobaltí. Sám šéf Kremlu Vladimir Putin mezitím hrozí Finsku, že jeho vstup do NATO způsobí „problémy“. Zároveň tvrdí, že Rusko nemá v plánu na NATO zaútočit. Stejně tak ale Moskva do poslední chvíle popírala, že chystá plnohodnotnou válku proti Ukrajině.

Finsko kvůli napětí na pomezí s Ruskem rozšíří a urychlí stavbu hraničního plotu. Nově ho chce začít budovat také na severu země. Moskva podle finské vlády účelově posílá do země migranty bez dokladů.

Finsko s cílem zastavit nápor žadatelů o azyl znovu uzavře celou hranici s Ruskem, prohlásila v parlamentu ministryně vnitra této severské země Mari Rantanenová. Finsko přitom dříve během čtvrtku otevřelo podle agentury Reuters dva z osmi přechodů na hranici se svým východním sousedem.

Rozhodnutí Finska uzavřít kvůli hranice s Ruskem poté, co na ni Moskva začala vozit zájemce o azyl z Afriky a Blízkého východu, zkomplikovalo situaci v Estonsku. Tamní přechody zaznamenaly o čtvrtinu vyšší provoz a také nápor uprchlíků. Na estonsko-ruském pomezí v Narvě natáčel redaktor ČT Jiří Hynek.

Spojené státy jsou nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci na Ukrajinu, která se druhým rokem brání plnohodnotné ruské invazi. Zástupci napadené země před několika dny avizovali, že pokud do konce roku 2023 nezískají od Washingtonu další prostředky, hrozí jim riziko prohry konfliktu i škrty v rozpočtu. Podle listu Ukrajinska pravda přitom pomoc Kyjevu, přislíbená v období od začátku srpna do konce října, významně klesla a meziročně se ztenčila skoro o devadesát procent.

Česká republika má od nynějška další zápis na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně. Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl před osmnácti lety zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.

Ruský diktátor Vladimir Putin hodlá zvýšit počet ruských vojáků o skoro 170 tisíc. Uvedl to ve výnosu na webových stránkách Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o patnáct procent. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že kvůli výnosu s mobilizací nepočítá. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně cestou uzavírání dobrovolných kontraktů s armádou.

Finsko uzavře na dva týdny celou hranici s Ruskem ve snaze zastavit příliv migrantů z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí. Na tiskové konferenci to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Opatření začne platit v noci na čtvrtek.

První migranti, převážně ze severní Afriky, Asie a Blízkého východu začali přicházet z Ruska k finské hranici počátkem srpna. V posledních týdnech však jejich počty výrazně rostou. Finský premiér Petteri Orpo už uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba.

Finsko v noci na pátek dočasně uzavřelo další tři přechody na hranici s Ruskem, takže v provozu zůstává již jen jediný. Helsinky toto opatření přijaly kvůli nebývale vysokému počtu příchodů migrantů ze zemí, jako je Jemen, Somálsko či Afghánistán, kteří nemají platné doklady. Finsko obviňuje Rusko, že žadatele o azyl k hranici přepravuje s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popírá.

Finská vláda uzavře téměř všechny přechody na hranici s Ruskem, od páteční půlnoci nechá otevřený jen ten nejseverněji položený ve finském Laponsku. Oznámil to ve středu finský premiér Petteri Orpo. Opatření má zastavit rostoucí příchody žadatelů o azyl do severské země, podle Finska podporované ruskými úřady. Helsinky budou podle šéfa vlády situaci na ruské hranici monitorovat a přijmou další opatření, pokud bude potřeba.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.