Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí neobvykle ostře kritizoval postup Izraele v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Zaměřil se přitom především na vysoký počet civilních obětí. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR řekl, že už nechápe cíl izraelské armády. Podle vicekancléře Larse Klingbeila se německá vláda dohodla, že zvýší na židovský stát tlak. Jeruzalém kritizovali i lídři Švédska, Dánska a Finska.
„Když se ubližuje civilnímu obyvatelstvu tak, jak jsme tomu byli svědky v posledních dnech, to už nelze zdůvodňovat bojem proti terorismu hnutí Hamás,“ uvedl Merz. Dodal, že by izraelská vláda neměla dělat věci, které už nejsou ani její nejlepší přátelé ochotni akceptovat. Avizoval také, že má v plánu tento týden hovořit po telefonu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Německo patří spolu se Spojenými státy k nejbližším spojencům Izraele. Německé vlády označují existenci a bezpečnost Izraele za státní zájem, a to i vzhledem k historické odpovědnosti Německa vůči Židům plynoucí z druhé světové války a holocaustu.
Merz v pondělí řekl, že Německo musí být s kritikou Izraele opatrnější než jakákoli jiná země na světě. „Ale když se překračují hranice, když se opravdu porušuje mezinárodní humanitární právo, musí k tomu i Německo, musí k tomu i německý spolkový kancléř něco říct,“ dodal.
Podle vicekancléře a spolupředsedy vládní sociální demokracie (SPD) Larse Klingbeila se kabinet domluvil, že jako celek zvýší tlak na Izrael. „Zkoordinovali jsme v koalici, že to tak uděláme, a je to tak správně,“ prohlásil. Berlín podle něj musí navzdory přátelství Izraeli jasně říci, kdy už překračuje hranice. Takový moment podle Klingbeila nastal a je dle něj načase, aby židovský stát zajistil civilistům v Pásmu Gazy humanitární pomoc.
Kritika zní i odjinud
Kritické hlasy na adresu Izraele, především v souvislosti s nedostatečnou humanitární pomocí pro lidi v Pásmu Gazy, zaznívají v Německu stále častěji. Většina zásob zdravotnického materiálu v Gaze byla podle Světové zdravotnické organizace vyčerpána, uvádí Reuters. Jeruzalém minulý týden zmírnil úplnou blokádu humanitární pomoci, kterou zavedl začátkem března. Podle humanitárních pracovníků je to však stále nedostatečné.
Skupina poslanců vládní sociální demokracie (SPD) v pondělí také vyzvala, aby Německo přestalo Izraeli dodávat zbraně, které podle nich armáda používá při porušování mezinárodního práva.
Podle ministra zahraničí Johanna Wadephula, který se v pondělí v Madridu setkal se svým španělským protějškem Josém Manuelem Albaresem, není pro Berlín současný stav nadále přijatelný. Existence a bezpečnost Izraele ovšem zůstávají státním zájmem Německa. „K tomu samozřejmě patří i do budoucna to, že jsme připraveni mu dodávat zbraně,“ zdůraznil Wadephul. Španělsko naopak požaduje mezinárodní zbrojní embargo vůči židovskému státu.
Švédský premiér Ulf Kristersson prohlásil, že Stockholm dává Jeruzalému spolu s dalšími evropskými zeměmi jasně najevo, že současná situace je neudržitelná. „Ten tlak nyní bezpochyby roste, a jsou pro to hodně dobré důvody,“ řekl Kristersson agentuře TT. Země oznámila, že si kvůli situaci předvolá izraelského velvyslance. K okamžitému umožnění přístupu pomoci do Gazy Izrael aktuálně vyzvala také dánská premiérka Mette Frederiksenová a finský premiér Petteri Orpo.
V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 osob unesli jako rukojmí. Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito přes 53 900 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, kterých je ovšem většina. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.
