Blokování humanitární pomoci je protiprávní, míní Pánek. Podle Lipavského ji rozkrádá Hamás

42 minut
90' ČT24: Ministr zahraničí Jan Lipavský, komentátor ČRo Jan Fingerland a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek v debatě o Gaze
Zdroj: ČT24

Blokování pomoci v Pásmu Gazy je proti mezinárodnímu humanitárnímu právu, řekl v pořadu 90’ ČT24 s moderátorem Jakubem Musilem ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek s tím, že jde o velkou humanitární krizi. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) míní, že pomoc by měla proudit potřebným a neměla by být rozkrádána Hamásem. Zopakoval, že Česko ctí humanitární právo. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland prohlásil, že strategie Izraele byla chybná.

Pánek zmínil, že se v případě Gazy dá hovořit o velké humanitární krizi a situace by se podle něj zlepšila, pokud by kamionů byly stovky denně. „Ani sto kamionů denně nestačí, navíc je tam velké prázdno po dvou měsících téměř úplné blokády,“ podotkl.

Zmínil pětistupňovou klasifikaci, kdy pátý stupeň je hladomor a lidé skutečně umírají hlady. Gaza je v současnosti prakticky celá ve čtvrtém stupni. Podle něj je možné, že jsou v oblasti skupiny lidí, kteří mají zahrádku, zásoby či peníze. „To je vždy ale zlomek obyvatelstva. Jinak je to hladovění dvou milionů lidí,“ dodal s tím, že na záběrech je vidět boj o kaši připravované z rýže, fazolí, oleje a soli. „To lidé nedělají, když nemají hlad.“

Lipavský podotkl, že Česko celou dobu říká, že Izrael má dodržovat mezinárodní humanitární právo. „Říkáme to po každém jednání,“ podotkl s tím, že situace v Gaze je z humanitárního hlediska kritická. Na otázku moderátora, zda není pro Česko prostor přehodnotit asociační dohodu s Izraelem, řekl, že není co přehodnocovat, protože si myslí, že má Česko racionální přístup k otázce.

Evropská unie v úterý uvedla, že kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody, která zajišťuje hlubší spolupráci mezi EU a tímto státem. Británie ze stejného důvodu pozastavila jednání o obchodní dohodě s Izraelem.

„Když se podíváte do mandátu, který Evropská unie i naším hlasem podepsala, tak je velmi kritický, kde se hovoří nejen o humanitární situaci v Pásmu Gazy, ale i o osadách, kde je Izrael konfrontován i českým hlasem. Myslím, že je lepší ten nástroj mít, tedy se scházet napřímo, než vypracovávat nějakou další zprávu,“ dodal ministr. Česko je podle něj často kritizováno, že je příliš proizraelské.

„Náš princip je, že Izrael má právo na sebeobranu proti tomu, kdo ovládá Pásmo Gazy, což je teroristická organizace Hamás,“ zdůraznil s tím, že teroristé měli dvacet let Gazu pod kontrolou a nesou míru spoluodpovědnosti na současné situaci. Na otázku moderátora, zda souhlasí s blokádou humanitární pomoci, odpověděl, že nedokáže vyhodnotit každý krok, který izraelská strana ve válce udělá.

„Nejsme přímo na místě, abychom to mohli vyhodnocovat,“ dodal s tím, že ale situace v Pásmu Gazy je kritická a je rád, že blokáda ze strany Izraele byla prolomena. Zároveň zmínil, že Česko ctí mezinárodní humanitární právo.

Údajné porušování mezinárodního práva

Pánek zdůraznil, že blokování pomoci je proti mezinárodnímu humanitárnímu právu a nelze to relativizovat. „Pomoc musí mít volný průchod, musí být vedena potřebou a její blokování je porušování mezinárodního práva,“ poukázal ředitel. Lipavský podotkl, že se má pomoc především dostat potřebným a ze strany Hamásu je rozkrádána.

Pánek odvětil, že se v drtivé většině potřebným doopravdy dostává. „Nebudeme se přesvědčovat o tom, že Hamás svou sílu čerpá z kaše a pytlů mouky,“ poukázal. Lipavský reagoval, že nic takového netvrdil, řekl pouze to, že pomoc byla systematicky rozkrádána a nyní je snaha, aby tomu tak nebylo. Rovněž připomněl, že Hamás rozpoutal strašlivý útok v říjnu 2023 a stále drží 53 rukojmí.

Fingerland připomněl, že podle Ženevské konvence musí bojující strana zajistit výživu civilistům, ale pokud je pomoc zneužívána bojující stranou, tak tato povinnost mizí. „Jestli k tomu docházelo je druhá věc,“ podotkl. Hamás ale podle něj momentálně nedostává finanční pomoc jinak než rozprodejem kradených pytlů mouky.

„To je součást boje. Tím neříkám, že izraelské rozhodnutí bylo správné, já říkám, že bylo nesprávné politicky i lidsky. Ale Hamás skutečně rekrutuje nové a nové bojovníky díky penězům, které získává rozprodejem kradených pytlů mouky. Je to součást složitého toku peněz, lidí, zbraní a dalších věcí,“ dodal s tím, že Hamás má sice obrovské množství peněz, ale mimo Gazu.

Pánek si nemyslí, že by velká část pomoci byla v Gaze rozprodána. „Byly ojedinělé i ozbrojené útoky na sklady i kamiony s pomocí. Mohly být organizované, ale byly vysvětlované tou velkou nouzí,“ zmínil s tím, že útoky podobného typu zažil na vlastní oči v Somálsku, Haiti i jinde. „Ta nouze dostoupí do takové fáze, že když lidé vidí kamion jídla, tak se na něj vrhnou, protože mají hlad.“

Logika Izraele selhala, míní Fingerland

Podle Pánka je nesporné, že Hamás útok provedl úmyslně brutálně proto, aby vyprovokoval co největší reakci. Zmínil, že představa, že by se Hamás staral o civilisty na palestinské straně, je naprostá iluze. „Je to brutální pragmatické teroristické hnutí, které má vlastní cíle,“ podotkl.

Fingerland upozornil, že Hamás potřebuje peníze na financování rekrutování nových lidí. „Izraelská logika, která podle mě naprosto selhala, byla, že pokud znemožní Hamásu financovat svůj provoz uvnitř Gazy prodejem kradeného zboží, tak zasadí velkou ránu schopnosti Hamásu operovat v Gaze, to se nepovedlo,“ uvedl komentátor.

Dodal, že omezení proudění pomoci do Gazy bylo od začátku plánováno jako dočasné a počítalo se s tím, že v Gaze jsou potraviny částečně i v rukou Hamásu. Izraelská koncepce nebyla podle něj založená na vyvolání hladomoru, „ale na zastavení proudění pomoci přes hranice, možná s očekáváním, že Hamás bude donucen otevřít své sklady, což se nestalo,“ dodal Fingerland.

Lipavský řekl, že je mu líto každého lidského života, který přijde nazmar. „Není to o tom, že bychom zavírali oči nebo to nechtěli vidět. Dáváme také humanitární pomoc do Gazy. (...) Skutečně to není o tom, že bychom byli lhostejní,“ uvedl a dodal, že Česko některé události na Blízkém východě dlouhodobě nekomentuje. Není to podle něj ani tak, že by česká vláda automaticky souhlasila s kroky izraelské vlády. „Stejně tak vnímáme, že ne všichni Palestinci jsou Hamás a je potřeba s tím pracovat.“

28 minut
Interview ČT24: Bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 1 hhodinou

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 2 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 4 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...