Blokování humanitární pomoci je protiprávní, míní Pánek. Podle Lipavského ji rozkrádá Hamás

Nahrávám video

Blokování pomoci v Pásmu Gazy je proti mezinárodnímu humanitárnímu právu, řekl v pořadu 90’ ČT24 s moderátorem Jakubem Musilem ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek s tím, že jde o velkou humanitární krizi. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) míní, že pomoc by měla proudit potřebným a neměla by být rozkrádána Hamásem. Zopakoval, že Česko ctí humanitární právo. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland prohlásil, že strategie Izraele byla chybná.

Pánek zmínil, že se v případě Gazy dá hovořit o velké humanitární krizi a situace by se podle něj zlepšila, pokud by kamionů byly stovky denně. „Ani sto kamionů denně nestačí, navíc je tam velké prázdno po dvou měsících téměř úplné blokády,“ podotkl.

Zmínil pětistupňovou klasifikaci, kdy pátý stupeň je hladomor a lidé skutečně umírají hlady. Gaza je v současnosti prakticky celá ve čtvrtém stupni. Podle něj je možné, že jsou v oblasti skupiny lidí, kteří mají zahrádku, zásoby či peníze. „To je vždy ale zlomek obyvatelstva. Jinak je to hladovění dvou milionů lidí,“ dodal s tím, že na záběrech je vidět boj o kaši připravované z rýže, fazolí, oleje a soli. „To lidé nedělají, když nemají hlad.“

Lipavský podotkl, že Česko celou dobu říká, že Izrael má dodržovat mezinárodní humanitární právo. „Říkáme to po každém jednání,“ podotkl s tím, že situace v Gaze je z humanitárního hlediska kritická. Na otázku moderátora, zda není pro Česko prostor přehodnotit asociační dohodu s Izraelem, řekl, že není co přehodnocovat, protože si myslí, že má Česko racionální přístup k otázce.

Evropská unie v úterý uvedla, že kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody, která zajišťuje hlubší spolupráci mezi EU a tímto státem. Británie ze stejného důvodu pozastavila jednání o obchodní dohodě s Izraelem.

„Když se podíváte do mandátu, který Evropská unie i naším hlasem podepsala, tak je velmi kritický, kde se hovoří nejen o humanitární situaci v Pásmu Gazy, ale i o osadách, kde je Izrael konfrontován i českým hlasem. Myslím, že je lepší ten nástroj mít, tedy se scházet napřímo, než vypracovávat nějakou další zprávu,“ dodal ministr. Česko je podle něj často kritizováno, že je příliš proizraelské.

„Náš princip je, že Izrael má právo na sebeobranu proti tomu, kdo ovládá Pásmo Gazy, což je teroristická organizace Hamás,“ zdůraznil s tím, že teroristé měli dvacet let Gazu pod kontrolou a nesou míru spoluodpovědnosti na současné situaci. Na otázku moderátora, zda souhlasí s blokádou humanitární pomoci, odpověděl, že nedokáže vyhodnotit každý krok, který izraelská strana ve válce udělá.

„Nejsme přímo na místě, abychom to mohli vyhodnocovat,“ dodal s tím, že ale situace v Pásmu Gazy je kritická a je rád, že blokáda ze strany Izraele byla prolomena. Zároveň zmínil, že Česko ctí mezinárodní humanitární právo.

Údajné porušování mezinárodního práva

Pánek zdůraznil, že blokování pomoci je proti mezinárodnímu humanitárnímu právu a nelze to relativizovat. „Pomoc musí mít volný průchod, musí být vedena potřebou a její blokování je porušování mezinárodního práva,“ poukázal ředitel. Lipavský podotkl, že se má pomoc především dostat potřebným a ze strany Hamásu je rozkrádána.

Pánek odvětil, že se v drtivé většině potřebným doopravdy dostává. „Nebudeme se přesvědčovat o tom, že Hamás svou sílu čerpá z kaše a pytlů mouky,“ poukázal. Lipavský reagoval, že nic takového netvrdil, řekl pouze to, že pomoc byla systematicky rozkrádána a nyní je snaha, aby tomu tak nebylo. Rovněž připomněl, že Hamás rozpoutal strašlivý útok v říjnu 2023 a stále drží 53 rukojmí.

Fingerland připomněl, že podle Ženevské konvence musí bojující strana zajistit výživu civilistům, ale pokud je pomoc zneužívána bojující stranou, tak tato povinnost mizí. „Jestli k tomu docházelo je druhá věc,“ podotkl. Hamás ale podle něj momentálně nedostává finanční pomoc jinak než rozprodejem kradených pytlů mouky.

„To je součást boje. Tím neříkám, že izraelské rozhodnutí bylo správné, já říkám, že bylo nesprávné politicky i lidsky. Ale Hamás skutečně rekrutuje nové a nové bojovníky díky penězům, které získává rozprodejem kradených pytlů mouky. Je to součást složitého toku peněz, lidí, zbraní a dalších věcí,“ dodal s tím, že Hamás má sice obrovské množství peněz, ale mimo Gazu.

Pánek si nemyslí, že by velká část pomoci byla v Gaze rozprodána. „Byly ojedinělé i ozbrojené útoky na sklady i kamiony s pomocí. Mohly být organizované, ale byly vysvětlované tou velkou nouzí,“ zmínil s tím, že útoky podobného typu zažil na vlastní oči v Somálsku, Haiti i jinde. „Ta nouze dostoupí do takové fáze, že když lidé vidí kamion jídla, tak se na něj vrhnou, protože mají hlad.“

Logika Izraele selhala, míní Fingerland

Podle Pánka je nesporné, že Hamás útok provedl úmyslně brutálně proto, aby vyprovokoval co největší reakci. Zmínil, že představa, že by se Hamás staral o civilisty na palestinské straně, je naprostá iluze. „Je to brutální pragmatické teroristické hnutí, které má vlastní cíle,“ podotkl.

Fingerland upozornil, že Hamás potřebuje peníze na financování rekrutování nových lidí. „Izraelská logika, která podle mě naprosto selhala, byla, že pokud znemožní Hamásu financovat svůj provoz uvnitř Gazy prodejem kradeného zboží, tak zasadí velkou ránu schopnosti Hamásu operovat v Gaze, to se nepovedlo,“ uvedl komentátor.

Dodal, že omezení proudění pomoci do Gazy bylo od začátku plánováno jako dočasné a počítalo se s tím, že v Gaze jsou potraviny částečně i v rukou Hamásu. Izraelská koncepce nebyla podle něj založená na vyvolání hladomoru, „ale na zastavení proudění pomoci přes hranice, možná s očekáváním, že Hamás bude donucen otevřít své sklady, což se nestalo,“ dodal Fingerland.

Lipavský řekl, že je mu líto každého lidského života, který přijde nazmar. „Není to o tom, že bychom zavírali oči nebo to nechtěli vidět. Dáváme také humanitární pomoc do Gazy. (...) Skutečně to není o tom, že bychom byli lhostejní,“ uvedl a dodal, že Česko některé události na Blízkém východě dlouhodobě nekomentuje. Není to podle něj ani tak, že by česká vláda automaticky souhlasila s kroky izraelské vlády. „Stejně tak vnímáme, že ne všichni Palestinci jsou Hamás a je potřeba s tím pracovat.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled