Blokování humanitární pomoci je protiprávní, míní Pánek. Podle Lipavského ji rozkrádá Hamás

Nahrávám video
90' ČT24: Ministr zahraničí Jan Lipavský, komentátor ČRo Jan Fingerland a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek v debatě o Gaze
Zdroj: ČT24

Blokování pomoci v Pásmu Gazy je proti mezinárodnímu humanitárnímu právu, řekl v pořadu 90’ ČT24 s moderátorem Jakubem Musilem ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek s tím, že jde o velkou humanitární krizi. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) míní, že pomoc by měla proudit potřebným a neměla by být rozkrádána Hamásem. Zopakoval, že Česko ctí humanitární právo. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland prohlásil, že strategie Izraele byla chybná.

Pánek zmínil, že se v případě Gazy dá hovořit o velké humanitární krizi a situace by se podle něj zlepšila, pokud by kamionů byly stovky denně. „Ani sto kamionů denně nestačí, navíc je tam velké prázdno po dvou měsících téměř úplné blokády,“ podotkl.

Zmínil pětistupňovou klasifikaci, kdy pátý stupeň je hladomor a lidé skutečně umírají hlady. Gaza je v současnosti prakticky celá ve čtvrtém stupni. Podle něj je možné, že jsou v oblasti skupiny lidí, kteří mají zahrádku, zásoby či peníze. „To je vždy ale zlomek obyvatelstva. Jinak je to hladovění dvou milionů lidí,“ dodal s tím, že na záběrech je vidět boj o kaši připravované z rýže, fazolí, oleje a soli. „To lidé nedělají, když nemají hlad.“

Lipavský podotkl, že Česko celou dobu říká, že Izrael má dodržovat mezinárodní humanitární právo. „Říkáme to po každém jednání,“ podotkl s tím, že situace v Gaze je z humanitárního hlediska kritická. Na otázku moderátora, zda není pro Česko prostor přehodnotit asociační dohodu s Izraelem, řekl, že není co přehodnocovat, protože si myslí, že má Česko racionální přístup k otázce.

Evropská unie v úterý uvedla, že kvůli katastrofální situaci v Pásmu Gazy chystá revizi asociační dohody, která zajišťuje hlubší spolupráci mezi EU a tímto státem. Británie ze stejného důvodu pozastavila jednání o obchodní dohodě s Izraelem.

„Když se podíváte do mandátu, který Evropská unie i naším hlasem podepsala, tak je velmi kritický, kde se hovoří nejen o humanitární situaci v Pásmu Gazy, ale i o osadách, kde je Izrael konfrontován i českým hlasem. Myslím, že je lepší ten nástroj mít, tedy se scházet napřímo, než vypracovávat nějakou další zprávu,“ dodal ministr. Česko je podle něj často kritizováno, že je příliš proizraelské.

„Náš princip je, že Izrael má právo na sebeobranu proti tomu, kdo ovládá Pásmo Gazy, což je teroristická organizace Hamás,“ zdůraznil s tím, že teroristé měli dvacet let Gazu pod kontrolou a nesou míru spoluodpovědnosti na současné situaci. Na otázku moderátora, zda souhlasí s blokádou humanitární pomoci, odpověděl, že nedokáže vyhodnotit každý krok, který izraelská strana ve válce udělá.

„Nejsme přímo na místě, abychom to mohli vyhodnocovat,“ dodal s tím, že ale situace v Pásmu Gazy je kritická a je rád, že blokáda ze strany Izraele byla prolomena. Zároveň zmínil, že Česko ctí mezinárodní humanitární právo.

Údajné porušování mezinárodního práva

Pánek zdůraznil, že blokování pomoci je proti mezinárodnímu humanitárnímu právu a nelze to relativizovat. „Pomoc musí mít volný průchod, musí být vedena potřebou a její blokování je porušování mezinárodního práva,“ poukázal ředitel. Lipavský podotkl, že se má pomoc především dostat potřebným a ze strany Hamásu je rozkrádána.

Pánek odvětil, že se v drtivé většině potřebným doopravdy dostává. „Nebudeme se přesvědčovat o tom, že Hamás svou sílu čerpá z kaše a pytlů mouky,“ poukázal. Lipavský reagoval, že nic takového netvrdil, řekl pouze to, že pomoc byla systematicky rozkrádána a nyní je snaha, aby tomu tak nebylo. Rovněž připomněl, že Hamás rozpoutal strašlivý útok v říjnu 2023 a stále drží 53 rukojmí.

Fingerland připomněl, že podle Ženevské konvence musí bojující strana zajistit výživu civilistům, ale pokud je pomoc zneužívána bojující stranou, tak tato povinnost mizí. „Jestli k tomu docházelo je druhá věc,“ podotkl. Hamás ale podle něj momentálně nedostává finanční pomoc jinak než rozprodejem kradených pytlů mouky.

„To je součást boje. Tím neříkám, že izraelské rozhodnutí bylo správné, já říkám, že bylo nesprávné politicky i lidsky. Ale Hamás skutečně rekrutuje nové a nové bojovníky díky penězům, které získává rozprodejem kradených pytlů mouky. Je to součást složitého toku peněz, lidí, zbraní a dalších věcí,“ dodal s tím, že Hamás má sice obrovské množství peněz, ale mimo Gazu.

Pánek si nemyslí, že by velká část pomoci byla v Gaze rozprodána. „Byly ojedinělé i ozbrojené útoky na sklady i kamiony s pomocí. Mohly být organizované, ale byly vysvětlované tou velkou nouzí,“ zmínil s tím, že útoky podobného typu zažil na vlastní oči v Somálsku, Haiti i jinde. „Ta nouze dostoupí do takové fáze, že když lidé vidí kamion jídla, tak se na něj vrhnou, protože mají hlad.“

Logika Izraele selhala, míní Fingerland

Podle Pánka je nesporné, že Hamás útok provedl úmyslně brutálně proto, aby vyprovokoval co největší reakci. Zmínil, že představa, že by se Hamás staral o civilisty na palestinské straně, je naprostá iluze. „Je to brutální pragmatické teroristické hnutí, které má vlastní cíle,“ podotkl.

Fingerland upozornil, že Hamás potřebuje peníze na financování rekrutování nových lidí. „Izraelská logika, která podle mě naprosto selhala, byla, že pokud znemožní Hamásu financovat svůj provoz uvnitř Gazy prodejem kradeného zboží, tak zasadí velkou ránu schopnosti Hamásu operovat v Gaze, to se nepovedlo,“ uvedl komentátor.

Dodal, že omezení proudění pomoci do Gazy bylo od začátku plánováno jako dočasné a počítalo se s tím, že v Gaze jsou potraviny částečně i v rukou Hamásu. Izraelská koncepce nebyla podle něj založená na vyvolání hladomoru, „ale na zastavení proudění pomoci přes hranice, možná s očekáváním, že Hamás bude donucen otevřít své sklady, což se nestalo,“ dodal Fingerland.

Lipavský řekl, že je mu líto každého lidského života, který přijde nazmar. „Není to o tom, že bychom zavírali oči nebo to nechtěli vidět. Dáváme také humanitární pomoc do Gazy. (...) Skutečně to není o tom, že bychom byli lhostejní,“ uvedl a dodal, že Česko některé události na Blízkém východě dlouhodobě nekomentuje. Není to podle něj ani tak, že by česká vláda automaticky souhlasila s kroky izraelské vlády. „Stejně tak vnímáme, že ne všichni Palestinci jsou Hamás a je potřeba s tím pracovat.“

Nahrávám video
Interview ČT24: Bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
21:07Aktualizovánopřed 5 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 12 mminutami

Centrum Tel Avivu zasáhla íránská raketa, na místě jsou ranění

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je dle prvních informací nejméně jedenáct raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 34 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 51 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...