Izrael

Poté, co v pondělí ráno zamířilo z Chán Júnisu asi dvacet raket na izraelské pohraniční obce, nařídila izraelská armáda evakuaci města. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že se příkaz dotkl asi čtvrt milionu lidí. Z oblasti se přitom po jejím dobytí na začátku dubna vojáci stáhli, podle médií a zahraničního zpravodaje ČT současná situace naznačuje, že místo znovu ovládli teroristé hnutí Hamás. Židovský stát město nyní bombarduje a zřejmě do něj opět vstoupí i armáda.

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.

Konflikt v Pásmu Gazy trvá už přes osm měsíců a minimálně stejně dlouho trvá také snaha o pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Situaci provází nedostatek vody, jídla, léků i zdravotní pomoci. O tom, jak těžké je dostat pomoc tam, kde je nejvíce potřeba, hovořila v Interview ČT24 regionální manažerka Charity ČR pro Blízký východ Kateřina Velíšková. V rozhovoru mimo jiné zmínila, že se vzhledem k aktivním bojům nedaří kompletně zajistit bezpečnost humanitárním pracovníkům.

V Izraeli sílí obavy z vypuknutí plnohodnotné války mezi židovským státem a libanonským hnutím Hizballáh. Jeho bojovníci už skoro devět měsíců ostřelují sever Izraele. Pětikilometrové pásmo u hranic se vylidnilo. Íránem podporované uskupení přitom má kapacitu na to, aby útoky mířily ještě dál, třeba na kritickou infrastrukturu. Americké zpravodajské informace podle zdrojů Politico naznačují, že otevřená válka může propuknout v příštích týdnech.

Izraelský nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že vláda musí povolat ultraortodoxní židovské studenty do armády. Informoval o tom izraelský server Times of Israel. Verdikt může znamenat potíže pro vládní koalici Benjamina Netanjahua, protože má krajně pravicové ortodoxní koaliční partnery. Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat. Ultraortodoxní židé (charedim) měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948.

V Německu se loni zvýšil počet případů antisemitismu o 83 procent oproti roku 2022. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou představila Bianca Loyová ze střediska RIAS, jež sleduje antisemitské nálady v zemi. Dramatický nárůst incidentů nastal loni po 7. říjnu, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. Ten reagoval masivní ofenzivou v Gaze, která trvá dosud.

Izraelská armáda oznámila, že při jejím útoku na uprchlický tábor Šatí ve městě Gaza zemřelo třináct lidí včetně sestry šéfa Hamásu Ismáíla Haníji a její rodiny. Informoval o tom izraelský deník Ha'arec. Cílem byla budova, kterou používali teroristé z Hamásu. Někteří z nich se podle armády podíleli na zadržování izraelských rukojmí a také na masakru z loňského 7. října.

Izraelské bezpilotní letouny v noci na pondělí v Pásmu Gazy zneškodnily vysoce postaveného představitele teroristického hnutí Hamás, který měl na starost vývoj a výrobu zbraní. Izraelská armáda to oznámila na sociální síti X, kde zveřejnila i záběry ze zásahu. Podle úřadů vedených Hamásem útok mířil na kliniku a byli při něm zabiti dva zdravotničtí pracovníci.

Jeruzalém dosáhl historického milníku milionu obyvatel. Je to důsledek silného populačního růstu, kterým se židovský stát odlišuje od ostatních zemí. Ale také zprávou o tom, jak velkým problémům Izrael bude čelit, aby zajistil lidem bydlení, dopravu a další služby.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

Rafaela Treistmanová se 7. října 2023 ocitla v epicentru hrůzných událostí. Navštívila hudební festival Supernova na izraelském území nedaleko hranic Pásma Gazy, kam poté vtrhli palestinští teroristé. Jedna z přeživších útoku Hamásu byla hodiny zavřená v malém protileteckém krytu s dalšími desítkami lidí, přesto se teroristé dostali dovnitř. Přežila pod těly těch, kteří zemřeli. Byla jsem v rohu krytu a ven se dostala po pěti hodinách, popsala v Interview ČT24.

V americkém New Yorku hrozí zákaz nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy. Obnovením tohoto nařízení guvernérka státu hodlá ukončit výtržnictví a zločiny, ke kterým dochází „pod rouškou anonymity“. Debatu o zákazu odstartovaly mimo jiné nedávné propalestinské demonstrace, kdy měli někteří maskovaní protestující vykřikovat nenávistná hesla.

Uprostřed zhroucení pořádku v Pásmu Gazy zaměřili palestinští pašeráci svou pozornost na kontrabandy cigaret, jejichž cena v oblasti prudce vzrostla. Ohrožují tak dodávky pomoci, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Humanitární kamiony se stávají terčem útoků, což ztěžuje a zpomaluje distribuci.

Už téměř týden pokračuje těžké ostřelování mezi izraelskou armádou a teroristickými silami libanonského hnutí Hizballáh. Jde o vůbec nejhorší eskalaci od vypuknutí války mezi židovským státem a teroristickým Hamásem z Pásma Gazy. Na hranici Izraele a Libanonu tak hrozí vypuknutí otevřené války.

Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko. A zatímco u většiny jaderných velmocí se počet jaderných hlavic nezvýšil, Severní Korea jde opačným směrem a aktuálně jich má podle SIPRI asi padesát.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozpustil šestičlenný válečný kabinet, uvedl v pondělí podle agentury Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Jde o všeobecně očekávaný krok, který přišel po nedávném odchodu centristy a bývalého generála Bennyho Gantze z kabinetu. Za zahrnutí do fóra nedávno lobboval krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Izraelská armáda v části jižního Pásma Gazy každý den na 11 hodin pozastaví vojenské operace, aby usnadnila dodávky humanitární pomoci. „Taktické přestávky“, jak pauzy izraelská armáda nazývá, budou platit do odvolání. Podle izraelských úřadů armáda začala pauzy dodržovat od soboty. Izraelský tisk ale později napsal, že premiér Benjamin Netanjahu ani další vládní představitelé o iniciativě předem nevěděli.

Osud zbývajících izraelských rukojmí, která teroristé z Hamásu odvlekli vloni 7. října, je zcela zásadní pro řešení a případné ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. Ani sami únosci, kteří by měli zadržovat nejméně 116 lidí, ale nevědí, kolik z unesených je ještě naživu. Ozbrojené křídlo Hamásu v pátek oznámilo, že dvě rukojmí zemřela před několika dny při leteckém úderu izraelské armády v Rafahu na jihu Gazy.

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh tvrdí, že uskutečnilo největší dronový útok na izraelské cíle od začátku války v Pásmu Gazy, tedy od 7. října loňského roku. S odvoláním na představitele hnutí o tom informovala agentura Reuters. Hizballáh podle svého prohlášení vypustil rakety a drony celkem na devět vojenských objektů Izraele. Útok proběhl den poté, co židovský stát oznámil, že se mu podařilo zneškodnit vysoce postaveného velitele šíitského hnutí. V Pásmu Gazy postupuje Izrael dál do Rafahu, zatímco pokračují jednání o příměří.

Ve středu zveřejněná zpráva expertů Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) tvrdí, že Hamás i Izrael se během současné války dopustily válečných zločinů a Izrael také zločinů proti lidskosti a „vyhlazování“. Ženevské zastoupení Izraele, který s komisí odmítl spolupracovat, zprávu tvrdě kritizovalo.

Při izraelském vzdušném úderu na jihu Libanonu v úterý večer přišel o život nejvýše postavený člen Hizballáhu za osm měsíců trvání přeshraničního konfliktu a další tři bojovníci tohoto libanonského šíitského teroristického hnutí. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na své zdroje z libanonských bezpečnostních kruhů. Hizballáh úder potvrdil a zabitého velitele identifikoval. Izraelská armáda se k incidentu bezprostředně nevyjádřila. Izraelská média následně uvedla, že Hizballáh zřejmě v odvetě na sever židovského státu vypálil přibližně stovku raket. Protiúder si ale podle všeho nevyžádal žádné zraněné.

Zabití mnoha civilistů při sobotní izraelské operaci na záchranu rukojmí v Nusajrátu v Pásmu Gazy může být válečným zločinem, řekl v úterý novinářům v Ženevě Jeremy Laurence, mluvčí Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (UNHCR) Volkera Türka. Laurence také dodal, že za válečný zločin by mohlo být označeno i držení unesených v hustě obydlených oblastech, informovala agentura AFP. Desítky rukojmí zadržuje od října v Gaze teroristické palestinské hnutí Hamás či další ozbrojené radikálně islamistické skupiny.

Rada bezpečnosti OSN schválila svou první rezoluci podporující dohodu o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, kde konflikt zuří už přes osm měsíců. Pro návrh, který koncem května představil americký prezident Joe Biden, hlasovalo 14 z 15 členů rady. Rusko se hlasování zdrželo. Teroristé z Hamásu krok rady uvítali.