Izrael

Izrael začal pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. K večeru se tam vrátily již stovky tisíc lidí. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmí. Hamás v pondělí předal Izraeli seznam, podle kterého je z 33 rukojmí určených k propuštění naživu 25.

Ve svém projevu k 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi irský prezident Michael D. Higgins připomněl i aktuální dění v Pásmu Gazy. Někteří hosté se kvůli tomu obrátili k hlavě státu zády. Část z nich pořadatelé vyvedli. Kritice za své postoje Higgins nečelil poprvé. Podle něj současná izraelská vláda porušuje mezinárodní právo i suverenitu sousedních zemí. „Opakoval antisemitské lži a propagandu Hamásu na memoriálu holocaustu, načež odtamtud vyvedli Židy, potomky těch, kteří holocaust přežili. Jaký ohavný člověk. Jaká zvrácená politika,“ napsal na síti X izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar.

Izrael a Libanon se dohodly, že lhůta, do kdy se mají izraelští vojáci stáhnout z jižního Libanonu, bude prodloužena až do 18. února. Stahování izraelských vojáků mělo původně skončit v neděli. Izraelská střelba proti lidem, kteří se druhým dnem pokoušeli dostat do pohraničních vesnic, si v pondělí vyžádala dva mrtvé a sedmnáct zraněných.

Americký prezident Donald Trump navrhuje, aby Jordánsko a Egypt přijaly „dočasně či dlouhodobě“ Palestince z Pásma Gazy. Podle amerických médií to řekl na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Návrh odsoudila palestinská teroristická hnutí včetně Hamásu, který v Gaze vládne, i prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás, uvítali jej naopak izraelští nacionalističtí politici. Desetitisíce Palestinců mezitím čekají uprostřed Pásma Gazy, až je Izrael pustí na sever. Trump podle amerických médií dále potvrdil, že pošle Izraeli ničivé bomby blokované jeho předchůdcem Joem Bidenem.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že střety mezi izraelskými silami a místními obyvateli, kteří se začali vracet na jih země, si vyžádaly nejméně 22 mrtvých a 124 zraněných. Mezi oběťmi jsou i ženy a voják. Izraelští vojáci tvrdí, že v ohrožení sáhli k varovným výstřelům. Na základě dohody, jež ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, se měla do neděle izraelská armáda z oblasti stáhnout. Jeruzalém dříve oznámil, že tak neučiní, protože Bejrút dohodu neplní. Obyvatele vyzval, aby se zatím nevraceli.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo čtyři izraelské vojačky, které drželo jako rukojmí od předloňského října. Hamás uvedl, že příští týden propustí i jednu vězněnou civilistku, izraelský premiér Benjamin Netanjahu jinak odmítá umožnit návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. V rámci dohody o příměří Izrael v sobotu propustil dvě stě palestinských vězňů.

Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa nařídil americké armádě, aby poskytla Izraeli dodávku ničivých bomb MK-84. S odkazem na své zdroje to uvedl zpravodajský web Axios a agentura Reuters. Vláda předchozího prezidenta Joea Bidena zbraně odmítla Jeruzalému dodat kvůli obavám z civilních obětí v Pásmu Gazy. Bílý dům se k věci zatím veřejně nevyjádřil.

Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo nové financování téměř veškeré pomoci, kterou Spojené státy poskytují dalším zemím světa. Informovala o tom agentura AP s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt, které mají pokračovat.

Izraelská armáda nedokončí stahování z jižního Libanonu v šedesátidenní lhůtě dané dohodou o příměří, uvedl podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské jednotky se podle dohody, jež na konci listopadu ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, měly stáhnout do neděle. Podle Netanjahuova úřadu je důvodem rozhodnutí to, že Libanon dostatečně nenaplňuje své závazky, které z dohody vyplývají.

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.

Izrael zaútočil na palestinské město Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. Armáda židovského státu prohlásila, že v místě zahájila rozsáhlou „protiteroristickou“ akci. Tamní palestinské úřady tvrdí, že si úder vyžádal šest mrtvých a pětatřicet zraněných. Údaje nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua má operace, nazvaná „Železná zeď“, posílit bezpečnost a vymýtit terorismus v oblasti. Izraelská média očekávají, že operace potrvá nejméně několik dní.

Tři propuštěné rukojmí za posledních patnáct měsíců téměř nespatřily denní světlo, většinu času v Pásmu Gazy totiž trávily v zajetí pod zemí. Podle zpravodajského kanálu Channel 12 sice občas dostávaly potřebné léky, jedna z nich se však svěřila, že během věznění podstoupila lékařský zákrok bez anestezie.

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Začalo platit příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda převezla tři ženské rukojmí, které v Pásmu Gazy propustil Hamás, na území Izraele. V předem připraveném přijímacím zařízení v blízkosti Pásma Gazy ženy podstoupí první zdravotní vyšetření, uvedla armáda v prohlášení. Ženy v zajetí strávily 471 dní. Izrael osvobodil třicet palestinských vězňů.

Teroristické hnutí Hamás propustilo první tři rukojmí. S Izraelem se domluvilo na první fázi příměří. Hamás se rozhodl nejdříve předat tři mladé Izraelky, které před patnácti měsíci teroristé odvlekli do zajetí.

Čekání ve frontě na jídlo je pro Lamís každodenní realita. Šestnáctiletá dívka je stejně jako devadesát procent obyvatel Pásma Gazy závislá na humanitární pomoci. Tvrdí, že vzpomínka na dobu před válkou, kdy si doma stěžovala, že je k obědu jen vařený květák, jí teď přijde k neuvěření.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal stanovisko, podle kterého Hamás ještě neposkytl jmenný seznam rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi příměří, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Premiér uvedl, že dokud Izrael seznam nedostane, příměří nezačne.“ Ve svém prvním projevu od dohody s Hamásem o příměří doplnil, že si Izrael vyhrazuje právo obnovit válku, pokud to bude nutné. „Změnili jsme tvář Blízkého východu,“ prohlásil také.

Izraelská vláda v noci na sobotu schválila dohodu s teroristickým hnutím Hamás o příměří v Pásmu Gazy s teroristickým hnutím Hamás. Podle úřadu premiéra by příměří mělo začít platit v neděli, jak bylo původně plánováno. Ten den by se měli dostat na svobodu také první izraelští rukojmí, jejichž rodiny své blízké s napětím vyhlížejí. Mnoho z nich však pravděpodobně zajetí v Pásmu Gazy nepřežilo. Nejmladšímu odvlečenému bylo v době únosu pouhých osm měsíců.

Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informují agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne o tom začala jednat celá izraelská vláda, debata se protáhla do večera a trvá tak už několik hodin. Média očekávají potvrzení dohody. Pokud tak učiní včas, měl by klid zbraní podle izraelských médií vstoupit v platnost v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ) a ještě ten den by teroristické hnutí Hamás mělo propustit první z rukojmí.

Humanitární situace v Pásmu Gazy se nadále zhoršuje. Pomáhají tam proto i české neziskové organizace. Například Člověk v tísni spolupracuje s organizací War Child, která poskytuje první psychologickou pomoc dětem a jejich rodinám. Ta je v některých ohledech snazší než materiální, protože stačí lidé a ne tisíce tun potravin, řekl v Devadesátce ČT24 ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Podle spolupracovníka Lékařů bez hranic Stanislava Havlíčka, který v Gaze také pomáhal, se humanitární pracovníci vystavují neustálému riziku. Od začátku konfliktu jich bylo v Pásmu zabito na tři sta.

Neshody, které na poslední chvíli provázely ve středu ohlášenou dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění izraelských rukojmí, již byly vyřešeny a v pátek ráno se sejde izraelská vláda, aby hlasovala o jejím schválení. Uvedla to izraelská a americká média s odvoláním na své zdroje, úřad premiéra Benjamina Netanjahua však tuto informaci dosud nepotvrdil. Pokud dohodu schválí izraelský bezpečnostní kabinet i koaliční vláda, měla by v neděli vstoupit v platnost první fáze klidu zbraní.