Izrael

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli odpoledne formálně pověřil šéfa opoziční centristické strany Jašar Gadiho Eisenkota sestavením nové vlády. Eisenkot uvedl, že podle jeho názoru je možné rychle sestavit novou vládu s výraznou většinou v parlamentu, píše agentura Reuters. Dle AFP dodal, že členové současných vládních stran Likud a Náboženský sionismus mohou podpořit jím vedený nový kabinet, pokud „jim opravdu jde o národní jednotu“. Eisenkot má nyní na vytvoření vlády 28 dní, přičemž prezident může lhůtu v případě nutnosti prodloužit o další dva týdny.

Izraelská operace v Íránu ještě neskončila, prohlásil v neděli podle agentury AFP ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac. Zároveň znovu obvinil Teherán, že usiluje o získání jaderné zbraně, což Írán dlouhodobě odmítá.

Novou izraelskou vládu bude sestavovat dosavadní opoziční lídr Gadi Eisenkot, oznámil v sobotu večer prezident Jicchak Herzog s tím, že formálně šéfa centristické strany Jašar pověří v neděli, píší agentury AFP, Reuters či izraelská média.

K sestavení nové vlády Izraele má blíže opoziční lídr Gadi Eisenkot, kterého doporučilo 67 nově zvolených poslanců, zatímco současný premiér Benjamin Netanjahu má podporu 46 poslanců, píše agentura AFP. Strany ve čtvrtek prezidentovi Jicchaku Herzogovi sdělily, koho na premiérský post doporučují. Ten vzápětí uvedl, že v neděli oznámí, koho sestavením nové vlády pověří.

Republikánský viceprezident JD Vance ve středu vyvolal ve Washingtonu rozruch. Porážku své strany ve volbách do amerického Kongresu jednoznačně připsal válce s Íránem. Média a analytici jeho krok vykládají jako snahu distancovat se od nepopulárního prezidenta Donalda Trumpa před případnou kandidaturou na post šéfa Bílého domu v roce 2028.

Povolebním Izraelem zmítá nejistota. Nejen kvůli výsledkům, ale také kvůli zostřující se kritice zrychlené výstavby osad na Západním břehu i prudce narůstající agrese osadnických extremistů. Jejich cílem se vedle Palestinců stali už i zahraniční diplomati a novináři. Kritickým místem zabírání půdy izraelskými radikály je arabská vesnice Kusra.

Levicový demokrat Abdul El-Sayed získal senátorské křeslo v ostře sledovaném souboji ve státě Michigan a stává se prvním muslimským senátorem Spojených států. Uvádí to projekce Fox News či AP. Porazil republikána Mikea Rogerse, spojence prezidenta Donalda Trumpa.

Úspěch arabských stran v izraelských volbách může přinést změnu i na Západní břeh. Vláda Benjamina Netanjahua tam prudce zrychlila výstavbu židovských osad. Jen za poslední čtyři roky jich schválila 103. Za celých třicet let předtím jich bylo jen šest. OSN a řada západních partnerů kritizuje alarmující situaci kolem palestinského města Džanín.

Osm lidí včetně dítěte zahynulo v neděli při několika izraelských úderech v Pásmu Gazy, napsala s odkazem na tamní záchrannou službu a nemocnici agentura AFP. Palestinská agentura WAFA uvádí, že od východu slunce při úderech v Pásmu Gazy zemřelo deset lidí.

Stovky ortodoxních židů pobouřilo zatčení člena jejich komunity, který se vyhýbal odvodu do izraelské armády. V izraelském městě Bnei Braku se střetli s policií. Ta ve svém prohlášení uvedla, že „terorizovali kolemjdoucí a napadli novináře“. Tři osoby byly zatčeny. Mnoho lidí z obou stran střetu muselo být hospitalizováno. Demonstranti považují zásah policie za politickou pomstu ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira za výsledky voleb. Policie se odkazuje na násilí a porušování zákona z řad demonstrantů.

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém stodvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.

Izraelská policie rozporuje tvrzení strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, že strany izraelských Arabů ukradly volby, píše server The Times of Israel (ToI). Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir ve čtvrtek přesto na síti X vyzval k zatčení vůdců arabských stran, které nařkl z přijetí peněz z Kataru. V úterý se v Izraeli konaly parlamentní volby do 120členného Knesetu, v nichž žádný blok nezískal většinu.

Průběžné výsledky prvních izraelských voleb od tragického 7. října 2023 potvrzují hluboké rozdělení tamní společnosti. Likud Benjamina Netanjahua si sice drží pozici nejsilnější strany, k parlamentní většině mu ale dle průběžných výsledků několik křesel chybí. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek v podcastu Za Horizont popisuje, proč je sestavování vlády matematickou i politickou hádankou a jaká nečekaná spojenectví mohou hrát klíčovou roli. Sledujeme stálice i nováčky izraelské scény v zemi, kde je i volební pat národním sportem. Moderuje Veronika Chraščová.

Strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obvinila politické strany izraelských Arabů, že „ukradly“ parlamentní volby, napsala agentura AFP. Uskupení Jednotná kandidátka sdružující několik stran izraelských Arabů je připraveno podpořit vládu složenou z opozičních stran, řekl jeho šéf. Po sečtení 84,5 procenta hlasů vede v izraelských parlamentních volbách Netanjahův vládní blok, většinu mu ale dílčí výsledky neslibují a opozice by ji nezískala bez Arabů.

Historický úspěch slaví v izraelských parlamentních volbách strany arabské menšiny – Sjednocená kandidátka a Ra'am, které by mohly takřka zdvojnásobit počet mandátů. Vysokou účast v arabských městech podle voličů podnítilo nepřátelské chování krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira a jeho neschopnost bojovat proti rostoucímu násilí, píše list Times of Israel (ToI). Arabské strany se mohou stát pomyslným jazýčkem na vahách při sestavování příští vlády. Sionistická uskupení však zatím spolupráci odmítají.

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.

Izrael hlasuje poprvé od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, následných válek a také hádek. Pozornost se soustřeďuje na dva hlavní rivaly. Provládní blok vede Benjamin Netanjahu, opozici dominuje Gadi Eisenkot. Jejich šance jsou podle průzkumů vyrovnané. O výsledku můžou rozhodnout menšinové, méně viditelné voličské skupiny – dva miliony izraelských Arabů a půldruhého milionu ultraortodoxních Židů.

Izraelské úřady a izraelské síly spáchaly na okupovaném Západním břehu zločiny proti lidskosti, včetně vyhlazování, mučení, znásilňování a dalších forem sexuálního násilí, uvedla ve zprávě nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území. Izraelské ministerstvo zahraničí označilo dokument za propagandu, jejímž cílem je „podkopat právo Izraele na sebeobranu“.

Tři roky po útoku Hamásu zamíří Izraelci v úterý k parlamentním volbám, které jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších v dějinách státu. Právě 7. říjen dominuje kampani jak u vládního, tak i opozičního tábora. Zatímco Likud v rámci domácí politiky vyzdvihuje zajištění bezpečnosti, opoziční síly slibují zřízení vyšetřovací komise. V kampani rezonuje i otázka odvodů ultraortodoxních židů. Volby jsou nicméně především jakýmsi referendem o premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Opozice slibuje změnit kurz. Izraeli ale hrozí politický pat.

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Teheránu zahájily, bylo zaznamenáno 113 útoků.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.

Laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2026 je Mezinárodní trestní soud (ICC), oznámila ve čtvrtek v poledne SELČ předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Děje se tak v době, kdy Spojené státy soud obvinily z politizace a uvalily na něj sankce. Slavnostní předání ceny se uskuteční 16. prosince ve Štrasburku.

Za týden budou Izraelci hlasovat o novém parlamentu. Průzkumy nepřisuzují zásadní převahu ani jednomu z hlavních táborů. Velkým tématem zůstává teroristický útok ze 7. října 2023 a války, které po něm následovaly. Názor voličů je často protichůdný.