Izrael

V druhý den pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího se v neděli v teheránské velké mešitě Mosala shromáždilo ještě více lidí než v sobotu, informuje agentura AP. Ajatolláh Džafar Sobhání vedl modlitbu za Chameneího a jeho zesnulé příbuzné. Na pietním obřadu také poprvé zazněla od řečníků výzva ke smrti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Akce se zúčastnili i tři Chameneího synové. Další syn Modžtaba, který po otci funkci nejvyššího vůdce převzal, mezi nimi nebyl.

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.

Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly v tom, co on sám pokládá za jednostrannou podporu Severoatlantické aliance. Summit NATO se přitom za méně než týden uskuteční v turecké metropoli Ankaře.

Američtí činitelé se obávali, že se Izrael chystá spáchat atentát na íránské vyjednavače, zatímco s nimi Spojené státy na jaře vedly citlivá jednání, při nichž dojednaly dočasnou mírovou dohodu. S odkazem na stávající a bývalé zástupce USA o tom napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT).

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.

Izraelská armáda oznámila, že na jihu Sýrie v sobotu zabila několik lidí, které označila za teroristy. Stalo se tak na území, které izraelští vojáci obsadili, v takzvané bezpečnostní zóně. V sobotu armáda židovského státu provedla rovněž údery na jihu Libanonu. Tvrdí, že v okolí města Nabatíja zabila příslušníky teroristického hnutí Hizballáh a při jiném zásahu zničila odpalovací zařízení. Izrael a Libanon v pátek uzavřely rámcovou dohodu, izraelští vojáci na jihu sousední země ale stále zůstávají.

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu, uvedlo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.

Izraelská střelba zabila v úterý v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh podporované Íránem incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami, střelbu odsoudilo, ale neuvedlo, zda podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a na okupovaném Západním břehu válečných zločinů. V úterý to podle agentury Reuters uvedla mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael, která zveřejnila novou zprávu zabývající se porušováním práv palestinských dětí v období od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.

Izraelští vojáci zůstanou v bezpečnostní zóně na jihu Libanonu tak dlouho, jak to bude nutné, aby ochránili obyvatele severního Izraele před útoky proíránského hnutí Hizballáh. Uvedl to v neděli izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle serveru The Times of Israel (ToI). Vůdce Hizballáhu Naim Kásim naopak podle tiskových agentur odmítl jakoukoli izraelskou bezpečnostní zónu v jižním Libanonu.

Ve Švýcarsku skončilo jednání USA s Teheránem. Americký prezident Donald Trump chce, abychom ve vztazích s Íránem obrátili list, prohlásil viceprezident JD Vance před začátkem jednání. Vance avizoval, že chtějí dosáhnout pokroku i v otázce íránského jaderného programu. Zástupci Teheránu ale řekli, že se chtějí předně zaměřit na křehké příměří v Libanonu, které je podle nich klíčovým předpokladem pro úspěch navazujících jednání.

Plavba Hormuzským průlivem klíčovým pro dopravu ropy a plynu ze zemí Perského zálivu zůstane bezplatná i po uplynutí stávající šedesátidenní lhůty. Na své sociální síti Truth Social to v noci na neděli napsal prezident Spojených států Donald Trump. Írán naopak tvrdí, že chce od komerčních lodí vybírat poplatky za služby související s proplutím a že úžina je aktuálně uzavřena.

Při sobotních izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo šestnáct lidí, podle libanonské armády je mezi nimi i jeden její voják. Dalších dvanáct osob bylo zraněno a převezeno do nemocnic, oznámila podle agentury AFP libanonská civilní obrana. V sobotu pozdě večer libanonské ministerstvo zdravotnictví podle AFP oznámilo, že další izraelské útoky si na jihu a východě Libanonu vyžádaly životy sedmi lidí. Má přitom platit příměří dohodnuté v pátek mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.

Diplomaté z různých zemí ve švýcarském letovisku Bürgenstock jednají o naplnění memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, prohlásilo v sobotu švýcarské ministerstvo zahraničí s tím, že v zájmu diskrétnosti a důvěryhodnosti žádné další informace sdělovat nebude. Memorandum, které ve středu na dálku podepsali americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján, otevírá cestu ke konečné mírové dohodě. Zároveň však v sobotu Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu.

Íránské vojenské velitelství v sobotu oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřen kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Informovaly o tom světové agentury. Teherán rovněž uvedl, že pokud bude izraelská agrese pokračovat, podnikne další kroky. Americká armáda však tvrzení Íránu odmítla a sdělila, že tato důležitá námořní trasa zůstává otevřená a americké síly situaci sledují, aby zajistily, že tomu tak i nadále bude.

Americký prezident Donald Trump si díky válce s Íránem uvědomil, že jeho moc nezná mezí, a uzavřené memorandum o porozumění považuje za „pravděpodobně“ bezpodmínečnou kapitulaci Teheránu, napsal server Axios po rozhovoru se současným šéfem Bílého domu.