Izrael

Izraelská armáda oznámila výsledek identifikace pozůstatků rukojmího, které ve středu předalo Červenému kříži v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád. Jde o thajského zemědělského pracovníka Sudthisaka Rinthalaka, který byl zabit při teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael 7. října 2023 a jehož tělo bylo odvlečeno do Gazy.

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

Pozůstatky předané Izraeli v úterý z Pásma Gazy nepatří žádnému z rukojmí, uvedl ve středu ráno úřad izraelského premiéra na základě výsledků forenzní analýzy. Židovský stát tak stále čeká na předání těl dvou mrtvých rukojmí – jednoho izraelského a jednoho thajského občana. Ve středu odpoledne předalo teroristické hnutí Hamás skrze Červený kříž Jeruzalému další rakev s údajnými pozůstatky jednoho z unesených.

Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

Při izraelském útoku v obci Bajt Džin na jihozápadě Sýrie zahynulo třináct lidí, včetně dvou dětí. Na místě jsou desítky zraněných. S odvoláním na syrskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Izraelská armáda podle portálu The Times of Israel oznámila, že v noci v obci podnikla razii proti islámským radikálům, při které se její vojáci dostali pod palbu.

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Na okupovaném Západním břehu byli zastřeleni dva Palestinci poté, co se podle videozáznamu z místa vzdali izraelským bezpečnostním silám. Oba se jevili neozbrojení, informuje Reuters. Palestinská samospráva podle agentury AFP Izrael obvinila z válečného zločinu.

Charita Roye Tohmého v Libanonu bojuje s chudobou a pomáhá v zemi se vším, na co tamní úřady samy nestačí. Potřebným například poskytuje bezplatné služby praktického lékaře. Její dobrovolníci zřídili vlastní charitativní kliniku a do země rovněž přivážejí léky od dárců ze zahraničí – často se jedná už o načatá balení. S povděkem si i pro ně přicházejí lidé, kteří ještě před pár lety žili na podobné úrovni jako průměrní Východoevropané. Poslední ranou v řadě krizí byla pro Libanon válka proti Izraeli, do které celou zemi svou agresí zatáhlo šíitské hnutí Hizballáh. Konflikt skončil v roce 2024 křehkým příměřím.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Autor interní zprávy, která uvrhla BBC do krize a vedla mimo jiné k rezignaci generálního ředitele a šéfky zpravodajství, v pondělí v britském parlamentu uvedl, že mediální organizaci nepovažuje samu o sobě za zaujatou. Veřejnoprávní vysílatel má ale podle něj problémy s redakčními nedostatky, k jejichž nápravě chtěl podle agentury Reuters svou zprávou přispět.

Sociální síť X minulý týden aktivovala funkci, která umožňuje zobrazení polohy správce účtu. Záhy se v médiích i na sociálních sítích objevily spekulace o původu některých účtů propagujících šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a jeho hnutí MAGA (Make America Great Again). Funkci zobrazení polohy v době vzniku funkce následně sociální síť X odstranila a zůstává pouze zobrazení aktuální polohy.

Při pondělních izraelských útocích v Pásmu Gazy zahynuli tři lidé, píše agentura AFP s odvoláním na tamní civilní obranu. Dronový úder v obci Baní Suhajlá východně od města Chán Júnis zabil dva lidi. Při tankové palbě ve čtvrti Tuffáh pak zahynul jeden člověk. Izraelská armáda mezitím ze svých řad propustila několik generálů z důvodu selhání při ochraně civilního obyvatelstva při útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023.

Přes třicet tisíc Palestinců ze Západního břehu dál zůstává mimo domov po razii izraelské armády z počátku roku. Podle Izraele byla operace nezbytná ke zničení teroristických skupin, které oslavují zabíjení Židů. Organizace Human Rights Watch ale skutečnost, že byli vysídleni i neozbrojení civilisté, označila za válečný zločin. Na Západním břehu mezitím pokračují násilné incidenty ze strany osadníků.

Při izraelském útoku na jižní předměstí Bejrútu bylo zabito pět lidí. Dalších 28 lidí bylo zraněno, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda před tím oznámila, že zaútočila na významného člena šíitského hnutí Hizballáh a později upřesnila, že při útoku zabila šéfa štábu hnutí Hizballáh Hajsama Alí Tabatabáího, který je považován za druhého nejvyššího vůdce skupiny po šéfovi hnutí Naímovi Kásimovi.

Izraelské údery v Pásmu Gazy podle zástupců tamních zdravotnických úřadů zabily 24 lidí a dalších 54 lidí, včetně dětí, zranily. Informuje o tom agentura AP. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké, Spojenými státy zprostředkované příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, obě strany se však navzájem viní z jeho porušování.

Agentura AFP s odvoláním na úřady, které ovládá Hamás, ve středu v podvečer uvedla, že v Pásmu Gazy při izraelských úderech zahynulo navzdory příměří nejméně 27 lidí. Podle palestinské agentury WAFA izraelská armáda útočila na několika místech v oblastech měst Gaza a Chán Júnis. Izraelská armáda dle webu The Times of Israel útoky již dříve potvrdila s tím, že byly reakcí na střelbu na její vojáky ze strany teroristů v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma.

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán označil vraždu saúdskoarabského novináře žijícího v americkém exilu Džamála Chášakdžího za velkou chybu, která na několik let vážně narušila vztahy se Spojenými státy. Prohlásil to při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump se prince, který za vraždou v roce 2018 podle amerických tajných služeb stál, zastal, když řekl, že bin Salmán o ničem nevěděl.

Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sidón na jihu Libanonu večer zabil třináct lidí. Podle agentury DPA to oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které informuje i o několika zraněných. Izraelská armáda úder vzápětí potvrdila a uvedla, že jeho terčem byli příslušníci palestinského teroristického hnutí Hamás, kteří měli podle ní v hustě zalidněném táboře své výcvikové středisko. Hamás podle AFP tvrdí, že v palestinských táborech v Libanonu nemá žádná vojenská zařízení.

Útok na židovským státem okupovaném Západním břehu Jordánu si v úterý vyžádal život jednoho Izraelce a další tři zraněné, uvedly tiskové agentury. Izraelská armáda oznámila, že dva teroristé najeli automobilem do lidí, načež spáchali útok nožem. Útočníky později identifikovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví, které o jejich smrti informovaly izraelské úřady s tím, že jde o dva osmnáctileté Palestince.

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.

Rada bezpečnosti OSN (RB) schválila rezoluci, která počítá s vysláním mezinárodních bezpečnostních sil do Pásma Gazy. Rada také souhlasila s možností budoucí cesty k nezávislému palestinskému státu. Informuje o tom agentura AP, podle níž americký návrh prošel v poměru třináct ku nule. V hlasování se zdržely Rusko a Čína.

Německo zruší omezení týkající se vývozu zbraní do Izraele, která zavedlo v srpnu kvůli válce v Pásmu Gazy, sdělil agentuře DPA mluvčí vlády Stefan Kornelius. Rozhodnutí podle něj nabyde účinnosti 24. listopadu.

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.