Izrael

Sektářské násilí v Sýrii si za poslední dva dny vyžádalo nejméně 73 lidských životů. Píše to agentura AFP s odkazem na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Už předtím informovala o středečním úmrtí patnácti drúzských bojovníků po přepadení bezpečnostními silami a ozbrojenci napojenými na stát u Damašku. Francie vyzývá k ukončení násilností, Izrael v reakci na útoky proti drúzům udeřil na předměstí syrské metropole.

Argentina odtajnila dokumenty, které ukazují, že země po druhé světové válce do značné míry pomáhala nacistům uniknout z Evropy. K on-line zpřístupnění stovek dokumentů svolil argentinský prezident Javier Milei. Napsal to britský list The Times.

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.

Izraelská vláda v úterý zrušila své rozhodnutí odvolat šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara, který v pondělí oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Nevládní organizace, které citoval server The Times of Israel, označily úterní krok kabinetu Benjamina Netanjahua za „cynický a jasný trik“, který má zastavit jednání nejvyššího soudu. Ten se zabývá stížnostmi, podle nichž předchozí rozhodnutí vlády o Barově odvolání bylo osobní a politicky motivované.

Mezinárodní soud v Haagu v pondělí začal projednávat další stížnost na Izrael, a to kvůli blokádě, kterou armáda židovského státu uvalila na Pásmo Gazy téměř před šedesáti dny. Znamená to, že k více než dvěma milionům obyvatel tohoto území neproudí žádná humanitární pomoc. Pro řadu z nich začíná být nedostatek jídla kritický. OSN uvádí, že podvýživou trpí pětina z více než padesáti tisíc těhotných žen v Pásmu.

Šéf izraelské vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronen Bar v pondělí večer oznámil, že k 15. červnu odstoupí z funkce. Hodlá tak vyvodit osobní zodpovědnost za to, že tajná služba nedokázala včas varovat před útokem palestinského teroristického hnutí Hamás na jih Izraele 7. října 2023, informují izraelská média. O odvolání Bara přitom už od března usiluje vláda premiéra Benjamina Netanjahua.

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Spojené státy nabídnou Saúdské Arábii prodej zbraní za bezmála dvě a čtvrt bilionu korun. Jedná se například o dopravní letadla C-130, rakety nebo radary. Prezident USA Donald Trump má návrh představit během květnové návštěvy Rijádu. Nabídka velkého zbrojního balíku by měla napomoct překonat rozpory klíčového amerického spojence a předchozí administrativy Joea Bidena. Ta tehdy uvalila zákaz na prodej zbraní do státu Arabského poloostrova, čímž ho chtěla přinutit k ukončení války v Jemenu.

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.

Jordánsko postavilo mimo zákon Muslimské bratrstvo. Informovala o tom agentura Reuters. Stát navíc nadnárodnímu islámskému hnutí, které je nejsilnější opoziční silou v zemi, zabavil majetek. Propagace ideologie Muslimského bratrstva je nově nelegální.

Předseda palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás vyzval ve středu teroristické hnutí Hamás, aby se vzdalo správy Pásma Gazy, odevzdalo zbraně a přeměnilo se v politickou stranu. Na teroristy zároveň apeloval, aby propustili zadržované rukojmí. Podobné výzvy ze Spojených států nebo Izraele Hamás v posledních měsících odmítal.

Čína se snaží posílit svůj vliv a obchodní vazby na Blízkém východě. Strategickou zemí je Sýrie, Peking proto už navázal kontakty s novou islamistickou vládou v Damašku. Čínské investice však brzdí mezinárodní sankce i přítomnost tisíců Ujgurů. Asijská mocnost se obává, že bojovníci z Turkestánské islámské strany v Sýrii (TIP) přenesou džihád zpět do Číny.

Vyšetřování zabití patnácti palestinských záchranářů při březnovém útoku v Pásmu Gazy zjistilo řadu profesních pochybení, neuposlechnutí rozkazů a neúplné nahlášení události. Oznámila to izraelská armáda. Vojáci podle ní nestříleli bez rozmyslu, zástupce velitele bude nicméně odvolán.

Tisíce kritiků prezidenta Donalda Trumpa v sobotu napříč Spojenými státy vyšly do ulic, aby vyjádřily nespokojenost s vládou, která podle nich ohrožuje demokracii. Lidé odmítli masové deportace, rozpočtové škrty, nátlak na univerzity, média i právníky, ale i přístup k válce v Gaze, píše Deutsche Welle (DW). Protesty se konaly na Manhattanu, před Bílým domem či v Massachusetts.

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac podle agentury AP řekl, že izraelští vojáci zůstanou v „bezpečnostních zónách“ v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. Podle AP se tak děje poté, co Jeruzalém jednostranně rozšířil své hranice ve válce, kterou rozpoutal útok palestinského teroristického hnutí Hamás na židovský stát ze 7. října 2023.

Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Izraelská armáda dle agentury AFP oznámila, že z třiceti procent celkového území Pásma Gazy vytvořila po obsazení nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít. Ministr obrany židovského státu Jisra’el Kac ve středu rovněž uvedl, že do pásma za současné situace nebude vpuštěna žádná humanitární pomoc.

Maledivy s okamžitou platností zakázaly vstup do země Izraelcům a osobám s dvojím občanstvím. Píše to server Times of Israel (ToI). Asijský ostrovní stát zákon odsouhlasil na protest proti izraelské vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy a v solidaritě s Palestinci. Jeruzalém obvinění z genocidy opakovaně odmítá.

Tisíce izraelských rezervistů a veteránů podepisují petici, která zpochybňuje pokračování války v Gaze. Podle nich povede konflikt jen ke smrti rukojmí, izraelských vojáků i civilistů. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu je označuje za anarchisty a apeluje na jednotu.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.

Izrael má právo na obranu, kroky židovského státu v poslední době jsou ale nepřiměřené, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU. Zástupci všech zemí se podle ní shodli, že podporují dvoustátní řešení konfliktu. Unie je podle Kalasové připravena jednat s arabskými spojenci o budoucí správě Gazy a bezpečí v regionu. EU rovněž chystá další sankce proti Rusku, které pokračuje v útocích na Ukrajinu.

Po předloňském útoku Hamásu na Izrael a následném rozpoutání krvavé odvety židovským státem Evropská unie výrazně navýšila humanitární pomoc Palestincům i finanční a diplomatickou podporu palestinské autonomii. EU se také jasně postavila za agenturu UNRWA, kterou Izrael vykázal ze země. V pondělí se koná na okraj zasedání ministrů zahraničí vůbec první palestinsko-unijní summit.