Izrael strana 5 z 5

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.

Gazu sužuje vleklá humanitární krize rozpoutaná izraelskou vojenskou operací v odvetě za teroristický útok Hamásu. Podle vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Tomáše Bendla je situace bezprecedentní, současné dodávky pomoci prý nestačí na pokrytí potřeb tamních obyvatel. Židovský stát také tvrdí, že pomoc v Gaze „rozkrádá právě Hamás“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda používali teroristé zásobování humanitární pomocí jako nástroj své moci, uvedl v 90' ČT24 moderované Romanem Fojtou.

Teroristé z Hamásu jsou prý ochotni předat všechna izraelská rukojmí, jak navrhuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. O detailech chtějí teroristé ještě jednat, stojí podle médií v odpovědi hnutí. Hamás je také prý ochoten předat vládu v Pásmu Gazy palestinské technokratické vládě, zbraní se ale nevzdá, dokud neskončí okupace. O ostatních bodech chce jednat s dalšími palestinskými stranami. Šéf Bílého domu je na základě vyjádření Hamásu „přesvědčen, že toto uskupení je připravené na trvalý mír“. Izrael se připravuje na okamžité provedení první fáze Trumpova plánu na osvobození všech rukojmí.

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

Izraelská armáda ve čtvrtek večer uvedla, že při zásahu proti flotile propalestinských aktivistů mířící do Pásma Gazy zadržela přibližně čtyři sta lidí a zabavila 41 lodí. Píší to portál The Times of Israel a agentura AFP. Cílem aktivistů z projektu Global Sumud Flotilla bylo porušit izraelské námořní embargo uvalené na Pásmo Gazy a dovézt humanitární pomoc tamním obyvatelům. Námořnictvo převezlo aktivisty do přístavu Ašdod.

Britský premiér Keir Starmer v reakci na čtvrteční útok na synagogu v Manchesteru uvedl, že útočník si své oběti vybral právě proto, že to byli Židé. Slíbil zajistit židovské komunitě bezpečnost, kterou si zaslouží, informuje agentura Reuters. Útok si vyžádal dvě oběti. Po zásahu policie zemřel i útočník, který najel autem do lidí a zaútočil rovněž nožem. Policie incident označila za teroristický čin. Izraelští vládní politici považují útok za výsledek vlny antisemitismu v Británii a slabosti vůči terorismu.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Izraelská armáda brzy zcela obklíčí město Gaza, obyvatelé mají poslední příležitost město opustit. Uvedl to podle serveru The Times of Israel (ToI) ministr obrany Jisra'el Kac. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) podle agentury AFP oznámil, že kvůli narůstajícím vojenským operacím je nucen dočasně pozastavit své aktivity ve městě a stáhnout z něj zaměstnance. V Pásmu Gazy podle tamních zdravotních úřadů při izraelských úderech a palbě zahynulo nejméně 35 lidí, většina z nich ve městě Gaza.

Ministerstvo obrany podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zmeškalo výhodnější nabídku na nákup raket pro protiletecké baterie. Kvůli prodlení zvedl výrobce z Izraele cenu o zhruba 400 milionů na 2,76 miliardy korun. NKÚ to uvedl v polovině září v neveřejném protokolu. Ministerstvo pochybení odmítá. Zpoždění zdůvodnilo tím, že kvůli platbám za jiné zakázky nemělo na střely peníze. Informoval o tom server Seznam Zprávy.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Pentagon vyzval dodavatele raket, aby až čtyřnásobně zvýšili výrobu klíčových zbraní kvůli možnému konfliktu s Čínou. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ). Pro USA jsou hlavní střely do systému Patriot. Američtí představitelé už dříve upozornili, že považují hrozbu ze strany Pekingu za reálnou. Ten se podle nich připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v Indo-Pacifiku.

Americký prezident Donald Trump bude v pondělí jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V Bílém domě mají státníci debatovat o možném příměří ve válce v Pásmu Gazy. V pátek Trump vyjádřil přesvědčení, že dohoda o klidu zbraní je „velmi blízko“. Netanjahu v posledních měsících vede intenzivní jednání v Oválné pracovně.

Demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, která se v sobotu konala v Berlíně, byla údajně dosud největší svého druhu v Německu. Podle policie se jí zúčastnilo nejméně šedesát tisíc lidí. Na zatím největším protestu proti postupu izraelské vlády ve válce v Pásmu Gazy se letos v létě sešlo v německé metropoli kolem padesáti tisíc lidí.

Na jih Pásma Gazy se kvůli bojům přesouvá malá klinika, na jejíž provoz přispívá Charita Česká republika a český stát. Za peníze z české pomoci se nakupují léky a platí se personál i energie. Poblíž této nemocnice zůstává většina ze zhruba šesti set palestinských křesťanů, kteří v jinak muslimské Gaze bydlí.

Rok od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha moc „státu ve státě“ budovaném dekády touto teroristickou skupinou slábne. Šíitské hnutí má však stále k dispozici tisíce bojovníků a neznámý počet raket. Nový plán libanonské armády Štít vlasti má odzbrojit Hizballáh a další militantní skupiny v pěti fázích. Bejrút harmonogram složité operace oficiálně tají, do médií ale postupně unikla řada klíčových informací.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil na zasedání Valného shromáždění OSN, že vítězství nad teroristickým hnutím Hamás povede k mírovým dohodám Izraele s muslimskými zeměmi regionu. Slíbil také zlikvidovat zbytky Hamásu v Gaze a promluvil k rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Kromě toho odmítl obvinění z genocidy a kritizoval uznání palestinského státu ze strany několika západních zemí. Řada delegací jednací sál před zahájením projevu na protest opustila.

K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že zaútočila na bezpečnostní a špionážní cíle jemenských hútíů v hlavním městě Saná. Agentura AFP s odvoláním na zdroje hútíů, kteří Saná ovládají, následně napsala, že při úderech byli zabiti nejméně dva civilisté a 48 lidí utrpělo zranění. Izraelské nálety následovaly den poté, co se hútíové přihlásili k dronovému útoku na hotel v izraelském turistickém středisku Ejlat u Rudého moře, při němž byly zraněny dvě desítky lidí.

Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás v projevu k zasedání Valného shromáždění OSN (VS OSN) ve čtvrtek opět odsoudil útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a uvedl, že Palestinci odmítají antisemitismus. Palestinské teroristické hnutí Hamás znovu vyzval, aby složilo zbraně. Abbás, který hovořil prostřednictvím videopřenosu, jelikož mu USA nedaly vízum, také prohlásil, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu, a vyzval všechny země, aby uznaly budoucí palestinský stát. Ten už uznávají víc než tři čtvrtiny států OSN.

Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff ve středu prohlásil, že v příštích dnech očekává „průlom“ ohledně konfliktu v Pásmu Gazy poté, co prezident USA Donald Trump předložil lídrům některých blízkovýchodních zemí 21bodový mírový plán pro Blízký východ a Gazu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Izraelská armáda ve středu v Pásmu Gazy zabila dalších nejméně 64 Palestinců, uvedly místní úřady kontrolované Hamásem podle katarské televize al-Džazíra. Izraelský deník Ha'arec s odvoláním na zdravotníky informuje o 73 zabitých Palestincích v regionu od půlnoci. Nejméně dvacet lidí, včetně dětí, zahynulo podle listu při středečním izraelském útoku na budovu v centru města Gaza.

Ve stínu války v Pásmu Gazy zůstává konflikt na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. Od ledna setrvává izraelská armáda přímo v palestinském městě Džanín, kde obsadila a vysídlila tamní uprchlický tábor. Aktivita radikálů klesla, desetitisíce civilistů ale ztratily domov. Džanín je teď rozděleným městem. Sílící omezení dopadají i na další obyvatele palestinských území.

Ve městě Gaza byli podle záběrů kolujících na internetu zabiti tři muži obvinění z kolaborace s Izraelem, informuje server BBC s tím, že tým jeho novinářů lokalizoval část města, kde se událost stala. Palestinský bezpečnostní zdroj z vládnoucího teroristického hnutí Hamás agentuře Reuters řekl, že popravy provedla „Společná operační kancelář palestinského odporu“.