Izrael ví, kde se v Pásmu Gazy nachází devět ze třinácti dosud zadržovaných těl rukojmí, která má ještě vydat teroristické hnutí Hamás v rámci nynější dohody o příměří. Jeruzalém se současně snaží přesvědčit Spojené státy americké o tom, že pro pokračování příměří je nanejvýš důležité, aby palestinské teroristické hnutí zbývající těla vrátilo, napsal server The Times of Israel (ToI), který se odvolává na zprávu veřejnoprávní stanice.
V uplynulém týdnu navštívila region řada čelných amerických představitelů, včetně amerického viceprezidenta JD Vance či ministra zahraničí Marka Rubia, aby vratké příměří mezi Izraelem a Hamásem osobně podpořili. Hamás tvrdí, že se mu dosud nedaří najít těla některých ze zbývajících třinácti rukojmí, a od minulého úterý žádné z nich nevrátil s tím, že při jejich hledání a vyproštění potřebuje pomoc.
To se změnilo v pondělí večer, kdy Hamás Červenému kříži předal tělo jednoho z rukojmí. Komu pozůstatky patří, není zatím jasné. Červený kříž je předá izraelským vojákům v Gaze.
„Některá těla izraelských zajatců je obtížné najít, protože okupace (za války) přeměnila terén v Gaze. Navíc někteří z lidí, kteří tato těla pohřbili, byli sami zabiti nebo si už nepamatují, kde je pohřbili,“ sdělil o víkendu hlavní vyjednavač a šéf exilového politického vedení Hamásu Chalíl Hajja. Zopakoval, že hnutí je odhodláno zbývající mrtvé vrátit a že nemíní dát Izraeli záminku k obnovení bojů.
Židovský stát je však podle zprávy veřejnoprávní stanice Kan přesvědčen, že Hamás je schopen další těla vydat, ale odmítá to učinit a údajně také tají informace o poloze některých z nich. Podle Izraele tak přímo porušuje dohodu o příměří a výměně rukojmích, která platí od 10. října. Stejné obvinění o víkendu vznesl také americký prezident Donald Trump, jehož dvacetibodový mírový plán se stal základem současného klidu zbraní.
Trump v sobotu prohlásil, že pokud se příměří zhroutí, bude to vina Hamásu, a že bude příštích 48 hodin velmi pozorně sledovat kroky hnutí a zejména to, zda začne znovu předávat těla rukojmí.
Do pátrání se zapojily i týmy Červeného kříže
Ve snaze urychlit navracení mrtvých se v neděli se souhlasem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zapojily do pátrání týmy Červeného kříže a také tým z Egypta s těžkou technikou. Izrael do té doby tvrdil, že Hamás je schopen najít těla rukojmí sám. Vedle tohoto úsilí izraelská média s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele napsala, že Netanjahu povolil zástupcům Hamásu vstoupit do oblastí v Pásmu Gazy, které jsou stále pod kontrolou izraelské armády, aby i tam pátrali po tělech.
Hamás od 10. října vrátil patnáct z 28 těl zemřelých či zabitých rukojmí, která do té doby v Pásmu Gazy zadržoval. Tři dny po uzavření příměří propustil také všech zbývajících dvacet živých rukojmí, která unesl 7. října 2023 při teroristickém útoku na Izrael s dalšími více než dvěma stovkami lidí. Zatím poslední tělo vrátil v úterý večer.
Za každé mrtvé rukojmí Izrael předává do Gazy těla patnácti mrtvých Palestinců, které zabil ve válce či kteří zemřeli v izraelských věznicích.
Výzva rodin rukojmí
Rodiny rukojmí v pondělí opět vyzvaly izraelskou vládu, aby nepřistupovala k dalším fázím mírového plánu, dokud Hamás zbývajících třináct těl nevrátí. „Hamás přesně ví, kde je každé z těchto zemřelých rukojmí zadržováno. Od termínu stanoveného v dohodě pro návrat všech 48 rukojmí uplynuly už dva týdny, třináct jich však stále zůstává v zajetí Hamásu,“ uvedlo Fórum rodin rukojmí a pohřešovaných.
Izraelskou vládu, americkou administrativu a ostatní zprostředkovatele dohody fórum vyzvalo, aby nepostupovali do další fáze, dokud Hamás nesplní všechny své současné závazky.
Druhá fáze předpokládá odzbrojení Hamásu a amnestii či odchod jeho příslušníků do exilu a také další postupné stažení izraelských sil z palestinského území. Odzbrojení Hamásu je jednou z priorit Izraele, jíž podmiňuje trvalé ukončení války v Gaze. Jeví se ale jako další překážka míru a možné ohrožení příměří. Hamás totiž tvrdí, že je ochoten složit zbraně jen do rukou budoucího palestinského státu a pod podmínkou ukončení izraelské okupace, což o víkendu zopakoval také šéf politického křídla hnutí Hajja.
Trumpův plán počítá také s vytvořením mezinárodních stabilizačních sil, které poskytnou výcvik a podporu prověřeným palestinským policejním silám. Složení budoucích mezinárodních sil ovšem zůstává nejasné. Ochotu vyslat do Pásma Gazy své síly prozatím veřejně deklarovala pouze Indonésie.
Jordánský král Abdalláh II. v pondělí prohlásil, že Jordánsko a Egypt jsou ochotny poskytnout výcvik a podporu policii v Pásmu Gazy. Úkolem mezinárodních stabilizačních sil by podle krále nemělo být vynucování míru, ale jeho udržování. Žádná země se podle něj nechce dostat do situace, kdy by její vojáci tvořili ozbrojené hlídky pohybující se po celém pásmu.
Na jihu Izraele skončí výjimečný stav
V jižním Izraeli skončí poprvé od útoku ozbrojenců Hamásu z října 2023 v úterý výjimečný stav. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pondělí na doporučení armády rozhodl, že neprodlouží takzvanou zvláštní situaci na domácí frontě na jihu země, informoval ToI a také agentura AFP.
„Zvláštní situace“ umožňovala vojenskému velitelství domácí fronty omezovat lidová shromáždění nebo uzavírat celé oblasti. Vyhlášena byla hned 7. října 2023 po celém Izraeli, od té doby se ovšem vztahovala pouze na jih země. Až platnost nařízení v úterý vyprší, v židovském státu nebude poprvé po více než dvou letech platit žádný mimořádný stav, podotkl ToI. Rozhodnutí podle Kace „odráží novou bezpečnostní situaci na jihu země“ po dvou letech války Izraele proti Hamásu.
„Na jednu stranu je to technikálie, protože výjimečný stav platil do této chvíle pouze v pásu nacházejícím se nejblíže hranici s Gazou, kde je spíše jen několik vesnic,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek s tím, že část vesnic je navíc poničených či pouze zpola osídlených. „Čili pro stát Izrael je to spíše drobnost. A dokonce i pro tyto oblasti je to spíše drobnost, protože kdyby se teď ozvala siréna a přišla salva raket z Gazy, tak stejně bude následovat běžná rutina v tom, že lidé poběží do krytů,“ dodal s tím, že zrušení výjimečného stavu má na druhou stranu naprosto zásadní symbolický dopad, protože na žádném území židovského státu poprvé po dvou letech nebude tento stav platit.
Jedním z hlavních proklamovaných cílů izraelské vojenské ofenzivy v Gaze, zahájené ještě v den útoku Hamásu a jeho spojenců 7. října 2023, bylo vedle zničení vojenských a vládních kapacit Hamásu a navrácení rukojmí také zajistit, že Pásmo Gazy nebude už nikdy pro židovský stát představovat hrozbu.
Ozbrojenci Hamásu a jeho spojenci při útoku před dvěma lety pozabíjeli na jihu Izraele 1200 lidí, většinou civilistů v kibucech a návštěvníků hudebního festivalu.
Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila izraelská armáda od začátku války v Pásmu Gazy přes 68 tisíc Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací tvoří přes osmdesát procent obětí civilisté. Izraelské bombardování také Pásmo Gazy zdevastovalo, válka způsobila hlubokou humanitární krizi a podle zprávy panelu OSN na některých místech i hladomor.
Navzdory příměří jsou navíc z Pásma Gazy hlášeny násilnosti i ozbrojené střety, při nichž zemřelo téměř sto Palestinců včetně civilistů a dva izraelští vojáci. Podle ToI v pondělí izraelská armáda zabila další dva Palestince, což armáda zdůvodnila tím, že osoby překročily takzvanou žlutou linii a byly hrozbou pro vojáky. Žlutá linie je hranice, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu.
