Téma Konflikty na Blízkém východě

Pákistán podnikl v noci na neděli údery u hranic s Afghánistánem. Jejich cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na svém území. Zdroj z pákistánských bezpečnostních složek později agentuře AFP sdělil, že zahynulo přes 80 ozbrojenců. Afghánská vláda naopak obvinila Pákistán z bombardování civilistů na území Afghánistánu, při kterém podle ní zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen a dětí. Podle afghánského Červeného půlměsíce při útocích zahynulo 18 lidí a další byli zraněni, napsala agentura AP.

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee v interview naznačil, že židovský stát má „biblický nárok“ na kontrolu velké části Blízkého východu, píší s odkazem na v pátek zveřejněný rozhovor agentura Reuters a web stanice BBC. Diplomatova slova o víkendu odsoudilo několik aktérů a zemí regionu i mimo něj, když je označili za „nebezpečná“ či „pobuřující“. Jde podle nich rovněž o ohrožení snah ukončit válku v Pásmu Gazy.

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů. Píše to agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán. Podle CNN by takový útok mohl nastat už o víkendu, ale Trump ještě neučinil konečné rozhodnutí.

Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.