Téma Konflikty na Blízkém východě

Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.

Do Sýrie se po pádu režimu diktátora Bašára Asada krok za krokem vrací normální život. Symbolem změn je i letiště v Damašku, které po letech sankcí obnovuje mezinárodní provoz. Opatrnou euforii obyvatel ale zastiňují obavy z plánů vládnoucích islamistů i stav země zničené dlouholetou občanskou válkou.

Palestinské teroristické hnutí Hamás podle zdroje agentury Reuters schválilo seznam 34 rukojmí, jejichž propuštění požaduje Izrael v případě dosažení dohody o příměří. Úřad izraelského premiéra nicméně uvedl, že hnutí zatím jmenný seznam neposkytlo. Zdroj Reuters z Hamásu rovněž potvrdil, že propuštění rukojmí je podmíněno dosažením dohody o stažení izraelské armády z Pásma Gazy a o trvalém příměří. Dle stanice BBC není jasné, kolik z rukojmí zůstává naživu.

Izraelská armáda prohlásila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení. Tvrdí, že také zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes sedmdesát lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit. O víkendu pokračovala také jednání o příměří.

Izrael uzavřel s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh na konci listopadu příměří, mnoho lidí však přišlo kvůli intenzivním bojům o své domovy nebo nemají peníze. Desetitisíce Libanonců se tak ještě nestihly nebo nemohou vrátit domů a bydlí v uprchlických táborech. V Libanonu natáčel štáb ČT se zpravodajem Václavem Černohorským.

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Hlavním tématem v Evropě bude v následujících měsících zřejmě bezpečnost. Polsko ji v roli země předsedající Radě EU razí jako prioritu a tlačí na ni i zvolený americký prezident Donald Trump. Ministr zahraničí Jan Lipavský v Devadesátce ČT24 upozornil, že bez bezpečnosti se nelze posouvat dále. Zatímco v Evropě bude středobodem zájmu ruská válka proti Ukrajině, na Blízkém východě o bezpečnosti rozhodne napětí mezi Izraelem a Íránem či vývoj v Sýrii.

Spojené státy v pondělí a úterý podnikly řadu úderů na vojenské pozice hútíů v jemenském hlavním městě Saná a v pobřežních oblastech země, uvedla americká armáda. Jemenské povstalecké hnutí po útocích prohlásilo, že Jemen hodlá pokračovat v sebeobraně, píší tiskové agentury.

Přesně ve 13:00 dne 7. října 2023, tedy v čase útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael, vydalo velení izraelské armády rozkaz, který vedl k jedné z nejintenzivnějších bombardovacích kampaní soudobého válečnictví. Mimo jiné stanovil, že izraelští důstojníci mohli při každém úderu v Pásmu Gazy riskovat zabití až dvaceti civilistů, napsal list The New York Times (NYT).

Než se v Sýrii uskuteční volby, může to trvat až čtyři roky, vypracování ústavy tři, je přesvědčen faktický vládce země Ahmad Šará. V rozhovoru s televizí al-Arabíja také řekl, že zemi pojí strategické zájmy s Ruskem.

Návrat obyvatel na izraelsko-libanonskou hranici se i přes příměří odsouvá. Škody na obou jejích stranách jsou po válce mezi armádou židovského státu a teroristy z Hizballáhu příliš velké. Zatímco návrat Izraelců se kvůli rozsáhlé destrukci přesouvá na březen, v Libanonu ho umožní teprve odchod izraelských vojáků naplánovaný na konec ledna. Situaci v opuštěném pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.

V syrském Tartúsu na západě země příslušníci sil věrných svrženému prezidentovi Bašáru Asadovi zabili čtrnáct policistů, uvedl ve středu podle agentury AFP ministr vnitra v syrské přechodné vládě Muhammad Abdal Rahmán. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) už dříve informovala o tom, že v Tartúsu zahynulo devět lidí při pokusu o zatčení důstojníka spojovaného s nechvalně proslulým vězením Asadova režimu. Ve stejný den probíhaly v Homsu a dalších městech demonstrace menšinových alavitů, při nichž policie zastřelila jednoho z protestujících. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na SOHR.

Papež František ve vánočním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) vyzval k rozhovorům mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem ukončit válku, která následovala po rozsáhlé invazi Moskvy před dvěma lety. Ve svém projevu zmínil také konflikty v Pásmu Gazy nebo Súdánu. Každoroční obřad sledovaly na Svatopetrském náměstí tisíce lidí. Papež předtím v úterý večer při mši ve svatopetrském chrámu ve Vatikánu zahájil katolický svatý rok.

Faktický vládce Sýrie Ahmad Šará se dohodl s vůdci povstaleckých uskupení na rozpuštění všech ozbrojených skupin a jejich začlenění pod nové ministerstvo obrany, informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení nové syrské vlády. Šará a přechodný kabinet pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) se tak snaží vyvarovat případných střetů mezi různými frakcemi.