Téma Konflikty na Blízkém východě

Při izraelském vzdušném úderu na účastníky pohřbu v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy zahynulo nejméně osm lidí a dvacet jich bylo zraněno, píše agentura Reuters s odvoláním na zdravotníky. Izraelská armáda se k incidentu nevyjádřila. Při dalších úderech v palestinské enklávě byli zabiti nejméně čtyři lidé.

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.

Íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí přísahal, že pomstí svého zavražděného otce a předchůdce Alího Chameneího. Podle jeho tvrzení je pomsta nevyhnutelná a je „požadavkem národa“. Prohlášení vydal na svém účtu na telegramu u příležitosti pohřebních obřadů za svého otce, který zemřel v prvních okamžicích izraelsko-amerických útoků na Írán 28. února.

Libanonská státní média podle agentury AFP tvrdí, že při útoku izraelského dronu na jihu země zemřel nejméně jeden člověk. Izraelská armáda informovala o dvou zabitých. Útok podnikla, přestože od června platí příměří s teroristickým hnutím Hizballáh. Obě strany se opakovaně obviňují z porušování příměří, které vzešlo z americko-íránských rozhovorů.

Írán chce pokračovat v jednáních a USA na to přistoupily, prohlásil v pátek americký prezident Donald Trump. Zároveň ale zdůraznil, že příměří s Teheránem skončilo, napsal na své sociální síti Truth Social. Teherán ovšem podle agentury Reuters popřel, že by Spojené státy žádal o jednání. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotní reakci uvedl, že Írán od podpisu dohody o příměří „dodržel slovo“ vůči Spojeným státům. Jsou to podle něj USA, kdo porušuje dohodu.