Válečné reportáže ČT z Blízkého východu

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.

Možné příměří v Pásmu Gazy nabývá jasnějších obrysů. Nejnovější americký plán předpokládá dvouměsíční klid zbraní a propuštění zhruba poloviny žijících rukojmí. Izrael údajně souhlasí, Hamás má ale k návrhu výhrady a požaduje trvalé příměří. Rodinám, které už přes šest set dnů čekají na návrat unesených blízkých, ale přeci jen vzrostla naděje.

Tisíce izraelských rezervistů a veteránů podepisují petici, která zpochybňuje pokračování války v Gaze. Podle nich povede konflikt jen ke smrti rukojmí, izraelských vojáků i civilistů. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu je označuje za anarchisty a apeluje na jednotu.

Izraelské bombardování Libanonu trvající rok a čtvrt způsobilo škody za čtrnáct miliard dolarů, což odpovídá téměř osmdesáti procentům předválečného HDP země. Podle zpřesněného odhadu, ze kterého citují libanonská média, to uvádí Světová banka. Pomoc lidem slibuje i teroristické hnutí Hizballáh, které se tak snaží upevnit svou pozici na jihu země. Opozice naopak v rekonstrukci za přispění mezinárodní pomoci vidí příležitost k obnovení důvěry v oslabený stát. Mezinárodní společenství však podporu podmiňuje reformami.

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.

Návrat obyvatel na izraelsko-libanonskou hranici se i přes příměří odsouvá. Škody na obou jejích stranách jsou po válce mezi armádou židovského státu a teroristy z Hizballáhu příliš velké. Zatímco návrat Izraelců se kvůli rozsáhlé destrukci přesouvá na březen, v Libanonu ho umožní teprve odchod izraelských vojáků naplánovaný na konec ledna. Situaci v opuštěném pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.

Státní převrat v Sýrii přinesl také konec dominance sekty alavitů v tamní politice. K této odnoži islámu se hlásili oba prezidenti asadovské Sýrie – jak nyní sesazený diktátor Bašár, tak jeho otec a předchůdce Háfiz. Jediné alavitské město, v němž natáčel štáb ČT, leží ve Svaté zemi na pomezí Izraele, Golanských výšin a Libanonu. Tamní obyvatelé se považují převážně za Izraelce, mnohdy však mají příbuzné v Sýrii.

Izrael v dohledné době nechá své jednotky v Sýrii. Premiér Benjamin Netanjahu to uvedl na vrcholu nejvyšší syrské hory, který spolu s dalšími místy v pohraniční nárazníkové zóně obsadili izraelští vojáci po pádu režimu Bašára Asada. Řada zemí označila postup Jeruzaléma za porušení mezinárodních dohod. Po stopách izraelských tanků se teď vydal štáb ČT se zpravodajem Václavem Černohorským.

Turecko shromažďuje vojáky u hranic se Sýrií. Podle Kurdů, kteří sever země kontrolují, může Ankara v nejbližších dnech na oblast zaútočit. Vedení syrských Kurdů varuje, že by konflikt mohl posílit takzvaný Islámský stát (IS). Štáb ČT navštívil tábor žen islamistů i věznici, kde jsou členové této teroristické organizace drženi v naprosté informační izolaci.

Klid zbraní v Gaze by mohl nastat do konce roku. Při vyjednávání zbývá překonat neshody Izraele a vedení teroristického Hamásu ohledně počtu rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi. Izraelské nálety mezitím za posledních 24 hodin zabily nejméně tři desítky lidí, včetně civilistů. Podle OSN se z Gazy snaží uprchnout skoro dva miliony lidí – mezi ně patří i Razan, které k útěku pomáhají čeští dárci.

Pád režimu v Sýrii uvítalo i město Latákija, které bývalo baštou Bašára Asada. Řada alávitů vítala rebely s otevřenou náručí. Obyvatelé města si ČT stěžovali na korupci a zvýhodňování lidí spojených s Asadem, ale také na kruté podmínky ve zdejší cele v areálu vojenské policie. Vládnoucí islamisté teď slibují amnestii všem, kteří odevzdají zbraně. Rusko se mezitím snaží dostat ze země klíčové spojence Asada, včetně představitelů jeho armády. Místní doufají, že ruské síly Sýrii brzy opustí a oni si vybudují zemi podle svých představ, zjistil zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Město Rakká na severu Sýrie před lety nechvalně proslulo jako bašta Islámského státu (IS). Znovuzrození teroristické organizace se obávají Kurdové, kteří nyní Rakká ovládají, na ulicích proto i v noci hlídkují patroly. Pozici Kurdů se snaží posílit Američané, naopak povstalci podporovaní Tureckem v regionu s nimi svádějí boje. Někteří Syřané prchající před povstalci teď našli útočiště právě v Rakká, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Izraelská armáda se připravuje na to, že v nově obsazené demilitarizované zóně na Golanských výšinách zůstane celou zimu. Vojákům to nařídil ministr obrany Jisra'el Kac. Jeruzalém tento krok označuje za preventivní a dočasný. Polovinu obyvatelstva Golan tvoří Drúzové, kteří mají příbuzné právě i v Sýrii.

Lidé po téměř celé Sýrii nepřestávají slavit znovunabytou svobodu a do Aleppa i dalších měst se navracejí tisíce vysídlených lidí. Postupně se odkrývají také zločiny, které páchala vláda svrženého Bašára Asada. V ulicích je slyšet otevřená kritika padlého režimu a přibývá i svědectví o represích a mučení. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Lidé v Aleppu říkají, že se tamní život pomalu vrací do normálních kolejí. V centru válkou rozvráceného města stále slaví pád režimu Bašára Asada, jehož vládu svrhli povstalci pod vedením skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Uskupení osobně i na plakátech vyvěšených v druhém největším městě v zemi ujišťuje, že chce Sýrii pro všechny. To sledují zejména zástupci menšin. Ke křesťanství se v Aleppu hlásí až pětina tamních obyvatel. Stejně jako ostatní minority tvrdí, že jejich situace je zatím dobrá a doufají, že taková zůstane i nadále. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada neulehčil pozici syrským Kurdům. Menšina, která ovládá území převážně na severu země, se obává aktivit jak povstalců ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám, tak i Syrské národní armády podporované Tureckem. Konflikt se komplikuje i kvůli nejasným vztahům s Irákem. Na severovýchodě Sýrie natáčela reportérka ČT Darja Stomatová.

Izraelská armáda na pomezí Libanonu a Sýrie zaútočila na místa, která teroristické hnutí Hizballáh využívá k pašování zbraní. Její jednotky dál působí také na libanonsko-izraelské hranici. Do míst severně od ní se po uzavření příměří začali minulý týden vracet lidé vysídlení boji. V oblasti zničené bombardováním natáčel štáb České televize.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu setrvale stoupá napětí. Od 7. října loňského roku, kdy teroristické hnutí Hamás napadlo Izrael, si zde násilnosti vyžádaly na osm set palestinských a třicet izraelských životů. V oblasti natáčel zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Díky příměří uzavřenému mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se zhruba šedesát tisíc Izraelců ze severu země může zhruba po roce vrátit do svých domovů. Běžný život se ale obnovuje pomalu, zjistil v oblasti blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.

Jen pomalu se vrací život do izraelských pohraničních vesnic, které před rokem utrpěly při v pádu Hamásu největší škody. V kibucu Beeri žije jen zlomek původních obyvatel a obnova vesnice prakticky ještě nezačala. Z místa o tom informoval zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a šíitským teroristickým hnutím Hizballáh dopadá hlavně na příslušníky této islámské větve, kteří v Libanonu tvoří třetinu populace. Boje ale postihují celou libanonskou společnost, včetně křesťanů a sunnitů, kteří se obávají, aby je současná napjatá situace opět nezatáhla na práh občanské války.