Válečné reportáže ČT z Blízkého východu

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.

Jen pomalu se vrací život do izraelských pohraničních vesnic, které před rokem utrpěly při v pádu Hamásu největší škody. V kibucu Beeri žije jen zlomek původních obyvatel a obnova vesnice prakticky ještě nezačala. Z místa o tom informoval zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a šíitským teroristickým hnutím Hizballáh dopadá hlavně na příslušníky této islámské větve, kteří v Libanonu tvoří třetinu populace. Boje ale postihují celou libanonskou společnost, včetně křesťanů a sunnitů, kteří se obávají, aby je současná napjatá situace opět nezatáhla na práh občanské války.

Konflikt v Libanonu dopadá také na místní českou komunitu. V zemi zůstává přes dvě stě lidí, kteří se hlásí k českému občanství. Necelá stovka jich je zaregistrována v aplikaci Drozd a dostává tak pravidelné informace o mimořádných repatriačních letech. Ty už využilo kolem tří desítek českých občanů.

Izrael v noci podnikl další útok na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Podle serveru Axios se armáda židovského státu snažila zasáhnout zbývající členy nejvyššího vedení teroristického hnutí Hizballáh. Server se odvolává na tři nejmenované izraelské představitele. Židovský stát také udeřil v blízkosti hraničního přechodu mezi Libanonem a Izraelem. Poničil tam silnici, kterou v minulých dnech používaly statisíce lidí k útěkům do Sýrie před izraelským bombardováním. Izraelská armáda ale říká, že cílila na tunel určený k pašování zbraní pro Hizballáh.

Světová zdravotnická organizace varuje před extrémně vysokým rizikem šíření dětské obrny v Pásmu Gazy i za jejími hranicemi. Virus způsobující závažné onemocnění objevili experti v odpadních vodách ve válkou zdevastované palestinské enklávě. V následujících dnech budou odebírat další vzorky, aby zjistili, do jaké míry se nákaza šíří mezi lidmi, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V Izraeli sílí obavy z vypuknutí plnohodnotné války mezi židovským státem a libanonským hnutím Hizballáh. Jeho bojovníci už skoro devět měsíců ostřelují sever Izraele. Pětikilometrové pásmo u hranic se vylidnilo. Íránem podporované uskupení přitom má kapacitu na to, aby útoky mířily ještě dál, třeba na kritickou infrastrukturu. Americké zpravodajské informace podle zdrojů Politico naznačují, že otevřená válka může propuknout v příštích týdnech.

Zhruba šedesát tisíc obyvatel izraelského severního pohraničí zůstává už osm měsíců nuceně vysídlených kvůli bojům mezi Izraelem a Hizballáhem. Sílí mezi nimi deziluze z toho, že konflikt nemá jasné vyústění. Vzdušné útoky z Libanonu přitom v posledních dnech zesilují. Izrael už varoval, že teroristy vytlačí od hranice silou.

Izraelské obce u hranic s Libanonem zůstávají už sedmý měsíc vylidněné. Úřady nařídily v pohraničí evakuovat šedesát tisíc lidí. Dalších dvacet tisíc odešlo dobrovolně. Na místní obyvatele má situace finanční i psychický dopad. Starostové apelují na Jeruzalém, aby proti Hizballáhu důrazně zasáhl. Operace v Libanonu je ale kvůli válce v Gaze nepravděpodobná. Civilisté tak dál umírají na izraelské i libanonské straně hranice. Situaci v oblasti mapoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V pondělí začaly židovské svátky Pesach. V Izraeli letos s nádechem smutku okolo osudu rukojmí zadržovaných teroristy v Pásmu Gaze. Připomínají je pietní akce, happeningy i emotivní demonstrace.

Místa loňských teroristických útoků v Izraeli jsou stále častěji cílem turistů. Davy návštěvníků směřují například do oblasti u hranic s Gazou, kde se konal taneční festival a Hamás tam povraždil 364 lidí. Turisty zajímá také město Sderot na jihu země. Místní obyvatelé z toho nejsou nadšení, protože touží znovu normálně žít, zjistil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Válka s Hamásem nepříjemně dopadá i na turistický ruch v Izraeli. Hostů je násobně méně než v běžných časech. Silně to ovlivnilo i fungování Jeruzaléma, nejvyhledávanějšího místa v zemi. Problém mají obchodníci i průvodci, letecký provoz na telavivském letišti poklesl na polovinu.

Příbuzní rukojmí unesených teroristy z Hamásu stupňují tlak na vládu Izraele. Kritizují přísun pomoci do Gazy, a dokonce blokují humanitární konvoje. Potom, co armáda omezila přístup k hraničním přechodům, se přesunuli ke klíčovému přístavu Ašdod, který slouží jako překladiště pomoci pro Gazu. Humanitární náklad podle protestujících míří k těm, kdo si ho nezaslouží.

Obyvatelé některých izraelských měst poblíž hranice s okupovaným Západním břehem hlásí v noci podezřelé vibrace a zvuky z podzemí. Lidé mají obavy, že islamisté budují nové tunely pro náhlý vpád do židovského státu. Izraelská armáda zprávy prověřuje.

Kibuc Kfar Aza byl ještě před třemi měsíci domovem pro Jisraela Landera. Ten už nyní jen občas zajede pro drobnosti do prázdného, tmavého domu, bez elektřiny, bez vody a hlavně bez stálých obyvatel. Zůstávají jen stopy po teroristech Hamásu.

Teroristické organizace Hamás a Islámský džihád zadržují mezi stovkou rukojmí také dva izraelsko-arabské beduíny. Útok ze 7. října tak dopadl i na tuto v Izraeli často přehlíženou minoritu. Natáčel o tom zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Izraelská armáda zesiluje operace proti teroristickému hnutí Hamás a jeho spojencům v centrální části Pásma Gazy. V menším měřítku se ale násilí dotýká také Západního břehu. Během ozbrojených střetů v hraničním městě Tulkarm zabil izraelský bezpilotní letoun šest lidí. V čtyřicetitisícovém Džanínu, který je označován jako hnízdo islamistického teroru, zatím někteří Palestinci hledají útěchu alespoň v umění. Na Západním břehu natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Na pomezí Izraele a Libanonu se stupňuje neklid. Teroristické hnutí Hizballáh dál vyhrožuje židovskému státu kvůli bojům v Pásmu Gazy a ostřeluje protější stranu hranice. Z Izraele zase míří granáty i drony. Jeruzalém se obává možné nové severní fronty, lidé proto opouštějí mnoho pohraničních měst. V severoizraelském městě Kirjat Šmona natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

V izraelské armádě padl další milník. Země vůbec poprvé nasadila do přímých bojů v Pásmu Gazy ženy. Čím dál víc jich chce pokračovat i po povinném výcviku. Na starost mají stále důležitější úkoly, třeba ostrahu citlivých hranic.

Izraelci demonstrují za obnovení jednání mezi vládou a teroristickým hnutím Hamás o propuštění rukojmí. Zatímco někteří protestují hlasitě, jiní začali před sídlem ministerstva obrany nocovat ve stanech. Plánují tam přespávat tak dlouho, dokud izraelská vláda nedá najevo, že jednání myslí vážně.

Před rokem byl Radžar turistickým hitem. Po dvaceti letech se vesnice na hranici Izraele a Libanonu otevřela pro veřejnost. O rok později je život místních vzhůru nohama. Po říjnovém útoku Hamásu na Izrael, izraleské odpovědi vojenskou invazí do Pásma Gazy a eskalaci bojů mezi Izraelem a Hizballáhem je Radžar opět v izolaci.

Od začátku současné blízkovýchodní války uběhly dva měsíce. Zahájilo ji 7. října ráno palestinské teroristické hnutí Hamás a další skupiny nečekaným útokem na Izrael. Odpovědí byly letecké údery na Pásmo Gazy a koncem října i pozemní invaze s cílem zničit Hamás. Jaká budoucnost čeká Gazu a Izrael, je zatím nejasné.

V izraelské armádě neslouží jen Židé, ale třeba i arabsky mluvící drúzové a dobrovolníci z řad dalších menšin. Právě mezi drúzskou menšinou, která truchlí za padlé vojáky, natáčel zpravodaj ČT David Borek.

Zatímco Izrael se raduje z toho, že se desítky rukojmí vrátily z Pásma Gazy, jedna z žen události vnímá s jistou hořkostí. Dikla Šamrizová totiž ví, že její šestadvacetiletý syn Alon je stále držen jako rukojmí někde v palestinské oblasti. Ozbrojenci z teroristického hnutí Hamás ho 7. října odvlekli poté, co se zapojil do obrany kibucu Kfar Aza. Jeho přeživší obyvatelé nyní žijí v hotelu poblíž Tel Avivu.