Válečné reportáže ČT z Blízkého východu

Státní převrat v Sýrii přinesl také konec dominance sekty alavitů v tamní politice. K této odnoži islámu se hlásili oba prezidenti asadovské Sýrie – jak nyní sesazený diktátor Bašár, tak jeho otec a předchůdce Háfiz. Jediné alavitské město, v němž natáčel štáb ČT, leží ve Svaté zemi na pomezí Izraele, Golanských výšin a Libanonu. Tamní obyvatelé se považují převážně za Izraelce, mnohdy však mají příbuzné v Sýrii.

Izrael v dohledné době nechá své jednotky v Sýrii. Premiér Benjamin Netanjahu to uvedl na vrcholu nejvyšší syrské hory, který spolu s dalšími místy v pohraniční nárazníkové zóně obsadili izraelští vojáci po pádu režimu Bašára Asada. Řada zemí označila postup Jeruzaléma za porušení mezinárodních dohod. Po stopách izraelských tanků se teď vydal štáb ČT se zpravodajem Václavem Černohorským.

Turecko shromažďuje vojáky u hranic se Sýrií. Podle Kurdů, kteří sever země kontrolují, může Ankara v nejbližších dnech na oblast zaútočit. Vedení syrských Kurdů varuje, že by konflikt mohl posílit takzvaný Islámský stát (IS). Štáb ČT navštívil tábor žen islamistů i věznici, kde jsou členové této teroristické organizace drženi v naprosté informační izolaci.

Klid zbraní v Gaze by mohl nastat do konce roku. Při vyjednávání zbývá překonat neshody Izraele a vedení teroristického Hamásu ohledně počtu rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi. Izraelské nálety mezitím za posledních 24 hodin zabily nejméně tři desítky lidí, včetně civilistů. Podle OSN se z Gazy snaží uprchnout skoro dva miliony lidí – mezi ně patří i Razan, které k útěku pomáhají čeští dárci.

Pád režimu v Sýrii uvítalo i město Latákija, které bývalo baštou Bašára Asada. Řada alávitů vítala rebely s otevřenou náručí. Obyvatelé města si ČT stěžovali na korupci a zvýhodňování lidí spojených s Asadem, ale také na kruté podmínky ve zdejší cele v areálu vojenské policie. Vládnoucí islamisté teď slibují amnestii všem, kteří odevzdají zbraně. Rusko se mezitím snaží dostat ze země klíčové spojence Asada, včetně představitelů jeho armády. Místní doufají, že ruské síly Sýrii brzy opustí a oni si vybudují zemi podle svých představ, zjistil zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Město Rakká na severu Sýrie před lety nechvalně proslulo jako bašta Islámského státu (IS). Znovuzrození teroristické organizace se obávají Kurdové, kteří nyní Rakká ovládají, na ulicích proto i v noci hlídkují patroly. Pozici Kurdů se snaží posílit Američané, naopak povstalci podporovaní Tureckem v regionu s nimi svádějí boje. Někteří Syřané prchající před povstalci teď našli útočiště právě v Rakká, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Izraelská armáda se připravuje na to, že v nově obsazené demilitarizované zóně na Golanských výšinách zůstane celou zimu. Vojákům to nařídil ministr obrany Jisra'el Kac. Jeruzalém tento krok označuje za preventivní a dočasný. Polovinu obyvatelstva Golan tvoří Drúzové, kteří mají příbuzné právě i v Sýrii.

Lidé po téměř celé Sýrii nepřestávají slavit znovunabytou svobodu a do Aleppa i dalších měst se navracejí tisíce vysídlených lidí. Postupně se odkrývají také zločiny, které páchala vláda svrženého Bašára Asada. V ulicích je slyšet otevřená kritika padlého režimu a přibývá i svědectví o represích a mučení. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Lidé v Aleppu říkají, že se tamní život pomalu vrací do normálních kolejí. V centru válkou rozvráceného města stále slaví pád režimu Bašára Asada, jehož vládu svrhli povstalci pod vedením skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Uskupení osobně i na plakátech vyvěšených v druhém největším městě v zemi ujišťuje, že chce Sýrii pro všechny. To sledují zejména zástupci menšin. Ke křesťanství se v Aleppu hlásí až pětina tamních obyvatel. Stejně jako ostatní minority tvrdí, že jejich situace je zatím dobrá a doufají, že taková zůstane i nadále. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada neulehčil pozici syrským Kurdům. Menšina, která ovládá území převážně na severu země, se obává aktivit jak povstalců ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám, tak i Syrské národní armády podporované Tureckem. Konflikt se komplikuje i kvůli nejasným vztahům s Irákem. Na severovýchodě Sýrie natáčela reportérka ČT Darja Stomatová.

Izraelská armáda na pomezí Libanonu a Sýrie zaútočila na místa, která teroristické hnutí Hizballáh využívá k pašování zbraní. Její jednotky dál působí také na libanonsko-izraelské hranici. Do míst severně od ní se po uzavření příměří začali minulý týden vracet lidé vysídlení boji. V oblasti zničené bombardováním natáčel štáb České televize.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu setrvale stoupá napětí. Od 7. října loňského roku, kdy teroristické hnutí Hamás napadlo Izrael, si zde násilnosti vyžádaly na osm set palestinských a třicet izraelských životů. V oblasti natáčel zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Díky příměří uzavřenému mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se zhruba šedesát tisíc Izraelců ze severu země může zhruba po roce vrátit do svých domovů. Běžný život se ale obnovuje pomalu, zjistil v oblasti blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.

Jen pomalu se vrací život do izraelských pohraničních vesnic, které před rokem utrpěly při v pádu Hamásu největší škody. V kibucu Beeri žije jen zlomek původních obyvatel a obnova vesnice prakticky ještě nezačala. Z místa o tom informoval zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a šíitským teroristickým hnutím Hizballáh dopadá hlavně na příslušníky této islámské větve, kteří v Libanonu tvoří třetinu populace. Boje ale postihují celou libanonskou společnost, včetně křesťanů a sunnitů, kteří se obávají, aby je současná napjatá situace opět nezatáhla na práh občanské války.

Konflikt v Libanonu dopadá také na místní českou komunitu. V zemi zůstává přes dvě stě lidí, kteří se hlásí k českému občanství. Necelá stovka jich je zaregistrována v aplikaci Drozd a dostává tak pravidelné informace o mimořádných repatriačních letech. Ty už využilo kolem tří desítek českých občanů.

Izrael v noci podnikl další útok na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Podle serveru Axios se armáda židovského státu snažila zasáhnout zbývající členy nejvyššího vedení teroristického hnutí Hizballáh. Server se odvolává na tři nejmenované izraelské představitele. Židovský stát také udeřil v blízkosti hraničního přechodu mezi Libanonem a Izraelem. Poničil tam silnici, kterou v minulých dnech používaly statisíce lidí k útěkům do Sýrie před izraelským bombardováním. Izraelská armáda ale říká, že cílila na tunel určený k pašování zbraní pro Hizballáh.

Světová zdravotnická organizace varuje před extrémně vysokým rizikem šíření dětské obrny v Pásmu Gazy i za jejími hranicemi. Virus způsobující závažné onemocnění objevili experti v odpadních vodách ve válkou zdevastované palestinské enklávě. V následujících dnech budou odebírat další vzorky, aby zjistili, do jaké míry se nákaza šíří mezi lidmi, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V Izraeli sílí obavy z vypuknutí plnohodnotné války mezi židovským státem a libanonským hnutím Hizballáh. Jeho bojovníci už skoro devět měsíců ostřelují sever Izraele. Pětikilometrové pásmo u hranic se vylidnilo. Íránem podporované uskupení přitom má kapacitu na to, aby útoky mířily ještě dál, třeba na kritickou infrastrukturu. Americké zpravodajské informace podle zdrojů Politico naznačují, že otevřená válka může propuknout v příštích týdnech.

Zhruba šedesát tisíc obyvatel izraelského severního pohraničí zůstává už osm měsíců nuceně vysídlených kvůli bojům mezi Izraelem a Hizballáhem. Sílí mezi nimi deziluze z toho, že konflikt nemá jasné vyústění. Vzdušné útoky z Libanonu přitom v posledních dnech zesilují. Izrael už varoval, že teroristy vytlačí od hranice silou.

Izraelské obce u hranic s Libanonem zůstávají už sedmý měsíc vylidněné. Úřady nařídily v pohraničí evakuovat šedesát tisíc lidí. Dalších dvacet tisíc odešlo dobrovolně. Na místní obyvatele má situace finanční i psychický dopad. Starostové apelují na Jeruzalém, aby proti Hizballáhu důrazně zasáhl. Operace v Libanonu je ale kvůli válce v Gaze nepravděpodobná. Civilisté tak dál umírají na izraelské i libanonské straně hranice. Situaci v oblasti mapoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

V pondělí začaly židovské svátky Pesach. V Izraeli letos s nádechem smutku okolo osudu rukojmí zadržovaných teroristy v Pásmu Gaze. Připomínají je pietní akce, happeningy i emotivní demonstrace.

Místa loňských teroristických útoků v Izraeli jsou stále častěji cílem turistů. Davy návštěvníků směřují například do oblasti u hranic s Gazou, kde se konal taneční festival a Hamás tam povraždil 364 lidí. Turisty zajímá také město Sderot na jihu země. Místní obyvatelé z toho nejsou nadšení, protože touží znovu normálně žít, zjistil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.