Napjatá situace v ostřelovaném Libanonu budí obavy z občanské války

3 minuty
Události: Napjatá situace v Libanonu
Zdroj: ČT24

Vzájemné ostřelování mezi Izraelem a šíitským teroristickým hnutím Hizballáh dopadá hlavně na příslušníky této islámské větve, kteří v Libanonu tvoří třetinu populace. Boje ale postihují celou libanonskou společnost, včetně křesťanů a sunnitů, kteří se obávají, aby je současná napjatá situace opět nezatáhla na práh občanské války.

Izraelské bomby v posledních týdnech dopadají hlavně na jižní předměstí Bejrútu, údolí Bikáa na východě nebo část území jižně pod městem Saidá. Tyto tři oblasti Libanonu jsou obývané převážně šíity a právě tam Izrael vede válku se šíitským teroristickým hnutím Hizballáh.

V jiných oblastech je zatím klid. „Bohužel pro ně (šíity). Oni teď útočí hlavně na šíity,“ popisuje aktuální situaci jeden z křesťanů žijících v Bejrútu André Fajád.

Šíité jsou Libanonci stejně jako křesťané

André Fajád provozuje restauraci na východě metropole v tradičně křesťanské čtvrti. Říká, že přestože se šíitskou menšinou se na správě země v mnohém neshoduje, válku proti nim pokládá za útok na celý Libanon. „Je těžké to snést, oni jsou přeci také Libanonci. Jsou naší součástí, stejně jako my jejich. Nerozumím tomu, proč to tak musí být, není to normální,“ stýská si postarší muž.

V roce 1943, když Libanon vzniknul, byl převážně křesťanskou zemí. Po více než osmdesáti letech existence a absorbování několika uprchlických vln palestinských a syrských muslimů se ale poměry změnily.

Nevyřízené účty

Ke křesťanství se v současnosti hlásí zhruba jedna třetina obyvatel Libanonu. Dominantní jsou mezi nimi maronité. Politicky zdaleka nejde o jednolitou skupinu. Zároveň ale platí, že se šíitským hnutím Hizballáh má spousta z nich nevyřízené účty.

Stejně jako sunnité, kteří jsou poslední třetinou libanonského náboženského mixu. „Už léta trpíme pod silou Hizballáhu, který v této zemi kontroluje naprosto vše. Naprosto,“ říká sunnitský politik Waddáh al-Sadík ze strany Kotlit Tahalof Al Taghyer.

V Libanonu panují obavy, že by současná válka šíity podporovaného hnutí Hizballáh s Izraelem mohla tři hlavní náboženské skupiny znovu vmanévrovat do hrůz občanské války. Ta poslední skončila v roce 1990, trvala 15 let a přinesla jen křehký kompromis na rozdělení moci v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggaie. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura Reuters s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně dvacet životů.
08:51Aktualizovánopřed 14 mminutami

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 4 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 5 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 7 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 8 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 9 hhodinami
Načítání...