Útoky

Obchody už nefungují, nebo tam vůbec žádné nejsou. Pro obyvatele vesnic u frontové linie na východě Ukrajiny představuje jednu z mála možností, jak se normálně najíst, malá pekárna z osvobozeného Izjumu. Její pracovníci vyrážejí s dodávkou do obcí u fronty navzdory nebezpečí ostřelování několikrát týdně. Lidem často nepřivážejí jen pečivo, ale celý základní nákup, protože jiné pojízdné prodejny do tamních vesnic kvůli bezpečnosti zajíždějí jen výjimečně.

Rusko útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu podniká v souladu se svojí politikou, jejímž záměrem je připravit civilní obyvatelstvo o nezbytné dodávky energie a způsobit mu utrpení, uvádí vyšetřovací komise pro Ukrajinu Rady OSN pro lidská práva. Úmyslnými útoky na civilní objekty se ruské úřady podle zprávy vyšetřovací komise dopouštějí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Se začátkem nové topné sezony ruská armáda útoky na energetické objekty na Ukrajině zesílila.

Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi z Kramatorsku a Slovjansku, dvou měst, která Ukrajinci stále ovládají v průmyslovém regionu Donbas na východě země. Tato města představují poslední bašty ukrajinské armády v regionu, který se Kreml snaží celý dobýt.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by přijal mírovou dohodu, která by zmrazila frontu v současném stavu. Řekl to v rozhovoru se stanicí Fox News. Podle něj je zastavení bojů minimum toho, co Kyjev od Moskvy právě teď potřebuje. Následně by se Ukrajina obrátila k USA a k evropským spojencům a žádala o bezpečnostní záruky.

Evropa v příštím roce zažije nejvýraznější nárůst cen letenek v historii. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters šéf irských nízkonákladových aerolinek Ryanair Michael O'Leary. Dodal, že letenky by mohly zdražit až o 20 procent. Letecké společnosti se v poslední době potýkají s růstem nákladů na pohonné hmoty, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek ráno zveřejnil deník Financial Times (FT), ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tyto údery na několik dnů přerušil kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Ukrajina poukazovala, že agresor však i nadále útočil na její energetickou infrastrukturu.

Rusko by v příštích měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím, uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Mohlo by dle něj například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či raketou na sklad zbraní určených pro Kyjev nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi NATO. Zopakoval, že Rusko je pro tuzemsko největší zahraniční bezpečnostní hrozbou a dlouho bude.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Spojené státy neobnoví útoky na Írán před listopadovými volbami do amerického Kongresu. Washington podle něj vede s Teheránem produktivní jednání. Americká blokáda íránských přístavů však bude pokračovat, napsal také na sociální síti Truth Social. Američané půjdou ke kongresovým volbám 3. listopadu.

Řada obyvatel Kyjeva se poslední měsíce vydává preventivně na noc ukrýt do metra. Poslední masivní ruské útoky na ukrajinskou metropoli v noci na středu zažila na vlastní kůži i zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Metro podle ní zcela zaplnili lidé se stany, židlemi a karimatkami. „První útoky jsme slyšeli kolem třetí ráno. To byly dopady balistických střel na metropoli. Otřáslo to vestibulem metra. Výbuchy byly opravdu silné, hlasité. Další následovaly během rána,“ uvedla novinářka. „Opravdu to není něco pohodlného, co by člověk chtěl zažívat každý den,“ popsala noc v metru.

Pákistán, Saúdská Arábie a Turecko, které od srpna váže obranný pakt, v pondělí večer oznámily, že se dohodly na rychlém nasazení vojenských sil a kapacit v Saúdské Arábii. V saúdskoarabském hlavním městě byly večer slyšet silné exploze, napsala agentura AFP. Děje se tak v době, kdy koalice proti jemenským povstalcům vedená Saúdskou Arábií oznámila, že vytlačila povstalce z řad hútíů z několika klíčových oblastí u strategického průlivu Báb al-Mandab, a oznámila strategickou ofenzivu na hlavní město Saná, které od roku 2014 drží povstalci.

Ruský vůdce Vladimir Putin nařídil představitelům ruských ozbrojených sil, aby upustili od pravidel války, což vedlo k prudkému nárůstu útoků na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to prohlásil prezident Moskvou napadené země Volodymyr Zelenskyj. Rusko také podle něj připravuje intenzivnější útoky na velká ukrajinská města, aby je v době přicházející zimy izolovalo od zbytku země.

Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.

Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj prohlásil, že Rusko obnovilo masivní údery na ukrajinskou energetiku. Noční útok byl podle něj největší od konce minulé topné sezóny. Ruské síly zasáhly Kyjevskou oblast, kde zabily dítě a další dvě osoby, oznámili tamní představitelé. Polsko a Rumunsko kvůli těmto útokům vyslaly do vzduchu své vojenské letouny. Poláci rovněž dočasně uzavřeli dvě letiště, jejich provoz byl ráno obnoven.

Kyjev v noci čelil ruskému raketovému útoku, zasaženo bylo několik budov, uvedl starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského škody utrpěla železniční i datová infrastruktura v hlavním městě. Zásahy hlásí také úřady z dalších oblastí Ukrajiny. Pokračující humanitární krizi v Oleškách se ukrajinská armáda pokouší řešit skrze dodávky pomocí dronů.

Ukrajina v pátek hlásila další ruské vzdušné útoky na Kyjev. Podle jeho starosty Vitalije Klyčka za celý den v hlavním městě zemřelo sedm lidí a dalších 46 Rusové zranili. Mezi oběťmi je podle něj i čtrnáctiletý chlapec. O čtrnáctileté oběti ruského úderu hovořil také Izrael jako o svém občanovi. Ukrajinské síly zaútočily na rafinerii v Permu, která se nachází asi 1500 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Ruské úřady hlásí po ukrajinských dronových náletech dva mrtvé.

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.

Ruské střely a drony v noci zasáhly několik ukrajinských měst. Při útocích na průmyslové podniky v Dněpropetrovské oblasti zemřeli čtyři lidé. Ukrajina zase hlásí zásahy rafinerií v Samaře a Ufě. V posledním půlroce ruské drony stále častěji míří na čerpací stanice, zejména na ty patřící státnímu podniku Ukrnafta. Provozovatelé benzinek mají při poplachu, který se často rozezní i víckrát za den, přesně stanovený postup: upozornit zákazníky, zastavit tankování, uzavřít čerpací stanici a evakuovat se. To vše musí zvládnout do dvou minut. „Od začátku útoků v loňském roce zasáhli přes 150 našich čerpacích stanic,“ vyčíslila Lesia Żarská z Ukrnafty. Nedostatkem pohonných hmot zatím Ukrajina netrpí, skoro veškeré totiž dováží ze zahraničí. Terčem útoků jsou i obchody a sklady společnosti Epitsentr.

Rusko plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska, prohlásil s odkazem na tajné služby polský premiér Donald Tusk v projevu v Sejmu. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině. Český premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na Tuskovo varování serveru TN.cz řekl, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce.

Ruské noční vzdušné údery na Kyjev si vyžádaly nejméně dvacet zraněných, jsou mezi nimi i dvě děti, uvedl starosta města Vitalij Klyčko. Při útocích na Oděskou oblast utrpělo zranění dalších sedm lidí, v Záporožské oblasti zahynula žena a tři lidé zemřeli v Dněpropetrovské oblasti, oznámily tamní úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdělil, že Rusko zasáhlo také energetickou infrastrukturu v Sumské a Oděské oblasti, a potvrdil, že ukrajinské síly poškodily rafinerii v ruské Jaroslavli a zasáhly leteckou základnu v Rostově na Donu.

Kreml zintenzivnil útoky, sabotáže a dezinformační kampaně v Evropě. Ruské tajné služby často využívají místo elitních důstojníků takzvané telegramové agenty, tedy lidi na jedno použití. Litevská prokuratura nyní zjistila, že český případ hořících autobusů souvisí s událostmi v Litvě a v Rumunsku. Adéla Paclíková z Reportérů ČT ve spolupráci s novináři z Německa, Litvy i Španělska měsíce mapovala, jak k incidentům došlo. Pátrání dovedlo investigativce až k latinskoamerickému tanečnímu studiu v Rusku.

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.