Noční ruský útok na ukrajinskou energetiku byl největší od zimy, řekl Koreckyj

Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj prohlásil, že Rusko obnovilo masivní údery na ukrajinskou energetiku. Noční útok byl podle něj největší od konce minulé topné sezóny. Ruské síly zasáhly Kyjevskou oblast, kde zabily dítě a další dvě osoby, oznámili tamní představitelé. Polsko a Rumunsko kvůli těmto útokům vyslaly do vzduchu své vojenské letouny. Poláci rovněž dočasně uzavřeli dvě letiště, jejich provoz byl ráno obnoven.

„Od léta prakticky nebyl den, kdy by nepřítel nezaútočil na energetickou infrastrukturu. Takto rozsáhlý a kombinovaný útok však proběhl poprvé od konce minulé topné sezony,“ napsal Koreckyj s tím, že útok některé energetické objekty poškodil či zničil. Zároveň vyzval úřady k dokončení příprav systémů záložního napájení objektů kritické infrastruktury.

Podle prezidenta Volodymyra Zelenského při útocích zahynulo celkem pět lidí včetně dítěte. „Hlavním cílem byla energetická infrastruktura v hlavním městě a v Kyjevské oblasti. Poškozeny byly také obytné budovy. Pokračují práce na obnovení dodávek elektřiny a vody všude tam, kde jsou nyní přerušeny,“ napsal na X.

O poškození energetické infrastruktury v metropoli už dříve informovala také ukrajinská energetická společnost DTEK, podle jejíž ranní zprávy se zatím podařilo obnovit dodávky elektřiny pro osm tisíc domácností.

Šéf vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko oznámil, že při ruském útoku ve Vyšhorodu severně od Kyjeva zahynulo dítě a další tři lidé utrpěli zranění. Popsal, že záchranáři z trosek zničeného rodinného domu vyprostili muže s poraněním hlavy, ženu se zraněním nohy a dítě s akutní stresovou reakcí. V troskách následně objevili tělo dítěte. Útoky byly zaznamenány také v rajónech Buča, Obuchiv a Brovary.

O dvou mrtvých po ruských útocích na ukrajinskou metropoli informoval starosta města Vitalij Klyčko. Pět lidí bylo zraněno, zasaženy byly nejméně tři budovy. Do areálu velvyslanectví jedné ze západních zemí podle něj dopadly úlomky.

V důsledku nočních ruských útoků se nad Kyjevem drží mrak kouře. Záchranná služba doporučila Kyjevanům žijícím v centru města nevětrat, dokud se dým nerozptýlí.

Celkem sedm průmyslových a energetických objektů utrpělo zásah v Žytomyrské oblasti na západě Ukrajiny, vyčíslil šéf tamní správy Vitalij Bunečko.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu protilodní střely Cirkon (Zirkon) a Oniks, balistické střely Iskander-M a 188 dronů. Protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit pět střel a 155 dronů. Zásahy byly zaznamenány v osmnácti lokalitách.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při rozsáhlém nočním útoku ruské síly zasáhly komunikační centrum v Kyjevě. Cíli útoků byla podle něj také energetická zařízení v okolí ukrajinské metropole a přístavní infrastruktura v přístavu Izmajil na Dunaji.

Dopady ve státech sousedících s Ukrajinou

Agentura Reuters napsala, že letiště v Lublinu a Řešově byla kvůli vojenským letům dočasně uzavřena. Obnovu jejich provozu příslušný polský úřad oznámil po 7:00. Opatření mají podle polské armády preventivní charakter s cílem zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru.

Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na středu zaznamenal radar vzdušný cíl manévrující poblíž příhraničního ukrajinského přístavu Izmajil. Do vzduchu proto vzlétla dvě letadla F-18 španělského letectva, která v Rumunsku působí v rámci mise NATO. Vzdušný prostor Rumunska nebyl narušen, dodalo ministerstvo.

U moldavského města Bendery se zřítil dron, oznámila místní policie s tím, že stroj po dopadu nedaleko civilní komunikační antény vybuchl. Nikdo nebyl zraněn, na místě pracují vyšetřovatelé.

Ukrajina se od února 2022 brání celoplošné ruské invazi a během této války již opakovaně ruské i ukrajinské drony dopadly na území jiných zemí v regionu. Polsko od začátku války zaznamenalo několik případů narušení svého vzdušného prostoru. Polská armáda vysílá v době ruských útoků na Ukrajinu preventivně vojenské letouny do vzduchu, úřady také opakovaně informují o uzavírání letišť v Lublinu a Řešově kvůli nasazení vojenského letectva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rumunské stíhačky sestřelily dva drony

Dva stroje F-16 rumunského letectva sestřelily v sobotu nad rumunskými vodami na východě země krátce po sobě dva drony, uvedlo tamní ministerstvo obrany.
18:23Aktualizovánopřed 9 mminutami

Protestů ve Francii se zúčastnily statisíce lidí. Místy byly násilné

Ve Francii se konaly demonstrace kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Podle organizátorů se jich zúčastnilo na osm set tisíc lidí. Protestující se ve velkých městech dostávali do střetů s policií. V Saint-Etienne podle AFP policejní granát utrhl ruku jednoho z demonstrantů. V Marseille a Lille demonstranti vtrhli na radnice.
10:50Aktualizovánopřed 12 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 4 hhodinami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 7 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.