Rumunsko

Ruské invazní jednotky zaútočily na přístavní infrastrukturu ukrajinské Oděsy balistickou střelou a zasáhly civilní loď Optima plující pod vlajkou Palau. Na Telegramu to napsal předseda správy Oděské oblasti Oleh Kiper s tím, že při útoku zemřel šedesátiletý Ukrajinec a pět cizinců utrpělo zranění. Rusko se nevyjádřilo. O víkendu zasáhlo Rusko podle Kyjeva civilní loď Paresa plovoucí pod vlajkou státu Svatý Kryštof a Nevis.

Turecko, Rumunsko a Bulharsko zahajují společné pátrání po minách v Černém moři. Rusko se jimi snažilo zablokovat ukrajinské přístavy. Desítky náloží se ale utrhly od kotvy a ve volných vodách nyní ohrožují lodní dopravu.

Česko se několikátým dnem vypořádává se silnými povodněmi. Policisté informovali o třech obětech, další jsou pohřešovaní. V deset hodin večer hlásí některý z povodňových stupňů 181 stanic, jejich počet oproti předchozím dnům klesá. Vysoké hladiny toků – převážně na východě země – způsobily rozsáhlé materiální škody, tisíce lidí se musely evakuovat. Záchranné složky podle posledních informací zasahovaly skoro u osmi tisíc událostí. Přívaly vody komplikují také dopravu, desítky tisíc domácností jsou bez elektřiny či teplé vody. Do zasažených obcí zamířily desítky cisteren a kontejnerů s pitnou vodou.

Extrémní deště způsobily povodně kromě Česka také v Rakousku, Rumunsku a Polsku, kde už podle médií zemřelo nejméně deset lidí. Situace je kritická především v Dolnoslezském vojvodství na jihu Polska. Poplach vyhlásilo město Opole, na kulminaci Odry se připravuje Vratislav. Ve Varšavě v pondělí mimořádně zasedla vláda, která v zasažených lokalitách vyhlásila stav živelní katastrofy. V Dolním Rakousku se čekají srážky až do poloviny týdne, hrozí zhroucení hrází. V regionu zemřeli při záplavách patrně už čtyři lidé. Dopravní problémy hlásí Vídeň. Na Slovensku je nejhorší situace na Dunaji.

Polsko a Rakousko v neděli oznámily první oběti vytrvalých dešťů a záplav, které od pátku sužují střední a východní Evropu včetně Česka. V Polsku je situace kritická, nedaleko českých hranic se protrhla přehrada a město Stronie Ślonskie zasáhla přívalová vlna. Do záchranných prací se budou zapojovat i české vrtulníky. Řada toků se už kvůli vytrvalému dešti vylila z břehů i v Rakousku, na Slovensku byla situace o něco klidnější. Povodním čelí rovněž Rumunsko, kde si velká voda vyžádala nejméně pět mrtvých.

Silné lijáky a záplavy způsobené tlakovou níží Boris postihly v sobotu nejen Česko, ale i jeho sousední země. Čtyři mrtvé oznámily úřady v Rumunsku, kde se z břehů vylil Dunaj. Polský premiér Donald Tusk v souvislosti s povodněmi mluví o nezbytnosti úplné mobilizace. Několik obcí v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy bylo vyhlášeno za oblasti postižené živelní pohromou, očekává se až stoletá voda.

Ruský útok na Viroljubivku v Doněcké oblasti zabil tři pracovníky Mezinárodního výboru Červeného kříže a další dva zranil, informovali oblastní správa a ukrajinský ombudsman. Další dva mrtvé a sedm zraněných hlásí Charkovská oblast po útoku okupantů na obytnou čtvrť v obci Borova. Nejméně čtrnáct lidí zranil v noci na čtvrtek nálet ruských dronů na město Konotop v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámila oblastní vojenská správa.

Rusové v noci na neděli zasáhli město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Dva lidi zabili a několik dalších zranili včetně dvou dětí, uvedla oblastní správa. Dalších nejméně pět mrtvých hlásí po ruských útocích Doněcká oblast, cílem okupantů se tam stal mimo jiné hotel. Rumunsko potvrdilo, že jeden z dronů, kterými Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo, opět narušil jeho vzdušný prostor. Údajně ruský dron narušil i vzdušný prostor Lotyšska, kde také spadl.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s delegací navštívila Ukrajinu. Při třídenní cestě uctila památku československých legionářů a vojáků padlých v druhé světové válce, připomněla také oběti vojáků z českých zemí bojujících v rakousko-uherské armádě. Informovalo o tom ministerstvo obrany. Černochová návštěvu zakončila pietní akcí u zborovské mohyly, místa spojeného s počátkem československých legií na východní frontě.

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) se má stát končící nizozemský premiér Mark Rutte. V úterý to napsal server nizozemské televize NOS. Rutteho protikandidát, rumunský prezident Klaus Iohannis, se kandidatury prý vzdá. Končící šéf Aliance Jens Stoltenberg Rutteho označil za velmi silného kandidáta a poznamenal, že výběr nového generálního tajemníka je velmi blízko završení.

Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.

Constantina Brâncușiho, původně rumunskému sochaře, označují jako otce abstraktního umění, aniž by však byl abstraktní a patřil k nějakému proudu. Jeho retrospektiva, první podobně velká za posledních 30 let, čítající více než stovku děl, je v pařížském Centre Pompidou k vidění do začátku července.

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se naplňují obavy, že plán majitele na záchranu hutní společnosti Liberty Ostrava není realistický. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá pro případ potřeby sociální pomoc. Česko jedná o možných krocích i s Evropskou komisí. Ministři to řekli na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministři připomněli, že firma poprvé nezaplatila celé sociální odvody a poprvé také nedodržela splátkový kalendář ke srovnání závazků vůči Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Liberty tvrdí, že České správě sociálního zabezpečení nedoplatky na sociálních odvodech uhradila.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Ukrajina se potýká s nedostatkem vojáků, kteří by ji bránili před ruskou agresí. Tamní vláda proto dále zpřísňuje předpisy. Nová ustanovení přerušují mužům vojenského věku od osmnácti do šedesáti let možnost žádat o cestovní pasy v zahraničí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pozastavilo v úterý tyto konzulární služby do 18. května. Hned ve čtvrtek upřesnilo ministerstvo obrany, že ukrajinské odvodové úřady nebudou působit v zahraničí a nebudou doručovat povolávací rozkazy.

Slovenská policie zadržela v Bratislavě muže, který je podezřelý ze zpronevěry peněz určených Itálii v rámci unijního fondu na oživení ekonomiky po pandemii covidu-19. Píše o tom agentura APA s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. O zátahu, při němž policie ve čtyřech zemích Evropské unie zadržela 22 lidí kvůli podezření ze zpronevěry 600 milionů eur (v přepočtu přes patnáct miliard korun), informoval ve čtvrtek Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Slovenská policie posléze uvedla, že zadržela tři lidi – občany Ukrajiny, Německa a Itálie.

Rusko v rámci snahy o destabilizaci Evropské unie a sabotování její klíčové infrastruktury uskutečnilo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě, uvedl podle listu Financial Times český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS reagoval, že jde o „nepodložená obvinění“.

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu. Kyjev hlásí poškození energetické infrastruktury v šesti regionech včetně západních, odstávky v dodávkách elektřiny a také několik zraněných v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského letectva se podařilo sestřelit 84 z 99 ruských střel a dronů. V Polsku vzlétla preventivně polská i spojenecká vojenská letadla. V Rumunsku našli u hranic s Ukrajinou další trosky dronu.

Průměrný čistý roční příjem v Česku odpovídá zhruba dvěma třetinám evropského průměru. Češi tím ze starších unijních zemí předstihli Portugalce i Řeky. V roce 2004, kdy země do Evropské unie vstupovala, šlo o jednu třetinu průměru. Kupní síla lidí v Česku je v rámci společenství nicméně desátá nejslabší. V roce 2022 si tuzemští obyvatelé mohli pořídit zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel Unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu, instituce čísla za loňský rok zatím nezveřejnila.

K zemědělským protestům se ve čtvrtek připojili vedle těch českých také někteří farmáři z Polska, Maďarska a Slovenska. Protestní akce byly mířeny proti agrární politice EU či přílišné byrokracii. Například slovenští zemědělci dopoledne vyjeli s traktory na protestní jízdu po silnicích v celé zemi.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.