Rok 2024 překonal několik teplotních rekordů: byl nejteplejší v historii a jeho léto bylo také dosud nejteplejší. A podle nové studie také přinesl v Evropě vysoký počet úmrtí.
Studie vedená vědci z Barcelonského institutu pro globální zdraví zjistila, že v Evropě došlo mezi 1. červnem a 30. zářím 2024 k 62 775 úmrtím souvisejícím s horkem. Tyto údaje jsou o 23,6 procenta vyšší než odhadovaných přibližně 50 800 úmrtí v létě 2023, ale o 8,1 procenta nižší než odhadovaných téměř 67 900 úmrtí v létě 2022.
Vědci se zaměřili na 654 oblastí v celkem 32 evropských zemích. Zjistili, že zemí s nejvyšším počtem úmrtí v důsledku veder v létě 2024 byla Itálie – víc než 19 tisíc úmrtí. Není to úplně překvapivé, protože na vrcholu tohoto žebříčku byla i v minulosti: v 2023 a 2022 byla Itálie totiž také zemí s nejvyšším počtem úmrtí souvisejících s horkem, s odhadovaným počtem 13 800, respektive 18 800 zemřelých.
Zemí s druhým nejvyšším odhadovaným počtem v létě 2024 bylo Španělsko s více než 6700 zemřelými, následované Německem (přibližně 6300), Řeckem (přibližně šest tisíc) a Rumunskem (více než 4900). V případě Španělska byl odhadovaný počet úmrtí v roce 2024 téměř o polovinu nižší než v roce 2022, a to díky nižším letním teplotám než v předchozích dvou letech.
Vědci ale sledovali ještě jiný faktor. Zajímal je nejen „čistý počet zemřelých“ ale také takzvaná úmrtnost, tedy počet mrtvých na milion obyvatel. V tomto ohledu dopadly nejhůř Řecko (odhadovaných 574 úmrtí na milion obyvatel), Bulharsko (530 úmrtí na milion) a Srbsko (379 úmrtí na milion). Tato čísla byla výrazně vyšší než ta za předchozí dva roky.
Celkově patnáct z dvaatřiceti hodnocených zemí zaznamenalo nejvyšší počet mrtvých i míru úmrtnosti související s teplem právě během léta 2024.
Ženy a senioři
Počet úmrtí souvisejících s teplem byl během tří letních období, která byla předmětem studie (2022, 2023 a 2024), vyšší u žen a starších osob. Konkrétně se odhaduje, že v létě 2024 byl počet úmrtí souvisejících s teplem u žen o 46,7 procenta vyšší než u mužů. Studie také potvrzuje, že zdaleka nejvíce zasaženou skupinou jsou senioři: u osob starších 75 let byla odhadovaná úmrtnost o 323 procent vyšší než u všech ostatních věkových skupin.
„Léto 2024 bylo podle satelitní služby Copernicus sice celkově nejteplejší v historii, v konkrétních regionech našeho výzkumu byla ale léta 2022 a 2023 ve skutečnosti ještě teplejší. Tyto regionální rozdíly v průměrné teplotě se úplně neodrážejí v úmrtnosti, protože odhadovaný počet úmrtí pro rok 2024 byl vyšší než odhadovaný počet úmrtí pro léto 2023 a jen mírně nižší než odhadovaný počet úmrtí pro rok 2022,“ přiblížil první autor studie Tomáš Janoš, který působí na Barcelonském institutu pro globální zdraví a na Masarykově univerzitě v Brně.
Důvodem podle něj je, že v letech 2022 a 2024 byly nejvyšší teploty zaznamenány v jihozápadní a jihovýchodní Evropě, tedy v oblastech, které jsou velmi citlivé na teplo. „Evropa je kontinentem, který se otepluje nejrychleji, a to dvojnásobně oproti globálnímu průměru. A v rámci Evropy se středomořská pánev a jihovýchodní regiony stávají hlavními ohnisky klimatických změn, které čelí největším dopadům na zdraví. V průběhu jednadvacátého století se zde předpokládá výrazný nárůst úmrtnosti související s teplem,“ dodává Janoš.
Jako by vymřela Plzeň
Studie celkově naznačuje, že během tří roků, které byly předmětem studie, došlo v Evropě k více než 181 tisícům úmrtí souvisejícím s horkem, tedy jako by zmizela celá populace Plzně. Dvě třetiny těchto úmrtí se odehrály v jižní Evropě.
Podle Joana Ballestera Claramunta, hlavního výzkumného pracovníka projektu EARLY-ADAPT Evropské rady pro výzkum (ERC) a hlavního autora studie, velikost těchto čísel zdůrazňuje potřebu „posílit adaptační strategie, včetně vývoje a zavedení nové generace celokontinentálních systémů včasného varování před horkem a jeho dopady na zdraví“.
Partnerem výzkumu bylo brněnské výzkumné středisko RECETOX při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. „Ve srovnání s celou Evropou tomu v České republice bylo naopak. Právě poslední rok 2024 byl daleko nejhorší z posledních třech hodnocených let, co se počtu úmrtí souvisejících s horkem týče,“ říká Janoš.
Podle studie zemřelo vinou veder v létě 2024 v Česku 544 lidí, roku 2023 to bylo 388 osob a o rok předtím 373 lidí.
