Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
Vědci ve výzkumu našli způsob, jak snížit emise z letecké dopravy, které přispívají ke globálnímu oteplování, na polovinu. Základem jsou podle výzkumu tři změny: zrušení prémiových sedadel, lepší obsazenost letadel a využívání jen těch nejmodernějších letadel, která jsou výrazně úspornější než starší modely.
Mělo by to pomoci více než sliby o udržitelných palivech, které kritici označují za typický greenwashing, nebo ještě kontroverznější kompenzace uhlíkových emisí, v nichž firmy slibují za každou tunu spáleného paliva například výsadbu stromů.
Zdaleka nejdůležitějším opatřením by podle studie bylo nahrazení prémiových sedadel místy, jaká jsou běžná v ekonomické třídě. Celkově jsou cestující v luxusních třídách zodpovědní za více než trojnásobné emise než cestující v ekonomické třídě, a dokonce až třináctkrát více v nejprostornějších prémiových kabinách.
Teorie a praxe
Autoři výzkumu vycházeli z detailní analýzy téměř 27 milionů komerčních letů během roku 2023. Analýza zahrnovala 3,6 miliardy cestujících, kteří nalétali celkovou vzdálenost 6,8 bilionu kilometrů. Tyto lety způsobily emise oxidu uhličitého v množství 578 milionů tun, což přibližně odpovídá ročním emisím Německa.
Vědci se pokoušeli zjistit, jaké jsou rozdíly v účinnosti letů po celém světě. Klíčovým zjištěním bylo, že letecký průmysl dokáže emise skleníkových plynů snižovat tím, že navrhuje a vyrábí mnohem účinnější letadla – ta spalují palivo efektivněji, vypouštějí méně zplodin a tedy i skleníkových plynů.
Jenže to nestačí. Letů přibývá tolik, že podle odhadů by se emise oxidu uhličitého z letecké dopravy mohly do roku 2050 zdvojnásobit. Některé scénáře hovoří dokonce o ztrojnásobení.
Analýza ukázala, že se od sebe značně liší „špinavost“ letů podle toho, odkud letadla vzlétají. Horší jsou lety z USA, Austrálie, Afriky a Středního východu, platí přitom, že se to více týká menších letišť. Naopak na letištích v Indii, Brazílii a jihovýchodní Asii byly lety čistější – pravděpodobně hlavně kvůli modernějším letadlům a dalším faktorům.
Švédští vědci, kteří výzkum vedli, našli překvapivé rozdíly v tom, jaká je účinnost letadel za různých podmínek. Když je moderní letadlo obsazené na více než 95 procent a nemá sedadla byznys třídy (ale jen té ekonomické), tak jsou emise na jednoho cestujícího o 50 až 75 procent nižší. Pokud by se to podařilo zkombinovat s udržitelnějšími palivy, mohlo by to podle autorů výzkumu vést k výraznému snížení emisí z tohoto sektoru.
