CO2

Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS 2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, informoval na sociální síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Později v Lucemburku novinářům řekl, že návrhy zajistí stabilní a předvídatelnou cenu povolenky.

Vědci ze šedesáti univerzit celého světa studovali výšku stromů na téměř dvou stovkách pozemků, kde mohou růst bez dalších negativních vlivů – nikdo je nekácí a jsou daleko od znečištění. Výsledky ukazují, že už nejméně třicet let se tam stromy zvětšují poměrně k tomu, jak v atmosféře přibývá oxidu uhličitého.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.

Povinnost platit za emise z pálení fosilních paliv v budovách a v dopravě známá jako ETS 2 nejvíce zasáhne vytápění uhlím. Vyplývá to z rozhovoru s Karlem Kotounem pro podcast ekonomického pořadu Bilance ČT. Zakladatel konzultačního start-upu Green0meter uvedl, že by se domácnosti, které jsou ještě závislé na uhlí, měly připravit na změnu, jinak na ně silně dopadne nárůst jeho ceny.

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.

Evropská unie schválila změny emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise (EK) vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Když se Země oteplí o 1,5 stupně Celsia, povede to k nekontrolovatelnému zvyšování hladiny oceánů, což způsobí „katastrofální migraci do vnitrozemí“, varují autoři nové studie. Upozorňují ale, že k tomu podle jejich modelů může dojít, i když se podaří udržet teploty pod 1,2 stupně.

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Evropská komise (EK) potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii (EU) byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard korun) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Od nového roku se zhruba o pět procent zvýší mýtné pro nákladní auta. Ministerstvo dopravy předpokládá, že to přinese do rozpočtu osm set milionů korun navíc. Firmy chce také motivovat k ekologičtějším způsobům dopravy. Dopravci ale tvrdí, že se jim elektromobily nevyplatí.

Tony Fadell vytvořil pro společnost Apple zařízení na přehrávání hudby iPod a následně se podílel i na vzniku iPhonu. Na toto období svého profesního života vzpomíná jako na ty nejlepší a nejhorší časy zároveň, kdy cítil, že „mění svět“. Zároveň však upozorňuje na dopady chytrých mobilů a technologií na duševní zdraví i společenské a rodinné vztahy. V současnosti dokázal na oběžnou dráhu Země dostat satelit, který zaznamenává úniky skleníkového plynu metanu. Ten podle jeho slov otepluje planetu několikanásobně silněji než oxid uhličitý. Rozhovor s ním vedl Daniel Stach.

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Na čtyřicet zemí se ve čtvrtek na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě vyspělých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Země také uvedly, že nebudou investovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí. Někteří velcí znečišťovatelé, jako Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy, své podpisy k dohodě odmítly připojit. O jednání ve skotském Glasgow informovala stanice BBC. Podle vyjednavače EU se konference zatím vyvíjí slibným směrem.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Voliči ve Švýcarsku v neděli v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. Souhlas naopak vyjádřili s protiteroristickým zákonem, který dává policii větší pravomoci pro nakládání s lidmi podezřelými z terorismu, a s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií, uvedla agentur Reuters.

Vláda pravděpodobně pouze vezme na vědomí doporučení uhelné komise, aby se v Česku přestalo využívat uhlí v energetice a teplárenství v roce 2038. Návrh usnesení vlády nepředpokládá, že by ministři tento termín schválili. Kabinet naopak zřejmě bude od komise chtít, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí. Konečné rozhodnutí by potom mohlo zůstat až další vládě.

Díky horninám lze hodnotit i současnou klimatickou změnu, tvrdí Zdeněk Venera. Šéf České geologické služby byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Rozhovor se dotkl mimo jiné i možností zachytávání oxidu uhličitého či stavu vody v Česku. Ta je podle Venery strategickou surovinou a je potřeba ji mnohem více recyklovat.

Nejen uhelné elektrárny nebo spalovací motory dopravních prostředků, ale i mrakodrapy mají vliv na znečištění planety skleníkovými plyny. O to zásadnější roli hrají prosklené věže v místech, která proslavily svými panoramaty, jako třeba v Hongkongu. Město pod čínskou správou se zavázalo, že chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Aby svůj závazek splnil, musí Hongkong výrazně snížit energetickou náročnost svých výškových budov. První příklady už v přístavu v deltě Perlové řeky k nalezení jsou.