Nejen uhelné elektrárny nebo spalovací motory dopravních prostředků, ale i mrakodrapy mají vliv na znečištění planety skleníkovými plyny. O to zásadnější roli hrají prosklené věže v místech, která proslavily svými panoramaty, jako třeba v Hongkongu. Město pod čínskou správou se zavázalo, že chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Aby svůj závazek splnil, musí Hongkong výrazně snížit energetickou náročnost svých výškových budov. První příklady už v přístavu v deltě Perlové řeky k nalezení jsou.
Drápou se do mraků a jsou energetickou zátěží. Hongkong chce snížit uhlíkovou stopu výškových budov
V souvislosti s šířením koronaviru loni klesly emise oxidu uhličitého celosvětově o sedm procent, vyplývá z informací Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Tím se ale dlouhodobé cíle, zahrnuté mimo jiné v Pařížské dohodě, neřeší.
„Uzávěra samozřejmě není způsob, jak se vypořádat s klimatickými změnami,“ poznamenala Corinne Le Quéréová, jedna z autorek studie, jež loňský snižující se emisní trend zkoumala.
Už nyní, v prvních měsících roku 2021, se navíc potvrzují obavy, že by se globální emise mohly vrátit na předchozí úroveň. Alespoň to za IEA tvrdí její výkonný ředitel Fatih Birol. Poukázal také na to, že mnoho velkých ekonomik se v posledních měsících zavázalo k dosažení nulových emisí do poloviny tohoto století.
K nim se přidal i Hongkong, který chce být uhlíkově neutrální do roku 2050, což je o deset let dříve, než vyhlásila Čína. Konkrétní kroky pro „zelenější“ budoucnost v tomto městském regionu nejsou vidět na vozovkách, ale podél nich. Cestou jsou udržitelné mrakodrapy, tedy stavby spořící energii.
I přes „zářivé příklady zelených mrakodrapů“ ale musí město k uhlíkové neutralitě překonat ještě mnoho překážek, píše korespondent BBC z Hongkongu Matthew Keegan.
Mrakodrapy v Hongkongu způsobují víc emisí než dopravní prostředky
Hongkong musí kvůli geografickým limitům budovat svoji infrastrukturu vertikálně. Efekt je viditelný už při prvním pohledu – hradba mrakodrapů oslní nejednoho návštěvníka přístavního města. Třeba v noci, kdy prosvětlené prosklené budovy září kilometry daleko. Právě to ale symbolizuje odvrácenou stranu rozvinuté metropole.
- Hongkong má vůbec nejvíce mrakodrapů ze všech měst světa. Budov vyšších než 150 metrů je tu celkem 482.
- Druhý je čínský Šen-čen, třetí americký New York a čtvrtá Dubaj. Ani jedna z těchto metropolí se hongkongskému rekordu neblíží, žadná zatím nepřekonala ani hranici 300 mrakodrapů.
- Nejvyšší budovou Hongkongu je International Commerce Centre (ICC), měří 484 metrů a má 112 podlaží. Druhá Two International Finance Centre má 416 metrů.
- Třetí nejvyšší mrakodrap, Central Plaza (374 metrů), držel dlouho prvenství. Postaven byl totiž už v roce 1992 a první čtyři roky držel titul nejvyšší budovy mimo USA.
- Zdroj: https://www.skyscrapercenter.com/
Výškové budovy jsou pro Hongkong ohromnou energetickou zátěží. Spotřebují až 90 procent veškeré elektřiny, informovala nezisková organizace, jež se zabývá udržitelností a ekologií staveb, hongkongská Green Building Council (HKGBC). Podle ní mrakodrapy stojí za zhruba 60 procenty všech emisí metropole, logicky tedy více než třeba dopravní prostředky.
Noční panorama Hongkongu
Výkonný ředitel HKGBC Cary Chan uvedl, že uhlíkově neutrální mrakodrap není jen možnost, ale nutnost. „Pro subtropická města s vysokou hustotou, jako je Hongkong, je dosažení čisté nuly obrovskou výzvou,“ řekl.
Těchto výzev si je vědoma i správa Hongkongu. Ta přijala už v roce 2015 Energy Saving Plan (Plán na úsporu energie). Zavázala se ke snížení energetické závislosti výškových budov do roku 2025.
- Ne vždy mohou ambiciózní plány reflektovat realitu. Hongkong patří od roku 1997 pod správu Číny. Ta loni vyhlásila, že chce nulových emisí docílit do roku 2060, přičemž do roku 2030 chce zastavit jejich růst. Podle Mezinárodní agentury pro energii ale v druhé největší ekonomice světa už teď překonávají emise úrovně z období před příchodem pandemie, informuje Reuters.
- Průzkum Global Energy Monitor (GEM) a Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) zase odhalil, že Čína loni schválila výstavbu třikrát více uhelných elektráren než předloni. Otázkou tak v budoucích letech bude, jak s tím dohromady půjde boj s emisemi.
- Podle GEM a CREA Čína také loni uvedla nově do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 38,4 gigawattu (GW). To je více než zbytek světa.
„Chytrý“ mrakodrap efektivně topí a větrá. Vyrábí si i bionaftu
Mrakodrap One Taikoo Place byl dostavený relativně nedávno – v roce 2018. Objekt, který navrhli architekti z Wong&Ouyang, je jedním z příkladů, kam se moderní architektura ve spojení s pokročilými technologiemi posunula. Stavba byla navrhovaná i konstruovaná s ohledem na životní prostředí a udržitelnost. Nezávisle získala nejvyšší certifikace od tří různých společností, které hodnotí ekologickou zatíženost budov.
Téměř padesátipodlažní mrakodrap (nejautentičtější je asi pohled skrze Google Maps) spotřebuje podle BBC o třetinu méně energie než jiné podobně velké budovy v Hongkongu. Může za to inovativní přístup nejen na poli architektury. „Zelené DNA“ budovy tvoří také „nervová soustava“. Systém Neuron od britské společnosti ARUP významně šetří energii.
Technologie analyzuje a reaguje na ohromné množství dat, které mapují podmínky v budově. Jednoduše řečeno, chytrá technologie spravuje mrakodrap tak, jakoby byl provázaný v jeden organismus, a vytápí, větrá či klimatizuje budovu efektivně a lokálně.
Kromě toho se mrakodrap v hongkongském Quarry Bay „dotýká“ i zákoutí soběstačnosti, byť to zatím zní spíše jako hudba budoucnosti, zda vůbec. Raymond Yau z oddělení udržitelného rozvoje developera stavby Swire Properties mluví jen o symbolu.
Budova má jako jeden z prvních komerčních projektů dvouúrovňovou střechu, na které je vegetace a solární panely. Kromě toho dokáže využít energii z odpadu – konkrétně přeměňuje odpadní kuchyňský olej na bionaftu. „Tato kombinace obnovitelné energie představuje zhruba 3,8 procenta celkové spotřeby energie budovy,“ uvedl Raymond Yau pro BBC.
- Hongkongským unikátem je výšková budova K11 Atelier King's Road, která byla dokončená v roce 2019. Je podstatně menší než One Taikoo Place, má „jen“ dvaadvacet podlaží.
- Zeleň na budově (nejen na střeše) se rozkládá na ploše téměř sedmi tisíc metrů čtverečních, což odpovídá velikosti zhruba 26 tenisových kurtů.
- Celkem 138 fotovoltaických panelů vyrábí elektřinu pro osvětlení lobby i výtahu a ohřívá vodu pro část sprch v budově.
Šetří i nejvyšší budova v Hongkongu
Vodítko pro budoucí přístup k udržitelnosti výškových budov v Hongkongu poskytuje také mrakodrap nejpovolanější – Mezinárodní obchodní centrum (ICC). Z přízemí se 118 pater „drápe“ do výšky 484 metrů. Je nejvyšším mrakodrapem přístavní metropole a dvanáctou nejvyšší stavbou světa.
Eliminovat energetické zatížení se zde daří díky technologiím. Uvnitř budovy je instalována rozsáhlá síť senzorů, která monitoruje „život“ mrakodrapu a sbírá masivní množství dat. Na jejich základě může správa mrakodrapu v rámci úspory lokálně vypínat nejen osvětlení, ale i výtahy, nebo nastavovat podle potřeby klimatizační jednotky.
Od roku 2012 ICC díky podobným opatřením uspořila 15 milionů kWh. To odpovídá celkové roční spotřebě elektřiny více než čtyř a půl tisíce tříčlenných domácností a snížení emisí uhlíku o deset tisíc tun, popisuje z Hongkongu pro BBC Matthew Keegan.
Budova ICC nad hongkongskou mlhou
Starší stavby může zefektivnit rekonstrukce
Hongkong se ale i přes výše uvedené příklady bude potýkat se zubem času. Řada budov byla vystavěna dávno předtím, než se otázky udržitelnosti vtěsnaly do stavebního plánování a architektury.
China Resources Building byla postavena už v roce 1983. Krom jiného měla mít majestátní úlohu, byla tehdy nejvyšší budovou v deltě Perlové řeky. I kvůli symbolickému záměru ale měla velmi negativní dopad na životní prostředí.
V roce 2012 tak prošla budova významnou rekonstrukcí. Třeba fasáda mrakodrapu byla dovybavena zasklívacím systémem, který eliminuje vliv slunečního záření a tím přirozeně snižuje vnitřní teplotu. Budova tak využívá klimatizaci mnohem méně než dříve.
Podle BBC tak objekt ušetřil více než deset procent elektřiny. Je to dobrý příklad, který ale vychází z důležité podmínky – dostatku financí. Většina budov v Hongkongu je navíc komerční a nemusí se novému trendu přizpůsobit.
Budoucnost nejen „do mraků se drápajícího“ přístavu se tak rozhodně nemusí vyvíjet podle toho, jak ji narýsovala tamní správa.
Panorama Hongkongu v kontrastu sochy herce Bruce Leeho