Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
Způsob řešení střetu zájmů ještě před jeho jmenováním premiérem po Babišovi požadoval prezident Petr Pavel. Předseda hnutí ANO, které vyhrálo říjnové sněmovní volby, ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. S firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice, uvedl.
Akcie holdingu bude podle Babiše spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti, řekl.
Jestli jde o slepý trust, v němž Babiš nefiguruje jako koncový vlastník, mělo to být ono, uvedl Kysela. „Tím samozřejmě nevylučuji, že by to někdo v případných budoucích sporech o čerpání dotací mohl rozporovat. Nejsem ovšem znalcem obchodního práva,“ dodal.
Jako převedení do slepého fondu Babišův postup pochopil také Gerloch, řekl. Upozornil ale, že takový instrument v českém právu formálně není. Babiš splnil prezidentovu podmínku, aby způsob řešení střetu zájmů zveřejnil, Pavlovi nepřísluší, aby postup hodnotil, uvedl. To základní, o čem se delší dobu diskutovalo, co řešily soudy a prezident chtěl, aby se zveřejnilo, je podle Gerlocha v základu vyřešené. Z hlediska ústavního práva je toto řešení na první pohled vyhovující, řekl. Upozornil nicméně, že není odborníkem na obchodní a evropské právo.
Babišem popsané řešení působí přijatelně, uvedl Škop. Pokud Babiš skutečně nebude mít z holdingu žádný prospěch, a to ani v budoucnosti, nebude jej ovládat ani s ním nebude v kontaktu, mohlo by to odstranit současné problémy, podotkl. „To podstatné však bude v detailech. Kdo konkrétně bude těmi osobami uvedenými v prohlášení? Jak bude vypadat konkrétní podoba ‚vzdání se‘ a tak dále. Vše bude tedy záležet na tom, jak avizované řešení bude vypadat,“ dodal. Pak bude podle Škopa teprve možné říct, zda jsou splněné všechny právní podmínky. „Každopádně nelze popřít, že možný způsob odstranění střetu zájmů to je,“ uzavřel.
Ústavní právník Ondřej Preuss uvedl, že z oznámení je vidět snaha věc řešit. „Pokud bude celý koncern vložený do trustu, ke kterému už se Babiš nikdy nedostane a teprve po jeho smrti získají kontrolu jeho potomci, tak mi to přijde jako poměrně velkorysé řešení,“ řekl. Lze však také argumentovat tak, že v případě tak velké společnosti působící v tak jasně vymezeném segmentu trhu bude předseda vlády vždy vědět, jaké rozhodnutí firmě prospěje.
Podle Kudrny je Babišovo řešení z hlediska ústavního práva více než dostatečné. „Střet zájmů, z toho co jsem z vyjádření Andreje Babiše pochopil, je absolutně vyloučen,“ řekl České televizi. Důslednost vidí mimo jiné i v tom, že Babiš odchází také z čela správní rady Nadace Agrofert. „Takže se nedá argumentovat ani tím, že by tady byla nějaká boční cestička, že by přes tuto nadaci snad mohl mít nějaký benefit. Z mého pohledu se už nedalo udělat více,“ podotkl.
Ani v budoucnu Kudrna žádné problémy nečeká. Upozornil, že pokud by se ohledně navrženého řešení odehrálo něco nekalého, byl by to politický podvod takového kalibru, který Česko ještě nezažilo. „Vyvolalo by to nepochybně absolutní politickou krizi, která by smetla Andreje Babiše i jeho vládu,“ řekl právník. Podle něj ale není důvod předpokládat, že by Babiš jednal nepoctivě. „Ale pokud se to stane, tak se to nepochybně dozvíme. Nástrojů transparence tady máme hodně,“ dodal.
Důsledky řešení budou záviset na detailech, upozornili ekonomové
Podle analytika Natlandu Petra Bartoně jde v podstatě o stejné řešení jako za první Babišovy vlády. „Vše bude záležet na detailu, nakolik mu bude znemožněno se podílet na rozhodování svěřenského fondu. To zatím nevíme,“ podotkl.
Upozornil na to, že české zákony zatím výslovně slepý svěřenský fond, který by byl skutečně slepý k původnímu majiteli, neznají. „V principu ale současnému majiteli nic nebrání si od svěřenského fondu koupit firmu zpátky po odchodu z ústavní funkce, pokud mu ji fond zpátky prodá,“ dodal Bartoň.
Na podobnou možnost upozornil také analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. „U prodejů firem či holdingů je možno ujednat opačnou transakci – že se celá transakce při splnění nějakých podmínek vrací zpět nebo při nesplnění nějaké podmínky,“ řekl Dohnal.
Podle něj je zároveň možné, že původní akcionář bude dostávat podíly na zisku. „Vše toto je možno stanovit v nezveřejněném dodatku ke smlouvě. Nechce se mi věřit, že taková transakce je nastavená jako nevratná. Ale mohu se mýlit,“ dodal ekonom.
