Petr Bartoň

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.

Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní Unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. První část evropských protiopatření týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část o měsíc později.

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.

Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.

Na Moskvu začínají tvrdě dopadat západní sankce a problémy související s fungováním válečné ekonomiky, prohlásil pro ČT datový ekonom Petr Bartoň. Podle něj doteď ruské hospodářství jakž takž fungovalo, protože jelo do značné míry „na setrvačnost“. Bartoň si ale myslí, že komplikace jsou pro zemi už natolik velké, že dost možná vydrží vést válku proti Ukrajině jako dosud jen dalšího tři čtvrtě roku.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Zaměstnanci České pošty dostanou od říjnové výplaty přidáno přibližně deset procent. Zvýšení mezd se dotkne zejména provozních zaměstnanců, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Sdělil také, že Balíkovna jako poskytovatel komerčních poštovních služeb by se měla od České pošty oddělit do samostatné společnosti od 1. dubna příštího roku. Nějakou dobu pak zůstane ve vlastnictví státu.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách.

Nabídka jihokorejské KHNP byla lepší v klíčových parametrech, uvedl v Událostech, komentářích ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v souvislosti s tendrem na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala ocenil, že vláda vybrala nejlepší nabídku, aniž by se dívala na geopolitiku, a že prosadila šedesátiprocentní účast českých firem.

Voliči ve Spojeném království si ve čtvrtek vyberou nové členy dolní komory parlamentu ve volbách. Podle komentátorů může hlasování „otřást tamní politickou scénou“. K zisku většiny hlasů podle všeho směřují středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po čtrnácti letech hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Od 23 hodin začíná v České televizi speciální volební vysílání, které potrvá do jedné hodiny po půlnoci.

Česká republika není připravená na mezičas, který nastane mezi dobou, kdy využívá jako primární zdroj energie uhlí, a dobou, kdy pojede hlavně na obnovitelné zdroje, varoval v pořadu Události, komentáře datový analytik Petr Bartoň z Anglo-americké univerzity v Praze. Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík by v tomto ohledu posílil vedení s Německem. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška nicméně varoval, že v případě krize může s dodávkami energie nastat problém, důvěra mezi státy totiž v posledních letech chybí.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Zakoupení zásobníků přispěje ke zvýšení energetické bezpečnosti a zajištění dodávek plynu pro ekonomiku a domácnosti za přijatelné ceny, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Dodal, že řádově jde o transakci za stovky milionů eur. Bývalý ministr průmyslu a obchodu a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) zmínil, že jde o racionální krok.

Poslanci na mimořádné schůzi zahájili projednávání vládního návrhu na zpomalení valorizace penzí. Přestože schůze začala ve čtvrtek v poledne, její program se koalici podařilo schválit až po sedmi hodinách a následné jednání se protáhlo do noci. Úvodní poslanecká debata o vládní novele trvala přes třináct hodin. Opoziční hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí už v prvním čtení. Předlohu, která obsahuje také nahrazení nynějších pravidel mimořádných valorizací důchodů při vyšší inflaci dočasným přídavkem, nyní posoudí sociální výbor. Na její projednání bude mít podle rozhodnutí pléna poloviční, měsíční lhůtu. Vláda obhajuje svoje plány tím, že je třeba zmírnit propad důchodového systému a snížit zadlužování.

Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o patnáct procent, tempo růstu tak zvolnilo z únorových 16,7 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace v Česku tak byla nejnižší od loňského dubna. Pozitivní vliv mělo například zlevnění pohonných hmot. Téměř o čtvrtinu nadále zdražovaly potraviny. Vývoj inflace odpovídá očekávání analytiků.

Nelze očekávat, že by ceny plynu pro konečné spotřebitele klesaly obzvlášť rychle, i když spotové ceny jsou v přepočtu na koruny na úrovni léta 2021. V Událostech, komentářích to řekl ekonom Petr Bartoň, podle nějž je problém v tom, že dodavatelé si předem nakoupili energie za vyšší ceny, takže tarify klesají pomaleji. Podotkl ovšem, že nelze považovat dodavatele za neohleduplné, připomněl, že nyní jsou sice tarify vyšší než burzovní ceny, ale na druhé straně, když loni ceny rostly, bylo zdražování tarifů pomalejší než růst cen na burze.

Ostravská huť Liberty musí svému majiteli vrátit přes tři miliardy korun. Tuto částku dostala firma jako podporu v době pandemie covidu-19, peníze však nevyužila. Podle ústní dohody mělo jít o nevratnou půjčku, nyní však chce mateřská společnost peníze zpět. Vyplývá to z účetní uzávěrky za období do konce března 2021, firma se tak z účetního zisku dostala do ztráty. Podle vedení huti to ale nebude mít vliv na chod podniku ani na zaměstnanost.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.