Petr Bartoň

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.

Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí, tvrdí někteří analytici. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Program vlády je podle dalších hlasů bez překvapení, odráží hlavně priority hnutí ANO.

Návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun je jen „výkopem“, zhodnotil možnou podobu rozpočtu na příští rok předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Člen stejného výboru Pavel Růžička (ANO) se chce podívat, jak jsou peníze alokované. Datový ekonom Petr Bartoň soudí, že plánovaný schodek je „rezignace na řešení výdajů“. O návrhu státního rozpočtu hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

Po několika propadech a nárůstech v souvislosti s nejistotou kolem výše cel se trhy ve Spojených státech amerických stabilizovaly. Statistiky zaměstnanosti, výše inflace ani důvěra spotřebitelů zatím však nenasvědčují, že přijde „zlatý věk“ přislíbený prezidentem Donaldem Trumpem. Ten se kvůli tomu obrací proti úředníkům.

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Americký prezident Donald Trump plánuje zvýšit clo na dovoz ocele do Spojených států na 50 procent ze současných 25 procent. Řekl to na setkání se zaměstnanci ocelárny U.S. Steel v Pensylvánii. Zvýšení cla má podle něj posílit americký ocelářský průmysl. Později na své sociální síti Truth Social napsal, že vyšší clo se bude vztahovat i na hliník a vstoupí v platnost 4. června.

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.

Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní Unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. První část evropských protiopatření týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část o měsíc později.

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.

Zatímco v referendu v roce 2016 se pro odchod Británie z Evropské unie vyslovilo téměř 52 procent lidí, nyní brexit podporuje pouze třicet procent obyvatel šedesátimilionové země. Naopak 55 procent jej považuje za chybu, vyplývá z průzkumu agentury YouGov. Politici však své dřívější názory nemění. Ekonomický růst země je větší, než má Německo, srovnatelný je s Francií. Případný opětovný vstup do EU však není pro Brity v současnosti tématem.

Na Moskvu začínají tvrdě dopadat západní sankce a problémy související s fungováním válečné ekonomiky, prohlásil pro ČT datový ekonom Petr Bartoň. Podle něj doteď ruské hospodářství jakž takž fungovalo, protože jelo do značné míry „na setrvačnost“. Bartoň si ale myslí, že komplikace jsou pro zemi už natolik velké, že dost možná vydrží vést válku proti Ukrajině jako dosud jen dalšího tři čtvrtě roku.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Zaměstnanci České pošty dostanou od říjnové výplaty přidáno přibližně deset procent. Zvýšení mezd se dotkne zejména provozních zaměstnanců, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Sdělil také, že Balíkovna jako poskytovatel komerčních poštovních služeb by se měla od České pošty oddělit do samostatné společnosti od 1. dubna příštího roku. Nějakou dobu pak zůstane ve vlastnictví státu.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách.

Nabídka jihokorejské KHNP byla lepší v klíčových parametrech, uvedl v Událostech, komentářích ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v souvislosti s tendrem na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala ocenil, že vláda vybrala nejlepší nabídku, aniž by se dívala na geopolitiku, a že prosadila šedesátiprocentní účast českých firem.

Voliči ve Spojeném království si ve čtvrtek vyberou nové členy dolní komory parlamentu ve volbách. Podle komentátorů může hlasování „otřást tamní politickou scénou“. K zisku většiny hlasů podle všeho směřují středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicové Konzervativní straně po čtrnácti letech hrozí podle volebních modelů porážka, jakou v moderní éře nezažila. Od 23 hodin začíná v České televizi speciální volební vysílání, které potrvá do jedné hodiny po půlnoci.

Česká republika není připravená na mezičas, který nastane mezi dobou, kdy využívá jako primární zdroj energie uhlí, a dobou, kdy pojede hlavně na obnovitelné zdroje, varoval v pořadu Události, komentáře datový analytik Petr Bartoň z Anglo-americké univerzity v Praze. Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík by v tomto ohledu posílil vedení s Německem. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška nicméně varoval, že v případě krize může s dodávkami energie nastat problém, důvěra mezi státy totiž v posledních letech chybí.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.