Lidé půjdou do důchodu nejpozději v 67 letech, řekl Jurečka

3 minuty
Události: Do důchodu nejpozději v 67 letech
Zdroj: ČT24

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Sněmovna projednávala návrh širších změn v důchodech do desáté večer. Na přerušení po třinácti hodinách od zahájení schůze se dohodly poslanecké kluby, oznámil místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) jako předsedající schůze. Do debaty byly v době přerušení stále přihlášeny tři desítky poslanců, pokračovat bude ve čtvrtek.

„Strop 65 let je udržitelný,“ řekla poslankyně ANO Andrea Babišová. Její kolegyně z hnutí Jana Hanzlíková podotkla, že lidé starší 60 let mají více zdravotních potíží a délka života ve zdraví neroste. „Je to útok na poslední zodpovědnou generaci,“ řekla zase poslankyně ANO Lenka Dražilová. Podle Marka Nováka (ANO) nesmí mít penze parametry sociální dávky.

Renata Oulehlová (ANO) si stěžovala mimo jiné na to, že se i mezi mladými zvyšuje počet lidí, kteří nepracují, a tím pádem nepřispívají do důchodového systému. Igor Hendrych (ANO) poukazoval na to, že u lidí v předdůchodovém věku po dosažení šedesáti let v průměru prudce klesá jejich výkonnost a vyplatí se jim jít do předčasného důchodu.

Předseda nyní již opozičních pirátských poslanců Jakub Michálek naznačil, že některé z chystaných změn vládní důchodové reformy by mohly být důvodem ji nepodpořit. Mimo jiné uvedl, že koalice chystá výrazné omezení okruhu lidí, kteří by mohli kvůli náročnosti profesí odcházet do starobní penze předčasně bez jejího krácení.

Hranice 67 let

„Ve druhém čtení bude načten pozměňovací návrh, který to stropuje na hranici 67 let, kam by to v tom tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,“ oznámil po schválení programu Jurečka ve sněmovně. Úprava vložená do vládního návrhu má podle ministra utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu. Rovněž odmítl tvrzení, že se důchody budou snižovat. Podle něj reforma počítá s jejich zvyšováním v návaznosti na inflaci a o třetinu růstu průměrných mezd. Během dne pak potvrdili novou dohodu vládních stran i další koaliční lídři.

26 minut
90′ ČT24: Změny ve vládě Petra Fialy
Zdroj: ČT24

„Každý rozumný člověk uzná, že důchodovou reformu tato země potřebuje,“ uvedl dále Jurečka. I když je nepopulární, beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých třicet let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu tři sta miliard korun.

Schválení vládní reformy penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných dvou měsíců, doporučil začátkem září hlasy vládní většiny sněmovní sociální výbor.

„Toto pravidlo však neobsahuje žádný věkový strop důchodového věku. Pokračování ve zvyšování důchodového věku i po roce 2030 se proto navrhuje omezit pevnou věkovou hranicí, a to hranicí 67 let,“ stojí v pozměňovacím návrhu skupiny koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). Poprvé se tato hranice uplatní podle zdůvodnění v roce 2056 pro generaci narozenou v roce 1989. „Lze předpokládat, že v návaznosti na budoucí demografický vývoj bude navrhovaná věková hranice jako strop důchodového věku průběžně přezkoumávána a případně upravována,“ napsali předkladatelé.

Jen gesto, hodnotí úpravu analytici

Zafixování věku odchodu do penze je podle analytiků spíše gestem, které reálně nemění chystané změny v penzijním systému. Může to ale umožnit po dlouhou dobu dosahovat cílů penzijní reformy, míní. „Reálně to nic nemění, protože tohoto stropu bychom dosáhli i podle dosavadního znění novely až za mnoho let,“ řekl analytik Natlandu Petr Bartoň. Cílem je podle něj snížit pravděpodobnost, že příští vláda celou současnou novelu zruší.

„Zafixování věku odchodu do penze na 67 let je řešení, které není úplně čisté z hlediska demografických projekcí, umožní ale po dlouhou dobu dosahovat kýžených cílů penzijní reformy,“ prohlásil zase analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Při každoročním prodlužování věku odchodu do penze o jeden měsíc podle něj navržená úprava znamená stabilizaci podmínek na dobu 24 let. Politici se tedy budou muset vrátit k otázce důchodového věku za dvacet či více let, což přináší výrazné zmírnění dnešní nejistoty, řekl Sobíšek.

Obstrukce opozice

Schválit program schůze se podařilo zhruba až po šesti a půl hodinách, na plénu předtím dlouho mluvili opoziční poslanci. Koalice prosadila možnost nočního jednání dolní parlamentní komory. Podle kuloárových informací by měl jednací den skončit před půlnocí.

„Obstruuju proto, aby neokradli naše důchodce,“ prohlásil šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se pustil i do obecné kritiky nynějšího kabinetu. „Nikdy v dějinách Česka tu nebyla tak neschopná, arogantní a asociální vláda. Její neschopnost je nekonečná jako vesmír,“ nebral si opoziční lídr servítky.

Šéf opozičního hnutí kritizoval rovněž Českou televizi a Český rozhlas, jimž chce vláda navýšit příjmy z poplatků a návrh projednat na nynější schůzi. Označil to za novou daň. Za absurdní a nespravedlivé označil rozšíření povinnosti uhradit poplatek za všechna zařízení schopná přenášet televizní a rozhlasový signál. Zopakoval, že ANO navrhne financování veřejnoprávní televize a rozhlasu ze státního rozpočtu, ve sněmovním mediálním výboru to ale poslanci hnutí při projednávání příslušné novely nepožadovali.

Předseda SPD Tomio Okamura zase během svého vystoupení před schválením programu opětovně navrhl zamítnutí reformy. Koaliční kabinet je podle něj vládou „nehorázných podvodů a lží“, která chce prosadit neomezený věk odchodu do důchodu. Pokud by sněmovna zamítnutí vládního návrhu, o němž bude rozhodovat až v závěrečném kole schvalování, podle očekávání znovu neakceptovala, bude SPD podle Okamury prosazovat zachování věku odchodu do penze v 65 letech.

Penzijní věk roste už nyní. U mužů se zvedá o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se věková hranice dostane v příštím desetiletí. Novela předpokládá také například snižování výpočtu nových penzí. Její projednávání v úvodním kole zabralo poslancům 32 hodin čistého času.

Zvýšení poplatků

Novela zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu zvyšuje od ledna příštího roku poplatek pro ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. Navíc poplatky valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Předloha také rozšiřuje okruh poplatníků.

Domácnosti mají nově platit za zařízení schopné přijímat vysílání jakýmkoli způsobem, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Úhrada se tedy má týkat i domácností, které používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač.

Sněmovní mediální výbor podpořil jen zpřesnění podmínek obchodních sdělení a úpravu limitů sponzorských vztahů. Úvodní projednávání novely trvalo kvůli odporu opozice asi 18 hodin.

Pokud opoziční zástupci dokážou probírat změny v penzích až do pátečního odpoledne, je možné, že novelu o televizních a rozhlasových poplatcích už sněmovna na této schůzi ve druhém čtení neprojedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne mluvili o omezení rychlosti v obcích

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o výhodách a nevýhodách plošného zavádění maximální rychlosti v obcích, jež již platí v mnoha evropských městech. Komentátor Petros Michopulos, bývalý premiér Mirek Topolánek, komentátorka Lucie Stuchlíková, režisér a scenárista Václav Marhoul a influencerka Rozárie Haškovcová vedli debatu také o bitcoinu v centrální bance, smrti Jana Masaryka či české pivní kultuře na seznamu UNESCO.
před 4 hhodinami

EU chce zaručit právo na opravu, v tuzemsku ale schází řemeslníci

V Česku by nejpozději od srpna příštího roku mělo začít platit takzvané právo na opravu. Zahrnuje lepší přístup k náhradním dílům a taky k informacím o opravě. Počítá s ním evropská směrnice, která tak posílí práva spotřebitelů, snížit má také množství odpadu. Zatím by se nová pravidla vztahovala jen na vybrané velké spotřebiče. Jenže třeba v tuzemsku je opravářů i dalších řemeslníků málo, a ne všechno se navíc vyplatí do servisu dát.
před 6 hhodinami

Špatně slyší, mluví i dýchá. Dívce má pomoci operace, která se v Česku neprovádí

Po dvou letech se bude uzavírat desetimilionová sbírka na operaci dítěte se vzácným genetickým onemocněním. Osmiletá Lilli Soukupová za několik dní díky darům odletí na první zákrok do Londýna. Do sbírky se zapojili i pražští policisté, čímž podpořili i svou kolegyni – matku Lilli.
před 6 hhodinami

Daň z lihu vzrostla, stát ale víc nevybral. Opozice volá po analýze

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.
před 7 hhodinami

Část věznic trápí kritický nedostatek dozorců, chybí jich stovky

V deseti českých věznicích je kritický nedostatek dozorců, chybí jich až sedm set. Problém vedení Vězeňské služby řeší přesuny strážných mezi pracovišti i výcvikem nových rekrutů. V loňském roce ze služby odešlo více lidí, než přišlo, a to i přesto, že dozorcům vzrostly platy.
před 7 hhodinami

Plošná cla na produkty EU by mohla poslat celou Unii do recese, odhaduje Kalousek

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jablka či zelí zdražují. Pěstitelé viní špatnou sklizeň a ubývající zásoby

Některé druhy zeleniny a ovoce od začátku roku zdražují. Hlavně jablka, celer nebo zelí. Podle pěstitelů je to hlavně tím, že loňská sklizeň byla špatná a zásoby se tak tenčí. Českým zelinářům zároveň vzrostly náklady na pěstování i skladování. Zlevňování očekávají nejdřív na přelomu jara a léta, tedy až s novou úrodou.
před 15 hhodinami
Načítání...