Obliba virtuální reality mezi českými seniory roste. Po nasazení speciálních brýlí se senioři mohou procházet po světových metropolích nebo rozkvetlými loukami. Podle psychologů má technologie dobrý vliv na jejich duševní zdraví. Na provoz zařízení ale na řadě míst chybí peníze, technologii proto často provozovatelé financují díky sponzoringu nebo darům.
Seniorka Helena Tomicová virtuální realitu s kuráží vyzkoušela. Nasadila si brýle a během vteřiny se tak přemístila do italských Benátek. Přitom neopustila stěny domova. Obraz byl tak realistický, že jí prý naskočila husí kůže. Jak sama popisuje, viděla třeba benátský most, který před nedávnem skládala v puzzlích. „Jezdila jsem na gondole a bylo to úžasné. Ta čistá voda! A jak blízko byla! Nádherný zážitek,“ popisuje svoji zkušenost Helena Tomicová.
Dobré zkušenosti potvrzují i provozovatelé domů pro seniory. „Virtuální realitu jsme měli od firmy zapůjčenou na tři měsíce. O brýlích jsem se v dobrém zmínila i ve vedlejší vesnici a byli z mého vyprávění tak nadšeni, že mě poprosili o týdenní zapůjčení,“ vylíčila ředitelka Sociální služby Bystřice Monika Kovářová. Podobnou zkušenost má taky ředitel organizace Senior Otrokovice. „Virtuální realita se seniorům líbí. Je to další přidaný rozměr, další aktivita v jejich životě. Pomáhá jim to poznávat nové obzory a vzpomenout si na věci z jejich životů a třeba porovnávat obrazy z měst, která navštívili dříve.“
Zájem o využití virtuální reality se v domovech pro seniory zvýšil už během pandemie covidu-19. Technologie sloužila jako alternativa k tradičním kontaktům. Rostoucí zájem o využití virtuální reality pro seniory projevují i nemocnice nebo zařízení poskytující paliativní péči.
„Virtuální realita má dvojí účinek. První je pocit zplnomocnění. Senioři posbírají svoji odvahu a pustí se do něčeho nového. Otestují neznámé věci a dokážou si, že na to mají. Druhá věc je samotný obsah. Do brýlí jsme jim pustili to, co si sami vybrali, třeba procházku přírodou. Takové programy seniory aktivizují a povzbudí je,“ sděluje psycholožka Iveta Pecnová.
Pronájem, dotace a sponzoring
Přestože senioři nové technologii fandí a oblíbili si ji, příliš často se k ní nedostanou. Chybí totiž peníze na její provoz. Domovy se proto snaží obejít problém s našponovanými rozpočty pronájmem, dotacemi nebo sponzoringem.
„Mnohokrát se nám stává, že narazíme na problém peněz. Potenciálním zákazníkům se náš produkt líbí, ale nemají finanční prostředky na koupi,“ uvádí Mirka Čejková z Virtual Lab. Cena základního vybavení pro virtuální realitu se pohybuje v řádech desetitisíců. Domovy si pak mohou virtuální realitu často vyzkoušet díky předváděcím akcím.
Kromě nadací nebo sponzoringu ale fungují taky sbírky. „Stalo se nám, že nás kontaktovali zaměstnanci Škoda Auto, protože vysbírali peníze a chtěli pořídit virtuální realitu do několika domovů,“ říká Martin Kotek ze společnosti Vireas. Řada větších společností proto v rámci darů a sponzoringů uvolňuje část svého rozpočtu a virtuální realitu domovům koupí.
