V Bělorusku propustili z vězení opozičního lídra Cichanouského

Běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla na síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Politik byl odsouzen k osmnácti letům vězení, připomněla agentura Reuters. Spolu s ním se dostalo na svobodu dalších třináct politických vězňů. Mluvčí běloruského vládce Alexandra Lukašenka sdělil, že všichni byli propuštěni na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Podle běloruského portálu Naša Niva došlo k propuštění po setkání zvláštního amerického vyslance Keitha Kellogga s běloruským vládcem Lukašenkem v Minsku. Jeho mluvčí v sobotu večer potvrdil, že političtí vězni se na svobodu dostali na žádost šéfa Bílého domu.

Sama Cichanouská v příspěvku na síti X, kde zveřejnila video ze shledání, poděkovala mimo jiné prezidentovi USA Trumpovi, Kelloggovi, americké diplomacii a evropským partnerům za vynaložené úsilí.

„Ještě jsme neskončili,“ vzkázala dále vůdkyně exilové opozice a vyzvala k propuštění dalších 1150 vězňů.

Cichanouski byl v roce 2021 odsouzen na osmnáct let za přípravu a organizaci masových nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Bezpečnostní složky ho zatkly v květnu 2020, když se chystal kandidovat v prezidentských volbách proti Lukašenkovi.

Místo něj nakonec kandidovala jeho manželka, která skončila ve volbách podle oficiálních údajů na druhém místě. Hlasování podle opozice i západních zemí doprovázely podvody. Cichanouská následující den uprchla do Litvy. Diktátorský režim v Minsku tvrdě potírá opozici a je pod sankcemi zemí Evropské unie.

Zprávu o propuštění Cichanouského přivítal i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Jeho rodině popřál vše dobré a běloruskému lidu propuštění všech politických vězňů. „Česko věří v budoucnost svobodného Běloruska, kde nejsou porušována základní lidská a občanská práva,“ napsal na síti X.

Propuštěni byli i další političtí vězni

Z běloruského vězení bylo dále propuštěno třináct politických vězňů, kteří se spolu s Cichanouským nacházejí v Litvě. Jejich propuštění potvrdil tamní šéf diplomacie Kestutis Budrys na síti X. Všichni jsou podle něj v bezpečí.

Na svobodu se dostalo pět běloruských, tři polští, dva lotyšští, dva japonští, jeden estonský a jeden švédský občan, uvedl mluvčí litevského ministerstva zahraničí. Mezi propuštěnými je i běloruský novinář Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Ihar Karněj, uvedla stanice. Vyjádřila vděk Trumpovi, americkému ministrovi zahraničí Marcu Rubiovi i litevské vládě.

Propuštěný běloruský novinář Rádia Svobodná Evropa Ihar Karněj (21. června 2025)
Zdroj: ČTK/AP/Mindaugas Kulbis

Karněj byl zadržen v červenci 2023 v Minsku a v březnu 2024 odsouzen ke třem letům vězení za účast v extremistické skupině kvůli svému spojení s Běloruským svazem novinářů. V prosinci 2024 mu byl trest prodloužen o osm měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 25 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 45 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...