Propuštění

Francouzsko-alžírský spisovatel Boualem Sansal, který dostal ve středu 12. listopadu po roce věznění v Alžírsku milost a odcestoval na léčení do Německa, zůstane ještě nejméně několik dní v Berlíně. Napsala to agentura AFP s odvoláním na informovaný zdroj. Sansal byl v Alžírsku od loňského listopadu držen ve vazbě a v červenci byl odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země.

Alžírsko omilostnilo a propustilo vězněného francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala, a to na žádost německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, napsala agentura AFP. Sansal byl v červenci odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země. Spisovatel přicestoval do Berlína, potvrdila agentuře AFP mluvčí německého prezidenta Cerstin Gammelinová.

Pařížský soud v pondělí odpoledne souhlasil s propuštěním Nicolase Sarkozyho z vězení, kde někdejší francouzský prezident čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, informovala stanice BFM TV a také tiskové agentury. Sarkozy věznici, kde byl od 21. října, podle místních médií ještě v pondělí opustil. Propuštění je spojeno se soudním dohledem.

Krajský soud v Ostravě propustil brněnského soudce Romana Kafku z vazby, kde byl od dubna v souvislosti s možnými podvody. Před zadržením se obviněný ukrýval v Chorvatsku. Nyní už útěk podle soudu nehrozí. Soud nepožadoval kauci. Stačilo, že se za Kafku zaručila manželka. Kriminalisté Kafku viní z toho, že ve letech 2022 až 2025 neoprávněně získal od několika lidí peníze, čímž způsobil škodu přes 12 milionů korun. Ve vězení může strávit deset let.

Někteří z posledních dvaceti živých izraelských rukojmích, kteří se dostali v pondělí na svobodu, začali mluvit se svými blízkými o dvou letech strávených v zajetí Hamásu a jeho spřátelených teroristických skupin v Pásmu Gazy. Podle zprávy televize Channel 12 byli často izolovaní od okolního světa, hladověli a někteří byli údajně mučeni, píše portál Times of Israel.

Kromě izraelských rukojmí se na svobodu dostalo i na 250 odsouzených palestinských teroristů, které výměnou propustily izraelské úřady. Jsou mezi nimi příslušníci Hamásu nebo Palestinského islámského džihádu z Gazy i Západního břehu, a to včetně odsouzených na doživotí za vraždění Izraelců. Teroristé se po stažení armády židovského státu rychle přeskupili a znovu jsou vidět se zbraněmi v ulicích. Domů se vrací i přes 1700 obyvatel Gazy zadržených od začátku izraelské invaze.

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Americký prezident Donald Trump o víkendu jednal s teroristickým hnutím Hamás o ukončení izraelské války v Gaze a o propuštění rukojmí. Šéf Bílého domu to napsal na své síti Truth Social, jednání dle něj „rychle pokročila“. V Egyptě se v pondělí uskuteční nepřímá jednání o předání izraelských rukojmí, která Hamás unesl z jihu Izraele v říjnu 2023, což vyvolalo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve čtvrtek ráno vyšel z věznice v Liberci po odpykání tříměsíčního trestu za výtržnictví, podněcování k trestnému činu a nebezpečné pronásledování podnikatele. Původně podmíněný trest někdejšímu starostovi za ODS soud letos v květnu přeměnil na nepodmíněný, protože se ve zkušební době opakovaně dopouštěl přestupků.

Izraelská armáda v úterý před novou ofenzivou nařídila evakuaci města Gaza. Informovali o tom agentura Reuters a server The Times of Israel, podle něhož jde o první příkaz k rozsáhlé evakuaci platný pro celé palestinské město. Jeho obsazení je součástí záměru židovského státu zcela zlikvidovat teroristické hnutí Hamás. Záměr izraelské vlády město obsadit vyvolal kritiku ze zahraničí.

Jižní Korea se dohodla se Spojenými státy na propuštění stovek Jihokorejců, které zadržely americké imigrační úřady v závodě jihokorejských společností Hyundai Motor a LG Energy Solution ve státě Georgia. Informovala o tom podle médií kancelář jihokorejského prezidenta. Dodala, že po dokončení administrativních procedur bude vysláno letadlo, které Jihokorejce dopraví zpět do jejich země.

Tisíce lidí v sobotu večer opět vyšly do ulic v Tel Avivu, Jeruzalémě, Haifě a dalších izraelských městech a vyzývaly vládu premiéra Benjamina Netanjahua k uzavření dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Jen tak podle demonstrantů mohou být propuštěna rukojmí, která Hamás v Pásmu Gazy drží. V neděli ráno se protestující sešli před domy několika izraelských ministrů, informoval server The Times of Israel (ToI). Další demonstrace se konaly také v Austrálii, kde lidé protestovali proti válce v Pásmu.

Bývalý izraelský ministr obrany a lídr centristické opoziční strany Národní jednota Benny Gantz v sobotu večer vyzval premiéra Benjamina Netanjahua a další dva opoziční vůdce k vytvoření dočasné vlády národní jednoty, která by umožnila dohodu s palestinským teroristickým hnutím Hamásem o propuštění zbývajících rukojmí. Informovala o tom agentura AFP.

Izraelská policie kvůli narušování veřejného pořádku pozatýkala na různých místech země více než třicet lidí, kteří se účastnili nedělních demonstrací, informuje web Times of Israel (ToI). Statisíce lidí se napříč židovským státem zúčastnily protestů a demonstrací za ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění zbylých asi dvaceti rukojmí, která po útoku z října 2023 unesli teroristé z Hamásu.

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se přiklání k rozšíření ofenzivy v Pásmu Gazy a k obsazení celé oblasti, napsala v pondělí agentura Reuters s odvoláním na izraelskou televizi Channel 12. Ta se odvolává na vysoce postavené činitele Netanjahuovy vlády. Teroristické hnutí Hamás podle nich už nepropustí žádné zadržované rukojmí, pokud nebude donuceno k úplné kapitulaci. V úterý má o záměru rozhodovat izraelský kabinet.

Evropská pověřená žalobkyně Zdeňka Pavlásková rozhodla o propuštění advokáta Miroslava Jansty, spojeného s kauzou Motol, z vazby na peněžitou záruku. V pondělí po 16. hodině opustil pankráckou vazební věznici. Kriminalisté stíhají vlivného právníka za to, že údajně pomáhal legalizovat peníze z úplatků. Hrozí mu až deset let vězení. Někdejší ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík a jeho bývalý náměstek Pavel Budinský zůstávají ve vazbě.

Americké ministerstvo spravedlnosti propustilo Maurene Comeyovou, dceru bývalého ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho a prokurátorku v případech týkajících se partnerky finančníka Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellové nebo rappera Seana „Diddyho“ Combse. S odvoláním na své zdroje o tom v noci na čtvrtek informovaly agentury Reuters, AP nebo stanice CNN a ABC News.

Francouzská skupina Savencia uzavře koncem února 2026 mlékárnu v Hodoníně, kde vyrábí tavené sýry – například značku Apetito. Výrobu přesune do Německa. Dotkne se to stovky pracovníků. Firma to zdůvodnila poklesem poptávky po tavených sýrech. Zaměstnancům chce Savencia pomoci s hledáním nového místa. Hodonínsko mělo v květnu šestiprocentní míru nezaměstnanosti, což bylo z okresů Jihomoravského kraje nejvíce.

Bělorusko nedávno propustilo skupinu politických vězňů včetně vůdce opozice Sjarheje Cichanouského. Stalo se tak v den návštěvy amerického vyslance Keitha Kellogga v Minsku. Podle analytiků usiluje běloruský vůdce Alexandr Lukašenko o zmírnění sankcí a izolace své země, USA se zase snaží získat Minsk pro ukončení ruské války na Ukrajině. Cíle obou ale narážejí na limity.

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států v pátek náhle zbavilo funkce nejméně tři žalobce zapojené do vyšetřování útoku příznivců prezidenta Donalda Trumpa na Kapitol z 6. ledna 2021. S odvoláním na dvě osoby obeznámené s touto záležitostí o tom v noci na sobotu informovala agentura AP, podle níž jde o nejnovější krok Trumpovy administrativy namířený proti právníkům spojených s rozsáhlým stíháním útoku.

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás tvrdí, že zemřelo dalších dvacet Palestinců, z toho nejméně šest bylo zabito při izraelské střelbě, když čekali u distribučního střediska humanitární pomoci na jídlo, píše agentura AFP. Katarská televize al-Džazíra napsala, že středečních obětí v Gaze je nejméně 31, z toho deset zemřelo při čekání na potraviny.