Propuštění

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že pokud Spojené státy zaútočí na Írán, bude to tentokrát znamenat „regionální ozbrojený konflikt“. Podle agentury AP jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Ajatolláhovo vystoupení živě přenášela íránská televize. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf předtím prohlásil, že považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny.

Bývalý náměstek motolské nemocnice Pavel Budinský viněný v korupční kauze nemocnice je na svobodě. Byl posledním z obviněných, který zůstával ve vazbě, bývalého ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka propustil soud minulý týden. Ludvík dnes České televizi řekl, že zakázky neovlivňoval a úplatky nebral. Státní zástupkyně ale na jeho vině trvá.

Spojené státy předávají Venezuele tanker, který v lednu zabavily. V noci na čtvrtek to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Proč se tak Washington rozhodl, představitelé nesdělili. Úřady zatím tuto informaci oficiálně nepotvrdily.

Italská vláda oznámila, že nepošle svého velvyslance zpět do Švýcarska, dokud nebude vytvořen společný tým pro vyšetřování požáru baru v Crans-Montaně. Minulý víkend Řím povolal do vlasti svého velvyslance Giana Lorenza Cornada na protest proti propuštění spolumajitele baru Jacquese Morettiho z vazby. Při požáru na přelomu roku zemřelo čtyřicet lidí, včetně šesti Italů.

Venezuelské úřady v neděli propustily nejméně 80 politických vězňů. Uvedla to organizace Foro Penal, která monitoruje případy lidí vězněných ve Venezuele kvůli jejich názorům. Na začátku ledna šéf venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez oznámil propuštění významného počtu vězňů zadržených za „trestné činy“, které obvykle tamní úřady používají pro stíhání lidí za politické názory.

Jestli premiér Andrej Babiš (ANO) převedením holdingu Agrofert do svěřenského fondu vyřešil střet zájmů, musí posoudit odborníci, řekl v sobotu v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct prezident Petr Pavel. Doplnil, že sám na takové posouzení nemá prostředky. Hlava státu také v pořadu vyzvala k dodržování obranných závazků Česka vůči NATO, promluvila k situaci na Ukrajině nebo ke vztahům Evropy se Spojenými státy americkými.

Soud ve švýcarském kantonu Valais v pátek po složení kauce nařídil propuštění Jacquese Morettiho, který spoluvlastní bar v lyžařském středisku Crans-Montana, v němž v noci na Nový rok vypukl požár, jenž připravil o život čtyřicet lidí. Informují o tom agentury. Moretti spolu s manželkou Jessicou Morettiovou, která je rovněž spolumajitelkou baru, čelí podezření ze zabití z nedbalosti.

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.

Po více než 24 hodinách od oznámení o propuštění velkého počtu domácích a zahraničních vězňů ve Venezuele se na svobodu dostalo jen jedno procento neoprávněně vězněných, tvrdí organizace Justicia, Encuentro y Perdón (Spravedlnost, setkání a odpuštění) a Foro Penal, které propuštění monitorují. Ve vězení ve Venezuele je i Čech Jan Darmovzal. České ministerstvo zahraničí zatím o něm nemá nové zprávy.

Venezuelská vláda propustila v uplynulých hodinách 88 lidí, které zadržovala kvůli protestům po prezidentských volbách v roce 2024. Venezuelské nevládní organizace informovaly dříve o propuštění 87 lidí, píší tiskové agentury. Jedná se o druhý podobný krok v krátké době, úřady v prosinci nařídily propuštění 99 lidí. Odpůrci režimu byli zadržení po široce zpochybňovaném hlasování, které dle úřadů vyhrál autoritářský vládce Nicolás Maduro.

Německá armáda uvedla, že propustila několik výsadkářů a desítky dalších vyšetřuje v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici, informoval v pondělí deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.

Francouzsko-alžírský spisovatel Boualem Sansal, který dostal ve středu 12. listopadu po roce věznění v Alžírsku milost a odcestoval na léčení do Německa, zůstane ještě nejméně několik dní v Berlíně. Napsala to agentura AFP s odvoláním na informovaný zdroj. Sansal byl v Alžírsku od loňského listopadu držen ve vazbě a v červenci byl odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země.

Alžírsko omilostnilo a propustilo vězněného francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala, a to na žádost německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, napsala agentura AFP. Sansal byl v červenci odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země. Spisovatel přicestoval do Berlína, potvrdila agentuře AFP mluvčí německého prezidenta Cerstin Gammelinová.

Pařížský soud v pondělí odpoledne souhlasil s propuštěním Nicolase Sarkozyho z vězení, kde někdejší francouzský prezident čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, informovala stanice BFM TV a také tiskové agentury. Sarkozy věznici, kde byl od 21. října, podle místních médií ještě v pondělí opustil. Propuštění je spojeno se soudním dohledem.

Krajský soud v Ostravě propustil brněnského soudce Romana Kafku z vazby, kde byl od dubna v souvislosti s možnými podvody. Před zadržením se obviněný ukrýval v Chorvatsku. Nyní už útěk podle soudu nehrozí. Soud nepožadoval kauci. Stačilo, že se za Kafku zaručila manželka. Kriminalisté Kafku viní z toho, že ve letech 2022 až 2025 neoprávněně získal od několika lidí peníze, čímž způsobil škodu přes 12 milionů korun. Ve vězení může strávit deset let.

Někteří z posledních dvaceti živých izraelských rukojmích, kteří se dostali v pondělí na svobodu, začali mluvit se svými blízkými o dvou letech strávených v zajetí Hamásu a jeho spřátelených teroristických skupin v Pásmu Gazy. Podle zprávy televize Channel 12 byli často izolovaní od okolního světa, hladověli a někteří byli údajně mučeni, píše portál Times of Israel.

Kromě izraelských rukojmí se na svobodu dostalo i na 250 odsouzených palestinských teroristů, které výměnou propustily izraelské úřady. Jsou mezi nimi příslušníci Hamásu nebo Palestinského islámského džihádu z Gazy i Západního břehu, a to včetně odsouzených na doživotí za vraždění Izraelců. Teroristé se po stažení armády židovského státu rychle přeskupili a znovu jsou vidět se zbraněmi v ulicích. Domů se vrací i přes 1700 obyvatel Gazy zadržených od začátku izraelské invaze.

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.